Jan Veleba

Kraj Vysočina má 704 obcí (data 2015), přesto jich existuje více v kraji Středočeském, který je zároveň největším krajem v České republice - 1145. Podobného čísla jako Vysočina dosáhl také Jihomoravský kraj. Dodejme, že v obou případech jde o regiony výrazně lidnatější.

Senátor Veleba ovšem mluví o počtu obcí jako takovém a výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý.

V následující tabulce můžeme vidět počet obcí každého kraje:

KrajPočet obcí

Jihočeský

623Jihomoravský672Karlovarský134 Kraj Vysočina704 Královéhradecký

448Liberecký

215Moravskoslezský300Olomoucký401Pardubický451Plzeňský

501 Středočeský1 145 Ústecký

354Zlínský307

Tento výrok můžeme označit za pravdivý. V Kraji Vysočina opravdu nalezneme přesně 704 obcí (1. 1. 2016).

KrajPočet obcí

Jihočeský

623Jihomoravský672Karlovarský134 Kraj Vysočina704 Královéhradecký

448Liberecký

215Moravskoslezský300Olomoucký401Pardubický451Plzeňský

501 Středočeský1 145 Ústecký

354Zlínský307

V Kraji Vysočina se nachází (.xls) přesně 339 obcí, které mají do 200 obyvatel.

Výrok Jana Veleby hodnotíme na základě dat ŘSD jako pravdivý.

V roce 2005 (.pdf, str. 1) žilo na Vysočině 73 593 seniorů nad 65 let. Druhou část výroku potvrzuje demografická projekce Českého statistického úřadu. V roce 2020 (.pdf, str. 17) má mít Vysočina až 104 908 obyvatel ve věku nad 65 let, tedy o 30 tisíc seniorů více.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, nepodařilo se nám dohledat příklady obcí ze senátního obvodu Jana Veleby, kde by obce budovaly malometrážní byty pro seniory.

Podle článku chrudimského deníku z 22. dubna 2016 se v obci Hroubovice rekonstruuje zakoupený vybydlený dům, ze kterého chce obec vytvořit dvě bezbariérové garsonky a jeden byt o velikosti 1+1 pro držitele průkazů ZTP. O nové bezbariérové bydlení již projevily zájem tři postižené osoby. Nutno dodat, že tato obec (byť jen těsně) nespadá do senátního obvodu Jana Veleby.

Dalším případem o kterém informuje článek z 30. září 2014 je výstavba nové Senior Rezidence v Chrudimi. Tato Rezidence má sloužit jako domov pro seniory, poskytující sociální a zdravotní služby. Nejde tedy přímo o stavbu malometrážních bytů. Podobný případ byl řešen v Chotěboři.

Z důvodu malého množství informací o výstavbě malometrážních bytů v senátním obvodu 44 je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Jan Veleba uvádí správný počet pracovníků v zemědělství za kraj Vysočinu. Podíl zaměstnanosti za tento sektor v ostatních krajích však neuvádí zcela přesně, proto hodnotíme jako pravdu s výhradou.

Za rok 2015 bylo na Vysočině 18 200 lidí pracujících v zemědělství, rybářství a lesnictví z celkového počtu 236 800 zaměstnaných obyvatel, což tvoří opravdu 7,7% z celku.

V následující tabulce můžeme vidět počet zaměstnanců v daném kraji, celkový počet zaměstnanců v kraji a podíl těchto proměnných. Veleba má pravdu, že v kraji Vysočina je skutečně 7,7% pracujících osob zaměstnaných v zemědělství a má pravdu i v tom, že je to největší podíl ze všech krajů.

KrajPočet zaměstnanců v zemědělství

Celkový počet zaměstnanců

Podíl

Vysočina18 200

236 800

7,7% Středočeský 17 600

649 200

2,7%

Jihočeský17 600303 4005,8%Plzeňský12 300287 5004,3%Karlovarský 3 000

144 300

2,1%

Ústecký 6 800

366 000

1,9% Liberecký 3 200

205 000

1,6%

Královéhradecký9 400259 1003,7%Pardubický11 000250 7004,4%Jihomoravský

14 600

569 100

2,6%

Olomoucký12 500289 6004,3%Zlínský 7 600

280 600

2,8% Moravskoslezský

12 200

550 900

2,2%

Zdroj: Český statistický úřad

Nemůžeme však souhlasit s tím, že obvyklý podíl zaměstnanců pracujících v zemědělství se pohybuje ve všech ostatních krajích mezi 2-3% - v Jihočeském, Plzeňském, Královéhradeckém, Pardubickém a Olomouckém kraji je vyšší. Průměrná zaměstnanost za všechny kraje činí 3,55 %.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, kraje hrají v zemědělské politice nepatrnou roli, hlavní slovo mají Evropská unie a státní instituce. To samé platí i u financování zemědělství. Zdroje z krajských rozpočtů na zemědělství těsně přesahují 1 miliardu Kč, což se nemůže rovnat výdajům EU ani výdajům ze státního rozpočtu.

Zemědělství spadá do společné kompetence členských států i Evropské unie jako celku (tzv. společná zemědělská politika spadá do sdílených pravomocí (.pdf, str. 5, čl. 4). Ta je založena na 2 základních pilířích, které vypracovávají orgány EU a které jsou poté uváděny do praxe členskými státy. Kromě společné zemědělské politiky si pak členské státy v rámci vlastních pravomocí samy vybírají, jaké aktivity podpoří vlastními zdroji.

Z hlediska národních institucí hrají nejdůležitější roli ministerstvo zemědělství (provádí společnou zemědělskou politiku EU i programy podpor financovaných z národních zdrojů), Státní zemědělský intervenční fond (který mj. rozhoduje o poskytnutí dotací), vláda (schvaluje program rozvoje venkova před předložením orgánům EU) a Poslanecká sněmovna (schvaluje podpory financované z národních zdrojů).

Co se týče financování, zemědělství bylo dle dokumentu (.pdf, str. 382) ministerstva zemědělství k roku 2015 financováno ze 4 hlavních skupin: zdrojů Evropské unie, státního rozpočtu, krajských rozpočtů a výdajů spotřebitelů. Celkem bylo vynaloženo 59,3 miliardy Kč.

Rozdělení zdrojů v tabulce:

Výdaje na agrární politikuv mld KčStátní rozpočet17,7Krajské rozpočty1,2Výdaje spotřebitelů4,6Zdroje z EU35,8

Kraj Vysočina hodlá vydat dle návrhu rozpočtu (.pdf, str. 3, kapitola Výdaje) pro rok 2016 na zemědělství 74 milionů Kč, čímž zůstává na stejné částce jako minulý rok. 1 500 000 Kč by mělo (.pdf, str. 11 nahoře) jít na pokračování podpory agrárního sektoru, ať už poskytováním finanční podpory na pořádání výstav a soutěží (stejně jako minulý rok (.pdf) připravuje výzvu Zemědělská akce), nebo na propagaci zemědělství u žáků základních škol (dle výše zmíněného dokumentu chystá Kraj Vysočina utratit 100 000 Kč na exkurze do zemědělských podniků).

Senátor Jan Veleba upřesňoval údaje společně s Milanem Plodíkem a oba reagovali na procenta ploch, která uvedl Libor Honzárek. Výrok musíme označit jako nepravdivý, protože podle údajů za rok 2015 je celkové množství produkčních ploch osázených bramborem na území ČR podle ministerstva zemědělství 18 911 ha (resp. 22 681 u všech typů). Podle těchto informací jsou celkové produkční plochy ještě menší, než upřesnil senátor Veleba.

Navíc ovšem nesouhlasí jeho odhad celkového počtu produkčních ploch k osázení brambor z 60. let. Přes významný pokles těchto ploch na asi 200 000 hektarů v průběhu diskutovaného desetiletí, to bylo na konci 60. let stále výrazně více než 110 – 120 tisíc hektarů, které uvedl. Dokládá to studie Českého statistického úřadu "Postavení primárního sektoru v ekonomice ČR", konkrétně pak strany 27 a 28, které se věnují právě osevním plochám zemědělských plodin.

Dle informací ministerstva zemědělství předpokládaná celková sklizeň obilovin v roce 2015 činila 7 904,2 tis. tun. Pro letošní rok se očekává sklizeň základních obilovin (k 29.8. 2016 - 98.7 % sklizených ploch) více jak 7 951,5 tis. tun.

Pokud jde o hodnotu vývozu, tak dle výhledové zprávy (pdf, str.5) Ministerstva zemědělství z prosince 2015 se očekávala hodnota celkového vývozu 3 180 tis. tun v marketingovém roce 2015/2016. Dle informací Státního zemědělského intervenčního fondu bylo k 30. červnu 2016 vyvezeno 1 392 tisíc tun obilovin (pdf., str. 5)

Pokud jde o možnosti domácího trhu tak dle výhledové zprávy se v roce 2015/2016 čeká spotřeba 5 407 tis. tun. Z toho například mlynárenský průmysl odhaduje, že zpracuje asi 1 340 tisíc tun obilovin bez kukuřice. Další využití obilovin je jako krmiva, zásob či technického zpracování jako je výroba ethanolu či biomasy (pdf., str.49).

Dle dostupných údajů je tedy pravda, že minimálně v období 2015/2016 ČR má přebytky z pěstování obiloviny mezi 2-4 miliony tun jak tvrdí i Veleba. Jedním z důvodů, je i skutečnost, že současná domácí spotřeba obilovin nedosahuje úrovně výroby. Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Česká televize o akci na podporu prezidenta Miloše Zemana informovala ve svém internetovém online zpravodajství a krátce také v Událostech (čas cca 2:20), předtím se rovněž pokusila odvysílat živý vstup (čas cca 4:10), což se z technických důvodů nepodařilo. Ve zpravodajství se mluví o několika desítkách lidí, s tímto odhadem souhlasí i dalšímédia. Z fotografií a videozáznamu na jejich stránkách nelze počet zúčastněných příliš dobře odhadnout, průkaznější nejsou ani fotografie z jiných zdrojů (např. iDnes či Novinky.cz). O něco větší vypovídající hodnotu má fotografie z Aktuálně.cz, která by dle našeho názoru spíše odpovídala vyjádření ČT (několik desítek) než senátora Veleby (500), přesto ani tato fotografie nemusí být zcela vypovídající, a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.