Jaromír Drábek

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Možný budoucí vývoj totiž hodnotí množství studií a jejich předpovědi se různí, stejně jako demografické předpovědi ohledně růstu a stárnutí populace.

Jaromírem Drábkem citovaná data pocházejí ze studie Modelování budoucího vývoje úhrnu pojistného a úhrnu vyplacených starobních důchodů v ČR autorů Tomáše Fialy a Jitky Langhamrové. Zde je kromě predikce vývoje počtu osob v důchodovém věku na 100 zaměstnaných osob taktéž modelována bilance hypotetického účtu starobních důchodů v jednotlivých letech. Podle této studie bude deficit důchodového účtu kolem roku 2050 kulminovat na částce přibližně 120-140 miliard, pak se bude dále snižovat. "Deficit v roce 2013 by byl zhruba 40 miliard Kč, ve dvacátých letech by již dosahoval 60 miliard Kč a od třicátých let by se dále poměrně rychle zvyšoval. V padesátých letech by se roční deficit pohyboval kolem 120-140 miliard Kč, podle varianty demografického vývoje. Teprve od počátku 60. let by se deficit opět snižoval, v osmdesátých letech by se pohyboval opět jen kolem 40 miliard a na konci tohoto století by činil přibližně 15 miliard při nízké a střední variantě zatímco při vysoké variantě by byl o několik miliard vyšší. Průměrný roční deficit za celé sledované období by se pohyboval mezi 64,5 miliardami (nízká varianta) a 80 miliardami (vysoká varianta)," uvádí studie.

Materiál Ministerstva financí pak počítá s deficitem 2 % HDP v roce 2060 (strana 18), to by při dnešních hodnotách činilo přibližně 85 miliard korun, je však nutné zohlednit nominální i reálný růst HDP v budoucnosti.

Možné scénáře naznačují také například studie think tanku IDEA či MPSV.

Na základě dohledaných informací hodnotíme výrok jako neověřitelný, jelikož se podařilo dohledat pouze projednávání zákona v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR a Senátu ČR.

Novela zákona o pomoci v hmotné nouzi, na jejímž základě především byla sKarta zavedena, byla v PSP ČR v prvním a druhém čtení řádně prodiskutována. V rámci prvního čtení se jí zabýval i Výbor pro sociální politiku. Ve třetím čtení byl pak návrh schválen a postoupen Senátu.

V Senátu byl tento návrh posouzen Ústavně-právním výborem a Výborem pro zdravotnictví a sociální politiku a po dalším projednání byl návrh Senátem zamítnut.Celý legislativní proces trval od 25. 5. 2011 do 6. 12. 2011, tedy skutečně několik měsíců.

Lze tedy konstatovat, že návrh zákona byl v obou komorách parlamentu řádně prodiskutován, avšak o přípravě legislativního vymezení sKaret se nepodařilo nalézt žádné informace.

Zemí, které zavedly nějaký způsob elektronizace výplaty dávek je velké množství. Elektronizací je ostatně již zavedení výplaty dávek (elektronicky) na bankovní účet. Příkladů zavedení "sociáních karet" je málo.

S českou sKartou srovnatelná australská Basic card (BBC) je provozována v přepočtu za několik mld. Korun. Karty využívá také americký program SNAP, který je na úrovni států administrován za úplatu, kupř. ve státě Washington (.pdf) ve výši přes 1 % obratu programu.

Tyto částky však zahrnují provoz celého systému správy dávek kontroly jejich využívání, zatímco Česká spořitelna zajišťuje pouze samotnou výplatu. Takový případ se nám mimo ČR najít nepodařilo a nemůžeme tedy ověřit, zda podobná elekronizace někde v zahraničí proběhla za "nulovou cenu".

Tehdejší ministr Drábek spolu se svým náměstkem Šiškou skutečně slibovali úspory spojené s novým systémem výplaty sociálních dávek – informovala o tom například agentura Mediafax.

Na předpokládaných úsporách trvalo ministerstvo ještě v roszáhlém dokumentu z dubna 2012.

Zda k úsporám skutečně došlo není lehké ověřit. Rozklikávací rozpočet na webu MPSV ani aktuální pokladní plnění (závěrečný účet za rok 2012 ještě není k dispozici) nejsou tak detailní abychom z nich vyčetli přímo náklady na ICT. Úspory tak potvrzuje pouze argumentace MPSV, kterou z pochopitelných důvodů nemůžeme použít jako doklad ministrova tvrzení.

Naopak například čísla, která z ministerstva získal letos v dubnu portál aktuálně.cz ukazují, že k realizaci slibovaných úspor patrně v roce 2012 nedošlo.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se nepodařilo dohledat podmínky veřejné zakázky. Nelze proto posoudit zda jsou náklady projektu skutečně nulové či jaká je výše případné odměny pro dodavatele.

Lze tedy pouze konstatovat, že sKarta je nastavena tak, že nevyžaduje finanční účast státu, jelikož je tento projekt zcela hrazen Českou spořitelnou.

Zároveň je vhodné poznamenat, že zakázka pro IBM byla ÚHOS zrušena s odůvodněním, že MPSV ČR nebylo oprávněno zadat zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění a zadávací řízení tak bylo na základě rozhodnutí ÚHOS 24. října 2012 zrušeno.

Výrok Jaromíra Drábka hodnotíme jako pravdivý, i když nemůžeme s jistotou tvrdit, jestli podmínky veřejné soutěže "visí na webu" již od 30. června.Nicméně zmíněné Oznámení o vyhlášení obchodní veřejné soutěže bylo vypsáno 30. června 2011 a v současnosti se na webu MSPV nachází.

Smlouva o administraci dávek a další dokumentace je v této chvíli na webu ministerstva zveřejněna. Nepodařilo se nám ovšem potvrdit, že tomu tak bylo již na začátku letošního roku: příslušná část webu nebyla archivována a zmínky v médiích nepotvrzují ani nevyvracejí, že dokument se smlouvou, uzavřenou 24.ledna (dle iDNES), byl ve stejném měsíci již veřejně přístupný.

Na internetových stránkách sKontakt, které provozuje Česká spořitelna, jež karty vyrábí a distribuuje, se můžeme dočíst, že k 18. říjnu bylo vyrobeno celkem 114 192 karet, počet skutečně distribuovaných karet klientům však Česká spořitelna nezmiňuje.

Tezi o počtu doposud vydaných sKartách uvedl ministr Drábek také v tiskové zprávě (.pdf, bod 3.) z 24. října. Z jiných zdrojů se nám ji však nepodařilo potvrdit. Údaj o počtu odmítnutých sKaret také není možné dohledat, a proto hodnotíme výrok ministra Drábka jako neověřitelný.

Výrok ministra Drábka musíme ohodnotit jako neověřitelný. Důvodem je absence konkrétního zdroje, jenž by podpořil nebo vyvrátil jeho tvrzení.

OKsystem, s.r.o., se mj. dlouhodobě zabývá tvorbou informačních systémů pro ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). MPSV od začátku letošního roku změnilo systém výplat sociálních dávek (a tím i dodavatale - bez otevřeného výběrového řízení) a na začátku roku se dostalo do problémů, neboť se řada míst, která měla zmíněnou činnost zajišťovat, dostala do skluzu, byla zahlcena a tudíž byl celý systém velmi zpomalen, někde dokonce i paralyzován.

Ministerstvo samo na tiskovém brífinku 2. a 3. února letošního roku uvádělo, že problémy byly způsobeny také předchozím dodavatelem a provozovatelem systému (tedy OKsystem), což tato firma striktně popřela.

Ředitel společnosti OKsystem Martin Procházka 16. února v rozhovoru pro tyden.cz mj. uvedl, že tato firma disponuje systémy, které jsou již nastaveny na změny přijaté k 1. lednu 2012. V rozhovoru pro MF DNES z 9. února 2012 tvrdí (.jpg) ředitel Procházka, že 90% všech výplat dávek bylo zpracováno prostřednictvím starého systému jeho firmy, které proběhly bez problémů.

Nejsme nicméně schopni (kvůli absenci nezávislého zdroje) rozhodnout, nakolik fungoval starý a nový systém vedle sebe, nakolik se vzájemně podporovaly, a musíme tudíž označit výrok ministra Drábka za neověřitelný.

Údaje, ze kterých ministr Drábek vychází, jsou pravděpodobně uvedeny v dokumentu číslo HC 189/10 "Zmapování a porovnání vnitrostátního systému pěstounské péče se systémy pěstounské péče ve vybraných evropských zemích ...", nicméně tento dokument není veřejně přístupný (alespoň se nám nepodařilo dohledat jeho plné znění), proto označujeme výrok za neověřitelný.