Jiří Drahoš

Česká republika se v rámci vstupu do EU zavázala (.pdf, str. 2), že zavede euro. Termín, kdy k tomu dojde, ale určí vláda a v současné době datum není stanoveno. Hlavní podmínkou je splnění Maastrichtských konvergenčních kritérií.

Jedná se o kritéria cenové stability, stavu veřejných financí, konvergence úrokových sazeb a účasti v mechanismu směnných kurzů. Česká republika aktuálně plní (.pdf, str. 7–8) všechna z nich, kromě účasti v mechanismu směnných kurzů, tzv. ERM II, do kterého se musí zapojit po dobu minimálně dvou let.

Dosavadní pozice české vlády k zapojení do tohoto kurzového uspořádání vychází z názoru, že na účast v mechanismu ERM II je nutno pohlížet pouze jako na bránu umožňující přistoupení k eurozóně a nikoli jako na optimální formu kurzového režimu pro českou korunu. Zapojení do ERM II lze proto očekávat až v okamžiku, kdy si vláda vyjasní vhodné načasování vstupu do eurozóny.

Podle vyhodnocení jak Evropské komise (.pdf, str. 7), tak i ministerstva financí (.pdf, str. 8) ale Česká republika aktuálně není připravena vstoupit jak do ERM II, tak do eurozóny. Pokud by se tak ale rozhodla, ovlivňuje ji jen periodicita vyhodnocování konvergenčních kritérií Evropskou komisí, která zpracovává zprávy co dva roky. Jinak je proces naplánován tak, aby stát mohl přijmout euro 1. ledna následujícího roku od data, kdy o to požádá.

Eurobarometr provedl v květnu 2017 výzkum zabývající se různými aspekty eura ve státech, které jsou členskými státy Evropské unie, ale ještě ho nezavedly. Podle studie (.pdf, str. 7) je pouze 29 % obyvatel České republiky pro přijetí eura a 71% proti.

Podobné měření provádělo také české Centrum veřejného mínění (CVVM) v dubnu 2017. Z tiskové zprávy (.pdf, str. 4) s výsledky vyplývá, že rozhodně nebo spíše s přijetím eura souhlasí 21 % občanů České republiky a rozhodně nebo spíše proti je 79 %.

V oficiálním dokumentu ministerstva financí s názvem Institucionální zajištění zavedení eura v ČR se píše:

„Od okamžiku vstupu do EU se Česká republika automaticky účastní třetí fáze Hospodářské a měnové unie jako země s dočasnou výjimkou pro zavedení eura. O zrušení výjimky rozhodne Rada až ve chvíli, kdy bude ČR plnit všechny závazky týkající se uskutečňování Hospodářské a měnové unie (zejména tzv. konvergenční kritéria – viz čl.121 odst.1 Smlouvy o založení ES) a až poté, co vláda ČR stanoví a oznámí datum přijetí eura.”(.pdf, str. 2–3)

Je tedy pravdou, že rozhodnutí o přijetí eura by musela udělat vláda, nikoliv prezident.

Německá vláda vyjádřila svou snahu o dočasné ukončení diskuse o rovnoměrnějším přerozdělování uprchlíků. Toto prohlášení měl učinit německý ministr vnitra Thomas de Maiziére v rámci neformálního jednání unijních ministrů vnitra v Sofii. Za hlavní témata, na která je nutno se soustředit, považuje společná pravidla azylového řízení a podmínky pro další přijímaní uprchlíků. Diskusi o povinných kvótách se rozhodl dočasně odložit, aby se uvolnil prostor pro posun ve zmíněných otázkách.

Předseda německého spolkového sněmu Schäuble rovněž uvedl, že „prioritou je spíš přijít na to, jak kontrolovat vnější hranice (EU) a jak podporovat ty, které to zatěžuje“. Podle Wolfganga Schäubla je tak v současnosti skutečně důležitější otázka společné migrační a integrační politiky než kvóty samotné.

Co se týče Drahošova konzistentního přístupu, podobný výrok pronesl např. v rozhovoru pro Deník Právo 18. 1. 2018 - ten jsme ověřilijako pravdivý. Stejné stanovisko k problematice utečenců opakuje od ohlášení své kandidatury v dubnu 2017. Dle vlastních vyjádření kvóty nepodporuje, apelujena důležitost pomoci v místě, odkud lidé prchají a zdůrazňujepotřebu lepší obrany hranic Evropy, což lze vyčíst i z programu na jeho stránkách.

Jiří Drahoš má na mysli debatu na TV Prima z úterý 24. 1. 2018, během které Miloš Zeman skutečně prohlásil, že až na jednu výjimku, která se jmenuje Jiří Drahoš, všichni čeští politici souhlasí s tím, že bychom na naše území neměli přijímat nelegální migranty. Tento Zemanův výrok jsme ověřovali a označili ho za nepravdivý.

Nevystupovat veřejně proti vládě byl jeden ze slibů Miloše Zemana, který jsme ověřili a vyhodnotili jako porušený. Zeman proti vládě vystoupil téměř záhy po převzetí prezidentského úřadu. Z mnoha příkladů uvedených v detailním rozboru slibu zmiňme pro ilustraci rozhovor z listopadu 2014 pro Český rozhlas, kde se Zeman vyjádřil kriticky k tehdejší vládě takto:

„… nejsem člověk, který by vládu nekritizoval, pokud si nemyslí, že si to zaslouží. Vláda podle mého názoru dosud ve svém konání učinila jednu základní chybu, že podlehla panu Kalouskovi a zk****la služební zákon.”

Krom toho zde zůstává i fakt, že Miloš Zeman svůj slib porušil ještě předtím, než do úřadu vůbec nastoupil, když během kampaně řekl, že by jako levicový prezident tehdejší pravicovou vládu nedestabilizoval, „ale minimálně kritizoval za chyby, které dělá”.

Švýcarsko má zkušenosts přímou demokracií již od 19. století. Občané zde tak celostátně hlasují o legislativě, změnách ústavy nebo mezinárodních dohodách: „Referenda se konají i k novým zákonům a mezinárodním dohodám. Zapotřebí je souhlas osmi kantonů nebo sehnat během sto dnů 50 tisíc podpisů od občanů. Od roku 1874 proběhlo kolem 180 takových referend, ve skoro osmdesáti z nich nový zákon neprošel.”

V České republice však proběhlo pouze jedno celostátní referendum, a to o vstupu do Evropské unie.

Přesně 21. listopadu opravdu jednal prezident Miloš Zeman s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Soči. Setkání prezidentů se uskutečnilo v užším a širším kruhu. Prezidenta Miloše Zemana na jednáních doprovázeli kancelář Vratislav Mynář, ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Rudolf Jindrák a jeho hlavní poradce Martin Nejedlý.

Martin Nejedlý je oficiálním poradcem prezidenta Zemana. Byl jednatelem a majitelem firmy Lukoil Aviation Czech, která obchoduje s leteckým palivem pocházejícím z Ruska. Lukoil musel zaplatit pokutu 32,6 milionů Kč za nevrácení leteckého paliva do zásobníku státních rezerv. Firma je ale v současné době v likvidaci. Většinový podíl ve firmě Lukoil Aviation Czech drží ruská mateřská společnost prostřednictvím dcery se sídlem v Nizozemsku. Podíl 40 procent ve firmě má česká ENE Investment, jejímž akcionářem je Martin Nejedlý.

Dotaz Reflexu (březen 2017) se opravdu týkal nejlepší spolupráce. Jiří Drahoš uvedl, že se mu dobře jedná s Bělobrádkem a velmi korektní vztahy míval s tehdejším ministrem financí Kalouskem. Neexistují informace o tom, že by mu Drahoš vyjádřil podporu jinde, prezident však (v kontextu svého následujícího výroku) naráží právě na tento rozhovor.

Zpráva o sympatiích ke Kalouskovi proběhla následně množstvím dezinformačních webů v čele s Aeronetem.