Jan Skopeček

Kandidát koalice SPOLU na středočeského hejtmana Jan Skopeček (ODS) v kontextu výroku mluví o nutnosti posílit kapacitu středních škol v kraji. Jako jeden z důvodů pro své tvrzení uvádí, že podle demografických projekcí se počet obyvatel ve věku 15 až 18 let ve Středočeském kraji zvýší ze současných 64 tisíc o 10 tisíc.

Podle demografické studie z února 2024, kterou si Středočeský kraj nechal zpracovat, bylo v roce 2022 ve Středočeském kraji 64 265 obyvatel ve věku 15 až 18 let (.xlsx). Podle prognózy bude nárůst této věkové skupiny pokračovat přibližně do roku 2025, kdy má čítat přibližně 74 tisíc obyvatel (.pdf, str. 81). Poté má dojít k ustálení tohoto počtu a mírný pokles dle predikce nastane až po roce 2035 (str. 6, 81).

Závěr

Podle demografické studie pro Středočeský kraj v regionu v roce 2022 žilo cca 64 tisíc obyvatel ve věku 15 až 18 let. Dle predikce má tento počet skutečně narůst o deset tisíc, a to přibližně do roku 2025. Výrok Jana Skopečka tak hodnotíme jako pravdivý.

Místopředseda Poslanecké sněmovny a lídr koalice SPOLU v krajských volbách ve Středočeském kraji reaguje na slova Magdaleny Davis, která v debatě tvrdila, že v okrese Praha-západ není žádné gymnázium. To dle Skopečka není pravda, jelikož se nachází v Hostivicích.

Gymnázium v Hostivicích opravdu je. Bylo založeno 1. ledna 2011 a jeho zřizovatelem je Středočeský kraj. Škola na svých webových stránkách uvádí, že k jejímu založení došlo kvůli demografickému vývoji a potřebám obyvatel na rozšíření nabídek středních škol. V době vzniku bylo a v současné době stále je jediným veřejným gymnáziem v okrese Praha-západ.

V okrese existují také dvě soukromá gymnázia. Jedno z nich se nachází v Dolních Břežanech, kde vzniklo jako součást tamní školy v roce 2015. Druhé, bilingvní gymnázium je pak v Jesenici.

Jan Skopeček má tedy pravdu v tom, že se v okrese Praha-západ nachází gymnázium. To veřejné je přitom skutečně v Hostivicích. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Kandidát na hejtmana Středočeského kraje za koalici SPOLU Jan Skopeček kritizuje, že kraj podle něj neinvestoval peníze do středních škol. Upozorňuje také na problém, že některé školy sídlí v památkově chráněných budovách, což investice prodražuje.

Střední průmyslová škola v Mladé Boleslavi byla v roce 2017 mezi 15 nemovitými památkami, které tehdejší vláda Bohuslava Sobotky svým nařízením zapsala na seznam národních kulturních památek, a je tedy chráněna Národním památkovým úřadem. Ministerstvo kultury ji na seznam navrhlo, jelikož představuje „stavbu občanské vybavenosti z první poloviny 20. století dokumentující architektonickou různorodost daného období“.

Jak stojí v památkovém katalogu, budova patří mezi díla architekta Jiřího Krohy, který ji zrealizoval mezi lety 1923 až 1927. Památkovou hodnotu podle katalogu představuje zachovalý původní stav, který reprezentuje Krohův funkcionalistický styl.

Budova Střední průmyslové školy v Mladé Boleslavi je tedy skutečně chráněna památkovým úřadem. Výrok Jana Skopečka tak hodnotíme jako pravdivý.

Jan Skopeček hovoří o nominaci Karla Havlíčka na post předsedy Poslanecké sněmovny. Tajná volba předsedy sněmovny proběhla ve středu 10. listopadu 2021 a zvolena byla nakonec jediná kandidátka Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Karel Havlíček byl z volby ještě před jejím zahájením vyřazen, a to právě kvůli neslučitelnosti funkcí. Karel Havlíček totiž zastává ministerskou funkci – je stále ministrem dopravy a ministrem průmyslu a obchodu, a nemůže tak být zároveň předsedou Sněmovny.

Legislativní odbor Poslanecké sněmovny neslučitelnost funkcí skutečně potvrdil. „Předpokladem pro to, aby poslanec – člen vlády, mohl být volen do funkce předsedy Poslanecké sněmovny, je nutný předchozí zánik členství ve vládě,“ stojí ve stanovisku sněmovních právníků. Podmínka musí být podle legislativců splněna ještě před samotnou volbou. K Havlíčkově volitelnosti do čela Sněmovny by podle stanoviska nevedlo ani to, pokud by čestně prohlásil, že by se po zvolení vzdal vládních funkcí. Doplňme, že stanovisko si vyžádala volební komise Sněmovny.

Neslučitelnost těchto funkcí upravuje Ústava České republiky. Její článek 32 konkrétně říká: „Poslanec nebo senátor, který je členem vlády, nemůže být předsedou či místopředsedou Poslanecké sněmovny nebo Senátu ani členem parlamentních výborů, vyšetřovací komise nebo komisí.“

O tom, jestli vůbec může Sněmovna rozhodnout, zda by se ministr mohl stát předsedou nebo místopředsedou Sněmovny, píše v komentáři k Ústavě Jindřiška Syllová. Ta k článku 32 píše následující: „Ustanovení žádným způsobem nesankcionuje případné nabytí funkce neslučitelné podle čl. 32 členem vlády. Ve skutečnosti jde o zákaz volby člena vlády do této neslučitelné funkce (nevolitelnost).“ (Komentář k Ústavě ČR, 2016, str. 367). To, že člen vlády nesmí být do funkce ve vedení Sněmovny či Senátu ani volen, vyplývá také z důvodové zprávy k Ústavě.

Jan Skopeček popisuje situaci, kdy se Vojtěch Filip stal prvním místopředsedou Poslanecké sněmovny. Poukazuje na to, že si Filipa jako představitele KSČM přímo vybral tehdejší předseda Radek Vondráček.

Po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017 proběhla ustavující schůze Sněmovny, na níž si poslanci zvolili (.pdf) do svého čela Radka Vondráčka (ANO) a také pět místopředsedů (.pdf): Vojtěcha Filipa (KSČM), Jana Hamáčka (ČSSD), Tomia Okamuru (SPD), Vojtěcha Pikala (Piráti) a o několik dní později (.pdf) ještě Petra Fialu (ODS). Ústava nepracuje se skutečností, že by místopředsedové byli nějakým způsobem seřazeni, a proto měli po zvolení všichni místopředsedové stejné postavení.

Pořadí místopředsedů ale může na základě § 29 odst. 2 písm. c) jednacího řádu Poslanecké sněmovny stanovit její předseda. To ještě v den zvolení posledního z místopředsedů (28. listopadu 2017) Radek Vondráček udělal (.pdf). Prvním místopředsedou se stal Jan Hamáček, druhým Vojtěch Filip, třetím Petr Fiala, čtvrtým Tomio Okamura a pátým Vojtěch Pikal.

Ke změně na postu prvního místopředsedy došlo v červnu 2018 v důsledku vzniku nové vlády s účastí ČSSD, respektive jejího předsedy Jana Hamáčka. Jelikož je členství ve vládě neslučitelné s pozicí ve vedení Sněmovny, Hamáček skončil jako první místopředseda Poslanecké sněmovny v den, kdy byl jmenován ministrem nové vlády.

Tehdejší předseda Radek Vondráček ještě v ten samý den rozhodl v souladu s jednacím řádem (.pdf), že se prvním místopředsedou Sněmovny stane dosavadní druhý místopředseda, Vojtěch Filip. Podle serveru iROZHLAS.cz Vondráček zdůraznil, že výběr prvního místopředsedy je výlučně v jeho kompetenci a s nikým věc nekonzultoval. „Měnit to můžu každý týden teoreticky,“ uvedl. Svou volbu Vojtěcha Filipa Vondráček zdůvodnil jeho zkušenostmi. „Je to zkušenost, znalost věci. Je z jižních Čech, odkud to není daleko do Prahy. Potřeboval jsem někoho, když já odejdu z baráku, abych tu měl někoho, na kterého se mohu spolehnout,“ popsal Vondráček důvody k výběru Filipa. Zároveň odmítl, že by šlo o povýšení výměnou za podporu nové vlády komunisty.

Uvolněný post místopředsedy za ČSSD převzal o dva týdny později z rozhodnutí (.pdf) Sněmovny poslanec Tomáš Hanzel. Ten zůstal místopředsedou až do konce volebního období.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, jelikož si Radek Vondráček skutečně zvolil představitele KSČM jako prvního místopředsedu Poslanecké sněmovny. Konkrétně se jím na základě Vondráčkova rozhodnutí stal Vojtěch Filip, tehdejší předseda komunistické strany.

Rozdělení předsednických postů ve výborech Poslanecké sněmovny je obvykle výsledkem politické dohody sněmovních stran a podle zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny by měly být jednotlivé výbory ustaveny podle zásady poměrného zastoupení. Předsedu daného výboru nejdříve volí členové výboru na jeho první ustavující schůzi a poté zvolení předsedy musí potvrdit ještě Poslanecká sněmovna.

V rámci ustavení orgánů Sněmovny na začátku minulého volebního období se do čela rozpočtového a hospodářského výboru skutečně dostali zástupci KSČM, respektive SPD. Rozpočtový výbor si na své ustavující schůzi 28. listopadu 2017 zvolil (.pdf) za předsedkyni komunistickou poslankyni Miloslavu Vostrou. Do čela hospodářského výboru byl o den později zvolen (.pdf) poslanec Radim Fiala (SPD). Oba ve funkcích setrvali až do konce volebního období.

Doplňme, že Jan Skopeček spojuje post předsedkyně rozpočtového výboru pro KSČM s podporou vlády hnutí ANO komunisty. Je však třeba upozornit na to, že Miloslava Vostrá byla zvolena na základě politické dohody, bez protikandidáta a dle poměrného rozdělení míst ve vedení výborů již v listopadu 2017, tedy před vznikem jednobarevné vlády hnutí ANO. 

Poslanec Skopeček ale může poukazovat také na to, že například již v říjnu 2017 tehdejší předseda KSČM Vojtěch Filip vyjádřil podporu menšinové vládě hnutí ANO, když uvedl, že by komunisté raději než předčasné volby tolerovali menšinovou vládu. To samé poté Filip zopakoval i v polovině listopadu 2017, kdy představitelé KSČM potvrdili, že na funkci předsedy Poslanecké sněmovny podpoří kandidáta hnutí ANO Radka Vondráčka. Dle serveru iRozhlas.cz pak měli komunisté na oplátku získat podporu hnutí ANO pro Vojtěcha Filipa při volbě místopředsedy Sněmovny a také „předsednické křeslo v rozpočtovém výboru“.

Diskuse o změně předsedy sněmovního školského výboru (přesněji Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu PSP ČR) započala v roce 2019. Tehdejšímu předsedovi za ODS, Václavu Klausovi ml., bylo členství ve straně zrušeno a občanští demokraté chtěli svého člověka ve funkci předsedy vyměnit. Předseda strany Petr Fiala tehdy uvedl, že buď Klaus post šéfa školského výboru opustí, nebo ODS navrhne jeho odvolání z vedení výboru a nominuje místo něj do této funkce někoho jiného.

Náhradníkem na pozici předsedy školského výboru měl být Martin Baxa z ODS, jelikož podle předešlých dohod tento post náležel právě této straně. Členové výboru však jeho jmenování při hlasování (.pdf, str. 6) na začátku dubna 2019 neschválili, a v čele tak formálně zůstal Václav Klaus ml., v té době jako nestraník. Baxa ve volbě získal (.pdf, str. 6) pouze 6 hlasů z 21 přítomných členů výboru. Uveďme, že z celkového počtu 30 členů výboru bylo 11 z nich zvoleno na kandidátce hnutí ANO.

K odvolání Václava Klause ml. z funkce předsedy školského výboru poté nakonec došlo 17. dubna 2019, kdy o jeho odchodu (.pdf) rozhodla Poslanecká sněmovna. V době, kdy výbor nového předsedu neměl, zastával jeho povinnosti místopředseda Karel Rais (ANO). Dělo se tak od 23. dubna 2019. ODS však na Martinu Baxovi jako kandidátovi na předsedu trvala. Podle Petra Fialy byli za nezvolení Martina Baxy zodpovědní členové výboru za ANO, ČSSD, KSČM a SPD, poněvadž měli ve výboru většinu. Baxa tedy zvolen nebyl a Rais zůstal vedením pověřen až do konce volebního období, tedy do letošního roku.

Připomeňme, že důvodem pro vyloučení Klause mladšího z ODS byl podle tehdejších vyjádření zástupců strany názorový rozkol, např. skutečnost, že Klaus opakovaně kritizoval Evropskou unii, ačkoliv se ODS prezentuje jako proevropská strana. Před senátními volbami v roce 2018 navíc Václav Klaus ml. podpořil kandidáta SPD Ladislava Jakla proti kandidátovi vlastní strany.

Velké pobouření nejen mezi členy ODS však způsobil hlavně výrok Václava Klause ml. o přijímání nařízení Evropské unie, který pronesl ve Sněmovně 12. března 2019 při projednávání zákona o zpracování osobních údajů: „Mně to připomíná, my jsme jak židovský výbor, když nám řekli, že máme vypravit transport, a my jenom tak jako rozhodujeme, že teda ty nemocné ženy ještě nepošleme, ty půjdou až příštím vlakem. Ale jinak děláme to, co nám řeknou.“ Problematických výroků měl Václav Klaus ml. za sebou v té době již větší počet.

Pro vysvětlení také uveďme, že členství ve výborech, stejně jako počty předsedů výborů, jsou ve Sněmovně rozdělovány po volbách. Členství ve výborech je většinou rozděleno podle principu poměrného zastoupení všech stran, které se do Sněmovny dostaly. Pro křesla předsedů jednotlivých výborů pak platí, že jsou většinou rozdělována v rámci povolebních jednání mezi stranami. V rámci nich došlo na podzim 2017 k dohodě, že ODS může získat křeslo předsedy ústavně-právního výboru pro Marka Bendu, obranného výboru pro Janu Černochovou a předsednictví školského výboru pro Václava Klause mladšího.

Zmiňme také, že výrok na totožné téma jsme ověřovali již dříve. 

Nově zvolená Poslanecká sněmovna bude mít 18 výborů, tedy stejně jako v minulém volebním období. Podle § 32 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny má dolní komora povinnost zřídit 7 výborů (mandátový a imunitní výbor, výbor petiční, rozpočtový, kontrolní, organizační, volební a výbor pro evropské záležitosti), další výbory pak zřizuje dle vlastního uvážení. 

Předsednictví ve výborech by mělo být rozděleno poměrným systémem na základě výsledků říjnových sněmovních voleb. V nich získala koalice SPOLU 71 mandátů a koalice PirSTAN 37 mandátů, tedy dohromady 108 křesel. Hnutí ANO pak získalo 72 mandátů a SPD 20 mandátů. Podle zásad poměrného zastoupení (po zaokrouhlení na celá čísla) by tedy mělo při počtu 18 výborů připadnout pětikoalici SPOLU a PirSTAN ve vedení výborů dohromady 10 míst, hnutí ANO 6 míst a 2 místa hnutí SPD.

Pro úplnost uveďme, že předsedu daného výboru nejdříve volí členové výboru na jeho první ustavující schůzi a poté musí zvolení předsedy potvrdit navíc Poslanecká sněmovna. V současnosti ještě k volbě většiny předsedů nedošlo, jelikož se výbory prozatím nesešly a sněmovní strany teprve nominují členy. Už nyní ale existují určité politické dohody, na jejichž základě by mělo k volbě předsedů dojít. 

Zástupci budoucí vládní koalice, složené z koalic SPOLU a PirSTAN, by tak měli skutečně zasednout v čele celkem 10 výborů. Prvním z nich je organizační výbor, jehož řízení vždy připadá předsedovi Sněmovny, v tomto případě tedy současné předsedkyni Markétě Pekarové Adamové (TOP 09). Koalice SPOLU by dále měla vést hospodářský výbor, výbor pro bezpečnost, výbor pro evropské záležitosti, výbor pro sociální politiku, výbor pro zdravotnictví, zahraniční výbor a zemědělský výbor. Hnutí STAN získá 2 předsednická křesla, konkrétně v rozpočtovém výboru a výboru pro životní prostředí. Piráti nepovedou žádný z výborů. 

Hnutí ANO poté bylo nabídnuto 6 výborů: mandátový a imunitní, branný, školský, volební a správní a také ústavně-právní, o němž hovoří Jan Skopeček. Hnutí SPD by mělo stát v čele dvou výborů, konkrétně kontrolního a petičního.

Dodejme, že hnutí ANO vyjádřilo nespokojenost s přidělenými výbory. Výhrady má také hnutí SPD, například poslanec Jan Hrnčíř (SPD) pro Českou televizi uvedl (video, 19:40), že poměrný systém při rozdělování vedení výborů byl zachován, navržené vedení výborů kontrolního a petičního ale SPD nepovažuje za adekvátní.

Po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017 proběhla ustavující schůze, na níž si poslanci zvolili (.pdf) do svého čela Radka Vondráčka (ANO) a také místopředsedy Sněmovny (.pdf): Vojtěcha Filipa (KSČM), Jana Hamáčka (ČSSD), Tomia Okamuru (SPD) a Vojtěcha Pikala (Piráti). V prvním ani druhém kole hlasování ovšem na post místopředsedy nebyl zvolen Petr Fiala (ODS). Ten v prvním kole ze 195 odevzdaných hlasovacích lístků obdržel pouze 83 hlasů. Ve druhém kole pak získal jen 85 hlasů.

Upozorněme, že místopředsedové Poslanecké sněmovny jsou voleni tajným hlasováním, tudíž nelze stoprocentně určit, jak konkrétní poslanci hlasovali. Z tehdejšího uskupení sil v dolní komoře však vyplývá, že pro Fialu nehlasovali poslanci z ANO, SPD a KSČM.

Nezvolení Petra Fialy vyvolalo odpor tzv. Demokratického bloku. Tento blok se skládal z poslanců ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a hnutí STAN. Jeho cílem byl společný postup při ustavující schůzi Poslanecké sněmovny. Zástupci Demokratického bloku kritizovali, že nezvolení předsedy druhé nejsilnější strany odporuje principu poměrného zastoupení. Nezvolení Petra Fialy ovšem kritizovali rovněž Piráti a ČSSD.

Tehdejší předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek nicméně řekl, že bude nabádat poslance ANO, aby Petra Fialu místopředsedou v další volbě zvolili. Konkrétně prohlásil: „Budu apelovat na naše kolegy na klubu, abychom podpořili pana Fialu na tuto pozici.“ Uveďme, že někteří poslanci ANO měli vůči Petru Fialovi výhrady kvůli tomu, že se o hnutí ANO vyjadřoval negativně, a také proto, že ODS nepodpořila Radka Vondráčka na předsedu Sněmovny.

Hnutí SPD již před uskutečněním třetího kola hlasování uvedlo, že ani tentokrát nebude pro Petra Fialu hlasovat. Poslancům z řad SPD totiž vadilo, že ODS v předchozím hlasování nepodpořila Tomia Okamuru na pozici místopředsedy Poslanecké sněmovny. Na třetí pokus byl přesto Petr Fiala zvolen (.pdf) místopředsedou, když dostal 116 hlasů.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, jelikož z dostupných informací vyplývá, že poslanci ANO a SPD opakovaně nepodpořili Petra Fialu na pozici místopředsedy Sněmovny.

Odvody sociálního a zdravotního pojištění jsou povinnou platbou, kterou hradí zaměstnanci automaticky z platu a mzdy, osoby samostatně výdělečně činné pak platí sociální a zdravotní pojištění v rámci povinných odvodů. Zaměstnancům se tyto odvody automaticky strhávají z platu a část za ně platí i zaměstnavatel. Zdravotní pojištění tvoří celkem 13,5 % ze mzdy, z toho jednu třetinu platí zaměstnanec a zbytek zaměstnavatel. Sociální pojištění je celkem 31,5 % ze mzdy, z toho 6,5 % platí zaměstnanec, zbytek zaměstnavatel. Platba sociálního a zdravotního pojištění je vcelku významná částka. Tyto odvody platí nejen zaměstnanec, ale i zaměstnavatel, který odvádí celkem 34 % z vyplácené mzdy navíc státu za každého zaměstnance.

Podle dat Eurostatu má Česká republika šestý nejvyšší podíl nemzdových nákladů na zaměstnance v Evropě. Jedná se o podíl nákladů, které musí v průměru na zaměstnance zaměstnavatel zaplatit kromě mzdy a daně, na jeho celkových nákladech na zaměstnance. Podíl se liší v různých odvětvích, v roce 2020 činil v Česku průměrně 25,9 %. Nejvyšší podíl 32,1 % měla Francie. Podíl nemzdových nákladů v Česku v posledních letech nijak významně neroste.

Dle studie poradenské společnosti Mazars z roku 2020 patří Česká republika, společně se Slovenskem, mezi rekordmany v regionu střední a východní Evropy, co se týče výše odvodů na sociální a zdravotní pojištění, které musí odvádět zaměstnavatel. V Česku odvádějí zaměstnavatelé 33,8 % z hrubé mzdy, a na Slovensku dokonce 35,2 %.

Rovněž mezinárodní srovnání společnosti KPMG řadí Českou republiku na přední příčky, co se týče výše odvodů placených zaměstnavatelem. Podle srovnání je před Českem pouze Mexiko, Afghánistán, Francie, již zmíněné Slovensko a Bělorusko.