Jiří Drahoš

Předně uveďme na pravou míru, že předmětem ověřování je faktická část výroku, tedy to, jak stát začal omezovat možnosti jednoduchého zakládání tzv. lichvářských firem. Zde hovoříme o nebankovních poskytovatelích spotřebitelských půjček a Drahoš má pravdu, když tvrdí, že výraznější omezení jejich samotného vzniku a existence přišlo až v nedávné době, ačkoli problém s takovými půjčkami je dlouhodobý.

Prvním výraznějším krokem k ochraně spotřebitelů (zjednodušeně řečeno nepodnikatelů) před nevýhodnými půjčkami od bank a jiných podnikajících osob byl zákon z roku 2001.

Ten tuto oblast upravoval opravdu jen spoře a přestože byl doplňován obecným omezením lichvy pocházejícím tehdy převážně z rozhodovací praxe soudů, nerozlišoval například mezi bankovními a nebankovními subjekty, nekladl také zvláštní důraz na způsob oprávnění, které k podnikání mají.

Spotřebitelský zákon z roku 2010 učinil velký krok směrem k ochraně spotřebitele, přičemž jedním z nejdiskutovanějších pravidel se stala povinnost subjektu informovat se o schopnosti spotřebitele splácet. V zákoně však nenajdeme omezení samotného založení či existence lichvářských firem.

To přinesl až spotřebitelský zákon z roku 2016, který nově stanovuje Českou národní banku jako subjekt dozorující nad nebankovními poskytovateli i zprostředkovateli spotřebitelských úvěrů, a zejména také jako subjekt, který nově musí takovýmto společnostem vydat licenci podmíněnou splněním licenčních podmínek, z nichž možná nejvýraznější je počáteční kapitál společnosti alespoň 20 milionů korun (zejména vezmeme-li v potaz, že od roku 2012 lze podle zákona o obchodních korporací založit například jednočlennou společnost s ručením omezením se základním kapitálem pouhých 1 Kč).

Kvůli lhůtám pro vyřízení množství žádostí tak nyní v roce 2018 budou dobíhat lhůty k zažádání, respektive udělení licencí a očekává se zánik subjektů, které přísná kritéria nesplní. Co se týče možnosti jednoduše založit tzv. lichvářskou firmu, má Drahoš pravdu v tom, že takový krok přišel (v reakci na rozmáhající se síť takových subjektů) až nedávno, přestože zákony postupně přidávaly jiná ustanovení na ochranu spotřebitele.

16. listopadu 2017 v první společné debatě prezidentských kandidátů na Seznam Zprávy (čas 24:09 a dál) odpovídala šestice uchazečů o post prezidenta na otázku, zda v případě, že se nedostanou do druhého kola volby, automaticky vyzvou voliče, aby podpořili Zemanova protivníka.

Kladně na tuto otázku odpověděl Jiří Drahoš, Pavel Fischer, Michal Horáček, Marek Hilšer, Mirek Topolánek i Vratislav Kulhánek. Stejní kandidáti také v dalších debatách tento svůj slib opakovali.

Namátkou pro server iROZHLAS.cz 13. prosince 2017 Mirek Topolánek uvádí: „Podpořím kteréhokoliv kandidáta proti Miloši Zemanovi, pokud se do druhého kola nedostanu sám.“

Sám Jiří Drahoš pak podobný závazek opakoval v rozhovoru pro Českou televizi 6. prosince 2017. Uvedl, že s výjimkou Petra Hanniga by podpořil proti Miloši Zemanovi libovolného protikandidáta.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože jmenovaná pětice skutečně vyzvala své voliče k podpoře Jiřího Drahoše. Michal Horáček a Marek Hilšer s Jiřím Drahošem navíc absolvují i veřejné akce v Brně (zde se přidává i Pavel Fischer) a v Ostravě.

• Pavel Fischer
• Mirek Topolánek
• Vratislav Kulhánek
• Michal Horáček. Ten skutečně Drahoše podpořil nejen veřejně, nabídl mu rovněž k využití již zaplacené billboardové plochy.

Jiří Drahoš mluví o výzkumu agentur MEDIAN a STEM/MARK, které sledovaly potenciální přesuny voličů mezi kandidáty v období mezi prvním a druhým kolem voleb. Agentury v tomto případě data sbíraly v průběhu prvního kola voleb. Drahoš má tedy pravdu, že v tu dobu ještě výsledky voleb známy nebyly.

Dodejme, že výzkum ukazuje, že Miloš Zeman by měl být schopen získat na svou stranu část voličů neúspěšných kandidátů. Celkově podle daného výzkumu by měl ovšem mít navrch Drahoš. Celková čísla jsou ovšem velmi těsná a výzkum se spíše zaměřil na možné přesuny elektorátu mezi kandidáty, než na určení celkového vítěze.

Jiří Drahoš opravdu zahájil kampaň před druhým kolem prezidentských voleb 16. ledna v rodném Jablunkově, kde právě také oznámil svou kandidaturu na prezidenta, a to loni 28. března při besedě s místními obyvateli.

Jablunkov je nejvýchodnějším městem České republiky. Leží v okrese Frýdek-Místek a je také nejvzdálenějším městem od Prahy. Vzdušnou čarou je Jablunkov od Prahy vzdálen 316,5 km a po silnici 407 km.

Počet cizinců v České republice meziročně stoupá, jak dokládá ČSÚ. Ke konci roku 2016 bylo dle statistik ČSÚ v České republice evidováno téměř půl milionu cizinců, z toho 107 251 Slováků, 109 850 Ukrajinců, 58 025 Vietnamců a kolem 18 000 lidí z Balkánu (Albánie, Černá hora, Makedonie, Kosovo, Bulharsko, Bosna a Hercegovina).

Ekonomická migrace je migrace, při které člověk odchází do cizí země za účelem zvýšení svého životního standardu. Kupříkladu u lidí přicházejících ze Slovenska můžeme mluvit o ekonomické migraci, ze statistik je totiž jasné, že Slováci si v Čechách vydělají téměř ve všech oblastech více peněz než na Slovensku, a v mnoha oblastech i více než Češi. Tento fenomén je ovlivněn více různými faktory, jak je popsáno v článku z periodika Statistika a my. Konkrétně může jít o vysoce kvalifikované osoby, které jdou za lepším místem, nebo naopak o lidi bez kvalifikace, kteří si v České republice mohou vydělat více než na Slovensku. Stejně tak lze mluvit o ekonomické migraci u Vietnamců, jak vyplývá z průzkumu pro Výzkumný ústav bezpečnosti práce.

Ukazatelů životních standardů je nepřeberné množství, pokud však vezmeme v úvahu HDP na obyvatele, je pak z údajů The World Factbook pro rok 2017 zřejmé, že v případě všech výše uvedených zemí může jít na základě tohoto ukazatele o ekonomickou migraci. V ČR je hodnota HDP na jednoho obyvatele 35 200 $, v SR 32 900 $, na Ukrajině 8 700 $, ve Vietnamu 6 900 $, v Bulharsku 21 600 $, v Albánii 12 500 $ a v Bosně a Hercegovině 11 400 $.

Jiří Drahoš podepsal v roce 2015 Výzvu vědců, která nabádá politiky a média, aby nerozdmýchávali a netolerovali etnickou a náboženskou nesnášenlivost a aby nedopřávali sluchu extremistickým hnutím a šířením lživých zpráv, které posilují paniku, což ve výsledku vede k dehumanizaci lidí v nouzi.

K žádné změně postoje u Jiřího Drahoše nedošlo. Akademici ve výzvě apelují, aby se veřejnost více snažila skutečnost „konfrontovat s fakty, s vlastním svědomím i obyčejným selským rozumem.“ Odstavec pojednávající přímo o uprchlících pak potvrzuje Drahošův postoj.

„Proto žádáme politiky, aby nezneužívali cizí neštěstí k hromadění levných politických bodů. Jednejte jako odvážní státníci, nikoli jako malicherní obchodníci s mocí! Vyzýváme vás, abyste ve věci přijímání uprchlíků zohledňovali skutečné potřeby a možnosti, ne vrtkavé nálady veřejného mínění. Všem, kdo v Evropě hledají útočiště, by mělo být zajištěno bezpečí a důstojné zacházení. Ti skutečně potřební musí být přijímáni a integrováni na základě individuálního a spravedlivého výběrového procesu, aniž by je předem diskvalifikovala jejich etnická či náboženská identita.“

Vítání, přijímání všech uprchlíků bez rozdílu nebo dokonce zvaní Výzva neobsahuje a ani nenaznačuje.

Miloš Zeman byl skutečně zakládajícím místopředsedou české pobočky Římského klubu.

Římský klub je mezinárodní myšlenková platforma založená již roku 1968 a její členové z řad akademické i komerční sféry si dávají za cíl vést dialog o globálních problémech lidstva, zejména o udržitelném rozvoji a ochraně životního prostředí.

Jeho československá pobočka vznikla v roce 1991 a jedním z jeho místopředsedů se stal skutečně tehdejší poslanec Miloš Zeman, který pro vznik Asociace horoval podle informací nalezených týmem prezidentského kandidáta Michala Horáčka již ve svém projevu k poslancům o rok dříve. Podle stávajícího předsedy Pavla Nováčka se však současný prezident aktivit klubu již od poloviny devadesátých let neúčastní.

Formálním členem je dodnes prý také Jiří Drahoš, vyzyvatel Miloše Zemana v druhém kole prezidentské volby se však podle Nováčka přestal účastnit klubových akcí po jeho zvolení do čela Akademie věd.

V druhé polovině července 2017 se prostřednictvím mailů a papírových letáků ve schránkách začal po českých městech šířit hanopis obviňující Jiřího Drahoše ze spolupráce s StB a Michala Horáčka z černých, podezřelých sázek. Celý případ popsaly např. Lidové noviny. Drahoše měla podle šířících se pomluv StB ke spolupráci vydírat právě skrze pedofilii. To je nesmyslná infomace.

Drahoš na tato obvinění reagoval. Na svém facebookovém profilu oznámil, že zvažuje předat celou věc policii, a zároveň zveřejnil své negativní lustrační osvědčení.

Negativní lustrační osvědčení Jiřího Drahoše. Zdroj: Web Jiřího Drahoše.

Na svém webu má také Drahoš dostupné vyjádření Radka Schovánka, badatele z Centra pro dokumentaci totalitních režimů, který se danému nařčení věnuje s tím, že jde o falzum a Drahoš ve skutečnosti nikdy ve svazcích StB evidován nebyl.

Dodejme, že veřejně se proti nařčením postavil také druhý (rovněž nepodloženě) nařčený kandidát, Michal Horáček. V této souvislosti jsme ověřovali jeden výrok právě Michala Horáčka.

Zeman se na tiskové konferenci po oznámení výsledků prvního kola voleb vyjádřil, že je ochoten jít do dvou debat. „A nebudu mít nic proti tomu, když ty debaty budou dvě.Kdyby byly tři a více, uznejte, že by vaše diváky už poněkud znudily,“ dodal na otázku redaktorky televize Prima.

O dva dny později však mluvčí Ovčáček obrátil a na Twitteru sdělil, že prezident přijal pozvání do debaty před druhým kolem voleb od čtyř televizních stanic. Od té doby není přesně jasné, kdy a v jakých debatách se spolu kandidáti utkají. 25. ledna by proti sobě měli stanout v České televizi, a pak případně ještě v jednom duelu, neboť Drahoš přijal původní nabídku Zemana a přistoupil na dva duely.