Ve Švédském Göteborg skutečně došlo k významnému poklesů emisí polétavého prachu, v Ostravě by pak byl pokles podstatně nižší, v některých faktorech jen v jednotkách procent.
Podle zprávy (.pdf, str. 17) Assessment of environmental zone in Göteborg byl pokles emisí pevných částic mezi lety 1996 a 2004 33,2 %. Podle publikace (.pdf, str. 12) z roku 2010 Ekologického institutu Veronica, spolufinancované Ministerstvem životního prostředí a Státním fondem životního prostředí se pak emise pevných částic v Göteborgu snížili o 40 %.
Studie proveditelnosti pro zavedení nízkoemisních zón na území statutárního města Ostravy (.pdf), kterou zmiňuje Jiří Jureček a která se zabývala vytvořením nízkoemisní zóny (NEZ) ve dvou lokalitách v Ostravě, konkrétně Ostrava-Centrum a Ostrava-Poruba, pak zkoumá několik druhů emisí – emise prachových částic PM10, PM2,5, emise oxidu dusičitého a emise Benzo(a)pyrenu. Studie pracuje s několika scénáři – Scénář 1 ukazuje stávající situaci, Scénář 2 situaci, pokud by vjezd do nízkoemisní zóny měly povoleny jen automobily splňující normu EURO 3 a vyšší, a Scénář 3, ve kterém mají vjezd do zóny povoleny jen automobily splňující normu EURO 4 a vyšší.
Přiložená tabulka, resp. její první a třetí sekce, ukazují procentuální průměrný pokles emisní zátěže spojené s oběma scénáři. Je z ní jasné, že oproti Švédsku je vliv opravdu velmi malý.
Zdroj: Studie proveditelnosti pro zavedení nízkoemisních zón na území statutárního města Ostravy, str. 122
Komplikací pak může být, jak vysvětluje studie, zvýšení některých emisí především v okrajových částech NEZ. Toto zvýšení je způsobeno tím, že objízdné trasy pro automobily, které by měly do NEZ zakázán vjezd, jsou vedeny v těsné blízkosti nízkoemisních zón. Další komplikací jsou i finanční náklady.