Jan Veleba

Kraj Vysočina má 704 obcí (data 2015), přesto jich existuje více v kraji Středočeském, který je zároveň největším krajem v České republice - 1145. Podobného čísla jako Vysočina dosáhl také Jihomoravský kraj. Dodejme, že v obou případech jde o regiony výrazně lidnatější.

Senátor Veleba ovšem mluví o počtu obcí jako takovém a výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý.

V následující tabulce můžeme vidět počet obcí každého kraje:

KrajPočet obcí

Jihočeský

623Jihomoravský672Karlovarský134 Kraj Vysočina704 Královéhradecký

448Liberecký

215Moravskoslezský300Olomoucký401Pardubický451Plzeňský

501 Středočeský1 145 Ústecký

354Zlínský307

Senátor Jan Veleba upřesňoval údaje společně s Milanem Plodíkem a oba reagovali na procenta ploch, která uvedl Libor Honzárek. Výrok musíme označit jako nepravdivý, protože podle údajů za rok 2015 je celkové množství produkčních ploch osázených bramborem na území ČR podle ministerstva zemědělství 18 911 ha (resp. 22 681 u všech typů). Podle těchto informací jsou celkové produkční plochy ještě menší, než upřesnil senátor Veleba.

Navíc ovšem nesouhlasí jeho odhad celkového počtu produkčních ploch k osázení brambor z 60. let. Přes významný pokles těchto ploch na asi 200 000 hektarů v průběhu diskutovaného desetiletí, to bylo na konci 60. let stále výrazně více než 110 – 120 tisíc hektarů, které uvedl. Dokládá to studie Českého statistického úřadu "Postavení primárního sektoru v ekonomice ČR", konkrétně pak strany 27 a 28, které se věnují právě osevním plochám zemědělských plodin.

Výsledek prezidentských voleb USA v roce 2000 byl skutečně velmi těsný. Zvítězivší George W. Bush porazil Al Gora a stal se prezidentem, byť získal celkově méně hlasů (to umožňuje volební systém, jak níže popisujeme). Po rozhodnutí Nejvyššího soudu o tom, že se Bush stává prezidentem, se ve Spojených státech proti tomuto stavu protestovalo a to také při jeho pozdější inauguraci. Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý.

Nesouhlas s finálním výsledkem voleb vyvolal fakt, že Al Gore získal vyšší počet hlasů od voličů. V americkém prezidentském volebním systému stačí získat prostou většinu hlasů z rady volitelů zastupujících jednotlivé americké státy. Celkový počet hlasů z rad volitelů je 538, je rozdělen podle velikostí států a je stejný jako počet všech členů Kongresu. George Bush získal 271 volebních hlasů, zatímco Al Gore pouze 266 hlasů. I když se jedná o dva systémy a hlasování přímo neovlivňují občané jako voliči, v praxi členové rady volitelů kopírují výsledky voleb, i když to podle zákona dělat nemusí.

Sčítání hlasů, kterému byla věnována zvýšená pozornost, se odehrálo ve státě Florida a George Bush získal o 537 více hlasů než Al Gore. Při tak malém rozdílů ve výsledcích má kandidát možnost požádat o manuální přepočtení hlasů ve vybraných okrscích, kterou Al Gore využil.

Vybral si okrsky na Floridě, ve kterých si lidé stěžovali na problémy a poruchy s hlasovacími přístroji. Voliči v USA volí přes elektronický hlasovací systém, neodevzdávají papírové hlasovací lístky. Souhlas Nejvyššího soudu s přepočtem hlasů vyvolal debaty a soudní spory ohledně legálnosti přepočtu hlasů a nejvhodnějším způsobu pro samotné přepočtení hlasů. Vzhledem k těmto reakcím bylo přepočítávání hlasů zastaveno z rozhodnutí Nejvyššího soudu a George Bush byl vyhlášen jako vítěz voleb.

Volby tohoto formátu často vyvolají rozruch. V USA se v roce 2000 kromě problémů s hlasovacími přístroji a neplatnými lístky objevily i spekulace o diskriminaci u hlasování. Protesty nebyly spojeny pouze s volebním systémem, ale byly namířeny proti výsledku voleb. Rozhodnutí Nejvyššího soudu z prosince 2000 protesty neuklidnilo, ty pokračovaly i po inaugraci nového prezidenta v lednu 2001. V den inaugurace popisuje protesty např. BBC: " Along with the well-wishers were anti-Bush demonstrators. Police in riot gear lined the route of the parade five deep.One protester threw an egg at the new president's motorcade. "

Dne 21. 11. 2014 vyšel na serveru Novinky.cz článek o klesajících preferencích Miloše Zemana. K okamžiku vysílání pořadu, tedy ve 20:00, bylo v diskuzi přes tisíc příspěvků. Je však třeba připomenout, že jde pouze o počet příspěvků, nikoliv o počet unikátních uživatelů a je běžné, že někteří diskutéři přispějí i dvěma či více komentáři.

Veleba navíc srovnává výsledky průzkumu (.pdf) CVVM s názory převládajícími pod výše zmíněným článkem na Novinky.cz. O správnosti této poněkud rozevláté úvahy by se však nejspíš dalo s úspěchem pochybovat.

Demagog.cz však přesto na popud Jana Veleby provedl analýzu, a to posledního sta výroků před zahájením pořadu (od času 18:43 až do 20:00) a došel k následujícím výsledkům:

Prozemanovské výroky tvořily rovných 20 %. Jde v prvé řadě o expresivní vyjádření podpory, např. " Stojím za prezidentem Byl řádně zvolen a jeho politika i vy stupování je v souladu s s tím co má hlava státu dělat. Na rozdíl od prolhlaného právdoláskaře a zloděje. Nejlepší prezident. " (Dana Andělová, Přerov).

Dále se jedná také o jasně podpůrné alegorické příspěvky typu " Ano, hvězda vždy padá vzhůru, to už neznáte, havloidní potomci Šláfenberga???? " (Ing. Vlastimil Spáčil, Prostějov) i vyjádření, která Zemanovi vyjádřila podporu v rámci pojednání o jiném tématu. Např. " Zeman je dobrý a hlavně dobře ví, že východ čili RUSKO je země nevyrabovaná, nerosty,zlato, platiny, ropa, dřevo a jiné je tam ohromné množství těchto nerostů a obrovské zásoby uhlí a jiné.. a v případě jakékoliv katastrofy je nám vždy rusko nápomoceno, kdežto amerika se na nás jako vždy z vysoka tento oné to ..američané zas vymysleli další plán, ukrajina jim nevyšla tak to skoušejí v česku asi narazí a jejich poskoci tady by měli být vyhoštěni a to ihned doufám že to Zeman brzy zařídí a obviní usa ze špionáže a atp.. " (Miroslav Pyrin, Havířov)

Obecně jsou zde řazeny příspěvky, ze kterých lze usoudit, že dotyčný Miloše Zemana podporuje, a je pravděpodobné, že ke stejnému závěru dojde při jejich čtení běžný čtenář, včetně Jana Veleby.

Čistě protizemanovských výroků bylo napočítáno 12 %. Zde byly naopak řazeny výroky, ze kterých lze usoudit, že dotyčný Miloše Zemana nepodporuje. Protože šlo vesměs o širší vyjádření než pouhé " s výsledkem průzkumu souhlasíme ", byla zařazena rozličná jednoznačná vyjádření souhlasu s výsledkem průzkumu. Jde například o tyto komentáře:

" 5 nejhorších prezidentů Gottwald,Zápotocký,Novotný,Husák,Zeman at ten Ruskej šváb odstoupí sprosták jeden hulvátskej."(Jaroslav Prokop, Sedlčany) " Slušný člověk si zákonitě musí položit otázku: Mám ze svých daní platit prezidenta, který... " (Drahoslav Birha, Dobřichovice)"Zeman je egohonič a zdejší komunističtí diskutéři-škoda mluvit." (Vojtěch Chvosta, Strakonice)

Věříme, že při čtení těchto příspěvků musel i Jan Veleba dojít ke stejnému závěru, tedy že tyto příspěvky nevyznívají ve prospěch prezidenta. Neutrální výroky tvořily čtvrtinu diskuze, tedy 25 %. Jde o výroky vztahující se k průzkumu, ale nevyjadřující k prezidentu sympatie či antipatie. Například tedy následující: " Tož v anketě, kterou mohli ovlivnit fšeci to dopadlo tak jak to dopadlo a už si neberte pražáky do úst." (Evžen Kalaš, Praha) " Může si za to sám." (Eva Nesnídalová, Náchod) "To, že převládá názor, že Zeman byl lepší kandidát než Schwarzenberg neznamená, že je dobrý prezident.Prostě mezi slepými jednooký králem a svědčí to jen o tom, že při poslední volbě prezidenta nebylo moc z čeho vybírat :-/" (Jakub Šmíd, Ivančice)

Z těchto objektivně nelze usuzovat, ke které straně by se dotyčný v předmětném průzkumu přiklonil, ačkoliv jeho výsledek komentoval. Diskuzi ale suverénně ovládly příspěvky mimo téma nepreferující jasně ani Zemana, ani protizemanovské tenze. Tvořily celkem 43 % celé diskuze a nepodařilo se nám z nich extrahovat příslušnost k té či oné straně ve sporu o výsledek průzkumu. Šlo většinou o podobná vyjádření: "A hele,bolševik tady má sjezd." (Karel Dubský, Příšovice) " Místo ,aby media varovala před opravdovým nebezpečím - imigrací a islamismem, straší Putinem a rozebírají k****." (Vítězslav Malínský, Poděbrady) " Na netu sou samý lidi co milujou Rusko,Čínu a bolševiky. Havel se obrací v hrobě,Jetotu Hornická,jezedácká,komoušká sorta Zeman bolševik." (Jaroslav Prokop, Sedlčany) Jan Veleba tedy ve svém tvrzení neříká pravdu.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože česká média o nové zóně volného obchodu, která byla dohodnutá mezi Čínou a Austrálii 17. listopadu, hojně informovala.

Informaci o uzavření dohody vydala 17. listopadu ČTK a šířilo ji množství médií. O dohodě jsme si tak mohli přečíst na ihned.cz, iDnes.cz, Lidovky.cz, novinky.cz, e15.cz, reflex.cz. Zprávu odvysílala i ČT1 (čas 18:30).

Jan Veleba jako předseda SPO poskytl vyjádření k dění 17. listopadu serveru Parlamentní listy. V něm výslovně používá spojení zfanatizovaní demonstranti a zároveň vyjadřuje přesvědčení, že tito jsou v menšině. Tutéž zprávu zprostředkovala strana SPO na svých webových stránkách a také ji sdílela prostřednictvím svého facebookového profilu. V rozhovoru Krajské listy dokonce přímo proti sobě staví dvě skupiny lidí.

" Tento týden, při vší úctě, byla v Praze ta řvoucído značné míryzfanatizovaná menšina a proti tomu je v republice mlčící většina. "

Ceny obilovin v meziročním srovnání obecně neklesaly, pouze v případě krmného ječmene došlo k poklesu o 226 korun za tunu. Jak potravinářská, tak krmná pšenice zdražila. Totéž platí pro krmnou oves a kukuřici.

Pouze výkupní cena řepky výrazněji klesla. Dlouhodobě se její cena pohybuje mezi 10,5 - 12,5 tisíci korun.

Server Demagog.cz k tomuto výroku kontaktoval přímo Ministerstvo zemědělství. Data v tabulce vycházejí z jím poskytnutých informací, které jsou dostupné zde (Dropbox):

VII. 2012 (Kč/t bez DPH)VII. 2013meziroční rozdílŘepka olejná1220110652-1549Pšenice potravinářská51615656+495Pšenice krmná46424815+173Ječmen krmný45454319-226Oves krmný38844427+543Kukuřice krmná47675210+443

V roce 2004 byl výnos v kategorii obilí 8,784 milionů tun (.xls), což byl nejvyšší výnos od počátku sledování tohoto ukazatele Českým statistickým úřadem (1992). Z databáze zahraničního obchodu vyplývá, že při rozlišení zboží dle SITC na dvě místa (Obiloviny a obilné výrobky - kategorie 04) za období od 1.8.2004 až do 31.8.2005, byl celkový vývoz 2,079 milionů tun obilí (hodnoty dostupné zde (.xls)) a nikoliv tedy 3 miliony tun. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.