Jiří Švec
PJČ

Jiří Švec

50
Zobrazit filtry
Jiří Švec
STAN

Jiří Švec

Vyčerpalo se 11 milionů (z prostředků určených na podporu cestovního ruchu v Jihočeském kraji, pozn. Demagog.cz).
Debata ČT ke krajským volbám, 21. září 2020
Krajské volby 2020
Pravda
Na vouchery na podporu cestovního ruchu v Jihočeském kraji bylo k 21. září 2020 využito 11,8 milionu Kč.

V rámci cestovního ruchu vyčlenili zastupitelé Jihočeského kraje na podporu cestovního ruchu 40 milionů korun v rámci projektu Léto v jižních Čechách. Kraj se tím snaží nalákat turisty na slevy na dovolenou. U některých akcí činí sleva až 70 % a na ubytování 30 % (maximální hodnota slevy je ale 300 Kč na osobu a maximálně 7 dotovaných nocí). Slevy jsou poskytovány prostřednictvím voucherů. Podmínkou je pobyt dvou až šesti osob na nejméně tři noci. Realizátorem tohoto projektu je Jihočeská centrála cestovního ruchu (JCCR). Přímo na podporu ubytování bylo vyčleněno 30 milionů korun, zbylých cca 10 milionů mířilo na slevy na vstupné.

Seznam Zprávy informují o tom, že 10. září Jihočeský kraj vyčerpal 11,5 milionu z 39 milionů korun na slevy do zoo, muzeí a na vouchery rodinám na ubytování při dovolené v kraji. Dosud podle informací Seznam Zpráv vouchery využilo 12 tisíc lidí. Tuto informaci potvrdily také Lidovky, které uvádějí, že „vyčerpaná je zhruba třetina z 39 milionů Kč“. Zapojilo se přes 300 hotelů.

Tuto informaci potvrdil i ředitel JCCR Jaromír Polášek v Událostech v regionech, kde prohlásil (video, čas 18:37), že „zatím (…) vyčerpali 11,8 milionu“.

zobrazit celé odůvodněnítrvalý odkaz
Jiří Švec
STAN

Jiří Švec

Každopádně ale nikdo neřeší, že taky někdo (kraje, pozn. Demagog.cz) dal 1,3 miliardy korun na to, aby jezdily ty vlaky a ty autobusy (...).
Debata ČT ke krajským volbám, 21. září 2020
Doprava
Krajské volby 2020
Pravda
Kraje vyčíslily ztráty v dopravě vzniklé v souvislosti s pandemií koronaviru na 1,3 miliardy korun. Vláda neplánuje krajům v této oblasti poskytnout finanční pomoc, jako by tomu mělo být například v případě Českých drah.

Předně uveďme, že výraz „nikdo neřeší“ zde považujeme pouze za řečnický obrat a nebereme ho tedy v rámci ověřování tohoto výroku doslovně.

Na zhruba 1,3 miliardy vyčíslili ztrátu, která krajům vznikla kvůli pandemii covidu–19 v oblasti dopravy, zástupci Asociace krajů ČR. Dle vyjádření hejtmana Vysočiny Jiřího Běhounka (za ČSSD) z června 2020 chtěla tehdy Asociace se státem jednat o kompenzacích, které by měly krajským rozpočtům v této souvislosti ulehčit. 

O podobné částce jako Jiří Švec pak hovořil například v srpnu 2020 hejtman Libereckého kraje Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Podle něj všechny kraje včetně Prahy jen za březen a duben vykázaly dohromady ztrátu přes 1,2 miliardy korun, co se týče veřejné dopravy.

Kraje se obávají, že kvůli těmto ztrátám budou muset snižovat počet spojů, protože si je nebudou moci dovolit. To by však podle náměstka hejtmana Ústeckého kraje pro dopravu Jaroslava Komínka (KSČM) nebylo dobrým řešením: „Pokud budeme muset škrtat spoje, přinese to další pokles cestujících a další pokles tržeb. Tím bychom roztočili spirálu, kdy na jedné straně škrtáme kvůli nízkým tržbám, aby nám kvůli horším jízdním řádům jezdilo ještě méně cestujících“.

Z těchto důvodů také v srpnu Ústecký a Liberecký kraj vyzval vládu, aby stát krajům poskytl náhrady za ztráty v dopravě. Asociace krajů se s žádostí obrátila na ministra dopravy Karla Havlíčka (ANO). Dle slov libereckého hejtmana se jí však dostalo odpovědi, že „stát peníze nemá a kraje a hlavní město Praha budou muset ten problém řešit ze svých rozpočtů“. Dodejme, že vláda plánuje poskytnout kompenzace například Českým drahám, které zaznamenaly ztráty ve výši zhruba dvou miliard korun.

zobrazit celé odůvodněnítrvalý odkaz
Jiří Švec
STAN

Jiří Švec

(...) jsme dokázali 26 obcí Jihočeského kraje přesvědčit ke spolupráci s Jihočeským krajem a společně vybudovat, nebo dobudovat, cyklostezku z Týna nad Vltavou až do Nové Pece na Lipensku.
Debata ČT ke krajským volbám, 21. září 2020
Regiony
Krajské volby 2020
Nepravda
Celá trasa tzv. Vltavské cyklostezky vedoucí z Týna nad Vltavou do Nové Pece by měla být dobudována až během následujících pěti let. Některé úseky jsou teprve ve fázi studie.

Jiří Švec (STAN) zde hovoří o projektu tzv. Vltavské cyklostezky, která by měla spojovat téměř 189 km (.pdf, str. 1, 4) dlouhý úsek mezi Týnem nad Vltavou a Novou Pecí.

Projekt této cyklostezky se týká 26 obcí (.pdf, str. 4). Celkem 23 obcí se pak v rámci memoranda (.pdf) dohodlo s Jihočeským krajem na „vzájemné spolupráci při přípravě a realizaci projektu“ (.pdf, str. 1).

Ačkoli některé části cyklostezky již fungují, z dokumentu (.pdf) Jihočeského kraje lze vyčíst, že ještě v květnu 2020 byly mnohé úseky pouze ve fázi studie. Jako příklad můžeme uvést plánovanou trasu z Rožmberka nad Vltavou vedoucí do Českého Krumlova (.pdf, str. 7).

Na konci srpna 2020 pak například předseda destinační společnosti Českobudějovicko– Hlubocko David Šťastný uvedl, že výstavba některých úseků Vltavské cyklostezky se plánuje „během podzimu“.

Dle serveru Zdropravy.cz by celá trasa měla být dobudována „do konce roku 2025“. Samotný Jiří Švec v květnu 2020 na webu Jihočeského kraje uvedl, že s dokončením cyklostezky projekt „počítá v příštích pěti letech“.

Doplňme, že výstavba Vltavské cyklostezky by měla vyjít na 1,3 miliard korun. Z této částky by pak měl 957 milionů činit příspěvek Státního fondu dopravní infrastruktury, zbytek by měl uhradit Jihočeský kraj.

zobrazit celé odůvodněnítrvalý odkaz
Jiří Švec
STAN

Jiří Švec

Náš kraj se honosí nejvyšší nehodovostí.
Debata ČT ke krajským volbám, 27. září 2016
Nepravda

Podle statistik (.pdf, str. 8) Policie České republiky můžeme vidět, že v období od ledna do srpna 2016 byla největší nehodovost zaznamenána v Praze. Hned po Praze je druhá největší nehodovost ve Středočeském kraji, zatímco Jihočeský kraj se může pyšnit jednou z nejnižších nehodovostí:

KrajPočet nehod

Praha

14 779

Středočeský8 969 Ústecký6 404Moravskoslezský5 892Jihomoravský4 498Olomoucký3 223Královéhradecký3 042 Jihočeský2 817

Vysočina2 682Liberecký2 664Zlínský2 631Pardubický2 402Plzeňský2 212

Karlovarský1 722

Celkový počet nehod

63 937

Počet nehod (.pdf, str.7) za rok 2015 je následující:

Zde můžeme vidět opět, že Praha, co se týče počtu nehod, je na tom "nejlépe", za ní následuje znovu Středočeský kraj. Jihočeský má opět jednu nejnižších.

KrajPočet nehod

Praha

21 462

Středočeský12 463 Ústecký9 707Moravskoslezský8 899Jihomoravský7 056Olomoucký4 738Královéhradecký4 460Vysočina4 114 Jihočeský3 916 Liberecký3 889Zlínský3 680Pardubický3 482Plzeňský3 205

Karlovarský1 996

Celkový počet nehod

93 067

Pokud bychom spočítali nehodovost v krajích na 100 tisíc obyvatel za první pololetí letošního roku, zjistíme, že v počtu nehod vede jednoznačně Praha a za ní následuje Ústecký kraj s 591 nehodami a Středočeský kraj s 490 nehodami.

Kraj Počet obyvatel (.xls, střední stav)

Počet nehod (.pdf, str. 8)

Počet nehod na 100 tisíc obyvatel

Praha

1 270 092

11 332

892Ústecký 822 4824 863 591Středočeský 1 330 0936 516 490

Liberecký439 8591 943442Karlovarský297 5011 250420Královéhradecký551 1822 251408Vysočina 509 2241 936380Olomoucký634 3912 336368Moravskoslezský1 212 2534 367360Pardubický516 2281 758340 Jihočeský 638 135

1 952

306

Jihomoravský1 176 0593 272278Plzeňský577 0491 571272

Pokud bychom nehodovost na 100 000 obyvatel vypočítali pro rok 2015, došli bychom opět ke stejnému závěru.

KrajPočet obyvatel (Zdroj: ČSÚ)

Počet nehod (.pdf, str.7)

Počet nehod na 100 tisíc obyvatel

Praha

1 267 44921 462

1 693Ústecký 822 8269 707

1 180Středočeský 1 326 87612 463

939

Jihočeský 637 8343 916

614 Plzeňský

576 6163 205

556Liberecký439 6393 889

885Královéhradecký551 4214 460

809

Pardubický

516 1493 482

677Vysočina

509 4754 114

807

Jihomoravský1 175 0257 056

600

Olomoucký634 7184 738

746

Zlínský

584 290

3 680

630

Moravskoslezský1 213 3118 899

733

Karlovarský297 8281 996

670

Proto tento výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Jiří Švec
STAN

Jiří Švec

Prachatický hospic dobře znám, také ho léta podporujeme jako město Lišov.
Debata ČT ke krajským volbám, 27. září 2016
Pravda

Město Lišov, jehož je Jiří Švec starosta, podporoval Hospic Sv. Jana N. Neumanna v roce 2008 (str. 22), 2011 (str. 38), 2012 (str. 44), 2013 (str. 39), 2014 (str.41). Taktéž ho podporoval minulý rok a podporuje ho i letošní.

Město Lišov se řadí do kategorie dárců přispívajících 10 tisíc až 100 tisíc korun.

Jiří Švec
STAN

Jiří Švec

V poslední výzvě ROPu bylo k rozdělení 116 milionů korun.
Debata ČT ke krajským volbám, 27. září 2016
Pravda

V poslední výzvě Regionálního operačního programu Jihozápad bylo alokováno 115 milionů Kč, které se měly použít na rozvoj místních komunikací, Jiří Švec se tedy vyjádřil korektně.

.

V poslední, 35. výzvě Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad (který zahrnuje Jihočeský a Plzeňský kraj) ze 14. listopadu 2014 bylo alokováno 115 milionů korun (.pdf, str. 1). Oblastí podpor byl rozvoj místních komunikací, přihlašovat (.pdf, str. 2) se mohly obce, organizace zřizované nebo zakládané obcemi a dobrovolné svazky obcí. Dle seznamu (.xlsx) schválených projektů se nakonec požadovalo 150 milionů Kč z dotací EU.

Nové výzvy Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad se od listopadu 2014 nevypisují, neboť regionální programy byly vypisovány na období 2007-2013, na roky 2014-2020 je nahradil Integrovaný regionální operační program.

Jiří Švec
STAN

Jiří Švec

48 milionů korun je částka, kterou dalo v součtu město České Budějovice a Jihočeský kraj do letiště v letošním roce. V loňském roce odbavilo Jihočeské letiště celých 116 platících cestujících. V letošním roce do srpna 60 platících cestujících. Takže my jsme 200 platících cestujících odbavili za 48 milionů korun. 240 tisíc korun na cestujícícho.
Debata ČT ke krajským volbám, 27. září 2016
Zavádějící

Švec zde zavádí, když sice popisuje korektně počet platících cestujících, nicméně opomíjí další funkce a činnosti na letišti. To může vést k dojmu, že kromě pár cestujících se zde již žádná aktivita nevyvíjí.

Město České Budějovice ve svém rozpočtu (Běžné výdaje - Jihočeské letiště České Budějovice a.s.) počítá s transferem do společnosti Jihočeské letiště a.s. ve výši 17 milionů korun. Jihočeský kraj ve svém letošním schváleném rozpočtu (.pdf, str. 18) uvádí částku 45 milionů běžných výdajů. To dohromady čítá 62 milionů.

Počet cestujících nám potvrdila paní Martina Vodičková, marketingový manažer, vnější vztahy Jihočeského letiště. Poskytnutá čísla vypadají následovně:

„Celý rok 2015 / 116 platících cestujícíchK srpnu 2016 / 85 platících cestujících/ odbavených cestujících cca 400.“

Pokud tedy přepočítáme těchto 201 osob na rozpočtované transfery od města a kraje, zjistíme, že na 1 cestujícího připadá cca 308 457 Kč. To je dokonce více, než kolik Švec uvádí.

Dodejme kompletní odpověď paní Vodičkové stran využívání letiště:

„Letiště České Budějovice má v současné době licenci jako veřejné vnitrostátní a neveřejné mezinárodní letiště kategorie 4C. Vzhledem k tomu, že zde není dobudován terminál pro odbavení cestujících a ani technické vybavení (absence radionavigace a světelné navigace) není uzpůsobeno pro odbavení pravidelných linek nebo charterových letů, není za současného stavu letiště připraveno běžně odbavit cestující. Až po dokončení modernizace, na níž Jihočeský kraj jako vlastník areálu a investor pracuje, bude letiště schopné i těchto výkonů. Za těchto podmínek je uvádění počtu platících pasažérů velmi zavádějícím údajem. Pro vysvětlení: platící pasažér je ten, který z letiště odlétá, nepatří sem posádka letadla či přilétající cestující. Letiště je hojně využíváno zejména k obchodním letům, kdy manažer bývá zpravidla součástí posádky a tudíž není kalkulován do statistiky platících.Více o provozu letiště vypovídá statistika přistání a vzletů (pohybů), kterých bylo v roce 2015 uskutečněno 7202 z toho 622 mezinárodních, v letošním roce k srpnu 6339 z toho 500 mezinárodních.
Celý rok 2015 / 116 platících cestujícíchK srpnu 2016 / 85 platících cestujících/ odbavených cestujících cca 400.“

Výroční zpráva Letiště ČB (.pdf, str. 8) pro rok 2015 popisuje také další úkony, které se zde dějí:

„O 22 % se pak zvýšila tonáž letadel, což znamená, že v roce 2015 Letiště České Budějovice odbavovaločastěji a více větších, zejména pak obchodních letounů. V posledních 3 měsících roku 2015 byla jediným uživatelem letištní letové informační služby AFIS letecká záchranná služba HEMS České Budějovice (KRYŠTOF 13). Ta na letišti působila na novém heliportu od srpna s tím, že první měsíc se jednalo o provoz zkušební.“

Jiří Švec
STAN

Jiří Švec

Zatímco vy tvrdíte, že teď máte ve hře čínského partnera pro letiště, který sem bude dovážet čínské zboží do e-shopů, v tu samou dobu říká pan ředitel Jihočeského letiště, že není ambice létat za oceán.
Debata ČT ke krajským volbám, 27. září 2016
Pravda

Slova obou zmíněných ve věci Jihočeského letiště potvrzuje jihočeský iDNES.cz z května a července tohoto roku.

Jiří Švec zjevně naráží na článek serveru iDNES.cz, resp. jeho jihočeské mutace. Ten v textu Lukáše MarkaLetiště chce odbavit 80 tisíc lidí za rok. A hledá strategického partnera z 6. července 2016 uvádí:

„Pro budoucí lepší hospodaření hledá Jihočeský kraj i nadále pro letiště strategického partnera. ‚ Samozřejmě hledáme a vím, že toto říkám pořád. Je mi jasné, že by mnozí chtěli slyšet, kdo to je a jak jsou jednání daleko, ale to zatím nemohu. Není to proto, že by zájemce nebyl, ale nechceme tím ohrozit samotná jednání, ' řekl hejtman Jiří Zimola (ČSSD).Naznačil, že o spolupráci má zájem významný investor, který by chtěl ve spolupráci s letištěm postavit logistický areál pro spojení Evropy s Čínou. Jednat se má o přepravu zboží objednávané přes e-shopy po internetu. ‚ Jsme na začátku vyjednávání, nechci předbíhat, ' dodal Zimola.“

Starosta Lišova dále informuje o tvrzení ředitele Jihočeského letiště Ladislava Ondřicha, jež se objevilo na serveru iDNES.cz v květnu letošního roku. Ředitel uvedl:

„Jediné, které by k nám nemohly standardně přistávat, jsou dálkové Airbusy 330, které mají malinko větší rozpětí (na letišti mohou přistávat pouze letadla s rozpětím křídel do 36 metrů - pozn. Demagog.cz) . Nicméně na výjimku se tu můžou objevit, ale naší ambicí není provozovat lety od nás do Koreji nebo za oceán. To není cílem regionálního letiště.“