Volební komise měla jasné stanovisko legislativního odboru Poslanecké sněmovny, že není možné, že tam je zkrátka neslučitelnost funkcí v případě pana ministra Havlíčka.
Legislativní odbor Poslanecké sněmovny poskytl volební komisi stanovisko, ze kterého vyplynulo, že ministr Karel Havlíček nemůže být kvůli neslučitelnosti funkcí připuštěn do volby předsedy Sněmovny.
Jan Skopeček hovoří o nominaci Karla Havlíčka na post předsedy Poslanecké sněmovny. Tajná volba předsedy sněmovny proběhla ve středu 10. listopadu 2021 a zvolena byla nakonec jediná kandidátka Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Karel Havlíček byl z volby ještě před jejím zahájením vyřazen, a to právě kvůli neslučitelnosti funkcí. Karel Havlíček totiž zastává ministerskou funkci – je stále ministrem dopravy a ministrem průmyslu a obchodu, a nemůže tak být zároveň předsedou Sněmovny.
Legislativní odbor Poslanecké sněmovny neslučitelnost funkcí skutečně potvrdil. „Předpokladem pro to, aby poslanec – člen vlády, mohl být volen do funkce předsedy Poslanecké sněmovny, je nutný předchozí zánik členství ve vládě,“ stojí ve stanovisku sněmovních právníků. Podmínka musí být podle legislativců splněna ještě před samotnou volbou. K Havlíčkově volitelnosti do čela Sněmovny by podle stanoviska nevedlo ani to, pokud by čestně prohlásil, že by se po zvolení vzdal vládních funkcí. Doplňme, že stanovisko si vyžádala volební komise Sněmovny.
Neslučitelnost těchto funkcí upravuje Ústava České republiky. Její článek 32 konkrétně říká: „Poslanec nebo senátor, který je členem vlády, nemůže být předsedou či místopředsedou Poslanecké sněmovny nebo Senátu ani členem parlamentních výborů, vyšetřovací komise nebo komisí.“
O tom, jestli vůbec může Sněmovna rozhodnout, zda by se ministr mohl stát předsedou nebo místopředsedou Sněmovny, píše v komentáři k Ústavě Jindřiška Syllová. Ta k článku 32 píše následující: „Ustanovení žádným způsobem nesankcionuje případné nabytí funkce neslučitelné podle čl. 32 členem vlády. Ve skutečnosti jde o zákaz volby člena vlády do této neslučitelné funkce (nevolitelnost).“ (Komentář k Ústavě ČR, 2016, str. 367). To, že člen vlády nesmí být do funkce ve vedení Sněmovny či Senátu ani volen, vyplývá také z důvodové zprávy k Ústavě.
Karel Havlíček se mohl vedle dvojitého ministra stát ještě předsedou Poslanecké sněmovny, poslanci ho ale do volby nepustili. O tom, ale i o rozdělení místopředsednických křesel diskutoval Havlíček s čerstvým místopředsedou Sně...