Jaromír Drábek

Z toho co se nám podařilo dohledat se Jaromír Drábek k návrhům ČMKOS vyjadřoval spíše kriticky. Například ve výjadření Jaromíra Drábka, kde reaguje na vyjádření odborů "6 lží Jaromíra Drábka" konkrétně pak na výrok, že "odbory jen kritizují a vlástní návrh nemají". V celém znění se zde Jaromír Drábek vyjadřuje takto:

"Dosavadní aktivita odborů se vyznačovala především trvalým odmítáním stabilizovat současný průběžný důchodový systém v reakci na demografický vývoj (např. zvýšením důchodového věku).

Návrhy zvyšující důchodové dávky bez nalezení zdroje financování nebo zvyšující již tak vysokou pojistnou sazbu nejsou akceptovatelné a poslaly by ČR na trajektorii rychle rostoucího dluhu se všemi důsledky. Obtížně se také polemizuje s kritikou návrhu vzniku důchodového fondového systému s dobrovolnou účastí, když ČMKOS sama navrhuje vznik dobrovolného fondového systému v rámci tzv. třetího pilíře. Poněkud logicky nepochopitelné je i to, že odborový svaz kritizuje penzijní fondy a princip spoření (nelze vyloučit krátkodobý pokles hodnoty úspor), ale na druhé straně prosazuje fondy na zaměstnanecko-zaměstnavatelské bázi. I tento typ spoření je přece vystaven investičnímu riziku.

Zaměřit se na třetí soukromý pilíř nestačí, protože u spoření ryze z vlastních prostředků nelze vyloučit předčasné výběry. A těch není málo. Druhý fondový pilíř oproti tomu přináší záruku, že prostředky budou k dispozici při odchodu do důchodu.

Spíše než předčasný odchod do důchodu u namáhavých profesí (kterých však bude postupně v souvislosti s vědeckotechnickým pokrokem ubývat) je nutno se zaměřit na zlepšení pracovních podmínek a zamezení možnosti poškození zdravotního stavu pracovníka. Následně je vhodné, třeba. pomocí rekvalifikace, upřednostnit uplatnění ve zdraví nepoškozujícím zaměstnání.

Debata o výsledné podobě důchodové reformy však ještě není definitivně uzavřena a je jasné, že nalezení širšího politické a celospolečenské shody je základním předpokladem pro dlouhodobou stabilitu a udržitelnost důchodového systému na desetiletí dopředu. Bylo by velkou chybou prosazovat změny s vědomím, že je někdo jiný za pár let odmítne. K tomu je však nutný věcný dialog s opozicí, zaměstnavateli i odbory, nikoliv automatický nesouhlas s jakýmkoliv návrhem."

Lze tedy říci, že nějaký zjevný souhlas Jaromíra Drábka s návrhem ČMKOS zde patrný není. Poměrně smířlivě se vyjadřuje v diskusním pořadu partie z 18.9. 2011, kde tvrdí: " Já na to mám naprosto jednoznačný názor. Ano, takové setkávání, taková argumentace má smysl, pokud ty argumenty jsou věcné. A my jsme dostali písemné stanovisko od Českomoravské konfederace odborových svazů, které je, a teď dávám příklady, které je velmi propracované, má i tu část metodickou i tu část konkrétní a my ty argumenty prostě bereme vážně, zabýváme se jimi a buď je odargumentujeme zpátky, anebo je vezmeme v úvahu při tom dalším postupu. Podobným způsobem jsme dostali stanovisko konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. Zase konkrétní argumenty, které, se kterými můžeme souhlasit jednotlivě, nemusíme s některými z nich souhlasit, ale rozhodně je bereme v úvahu, a určitě v úterý večer o nich budeme diskutovat."
Z tohoto vyjádření je patrné, že Jaromír Drábek chválí propracování návrhu a metodologii, nikoliv však cíle tohoto návrhu, kde říká, že je ochoten jednat o jednotlivých argumentech. Říci v tomto případě, že Jaromír Drábek označil tento návrh reformy za velmi dobrý a kvalitní je přinejmenším poměrně zavádějící vytrhávání z kontextu, proto označujeme výrok, respektive obhajobu Jaromíra Drábka za pravdivou.

Výrok označujeme za pravdivý na základě následujících informací.

Z původního znění Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, který je ve své původní podobě z roku 2004 dostupný například na stránkách business.center.cz, je patrná jasná úprava vzájemných vztahů mezi Úřady práce a agenturami práce, a je tedy zjevné, že spolupráce, i když v mnohem volnější formě, než jak je tomu po 1. lednu 2012, mezi nimi byla možná i v minulých letech. Konkrétně byla totiž v původní verzi zákona ošetřena pouze možnost, aby práce byla kromě Úřadu práce zprostředkovávána také agenturami. Toto je uvedeno v druhé části Zákona o zaměstnání HLAVA I: § 14, v odstavci 3b:

"Zaměstnání zprostředkovávají za podmínek stanovených tímto zákonem
právnické nebo fyzické osoby, pokud mají povolení k příslušné formě zprostředkování zaměstnání (dále jen "agentury práce")."

Novelizovaná verze tuto spolupráci od 1. ledna 2012 výrazně prohlubuje, dává agenturám práce nesrovnatelně větší možnosti a zásadně zvyšuje jejich význam, s čímž se pojí mimo jiné například také vznik nového institutu sdíleného zprostředkování zaměstnání (mezi Úřadem práce a agenturami práce) nebo institucionalizované poskytování peněžních příspěvků agenturám práce za zprostředkování zaměstnání, jejichž výše je v tomto zákoně také přesně specifikována.

Přesné částky těchto příspěvků, upravuje konkrétně HLAVA V, § 119a, zákona 435/2004 Sb.(pdf.) o zaměstnanosti:

“Úřad práce má uzavírat s agenturou práce písemnou dohodu, na jejímž základě může agentuře práce poskytnout příspěvek
a) na sdílené zprostředkování zaměstnání ve výši 5 000 Kč na každého uchazeče o zaměstnání, kterému bude agentura práce zprostředkovávat zaměstnání,
b) za umístění uchazeče o zaměstnání do pracovního poměru na dobu neurčitou ve výši 1 250 Kč a
c) za setrvání umístěného uchazeče o zaměstnání v pracovním poměru na dobu neurčitou po dobu nejméně 6 měsíců ve výši 500 Kč.
(4) Za zprostředkování zaměstnání se nepovažuje, pokud agentura práce přijme do pracovněprávního vztahu uchazeče o zaměstnání, kterému zprostředkovává zaměstnání podle této dohody.“

Tento paragraf pak dále upravuje také další práva a povinnosti agentur práce vůči Úřadům práce.

Výrok označujeme za pravdivý na základě následujících informací.

Jak uvedla ve své tiskové zprávě Asociace Pracovních Agentur, o.s. :

Z §66 novely Zákona o zaměstnanosti vyplývá zákaz agenturám práce od 1. ledna 2012 zaměstnávat zdravotně postižené. Slovy zákona jde o zákaz dočasně přidělovat osoby se zdravotním omezením, tedy zdravotně postižené a invalidy. Nyní se tedy budou moci při hledání práce obracet pouze přímo na firmy a podniky, a služeb agentur práce nesmí nadále využívat. A agentury práce jim je nesmí pod pokutou poskytovat.

Viz §66 novely Zákona o zaměstnanosti:

„Zprostředkováním zaměstnání agenturou práce podle § 14 odst. 1 písm. b) se rozumí uzavření pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti mezi fyzickou osobou a agenturou práce za účelem výkonu práce u uživatele. Agentura práce může svého zaměstnance dočasně přidělit k výkonu práce pro uživatele jen na základě písemné dohody o dočasném přidělení zaměstnance uzavřené s uživatelem podle zvláštního právního předpisu.
42) Agentura práce nemůže dočasně přidělit k výkonu práce u uživatele zaměstnance, kterému byla vydána zelená karta, modrá karta, nebo kterému bylo vydáno povolení k
zaměstnání, anebo je osobou se zdravotním postižením.“

Další podmínky upravující zprostředkování zaměstnání agenturami práce týkajících se i zaměstnávání cizinců pak řeší HLAVA IV novelizovaného zákona 435/2004 Sb..(pdf.), která zpřísňuje podmínky jež musí agentura splnit pro zaměstnávání osob, i podmínky které musí splnit zaměstnávané osoby, a to včetně cizinců.

Portál sociální reforma, který je oficiální platformou Ministerstva práce a sociálních věcí pak v této souvislosti uvedl, že:

"Novela zákona o zaměstnanosti - od ledna 2012 mimo jiné zakazuje agenturám práce dočasně přidělovat takzvaným uživatelům osoby s povolením k práci. V praxi to znamená zákaz zaměstnávání cizinců agenturami."

Na základě výše zmíněných informací proto výrok označujeme za pravdivý.

Tento výrok považujeme za pravdivý.

Existují dva nejvýznamnější druhy metodiky vykazování míry nezaměstnanosti, které jsou dnes využívány v zemích Evropské Unie. Jedná se o metodiku tzv. a) "harmonizované nezaměstnanosti" a b) "registrované nezaměstnanosti" (k jejich charakteristice viz tento dokument (.pdf) vydaný Evropskou komisí).

Ministerstvo práce a sociálních věcí ("česká metodika") používá pro vykazování míry nezaměstnanosti metodiku "registrované nezaměstnanosti", která pracuje s čísly evidovaných nezaměstnaných na úřadech práce. Dle ní nezaměstnanost v ČR k 31. 3. 2012 dosáhla hodnoty 8,9 % (odkaz MPSV ve formátu zip - údaje obsaženy v dokumentu 1. Zpra0312.rtf).

Metodika "harmonizované nezaměstnanosti" využívaná Eurostatem ve zkratce pracuje s těmito charakteristikami: nezaměstnaní jsou osoby od 15 do 74 let, které: 1) jsou bez práce během referenčního týdne (tj. nepracují ani jednu a více hodin jako zaměstnanec či OSVČ); 2) jsou schopni nastoupit do práce během následujících dvou týdnů; 3) aktivně hledali práci v posledních čtyřech měsících nebo již práci našli a nastoupí do ní až za následující tři měsíce. Z tohoto vyplývá, že metodika EU pracuje s odlišnými čísly (nejaktuálnější údaj pro ČR je nezaměstnanost v hodnotě 6,8 %).

Příkladem důvodu, proč se údaje ve vykazovaných metodikách liší je např. fakt, že dle současné legislativní úpravy v ČR (§ 25 odst. 3 písmeno a) Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (.pdf)) zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání např. výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy (avšak ne v době pobírání podpory v nezaměstnanosti). Evropská metodika tyto případy neregistruje.

Tento výrok považujeme za pravdivý.

Dle údajů Eurostatu je Česká republika (s hodnotami okolo 6,7 - 6,8 % v tomto roce) v porovnání s ostatními zeměmi sedmadvacítky skutečně na 5.-6. místě (s ohledem na období vykazování a úplnosti dat).

Pro doplnění kontextu ještě podrobněji vysvětlíme metodiku určování výše nezaměstnanosti, která se liší u různých institucí:

Problematika vykazování míry nezaměstnanosti v zemích Evropské unie naráží na dva druhy metodiky, které jsou používány (k jejich charakteristice viz tento dokument (.pdf, ang.)). Eurostat využívá pro vykazování nezaměstnanosti metodiku tzv. "harmonizované nezaměstnanosti". Ta se ve zkratce značí těmito charakteristikami: nezaměstnaní jsou osoby od 15 do 74 let, které 1) jsou bez práce během referenčního týdne (tj. nepracují ani jednu a více hodin jako zaměstnanec či OSVČ); 2) jsou schopni nastoupit do práce během následujících dvou týdnů; 3) aktivně hledali práci v posledních čtyřech měsících nebo již práci našli a nastoupí do ní až za následující tři měsíce (viz dokument výše).

Ministerstvo práce a sociálních věcí používá pro vykazování míry nezaměstnanosti metodiku tzv. "registrované nezaměstnanosti". Ta pracuje s čísly evidovaných nezaměstnaných na úřadech práce. Dle této metodiky nezaměstnanost v ČR k 31. 3. 2012 dosáhla hodnoty 8,9 % (odkaz MPSV ve formátu zip - údaje obsaženy v dokumentu 1. Zpra0312.rtf).

Příkladem důvodu, proč se údaje ve vykazovaných metodikách liší, je např. fakt, že dle současné legislativní úpravy v ČR (§ 25 odst. 3 písmeno a) Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (.pdf)) zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání např. výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy (avšak ne v době pobírání podpory v nezaměstnanosti). Evropská metodika tyto případy neregistruje.

Bohužel neexistuje jednotná statistika zemí EU, která by zohledňovala metodiku registrované zaměstnanosti. Její nastavení je však dáno odlišnou legislativní úpravou každé země a tedy neumožňuje komparativní využití zcela bez výhrad. Tento fakt byl i důvodem pro zavedení metodiky harmonizované zaměstnanosti užívané Eurostatem.

Výrok ministra Jaromíra Drábka je pravdivý vzhledem k tomu, že jasně vyjmenoval, které programy má na mysli, a ty opravdu jsou reálně zavedeny - v oblastech tvorby pracovních míst, podpory konkrétních projektů a zaměření se i na regionální problematiku.

V České republice je zaveden Program Start (.pdf), který má prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky, a. s. pomáhat se získávám úvěrů pro začínající podnikatele či také s čerpání evropských zdrojů, což má pozitivní vliv na tvorbu pracovních míst. Program Prosperita (.pdf) se pak zabývá mimojiné zřizováním podnikatelských inkubátorů. Oba tyto programy fungují v rámci Operačního programu podnikání a inovace.

Ministerstvo práce a sociální věcí (MPSV) také již od roku 2005 spustilo řadu konkrétních programů, které jsou zacíleny do jednotlivých regionů a mají pomoci zlepši tamní situaci na trhu práce. Tyto programy jsou zaměřeny jak regionálně, tak i na jednotlivé skupiny osob, které mají z reálných důvodů větší problém získat pracovní místo.

Na základě těchto faktů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Evropská unie přesto navrhuje o něco širší portfolio opatření, v rámci kterého má Česká republika stále co zlepšovat. Pro doplnění kontextu celé problematiky nabízíme podrobnější komentář:

18. dubna 2012 vystoupil s prezentací ve Štrasburku Komisař pro zaměstnanost, sociální věci a začlenění László Andor a popsal návrhy Komise pro boj se zvyšující se nezaměstnaností. Celé vystoupení komisaře Andora je zveřejněno (ENG) na stránkách europa.eu.

Po vymezení obecných cílů dokument popisuje hlavní oblasti, ve kterých je shledán největší potenciál růstu ve vztahu k vytvoření nových pracovních míst - jde o zelenou ekonomiku, informační a komunikační technologie a zdravotnický sektor. Např. pouze v oblasti zelené ekonomiky, jak odhaduje EU, je potenciál na vytvoření 20 milionů pracovních míst v rámci EU během 10 let.

Z konkrétních opatření jsou navrhovány např. zvýšení mobility pracovních sil, silný sociální dialog, investice do zvýšení schopností a znalostí jednotlivých občanů nebo zlepšení mobility pracovních sil v rámci celé EU. Co se týče vytváření nových pracovních míst ve výše vyjmenovaných preferovaných sektorech, jednotlivé členské země by měly použít formu pobídek, resp. podporu pro nově začínající firmy.

V České republice je tedy míra realizace následující:

1. Podpora pro nově začínající firmy - tato již v České republice funguje. Je realizována např. prostřednictvím programu START (.pdf), který má za cíl poskytování nejen podpory. Tu realizuje Českomoravská rozvojová a záruční banka, a. s.Forma pobídek pro vznik nových pracovních míst, jak ostatně v této debatě říká sám ministr Drábek, není preferovanou alternativou z jeho strany (" já se rozhodně nepřihlásím k nějaké fiskální podpoře pracovních míst").

2. Investice do zvýšení schopností a znalostí občanů - v České republice jsou nastaveny rekvalifikace, které mají za cíl zvýšení zaměstnatelnosti jednotlivých lidí prostřednictvím zvýšení jejich profesní kvalifikace, resp. získáním schopností nových. K tomuto je zaveden celý projekt Restart.

3. Silný sociální dialog - zde je již porovnání návrhu EU s českými reáliemi poněkud rozporuplné. Vláda Petra Nečase má v současné době na nejvyšší úrovni (tripartita) velké problémy s dohodou mezi sociálními partnery (vláda, odbory, zaměstnavatelé) na konkrétních reformních krocích, kdy často není jasná shoda ani mezi pravicovou vládou a zástupci zaměstnavatelů. V průběhu období vlády Petra Nečase již také došlo k několika významným (co do počtu účastníků) demonstracím ze strany různých odborových sdružení, naposledy v sobotu 21. dubna 2012 (tato demonstrace byla nejmasovější).

Pokud jde o návrhy EU k jednotlivým sektorům, tak v daných oblastech ČR v roce 2011 stagnovala. Ze zmíněných oblastí rostl počet zaměstnanců pouze v rámci "zdravotní a sociální péče", nicméně v IT vývoji a vědecké a technické činnosti zůstaly počty zaměstnaných fakticky nezměněny.

Podpora vědy a inovací je také sporná. I když se např. v roce 2010 zvýšil celkový objem prostředků směřovaný na vědu a výzkum, je třeba dodat, že to bylo díky soukromým zdrojům, vláda naopak část prostředků (z úrovně minulého roku) škrtla.

Tzv. sociální karta by skutečně měla nositeli umožnit bezhotovostní platbu i výběr z bankomatu. Už zvláštními podmínkami veřejné soutěže (.pdf) z června 2011 jsou jako bezplatné, standardní služby karty vymezeny mj. jeden bezhotovostní převod nebo výběr hotovosti z bankomatu na každou vyplacenou dávku a bezhotovostní platba (bezplatná bez omezení).

U vítězného návrhu České spořitelny pak hodnotící komise (.pdf) nenašla v realizaci těchto služeb rozpor. Ministrův výrok tedy souhlasí s dalšími informacemi poskytnutými jeho úřadem.

Obchodní veřejná soutěž byla vyhlášena (.pdf) 30. června 2011 - výrok je tedy pravdivý.

Všechny operace jsou skutečně uvedeny na webových stránkách MPSV v sekci Obchodní veřejná soutěž.

Antimonopolní úřad 27. září 2011 zakázal ministerstvu práce a soc. věcí uzavřít na základě veřejné soutěže na provoz sociálních karet smlouvu. Toto rozhodnutí zrušil (.pdf) 9. prosince.

Problémem bylo, že ministerstvo nepoužilo zadávací řízení podle §21 zákona o veřejných zakázkách. O veřejnou zakázku podle ministerstva nejde proto, že systém nebude provozován za úplatu.

To nakonec antimonopolní úřad uznal (.pdf) a ministr má tedy pravdu, že podle předepsaných pravidel nebylo ministerstvo povinno postupovat jinak.