Jiří Drahoš

Zprávu o činnosti etické komise a posuzování sponzorů se nepodařilo nalézt. Její činnost není na oficiálním webu zveřejněna.

Jiří Drahoš na svých oficiálních stránkách uvádí seznam přijatých peněžitých darů a bezúplatných plnění, což dohromady činí 49,9 mil.Kč. Na transparentním účtu má momentálně zůstatek 8,9 mil. Kč (k 26.lednu 2018). Klíčové sponzory popsal server HlídacíPes.org.

Na kampaň před prvním kolem prezidentské volby získal Jiří Drahoš 46,5 milionů Kč a v rámci nepeněžitého plnění získal 3,2 milionů Kč. Jména všech jeho podporovatelů je možné zjistit z jeho transparentního účtu a přehledu nepeněžitého plnění. Není však možné ověřit, jak byly sponzorské dary získány. Před druhým kolem prezidentských voleb Karolína Brennerová, která má v Drahošově týmu na starosti komunikaci se sponzory, uvedla, že všem dárcům z prvního kola poděkovali a zároveň je vyzvali, zda by nepřispěli i ve druhém kole.

Jiří Drahoš v tomto výroku naráží na seznam dárců spolku Přátelé Miloše Zemana čtený prezidentem Zemanem.

Kandidát na prezidenta je povinen dle zákonao volbě prezidenta republiky zřídit volební účet, ze kterého je možno třetími osobami vyčíst pohyby na tomto účtu (§ 24). K financování volební kampaně lze použít pouze peněžní prostředky uložené na volebním účtu a příspěvky na účet od dárců se evidují mimo jiné jménem, datem narození či místem trvalého pobytu dárce (§ 36).

Kandidát je dále povinen do devadesáti dnů ode dne vyhlášení celkového výsledku volby zveřejnit zprávu o financování volební kampaně. Zároveň ji pak spolu s veškerým účetnictvím týkajícím se volební kampaně zaslat Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (§ 38).

Do doby, než úřad zkontroluje financování volební kampaně, nelze výrok objektivně posoudit jako pravdivý či nepravdivý, protože z naší pozice v tomto čase není ověřitelný.

Stran možných nabídek není možné dohledat, zda skutečně prezidentský kandidát dostal od lidí pracující pro jeho bývalé protikandidáty návrhy na obsazení zmíněných postů (kancléř, šéf poradců, mluvčí.) Výrok je proto hodnocen jako neověřitelný.

Dodejme, že po prvním kole prezidentských voleb nabídliJiřímu Drahošovi pomoc neúspěšní kandidáti Pavel Fischer, Marek Hilšer a Michal Horáček. Dohromady se všichni čtyři v rámci kampaně Jiřího Drahoše účastnili řady setkání se občany. Šlo například o koncertpro Jiřího Drahoše v Brně 21. 1. Týmy Marka Hilšera i Michala Horáčka se zapojily i do plánování kampaně Jiřího Drahoše.

Ochotu zapojit se do kampaně vyjádřili samotní členové z týmu Marka Hilšera, jak potvrdila Pavla Čechová z jeho týmu.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť z veřejně dostupných zdrojů není možné zjistit, a tedy ani potvrdit ani vyvrátit, zda si Jiří Drahoš nebo případně Drahošův volební tým nechal zpracovat analýzu nenávistných emailů. Nejsme tudíž schopni posoudit, stojí-li skutečně za nenávistnými emaily adresovanými Jiřímu Drahošovi proruské servery či nikoliv.

Žádné tiskové zprávy, vyjádření či sdělení obsahující takové informace nejsou k nalezení na Drahošově volebním webu, jeho facebookové stránce, ani jeho twitterovém účtu.

Výrok Jiřího Drahoše jsme označili jako neověřitelný, a to především z důvodu nemožnosti dohledat celkový seznam výjezdů během celé prezidentské kampaně.

Jiří Drahoš od března 2017, kdy oznámil kandidaturu, vykonal nespočet cest za občany do nejrůznějších koutů republiky. Na svém webu přikládá zběžný přehled míst, které spolu se svým týmem navštívil, avšak nejedná se o celkový výpis jednotlivých lokalit. Velmi aktivní je facebookový profil kandidáta, na kterém se shromažďují fotky z většiny akcí, mezi nimiž nechybí ani ony zmiňované domovy pro seniory či komunitní centra.

Většina dostupných informací či fotek je však z návštěv např. na náměstích měst nebo z kulturních center obcí, jež jsou otevřeny široké veřejnosti.

(27. listopadu 2017)

(28. listopadu 2017)

(11. prosince 2017)

Přání možných budoucích uprchlíků je poměrně komplikované na ověřování. Je faktem, že v některých afrických zemích žijí v ohrožení, chudobě a měnícím se klimatu miliony lidí. Další jsou vnitřně vysídleni a je možné, že by svou domovinu potenciálně opustili. Kolik z nich si ale opravdu přeje a může stát ve kterém žije (zde konkrétně stát subsaharské Afriky) opustit nelze přesně ověřit. Sama kategorie subsaharská Afrika je problematická, není přímo definováno, které státy do ní patří.

Ve statistice OSN, která analyzuje kvalitu života, Human Development Index (HDI), se subsaharská Afrika umísťuje tradičně na poslední příčce ze všech regionů na světě ve všech kategoriích. Příčka v HDI pomáhá určit, jak stát s větším hrubým národním produktem (HNP) může mít menší kvalitu života, právě kvůli špatným rozhodnutím místních vlád, které ovlivňují životní podmínky obyvatel státu. V HDI kategorie subsaharská Afrika obsahuje 46 států Afriky. V Africe navíc dochází každý rok k růstu plochy pouští, ve které se mění původně úrodná půda a nutí tak dřívější obyvatele k přesunu. Tento fenomén se týká právě regionu subsaharské Afriky, kde podle předpovědí může rostoucí podíl plochy pouště v budoucnu přinutit k přesunu až 50 milionů lidí. Tato relokace se ale týká i relokací uvnitř jednotlivých států nebo regionů, ne jen konkrétně emigrace do Evropy.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (.pdf, str. 2) udává, že v roce 2015 bylo po celém světě vysídleno 65 milionů lidí, z toho 40 milionů v rámci své země a zbylých 25 milionů jsou uprchlíci. Oproti roku 2016 narostl celkový počet vysídlených o 5 milionů. Velký počet těchto lidí žije právě v afrických zemích. Mezinárodní organizace pro migraci zaznamenala v roce 2016 cca 190 tisíc migrantů původem z Afriky, v roce 2017 cca 65 tisíc.

Do Evropy přicházejí imigranti z Afriky většinou tzv. středomořskou cestou a západní středomořskou cestou. Podle statistických údajů agentury Frontex vstoupilo do Evropy střední středomořskou cestou za roky 2014–2016 cca 150–180 tisíc migrantů ročně. V období let 2008–2013 se jednalo celkem o 175 tisíc migrantů. Tzv. západní středomořská cesta je méně používaná, v období let 2008–2015 skrze ni vstoupilo do Evropy cca 5–8 tisíc migrantů ročně, v roce 2016 pak 10 tisíc migrantů.

Mezinárodní organizace pro migraci (.pdf, str. 6, figure 1) v roce 2015, kdy byla migrace do Evropy největší, poukazuje na to, že ze států Afriky se emigranty stane jen zlomek celkové populace. Z toho zdaleka ne všichni zamíří do Evropy. Podle dat Světové Banky je meziroční růst populace v kategorii „subsaharská Afrika“ stabilně zhruba 2.8 % od roku 1990 a k roku 2016 dosahuje zhruba 1 miliardu obyvatel. Kategorie je ale sama o sobě problematická, obsahuje totiž téměř všechny státy v Africe.

O fenoménu rostoucí populace v Africe a možném pohybu osob ze zemí jejich původu pojednává text Světového ekonomického fóra, tématem se zabývají také média jako agentura Reuters nebo magazín Economist.

Zpráva Bezpečnostní informační služby (BIS) za rok 2016 upozorňuje na vliv ruských hybridních kampaní a dezinformací a také na zvýšené množství osob napojených na čínské zpravodajství, jak je již ověřeno zde. Zpráva však nepotvrzuje Drahošovy obavy ohledně ovlivňování voleb. Ředitel Bezpečnostní informační služby, plk. Ing. Michal Koudelka, vydal k dané věci prohlášení:

„Bezpečnostní informační služba se pochopitelně zabývá každým byť jen potencionálním ohrožením demokracie. V tuto chvíli nemáme k dispozici žádné relevantní informace o tom, že by došlo k nezákonnému ovlivňování parlamentních voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. To samé platí pro volby prezidentské. Pochopitelně vždy existují určitá rizika dezinformačních kampaní, která jsou daní za to, že žijeme v demokratické zemi se svobodou slova. BIS ujišťuje občany České republiky, že intenzivně plníme úkoly, které ze zákona máme, neustále vyhodnocujeme veškeré informace a jsme připraveni při jakémkoli podezření na nelegální aktivity adekvátně reagovat.“

Také v amerických prezidentských volbách v roce 2016 bylo Rusko obviněno ze strany CIA za šíření konspirací za účelem toho, aby zvítězil Donald Trump.

Dále referendum z roku 2016 o setrvání Velké Británie v EU provázely ruské dezinformace – mimo jiné vzhledem k nejasnému financování kampaně pro Brexit nebo kvůli vlivu na twitteru, kde se objevily ty twitterové účty napojené na Rusko, které se snažily ovlivnit volby v USA. Navíc bylo dále zaznamenáno, že zhruba 13 500 velmi aktivních účtů po referendu najednou zmizelo.

Problémy s fake news řeší i další země. Ve Finsku bylo například otevřeno Centrum proti dezinformacím, Německo plánuje otevření podobného centra, jaké funguje u nás.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, jelikož i přes obvinění není vliv tajných služeb na volby přímo potvrzen.

Jiří Drahoš navštívil v úterý 16. ledna 2018 hokejové utkání v Třinci, kterého je fanouškem. Na velkoplošné obrazovce nad ledem se objevil ve třetí třetině a zamával divákům.

Informace o jejich reakci se různí. Podle iDNES.cz jej diváci z velké části vypískali. Deník.cz zmiňuje, že lidé začali pískat, ale také mu vyjadřovali podporu.

„Bylo to tak půl na půl. Kolem sebe jsem měl zrovna lidi, kteří neměli žádné vulgární poznámky, nijak jim nevadil. A viděl jsem i takové, kteří se dokonce postavili a začali mu tleskat,“ řekl jeden z návštěvníků zápasu pro Deník.cz.

Záznam tohoto momentu se nám však nepodařilo získat, proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Prohlášení podporovatelů Jiřího Drahoše je dostupné na jeho oficiálních stránkách jiridrahos.cz – na Facebooku toto prohlášení není možné jednoduše dohledat. Prohlášení podepsali dárci, kteří přispěli na Drahošovu kampaň ještě před prvním kolem prezidentské volby, prohlášení tedy není zcela aktuální. Většina velkých dárců však i nadále zůstává stejná a tito dárci označili svůj příspěvek jako nezištný. Skutečnost, že jim výměnou za podporu a toto prohlášení Jiří Drahoš nic neslíbil, je však ve své podstatě neověřitelná.

Dokument, který je zveřejněn na stránkách prezidentského kandidáta Drahoše, nese název Společné prohlášení dárců prezidentské kampaně Jiřího Drahoše a začíná slovy: „Jako občané České republiky, vědomi si odpovědnosti za další směřování naší země, jsme se zcela nezištně rozhodli podpořit Jiřího Drahoše jako kandidáta na prezidenta České republiky“ (.pdf, str. 1).

Dary jsou tedy podle slov dárců nezištné, avšak založené na „morálních a lidských hodnotách“, které Jiří Drahoš zastává a které jsou podle dárců v souladu s jejich představami o ideálním prezidentovi České republiky.

Prohlášení podepsalo 35 největších přispěvatelů kampaně a 1 520 občanů, kteří přispěli nižšími částkami. Prohlášení logicky vzniklo ještě před prvním kolem prezidentské volby, proto v současné době nezahrnuje nové dárce. Největším novým dárcem je například Václav Dejčmar – druhý největší akcionář společnosti RSJ Algorithmic Trading, majitel Czechoslovak Models, spolumajitel galerie DOX, partner v TechSquare a spolumajitel několika technologických firem – který přispěl částkou 1 000 000 korun. Drtivou většinu darů Drahošovi však i nadále tvoří nižší finanční částky od velkého množství jeho podporovatelů.

Tvrzení, že dárcům Jiří Drahoš za jejich podporu nic neslíbil, je ze své podstaty neověřitelné. I když navenek jak dárci, tak Jiří Drahoš deklarovali svou nezištnost, pravda o tom, jestli byly součástí tohoto vztahu nějaké sliby, je známo jen aktérům samotným.