Jiří Čunek

Na základě platné legislativy bude ustavující zastupitelstvo kraje svoláno v týdnu 31. října-4. listopadu.

Zákon o krajích v § 39 odst. 1 k uvádí: " Ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva svolává dosavadní hejtman po uplynutí lhůty pro podání návrhu soudu na neplatnost voleb nebo neplatnost hlasování tak, aby se konalo do 15 dnů ode dne uplynutí této lhůty, a jestliže byl návrh na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování podán, do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí soudu o posledním z podaných návrhů, pokud žádnému z podaných návrhů nebylo vyhověno."

V zákoně o volbách do krajského zastupitelstva je pak zmíněná lhůta pro podání návrhu vymezena. Konkrétně v § 51 odst. 1: "Podáním návrhu na neplatnost hlasování, neplatnost voleb nebo neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany soudu každý občan zapsaný do seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva kraje volen, jakož i každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, (dále jen "navrhovatel"). Návrh je třeba podat nejpozději do 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev krajů Státní volební komisí."

Pokud tedy vezmeme nejrychlejší možné svolání krajského zastupitelstva, je třeba počítat s desetidenní lhůtou pro podání návrhu na stížnost voleb. Státní volební komise oficiálně sdělila výsledky voleb 10. října. Tedy do 20. října běží lhůta pro podání stížnosti.

Od tohoto dne je stávající hejtman Mišák povinen svolat schůzi zastupitelstva do 15 dnů. Podle zákona o krajích (§ 42 odst. 1) je ovšem třeba, aby o schůzi bylo předem informováno na úřední desce, občané musí mít nejméně 10 dní na seznámení se s termínem a programem schůzky. Tedy jako nejbližší možný termín pak vychází první pracovní den - pondělí 31. října, respektive středa 2. listopadu, vezmeme-li v potaz, že zasedání krajské rady probíhají ve středy. V každém případě půjde o první listopadový týden - tedy o interval pondělí 31. října až pátek 4. listopadu.

To, zda volební výsledky korespondují s utvořenou koalicí ve Zlínském kraji, je spíše Čunkova interpretace, v každém případě Jiří Čunek popisuje volební výsledky korektně.

Jiří Čunek mluví ve svém výroku o výsledcích ve Zlínském kraji. Zde poslední 4 roky vládla levicová koalice ČSSD, KSČM a SPOZ (resp. v průběhu období SPO).

V krajských volbách 2016 pak tyto strany dosáhly následujících výsledků:

• ČSSD - 12,46 %
• KSČM - 8,22 %
• SPO - 2,2 %

Dohromady tedy získaly vládnoucí strany v kraji 22,88 % hlasů. Čunek tedy tyto výsledky popisuje přesně. Vítězství v kraji si připsala KDU-ČSL se ziskem 22,97 %, druhé ANO oslovilo 15,68 % voličů a STAN získal 11,62 %. To je skutečně zisk srovnatelný s výsledkem sociálních demokratů (co do počtu mandátů získaly oba subjekty shodně po 6 zastupitelích).

Nově má v kraji vládnout koalice KDU-ČSL, ANO, STAN a ODS. Jde o dva nejsilnější subjekty voleb doplněné stranami, které v kraji posledním období nevládly.

O nákladech na provoz Senátu se mluví v souvislosti s moderátorem citovaným výrokem Andreje Babiše: „Senát je de facto zbytečný, zpomaluje legislativní proces, stojí 600 miliónů korun ročně, a navíc ztratil kompetenci volit prezidenta. Na Slovensku například horní komora není.“

Senátor Čunek říká, že náklady jsou ještě vyšší, což však není pravda.

Výdaje Senátu ČR obsahuje přiložená tabulka, kterou jsme sestavili z údajů rozklikávacího státního rozpočtu MFČR (Monitor.statnipokladna.cz). V jednom řádku uvádíme schválený rozpočet, ve druhém reálné výdaje horní komory parlamentu.

Rok

2011

2012

2013

20142015

Schválený rozpočet (v tisících Kč)

508 516525 530 511 818518 879521 307Skutečné výdaje (v tisících Kč)500 200

489 458

498 441

470 786

490 469

V tomto roce plánuje ministerstvo financí vynaložit na provoz horní komory více než 558 milionů korun. Ani letošní výdaje tak neodpovídají výroku Jiřího Čunka.

Výrok celkově hodnotíme jako nepravdivý.

Rozpočet ČR na tento rok bude ve skutečnosti o 17 % nižší, než Čunek uvádí. Náklady na provoz Senátu jsou však oproti celkovým státním výdajům skutečně téměř zanedbatelné.

Informace potřebné k ověření výroku jsme shromáždili v následující tabulce. K jejímu sestavení jsme využili údaje z rozklikávacího rozpočtu na webu Monitor.statnipokladna.cz a přehled výdajů letošního rozpočtu na stránkách ministerstva financí.

Pro pořádek uvádíme skutečné náklady na obě komory parlamentu a jejich podíl na státním rozpočtu v jednotlivých letech (pro rok 2016 se jedná o schválené výdaje).

Rok

2014

2015

2016 (předpoklad)

Rozpočet (v tis. Kč)

1 211 608 1531 297 321 5881 250 856 787Senát (v tis. Kč)

470 786490 469558 711 Podíl na státním rozpočtu (v %)

0,0390,039

0,045 Poslanecká sněmovna (v tis. Kč)

1 122 2161 135 5231 159 613 Podíl na státním rozpočtu (v %)

0,0920,0880,093

Z přehledu vyplývá, že letos plánuje ministerstvo financí ze státní kasy vydat asi 1,251 bilionu Kč, zatímco senátor Čunek mylně uvádí o pětinu vyšší částku. Starosta Vsetína naopak správně uvádí, že rozpočet obou komor parlamentu tvoří jen velmi malou část z celkových ročních nákladů ČR.

Poznamenáváme, že se letošní schválený rozpočet Senátu oproti reálným výdajům z minulého roku liší takřka o 70 milionů korun. Přestože se jedná o významný nárůst, konkrétnější informace o tom, jak budou peníze využity, se nám nepodařilo dohledat.

Přestože se letošní náklady státní kasy pohybují v nižších číslech, hlavní sdělení, tedy že náklady Senátu jsou oproti celkovému rozpočtu marginální, odpovídá pravdě. S touto výtkou hodnotíme výrok jako pravdivý.

Povinná volební účast je atribut volebního systému, kterým státy řeší dlouhodobě klesající volební účast. V současnosti existují povinné volby v určité formě ve 28 státech světa a ve státě Georgia v USA. Ve Francii jde pouze o volby do senátu, ve Švýcarsku takto volí do jednoho z kantonů. Států, které uznávají volební povinnost ve všech volbách, je tedy 26, což tvoří asi 13 % z 203 zkoumaných zemí.

Povinná volební účast je zavedena v těchto státech: Argentina, Austrálie, Belgie, Bolívie, Brazílie, Demokratická republika Kongo, Kostarika, Kypr, Dominikánská republika, Ekvádor, Egypt, Francie (pouze senátní volby), Gabon, Řecko, Honduras, Libanon, Lichtenštejnsko, Lucembursko, Mexiko, Nauru, Panama, Paraguay, Peru, Singapur, Švýcarsko (pouze kanton Schaffhausen), Thajsko, Turecko, Uruguay.

V některých státech nedochází k vymáhání této povinnosti (Kostarika, Dominikánská republika, Mexiko) , v jiných existují různé typy sankcí. Například ve Švýcarsku nebo v Argentině je to finanční postih, v Singapuru může dojít k odebrání hlasovacích práv.

Prezident Zeman zmínil možnost zavedení povinné volební účasti například letos v září v rozhovoru pro Českou televizi.

K porozumění možného střetu funkcí senátora se nejprve podívejme do Ústavy. Podle § 21 zjistíme, že senátor nemůže být zároveň poslancem. Následující § 22 doplňuje, že s funkcí poslance nebo senátora je neslučitelný výkon úřadu prezidenta republiky, funkce soudce a další funkce, které stanoví zákon.

Dále se tedy podíváme do zákona o střetu zájmů. Podle § 5 odst. 3 je funkce neslučitelná s další funkcí vykonávanou v pracovněprávním vztahu nebo ve služebním poměru k České republice, pokud jde o funkce jmenované nebo o funkce, v nichž se při výkonu státní správy rozhoduje:

a) na ministerstvu nebo na jiném správním úřadu,

b) na státním zastupitelství nebo soudu,

c) v bezpečnostních sborech.

Hejtmana však volí ze svých řad zastupitelé kraje. Další limit je stanoven § 10 zákona o jednacím řádu Senátu, podle nějž senátor, který je členem vlády, nemůže být předsedou nebo místopředsedou Senátu ani členem jeho výboru nebo komise. Neexistuje však zákonný limit pro současný výkon funkce hejtmana a senátora.

Návrhů, na které naráží Čunek, bylo v minulosti několik. Ve volebním období 2002–2006 se jednalo o novelu zákona o obcích a souvisejících zákonů, která sice souběh funkcí nevylučovala, nicméně povolovala vykonávat sbíhající mandát pouze jako neuvolněný zastupitel a tedy bez nároku na finanční odměnu. Návrh však byl prezidentem Klausem vetován z důvodu, že fakticky takto souběh funkcí vylučuje. V roce 2014 proklamovala skupina 4 hejtmanů ČSSD záměr střet funkcí hejtmana a senátora přímo vyloučit, podporu našli i u předsedy vlády, nicméně avizované komplexní řešení v tomto směru patrně nepadlo na úrodnou půdu. V současném volebním období projednává Poslanecká sněmovna pouze klouzavý mandát poslanců, což se nicméně konfliktu hejtman-poslanec netýká.

Dodáváme, že v tomto volebním období je zároveň senátorem i hejtmanem pouze Lubomír Franc (královehradecký hejtman a senátor za obvod Náchod). Jiřímu Čunkovi však dáváme zapravdu, neboť zákon souběh nevylučuje, ačkoli se objevují návrhy na změnu příslušných zákonů.

Výrok nemůžeme reálně ověřit, neboť není možné dokázat spojení mezi podanými trestními oznámeními a Čunkovou popularitou.

Jiří Čunek byl v lednu 2007 jmenován ministrem pro místní rozvoj a místopředsedou vlády. V lednu přitom vyšly hned dva průzkumy o popularitě českých politiků. První z nich publikoval 4. ledna CVVM (.pdf, str. 1) a byl zaměřený na důvěru v politiky. Čunek obsadil třetí místo, žebříčku vévodila Vlasta Parkanová a Pavel Bém byl druhý.

Dne 17. ledna zveřejnila výsledky výzkumu agentura STEM a Jiří Čunek byl vyhodnocen jako třetí nejpopulárnější politik. Žebříček tentokrát vedl pražský primátor Bém a před Čunkem se umístila také Parkanová. Jiří Čunek sice nebyl nejpopulárnějším politikem, ale jedno prvenství získal. Výzkum STEM hodnotil i popularitu lídrů politických stran, ve kterém byl Jiří Čunek na prvním místě.

Již v lednu 2007 také odstartovala kauza týkající se obvinění Jiřího Čunka z korupce. Čunek byl obviněn (.pdf, str. 1) z převzetí půlmilionového úplatku od realitní společnosti H&B Real, ke kterému mělo dojít v únoru 2001. Policie předtím musela požádat Senát o vydání Čunka k trestnímu stíhání a ten dne 7. února 2007 zareagoval na tuto žádost kladně.

Klíčovou svědkyní celé kauzy byla Čunkova bývalá sekretářka Marcela Urbanová, která proti Čunkovi vypovídala. V listopadu 2007 bylo trestní stíhání zastaveno (.pdf, str. 31). Státní zástupce došel k závěru, že Čunek nepřevzal finanční prostředky tak, jak to vylíčila Urbanová.

Trestní oznámení nicméně mohou být podána anonymně, policie má i tak povinnost se jimi zabývat. Pokud se k němu autor sám nepřihlásí, není možné zjistit, kdo jej podal, a analyzovat jeho pohnutky. Orgány činné v trestním řízení také mohou zahájit činnost z vlastní iniciativy. V tomto případě není autor oznámení znám.

Čunek tak líčí celou záležitost správně, nicméně nelze dokázat souvislost mezi jeho oblíbeností a následným obviněním z korupce.

Z usnesení Vlády ČR č. 67 z 16. 1. 2002 vyplývá, že ministři průmyslu a financí byli pověřeni zpracováním návrhu způsobu privatizace akcií společnosti OKD, a.s., které byly v držení Fondu národního majetku ČR. Svůj návrh měli ministři vládě (Miloše Zemana, která vládla v letech 1998–2002) předložit do konce března 2002.

Ve zmíněném časovém období byl ministrem průmyslu a obchodu Miroslav Grégr a ministrem financí Jiří Rusnok.

Privatizace byla uskutečněna v roce 2004 (vláda Vladimíra Špidly). Z usnesení Vlády ČR z 23. 4. 2004 vyplývá, že realizací převedení zbytku akcií státu na společnost KARBON INVEST, a.s. byl pověřen tehdejší ministr financí a místopředseda vlády Bohuslav Sobotka.

Z uvedeného je zřejmé, že vládu Miloše Zemana nelze explicitně označit za tvůrce smlouvy, kterou byla privatizace OKD provedena. Danou smlouvu realizoval ministr financí a místopředseda vlády Vladimíra Špidly Bohuslav Sobotka.

Kauza privatizace OKD je značně komplikovaná a řeší se soudní cestou. V roli obžalovaných jsou znalci z Fondu národního majetku (na základě jejich znaleckých posudků byla vytvořena smlouva, o níž se vyjednávalo se společností KARBON INVEST, a.s), kteří měli dle obžaloby ocenit státní majetek OKD nesprávně a nevěrohodně. V důsledku toho měla státu vzniknout miliardová škoda.

Zásadním problémem kauzy je právě posudek osob z Fondu národního majetku, který podle tvrzení obžaloby nesprávně ocenil celkovou hodnotu společnosti OKD, protože do ocenění nezahrnul dceřiné firmy OKD. Na základě tohoto posudku získala společnost KARBON INVEST, a.s. OKD za 4,1 miliardy Kč. Skutečná hodnota však činila nejméně 9,8 miliardy Kč.

Kauzu dlouhodobě sledují a mapují také investigativní Reportéři ČT. V jejich reportážích lze vidět také další specifika kauzy, např. problematiku bytů RPG.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože Jiří Čunek do KSČM před rokem 1989 opravdu nevstoupil. Stejně tak do této strany nevstoupil ani po zmíněném roce, jak uvádí jeho životopis na webu NašiPolitici.cz

Z tohoto životopisu je možno zjistit, že jedinou stranou, ve které Jiří Čunek působil, je KDU-ČSL, do které vstoupil v roce 1990 a v níž stále účinkuje.

Podle nejnovějších dat ČSÚ je výrok hodnocen jako pravdivý. Čunek se od nejaktuálnějších dat liší o 0,17 %.