Jiří Jureček

Náklady na výstavbu ostravské koncertní síně architekta Stevena Holla jsou podle projektu odhadovány na 3,2 miliardy korun. Financování by měla zajistit spolupráce statutárního města Ostrava, Moravskoslezského kraje a Ministerstva kultury. Některé odhady pak hovoří i o 3,5 miliardy Kč (.pdf, str. 20).

Doplňme, že prvotní odhadovaná cena koncertní síně činila 1,5 miliardy korun. Později se částka za stavbu vyšplhala na 2,9 miliard korun. 

Vznik obecně prospěšné společnosti Renarkon byl schválen ostravským zastupitelstvem v roce 1997. Jejím účelem (zápis z 11. září 1997) byly "primárně a sekundárně preventivní činnosti, tj. konzultační a poradenské služby klientům a rodinným příslušníkům klientů umístěných v zařízení".

Křesťanská organizace Teen Challenge, která se snaží pomáhat drogově závislým lidem, podle svých oficiálních stránek navázala první kontakt v České republice už v roce 1987. Školení pracovníků začalo v roce 1989 a první středisko bylo otevřeno v roce 1994 v Beskydech. V průběhu let otevřeli v České republice několik dalších kontaktních center a středisek. Kontaktní centrum v Ostravě spolupracovalo s psychiatrickou léčebnou v Opavě. Poskytovalo poradenství rodinným příslušníkům drogově závislých a zajišťovalo nástup do středisek (.pdf, str. 3). Toto centrum bylo zrušeno během roku 2007 z důvodu nedostatku personálu pro zajištění chodu (.pdf, str. 4). Podle výroční zprávy z roku 2017 by mělo být Kontaktní centrum v Ostravě znovu v provozu a křesťanská organizace Teen Challenge podle ní navázala spolupráci s Církví Nová naděje sbor Ostrava (.pdf, str 2).

V podle posledních informací za rok 2015 působí v Ostravě několik organizací zabývající se protidrogovou tématikou (.pdf, str. 11, tab.1).

Organizace Teen Challenge, kterou Jiří Jureček zmínil jako zrušenou, ukončila provoz (viz bod 4, str. 3) svého Kontaktního centra v Ostravě v roce 2007. Jako důvod nicméně udává nedostatek personálu. V roce 2017 navíc obnovila provoz, jak uvádíme v jiném výroku.

Ukončení činnosti dalších subjektů z této oblasti se Demagog.cz nepodařilo zjistit.

Společnost Renarkon, která je v Ostravě největším poskytovatelem služeb v této oblasti, ve své výroční zprávě (.pdf, str. 5) za rok 2017 uvádí, že se jí podařilo zajistit dostatek finančních prostředků.

Na druhou stranu ve Strategii protidrogové politiky Moravskoslezského kraje na období 2015-2020 se hovoří o tom, že "v kraji je nedostatek specifických služeb či léčebných programů pro děti a mladistvé a pobytové léčebné zařízení pro tuto cílovou skupinu zcela schází." (.pdf, str. 24, kapitola 11: Zdravotní a sociální služby pro osoby závislé nebo ohrožené závislostí."), a dále také, že "s ohledem na skutečnost, že objem prostředků vynakládaných na protidrogovou prevenci ze státních prostředků má klesající tendenci, pociťují někteří poskytovatelé služeb pro uživatele návykových látek ohrožení, že své služby nebudou schopni poskytovat v potřebném rozsahu a odpovídající kvalitě," (.pdf, str. 16).

Podle vládní Souhrnné zprávy o realizaci protidrogové politiky v krajích v roce 2016 (str. 56, odst. 3.2) je Moravskoslezský kraj jedním z mála, kde objem finanční podpory ze strany obcí na protidrogovou politiku přesahuje objem podpory ze strany kraje (106 % krajského příspěvku).

Celková částka v Moravskoslezském kraji za rok 2016 byla 31,5 milionu korun, což bylo druhé největší číslo po Praze (63,4 milionu korun). Obce v Moravskoslezském kraji se na financování podílí celkovou měrou ve výši 51,5 %, přičemž celorepublikový průměr je 25,9 %.

Titul Evropského města sportu udělila Ostravě v roce 2014 Asociace evropských měst sportu (ACES). ACES každoročně uděluje titul jednoho Evropského hlavního města sportu (metropole, nebo města s více než 500 000 obyvateli) a pak vícero titulů Evropského města sportu (menší města s 25 000 až 500 000 obyvateli). Cílem projektu je upozornit na funkci sportu coby společenského agregátu, jeho vliv na zvýšení kvality života ve městě, psychicko-fyzickou kondici obyvatel a integraci sociálních vrstev v komunitách.

Titul Evropského hlavního města kultury je přímou iniciativou EU (organizovanou Evropskou komisí) a je udělován od roku 1985. Cílem projektu je upozornit na kulturní diverzitu členských zemí EU a podpořit socio-ekonomický a kulturní vývoj měst. V rámci projektu dochází k přímému zapojení občanů, kteří se tak více podílejí na rozvoji a kulturním vyjádření svého města (.pdf, str. 1-2).

Ostrava byla v souboji o titul Evropského hlavního města kultury poražena Plzní, což bylo oficiálně potvrzeno už v roce 2011. Přihláška do soutěže o tento titul se podává šest let před rokem udělením titulu. Pro titul udělený v roce 2015 byl termín podání přihlášek v roce 2009.

Ve věci modernizace MHD zaznamenala Ostrava výrazný pokrok. Došlo k zavedení bezkontaktního odbavení v MHD, k nákupu 40 nových švýcarských tramvajových souprav, anebo k postupnému přechodu k ekologickým autobusovým linkám, které produkují minimum zplodin. V Ostravě také už od roku 2015 rostou dobíjecí linky pro elektromobily. V současné době se v Ostravě nachází již 5 dobíjecích stanic.

V roce 2017 získala Ostrava dotaci od Ministerstva životního prostředí na nákup 24 nových vozidel, 18 aut s pohonem na stlačený zemní plyn (CNG) a 6 elektromobilů.

Nicméně jakákoliv dotace na elektromobilitu ze strany města pro městské obvody není z veřejných zdrojů dohledatelná. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Dle serveru idnes.cz chybí v širším centru Ostravy přibližně 4 000 parkovacích míst. Potřeba parkovacích míst přitom průběžně narůstá, ať již kvůli lidem dojíždějícím do Ostravy za prací, nebo kvůli přibývajícímu počtu aut vlastněných místními. Podle dat z roku 2017 (.pdf, str. 28) je pak v Ostravě jen 80 parkovacích míst na záchytných P+R parkovištích.

Dostavbu Prodloužené Rudné zdržují zejména vyvlastňovací řízení vůči věcným břemenům, která mají vlastníci okolních pozemků k pozemku č. 2915/10, na němž má být postavena právě část silnice I/11 Prodloužená Rudná.

Další potřebné stavby dopravního charakteru jsou dle Strategického plánu (.pdf, str. 7 a 17) např. rekonstrukce Hlavního nádraží, stavba městské lanovky nebo prodloužení tramvajových tratí. Podle Vyhodnocení (.pdf, str. 25 a 28) tohoto plánu pro rok 2018 se plánuje i zvýšení počtu stezek a silnic pro cyklisty, větší množství veřejného stání pro jízdní kola či výstavba P+R parkovišť s více než 1 100 parkovacími místy.

Tým Ostrava Steelers v červenci 2018 jako finalista dokonce hostil finále tzv. Bitters ligy. Skončil nakonec na druhém místě, když s Prague Black Panthers prohrál v poměru 30:7. Do finále se tento tým dostal i o rok dříve. I tehdy prohrál s pražskými Pantery, a to poměrem 28:0.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, a to zejména proto, že Jureček mluví o převedení peněz vyčleněných na knihovny do zdravotnictví. Převod měl mít souvislost s platbou regulačních poplatků krajem. Ve skutečnosti však byla pouze menšina částky použita ve zdravotnictví, podle dostupných zdrojů navíc šlo hlavně o peníze na výstavbu, nikoli na platbu regulačních poplatků.

Výrok Jurečka se vztahuje k výstavbě nové budovy Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě. Plánovanou výstavbu zrušilo zastupitelstvo Moravskoslezského kraje vedené ČSSD a KSČM v roce 2009. Situaci blíže popisuje zápis (.pdf) Monitorovacího výboru Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Hned ze slov zahajujících rozpravu je patrné (str. 13: "Moravskoslezský kraj oznámil, že nebude realizován velký projekt Novostavba MSVK, prostředky budou použity na infrastrukturu pro vzdělávání (400 mil. Kč), infrastrukturu sociálních službách (100 mil. Kč) a infrastrukturu zdravotnictví (100 mil. Kč.)"

Je zjevné, že se vedení Moravskoslezského kraje rozhodlo 600 milionů korun z evropských fondů použít jiným způsobem v rámci stejné prioritní osy, což je povoleno. 100 milionů korun však šlo na infrastrukturu zdravotnictví – v dokumentu se hovoří o doplnění vybavení a rekonstrukcích – a nikoli na úhradu poplatků.
Jureček navíc ve svém výroku není přesný v uvedené částce. Převedených 600 milionů korun byly prostředky z fondů EU a kraj rozhodl o tom, že je využije jinak, než dříve plánoval. Do zdravotnictví mělo jít pouze 100 milionů, a ne celá částka. Nad to peníze neputovaly z "fondu na knihovny", ale v rámci druhé prioritní osy ROP Moravskoslezsko – Podpora prosperity regionu, v níž lze podpořit širokou škálu zařízení od nemocnic přes penziony až po sportoviště. Nešlo tak o finance nezbytně vázané na podporu knihoven a byly přesunuty pouze v rámci téže kapitoly.

Podle zprávy (.pdf, str. 17) Assessment of environmental zone in Göteborg byl pokles emisí pevných částic mezi lety 1996 a 2004 33,2 %. Podle publikace (.pdf, str. 12) z roku 2010 Ekologického institutu Veronica, spolufinancované Ministerstvem životního prostředí a Státním fondem životního prostředí se pak emise pevných částic v Göteborgu snížili o 40 %.

Studie proveditelnosti pro zavedení nízkoemisních zón na území statutárního města Ostravy (.pdf), kterou zmiňuje Jiří Jureček a která se zabývala vytvořením nízkoemisní zóny (NEZ) ve dvou lokalitách v Ostravě, konkrétně Ostrava-Centrum a Ostrava-Poruba, pak zkoumá několik druhů emisí – emise prachových částic PM10, PM2,5, emise oxidu dusičitého a emise Benzo(a)pyrenu. Studie pracuje s několika scénáři – Scénář 1 ukazuje stávající situaci, Scénář 2 situaci, pokud by vjezd do nízkoemisní zóny měly povoleny jen automobily splňující normu EURO 3 a vyšší, a Scénář 3, ve kterém mají vjezd do zóny povoleny jen automobily splňující normu EURO 4 a vyšší.

Přiložená tabulka, resp. její první a třetí sekce, ukazují procentuální průměrný pokles emisní zátěže spojené s oběma scénáři. Je z ní jasné, že oproti Švédsku je vliv opravdu velmi malý.

Zdroj: Studie proveditelnosti pro zavedení nízkoemisních zón na území statutárního města Ostravy, str. 122

Komplikací pak může být, jak vysvětluje studie, zvýšení některých emisí především v okrajových částech NEZ. Toto zvýšení je způsobeno tím, že objízdné trasy pro automobily, které by měly do NEZ zakázán vjezd, jsou vedeny v těsné blízkosti nízkoemisních zón. Další komplikací jsou i finanční náklady.