Jan Foldyna

Na konci roku 2019 byl schválen rozpočet Pardubického kraje na rok 2020 a střednědobý výhled rozpočtu Pardubického kraje na roky 2021–2022. V kapitole Sociální věci, která se týká uvedeného výroku, byly plánované příjmy kraje bez zdrojů z EU 5 mil. Kč. Pokud započítáme i zdroje z EU, pak dosahovaly celkové příjmy této kapitoly 32,652 mil. Kč (.zip, Příloha 5).

Přitom, jak plyne z uvedeného rozpočtu kraje, dosahovaly ve stejném roce výdaje kapitoly Sociální věci 198,858 mil Kč. Je tedy zřejmé, že výdaje v sociální oblasti kraje jsou dofinancovány z jiných kapitol. Stejná situace platí pro všechny ostatní rozpočtované kapitoly (Životní prostředí, Doprava, Školství a mládež).

Hlavní zdroj příjmů krajů totiž vzniká přerozdělením výnosu některých daní podle zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní. Jak plyne z rozpočtu Pardubického kraje, tyto příjmy tvoří drtivou většinu příjmů kraje (Kapitola finanční). Kraje tak disponují jednou sumou, kterou podle svých potřeb a závazků distribuují do jednotlivých oblastí (např. do sociálních služeb). Jestliže tedy v rámci debaty ve studiu zaznělo, že Pardubický kraj má přijít pro letošní rok o 900 milionů korun, pak se výpadek těchto příjmů logicky projeví v nedostatku finančních prostředků i pro kapitolu Sociální věci.

Dalším problémem je systém výplaty peněz na sociální služby, ve kterém peníze sice vyplácí kraj, ale příslušný obnos peněz obdrží od státu. Například v roce 2017 si kraje stěžovaly jak na nedostatečné instrukce od Ministerstva práce a sociálních věcí, tak na nedostatek a opožděnost vyplácených financí. V roce 2019 pak z původně slíbených 2,5 miliard obdržely kraje od státu zhruba 1,5 miliardy, zbytek pak měly získat z evropských dotací. K situaci se vyjádřil pardubický krajský radní pro sociální problematiku Pavel Šotola (KDU-ČSL):  „V tuto chvíli nám chybí zhruba 110 milionů. Z jedné miliardy bychom dostali 53,7 milionu a z evropských fondů bychom za cenu strašné administrativy vyčerpali 17 milionů". Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) dodal, že kraji chybělo zhruba 35 mil. Kč: „Skutečně nám chybějí peníze na pobytové služby, což jsou služby klíčové. Nyní analyzujeme, jaká je ta finální částka".

Tato situace se tedy skutečně dá přirovnat k situaci v dopravě, ve které dochází k náročným vyjednáváním mezi hejtmany a vládou o uvolnění peněz ze Státního fondu dopravní infrastruktury, přičemž tyto peníze jsou v některých případech uvolňovány se zpožděním.

Zastupitelstvo Pardubického kraje se na svém jednání dne 25. srpna 2020 zabývalo (.pdf, str. 7) tématem zákonodárné iniciativy, jejímž cílem je „předložení návrhu zákona ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru na kraje“. V zápisu z jednání lze právě u tohoto bodu nalézt zmínku, že „propad daňových příjmů je v tuto chvíli 900 milionů korun“. O propadu ve výši necelé miliardy korun píše i web Pardubice živě.

Stejné číslo nám pak potvrdil také tiskový mluvčí Pardubického kraje Dominik Barták. Ten uvedl, že za rok 2020 kraj předpokládá „propad daňových příjmů o cca 900 milionů korun“. Konkrétně jde o propad z 4,6 miliardy na 3,7 miliardy korun.

Dodejme, že s podobným výpadkem pak počítá například i Zlínský či Jihomoravský kraj. Data Ministerstva financí z konce dubna 2020 pak ukazují (.xlsx), že oproti předpovědi z února 2020 by mohl propad daňových příjmů krajů (bez Prahy) činit dohromady až 13,9 miliard. Oproti skutečným daňovým příjmům za rok 2019 by se dle Ministerstva financí mělo jednat o propad ve výši přibližně 8,2 miliard korun.

Zastupitelé Pardubického kraje, mezi nimiž byl (.pdf, str. 11) také Jan Foldyna (KSČM), schválili (.pdf, str. 7) dne 25. srpna 2020 zákonodárnou iniciativu, která navrhuje, aby „stát poskytl krajům 500 korun ze státního rozpočtu na každého obyvatele kraje“.

Důvodem vzniku iniciativy je dopad zákona č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu, z dubna 2020 na rozpočet Pardubického kraje a krajů obecně. Podle § 6 odst. 2 tohoto zákona je totiž kompenzační bonus, který byl zaveden kvůli pandemii koronaviru, „vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti“.

Krácení této daně již dříve vyvolalo kritiku ze strany obcí, konkrétně například od Sdružení místních samospráv ČR. To argumentovalo tím, že se jedná o daň sdílenou, tedy že „přibližně 9 % z jejího výnosu náleží krajům a přibližně 24 % obcím“, a zákon tak „přenáší celou třetinu reálných nákladů na vyplácení kompenzačního bonusu na územní samosprávné celky“.

Z těchto důvodů byla v červenci 2020 do zákona o kompenzačním bonusu v rámci jedné z jeho novel přidána část, která zavádí „jednorázové opatření zmírňující dopady tohoto zákona do rozpočtů obcí“. Nejdříve se jednalo o příspěvek 1 200 Kč na obyvatele, další novelizací došlo v srpnu 2020 k navýšení na 1 250 Kč. Právě o podobné opatření, tentokrát pro kraje, nyní žádá zmiňovaná zákonodárná iniciativa.

Jan Foldyna ve výroku také hovoří o sumě „cca 250 milionů“. Dle Českého statistického úřadu měl Pardubický kraj k 1. lednu 2020 celkem 522 662 obyvatel (.pdf, str. 1). Pokud toto číslo vynásobíme částkou 500 Kč, dostaneme sumu 261 331 000 Kč, což skutečně zhruba odpovídá 250 milionům. Stejná čísla pak lze nalézt také přímo v důvodové zprávě (.pdf, str. 5) k návrhu zákona na zavedení příspěvku pro kraje, který na přelomu srpna a září podalo zastupitelstvo Pardubického kraje.

Dodejme, že Pardubický kraj počítá s propadem (.pdf, str. 7) daňových příjmů ve výši 900 milionů korun. Pokud by tedy Pardubický kraj získal ze státního rozpočtu příspěvek 261 milionů korun, nepokryla by tato částka jeho celkovou ztrátu. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.