Přijetím nového územního plánu je zrušen ten starý. Pokud dojde ke zrušení územního plánu soudem, nedochází k „oživnutí“ předchozího územního plánu a na území obce je třeba pohlížet jako na území bez územního plánu.
Územním plánováním se zabývá zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Plán slouží k vymezení možností využívání území obce, či jeho jednotlivých částí, stanovení základní koncepce rozvoje území v obci apod.
Pořízení nového územního plánu má několik fází. V přípravné fázi schvaluje zastupitelstvo např. na podnět občana, investora nebo například z vlastního podnětu rozhodnutí o přijetí územního plánu. Následuje fáze přípravy zadání, které musí schválit zastupitelstvo obce. Samotný návrh územního plánu připravuje zastupitelstvem vybraný projektant (zhotovitel). Ve fázi návrhu do procesu může vstupovat veřejnost, a to prostřednictvím veřejného projednání či námitek a připomínek. V poslední fázi je návrh územního plánu předložen zastupitelstvu, které s ním buďto souhlasí a územní plán vydá formou opatření obecné povahy, nebo ho vrátí k úpravě a novému projednání. Vydání územního plánu je oznámeno veřejnou vyhláškou na úřední desce. Za 15 dnů od vyvěšení začne nový územní plán platit, zároveň přestává platit starý územní plán.
Jak již bylo řečeno, územní plán přijímá zastupitelstvo obce formou opatření obecné povahy. Pro územní plán ve formě opatření obecné povahy je (.pdf, str. 6) „typické, že po celou dobu své platnosti a účinnosti mají normativní účinek vůči abstraktně definovanému okruhu osob majících určitý vztah k území, jehož uspořádání je regulováno“. Územní plán nelze rozhodnutím zastupitelstva zrušit, přijetím nového územního plánu se však ruší původní územní plán. Josef Bazala tedy okolnosti přijetí územního plánu nepopisuje úplně přesně, nicméně zastupitelstvo de facto hlasováním o přijetí nového územního plánu rozhoduje také o zrušení toho starého.
V případě, že je územní plán napaden u soudu a dojde k jeho zrušení, neobnovuje se platnost předchozího územního plánu ani územně plánovací dokumentace. K tomu Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 7 Aos 4/2012 – 31 ze dne 23. května 2013 uvádí (.pdf, str. 6): „Ani zrušením opatření obecné povahy proto nedochází k „oživnutí“ předchozího opatření obecné povahy. Územní plán je podle ust. § 43 odst. 4 stavebního zákona vydáván formou opatření obecné povahy podle správního řádu. Proto se ani neobnovuje územně plánovací dokumentace účinná před vydáním zrušeného územního plánu nebo jeho části. Stavby v území neřešeném územně plánovací dokumentací lze v zastavěném území (intravilánu) obce povolit a dále lze pro rozhodování v území využít ust. § 18 odst. a § 188a stavebního zákona 5 (umisťování staveb v nezastavěném území).“
Na území obce je pak třeba pohlížet jako na území bez územního plánu. Zastavěným územím je opět pouze tzv. intravilán. Zrušení celého územního plánu je však případem zcela výjimečným, zpravidla je rušena jen ta část, která je v rozporu se zákonem.
