Jiří Oliva

Náměstek brněnské primátorky Jiří Oliva srovnává výstavbu nových městských bytů v Brně během současného volebního období, jež začalo v roce 2018, s obdobím předchozích deseti let (2008–2017). 

Podle Strategie bydlení města Brna 2018–2030 došlo v Brně mezi roky 2008 a 2017 k dokončení – tzn. získání kolaudačního souhlasu (.pdf, str. 1) – celkem 429 obecních bytů (.pdf, str. 65; .pdf, str. 30).

Co se týče aktuálního volebního období, v roce 2018 bylo podle těchto dokumentů zkolaudováno 12 a v roce 2019 11 bytů. V roce 2020 poté došlo k výraznému nárůstu, a to na 139 bytů (.pdf, str. 30).

Data za rok 2021 a 2022 se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat, s dotazem jsme se proto obrátili na bytový odbor města Brna. Ten webu Demagog.cz zaslal tabulku za léta 2018–2022 (.jpg), která nicméně obsahuje mírně odlišná data než předcházející dokumenty města. Pro rok 2019 např. uvádí 13 nových zkolaudovaných bytů (tj. o 2 více než veřejné dokumenty), v roce 2020 pak 138 bytů (tj. o 1 méně než veřejné dokumenty města).

V roce 2021 byl poté podle bytového odboru kolaudační souhlas udělen v případě 25 bytů. Celkově tak od roku 2018 došlo ke kolaudaci přibližně 200 bytů. V říjnu 2022 pak bytový odbor počítá s kolaudací dalších 23 bytových jednotek, i pokud bychom však tyto byty zahrnuli do celkového množství zkolaudovaných bytů v tomto volebním období, nedostaneme číslo vyšší než 250. Jelikož bylo v Brně v deseti letech, které předcházely současnému volebnímu období, zkolaudováno 429 obecních bytů, hodnotíme výrok Jiřího Olivy jako nepravdivý.

Zdroje dat: 2008–2020 (.pdf, str. 65; .pdf, str. 30); 2021 a 2022 (.jpg)

V rámci projektu výstavby družstevních bytů v Brně aktuálně probíhají projekční práce v pěti lokalitách, které dohromady zahrnou 1 005 bytů (.pdf, str. 6–14). Jedná se o oblasti Kamenný vrch v Novém Lískovci, Francouzská v městské části Brno-střed, bývalý dřevopodnik Rumiště, Přízřenice a V Aleji v Holáskách.

Rada města Brna v květnu (.pdf) a červnu (.pdf, str. 10–12) schválila založení prvních tří bytových družstev, a to Dostupné bydlení Kamenný vrch II, Dostupné bydlení Francouzská a Dostupné bydlení V Aleji. Jde o lokality, kde příprava výstavby aktuálně postoupila nejdále, podle primátorky Vaňkové (ODS) by pro ně mělo být letos vydáno územní rozhodnutí.

V těchto lokalitách by měla byty stavět právě městem založená družstva, do kterých by poté vstupovali zájemci o byty jako další družstevníci. Prvním krokem k výběru budoucích družstevníků bylo přihlašování zájemců do projektu, které běželo od června 2022 až do 15. září, tedy do jednoho dne po konání debaty. Kteří žadatelé nakonec získají družstevní byt, rozhodne sada kritérií (výše příjmů a to, jestli má žadatel děti a trvalé bydliště v Brně) a poté los.

Podle dokumentu k projektu Dostupné družstevní bydlení v Brně bude bytový odbor MMB nejprve oslovovat zájemce z roku 2018 (.pdf, str. 4). Podle slov brněnského náměstka pro bydlení Jiřího Olivy ze září 2020 se tehdy do projektu přihlásilo asi sedm set uchazečů, o dva roky později jich zůstalo zhruba pět set. Zatím však nejsou dostupné informace o počtu žadatelů z aktuálního přihlašování, s dotazem jsme se proto obrátili na Magistrát města Brna. Milan Berka z Bytového odboru uvedl, že od začátku přihlašování do 13. září (tedy dne předcházejícímu ověřované debatě) včetně, přišlo 946 ověřených přihlášek, na konci přihlašování se pak jednalo o 1 071 přihlášek.

Jiří Oliva tedy uvedl všechny faktické informace ve výroku správně. Brno projektuje opravdu více než tisíc družstevních bytů a za tím účelem již založilo tři družstva. O družstevní byt do 13. září zažádalo dokonce 946 uchazečů, tento počet nicméně spadá do našeho 10% tolerančního pásma, a výrok jako celek proto hodnotíme jako pravdivý.

Koncese, o které mluví náměstek primátorky Brna Oliva, je v českém právu speciální druh veřejných zakázek, který je upraven v zákoně o zadávání veřejných zakázek. Od ostatních druhů veřejných zakázek se liší zejména tím, že přenáší riziko na dodavatele.

V polovině února letošního roku informovalo vedení města Brna, že zahájí spolupráci se soukromým subjektem, konkrétně Českou spořitelnou, na výstavbě nových bytových domů. Byty by se postavily ze soukromých financí, nájemníky by pak vybíralo přímo město.

O měsíc později informoval server iDNES.cz, že dva týdny po oznámení spolupráce Brna s Českou spořitelnou přišli městští právníci s analýzou, že takový postup není v souladu se zákony, jelikož dohoda města a jedné společnosti zvýhodňuje konkrétního stavitele. Zpravodajský web iDNES.cz dále uvádí, že zřejmě nejlepším řešením je podle radního Olivy a právníků koncese. Kvůli tomuto postupu se přitom celý proces výstavby prodlouží.

Také portál CzechCrunch potvrdil, že se původní záměr radnice změnil a nakonec se na výstavbu zamýšlených bytů vypíše koncesní řízení. Mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek to zdůvodnil tím, že v tuzemsku existuje jiný právní systém než v Rakousku, kde se město původně inspirovalo.

Konkrétní právní analýzu o tom, zda je koncesní řízení k takovéto spolupráci mezi městem a soukromníkem nutné, jsme ve veřejně dostupných zdrojích nenašli.

Celkově hodnotíme výrok jako pravdivý. Právní analýza města Brna dle iDNES.cz potvrzuje nutnost koncesního řízení, o které navíc hovořil i mluvčí magistrátu.