V ODS jsme ekonomický balíček představili v minulém týdnu. (rozhovor vyšel 23. března 2020 - pozn. Demagog.cz)
ODS na toto téma publikovala na svých webových stránkách ve středu 11. března 2020 tiskovou zprávu.
Nejde však o množinu konkrétních legislativních úprav či návrhů, ale o stručný bodový výpis důležitých zásahů. Tato opatření občanští demokraté představují ve třech skupinách. Jedná se o opatření okamžitá, opatření, která zmírní dopady na firmy i zaměstnance a opatření střednědobá.
Za potřebná okamžitá opatření považují odklad platby daně z příjmu, zrušení zálohy daně z příjmu k prvnímu a druhému čtvrtletí, zkrácení lhůty pro vrácení odpočtu DPH na 30 nebo 15 dnů a posunutí 3. a 4. vlny EET.
Opatření, která zmírní dopady na firmy a zaměstnance, by podle ODS měla zahrnovat prodloužení doby pro možné pobírání náhrady mzdy formou ošetřovného, pro zaměstnance v karanténě vyplacení mzdy v plné výši a odpuštění daně z příjmu pro OSVČ.
Mezi opatření střednědobá zahrnuje ODS snížení daně z příjmu právnických osob o 1 procentní bod, zvýšení základní slevy na poplatníka daně (či opatření s podobným účinkem) a snížení odvodů na aktivní politiku zaměstnanosti na polovinu.
Firmy nyní řeší zásadní problémy s cash flow, proto v rámci rychlých opatření navrhujeme odložení daňových a odvodových povinností i odklad zálohových plateb na daně. Chceme roční daňové prázdniny pro OSVČ, snížení povinných odvodů za zaměstnance nebo snížení daně z příjmů právnických osob.
V tiskové zprávě na téma ekonomického balíčku, kterou ODS publikovala na webových stránkách ve středu 11. března 2020, občanští demokraté navrhují okamžitá opatřeními jako odložení platby daně z příjmu, zrušení záloh na první a druhé čtvrtletí a zkrácení lhůty vrácení odpočtů DPH.
V této tiskové zprávě také uvádějí, že chtějí ve střednědobém horizontu snížit daně z příjmu právnických osob o 1 procentní bod.
To samé uvádějí i v článku vydaném ve středu 18. března 2020 na webu ODS. V tomto článku občanští demokraté navrhují odpuštění daně z příjmu pro OSVČ za rok 2020 a odpuštění platby sociálního a zdravotního pojištění pro OSVČ a jejich zaměstnance do konce roku 2020. Dále ve střednědobém horizontu navrhuje ODS snížení sociálního pojištění zaměstnavatele pro částečné úvazky.
Pro úplnost dodejme, že v souvislosti s epidemií koronaviru opravdu musí některé firmy řešit problémy s cash flow. Podle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR provedeného 10. a 11. března 2020 pociťuje nebo očekává problémy s cash flow více než pětina oslovených průmyslových firem.
Prezident Miloš Zeman se od své inaugurace snaží demonstrovat svoje silné prointegrační a eurofederalistické postoje. Po vyvěšení vlajky Evropské rady na Pražském hradě se dalším jeho krokem stalo prohlášení, že by Česká republika měla v horizontu nadcházejících pěti let přijmout evropskou společnou měnu euro.
Vlajku EU vyvěsil (ČT) na Pražském hradě prezident Miloš Zeman společně s předsedou Evropské komise José Barrosem 3. dubna letošního roku.
20. dubna pak pro německý list Passauer Neue Presse (něm.) skutečně prohlásil, že si myslí, že v horizontu asi 5 let by Česká republika mohla do eurozóny vstoupit. Z českých médií převzal toto vyjádření např. server Aktuálně.cz.
...současná vláda nestanovila pevné datum přijetí společné měny a ODS jako hlavní vládní strana podmiňuje případné přijetí eura referendem.
Slova člena výkonné rady ODS Skopečka potvrdil premiér Nečas v rozhovoru pro server idnes.cz z 22. dubna letošního roku, ve kterém uvádí :
"Vstup do eurozóny musí být pro Českou ekonomiku výhodný a především by o něm měli rozhodnout voliči v referendu".
V témže rozhovoru předseda vlády Nečas dále hovoří o tom, že stanovení pevného termínu pro přijetí společné evropské měny by v této chvíli považoval za chybu.
V podobném duchu se vyjádřil i 25. dubna letošního roku na Národním fóru o budoucnosti EU, kde ve svém proslovu říká :
"Členství v měnové unii se spojilo s povinností vstoupit do Evropského stabilizačního mechanismu, do Fiskálního paktu, ale také s povinností přijmout celou řadu závazků, o kterých v roce 2003 ještě nikdo nemohl ani tušit. Eurozóna se zkrátka substantivně proměnila a tento proces není zdaleka u konce. To samozřejmě neznamená, že bychom si našeho závazku neměli být vědomi. Naskýtá se však otázka, jakým způsobem v budoucnu rozhodovat o určení data přijetí eura." Celý projev premiéra Nečase je k dispozici na webových stránkách vlády.
Na základě výše uvedených skutečností hodnotíme výrok jako pravdivý.
Závazek přijmout euro jsme učinili v okamžiku, kdy mělo diametrálně odlišnou podobu, kvalitu a tedy i související náklady a závazky.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací z Aktu o přistoupení ČR k EU, stránek České národní banky, portálu Euroskop a Evropské centrální banky.
Česká republika se podpisem přístupové smlouvy 16. dubna 2003 zavázala v budoucnu také přijmout euro. Nové členské země mají v článku 4 Aktu o přistoupení ČR k EU (.pdf) udělenu výjimku na zavedení eura, která je ovšem dočasná. Tento závazek není sice časově vymezen a pro přijetí společné měny musí stát splňovat tzv. maastrichtská kritéria.
Onou diametrální odlišností myslí Jan Skopeček (jak potvrzují i jeho následující slova po tomto výroku) situaci dluhové krize v eurozóně a přímou finanční pomoc státu (tedy prolomení tzv. " no bail-out klauzule "), nově vzniklé záchranné mechanismy (Evropský nástroj finanční stability, Evropský stabilizační mechanismus), zásahy Evropské centrální banky nebo například související snahy o vznik bankovní unie. V neposlední řadě se na proměně podoby podílí přijímání nových členských států do eurozóny (Slovinsko, Malta, Kypr, Slovensko a prozatím posledním státem od 1. ledna 2011 Estonsko).
Vznikají nové záchranné mechanismy, které znamenají nové a nepředpokládané finanční závazky pro stávající i nové členy eurozóny, omezuje se suverenita už i v oblasti fiskální politiky.
Krajský zastupitel za ODS Skopeček zde hovoří o vzniku Evropského nástroje finanční stability (EFSF), Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) a Paktu pro euro plus (EPP).
Na vzniku EFSF se v květnu roku 2010 dohodly státy eurozóny, Evropská komise a Mezinárodní měnový fond. Tato instituce ve formě akciové společnosti sídlí v Lucembursku a má za úkol chránit státy eurozóny před finanční nestabilitou poskytováním finanční výpomoci.
Tento dočasný fond byl v září 2012 nahrazen stálým Evropským stabilizačním mechanismem (ESM, Aj.). Přispívají do něj všechny země eurozóny.
Další zmiňovaný nástroj, Pakt pro euro plus (EPP, Aj.), pak definuje mantinely fiskálních politik členských zemí.
Výrok Jana Skopečka tedy hodnotíme jako pravdivý.
