Karel Schwarzenberg

Prezident Klaus skutečné řeckému prezidentovi dopis zaslal, jeho znění můžete nalézt zde. O dopisu informovala např. Česká televize již 21. listopadu minulého roku, podle jejích informací byl pak dopis doručen do kanceláře prezidenta "v ranních hodinách" o den později. Hodnotíme tedy výrok jako pravdivý.

Ústava ČR skutečně umožňuje přehlasovat prezidentovo veto poměrně snadno, tedy absolutní většinou všech poslanců (čl. 50 odst. 2). To samé platí pro přehlasování senátního zamítnutí (čl. 47 odst. 1) či pozměnění (odst. 2).

Příklady států užívajících silnějšího veta jsou:

Polsko, kde (dle ústavy, angl., čl. 122 odst. 5) zákon, vrácený prezidentem může být schválen většinou 3/5 přítomných poslanců (za přítomnosti poloviny);

Ukrajina, kde (dle čl. 94 ústavy, angl.) je k přehlasování třeba většina 2/3 všech členů parlamentu;

USA, kde (dle čl. 1 odd. 7 ústavy, angl. překlad např. zde) je potřeba 2/3 většina v obou komorách.

Dle článku 62 Ústavy:

písm. e) prezident jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy

písm. f) prezident jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu

a dle článku následujícího (63):

odst. 1, písm. i) prezident dále jmenuje soudce (tento výkon je však podmíněn nutností kontrasignace předsedou vlády či jím pověřeným členem vlády - odst. 3)

Karolína Peake ještě 6.12. pro ihned.cz uvedla: "Nemám ráda, když přijde nový ministr a všechno personálně vykostí." Jmenována byla ve středu 12.12. a hned pár hodin poté provedla změny na ministerstvu - odvolala prvního náměstka Vlastimila Picka, šéfa sekce vyzbrojování Pavla Bulanta a ředitele kabinetu ministra Františka Šulce.

Jak lze vidět ve znázornění legislativního procesu ohledně Zákona 275/2012 Sb. o volbě prezidenta republiky, původním předkladatelem je v návrhu (.pdf, sněmovní tisk 613/0, předložen 27. února 2012) ministr vnitra jako zástupce vlády. K tomuto návrhu bylo ve druhém čtení podáno 13 stran pozměňovacích návrhů (.pdf, sněmovní tisk 613/2) a s těmito návrhy byl 13. června 2012 zákon Poslaneckou sněmovnou přijat. Pro tento návrh bylo 171 ze 186 přítomných poslanců (hlasování), proti nehlasoval nikdo.

V Evropě nevolí přímou cestou prezidenta osm zemí: Švýcarsko, Itálie, Řecko, Německo, Maďarsko, Malta, Bosna a Hercegovina, Lotyšsko a Estonsko. Ostatní země jsou buď monarchiemi (Velké Británie, Španělsko, Nizozemsko, Belgie, Lucembursko, Lichtenštejnsko, Švédsko, Dánsko a Norsko) a nebo právě jako Karlem Schwarzenbergem zmiňované Rakousko, Polsko a Slovensko volí prezidenta v přímé volbě. Srovnání jednotlivých systému volby v těchto zemí je k dohledání zde (.pdf).

Na otázku na toto témaodpověděl Karel Schwarzenberg časopisu Instinkt takto:

Otázka: "Jak je to s vaším občanstvím - máte české a švýcarské?"

"Oboje od narození. Narodil jsem se v Praze, jsem tedy československý občan. Po naší emigraci, někdy v roce 1951, jsme dostali dopis od československého velvyslanectví, že jsme se v roce 1948 nevrátili včas z Rakouska a když se nevrátíme, budeme zbaveni občanství. V roce 1951 rodiče usoudili, že by to nebyl dobrý nápad se vracet, a od té chvíle jsme všichni mysleli, že jsme občanství ztratili, a já jsem sem občas jezdil na švýcarský pas." Profily Karla Schwarzenberga pro časopis Týden, případně pro Idnes.cz, dokládají, že rakouské občanství nikdy nezískal a drží pouze české a švýcarské.

Karel Schwarzenberg neúspěšně kandidoval do Senátu v roce 2002 jako kandidát bez politické příslušnosti navržený US-DEU. V roce 2004 kandidoval znovu, už úspěšně, s politickou příslušností ODA, na společné kandidátce USDEUODA. Tyto kandidatury uvádí i životopis na stránkách Karla Schwarzenberga.

Činnost Unie Svobody (US-DEU) byla ukončena k 1. lednu 2011. ODA byla rozpuštěna k 31. 12. 2007.

Tento výrok považujeme za pravdivý vzhledem k politické historii a kandidaturám Karla Schwarzenberga.

Současný předseda politické strany TOP 09, byl v letech 1996 - 2007 členem Občanské demokratické aliance. V roce 2002 neúspěšně kandidoval v senátních volbách v rámci obvodu Strakonice. V roce 2004 naopak uspěl v senátním volebním obvodu Praha 6. V obou případech byl nominován stranou US-DEU. Dne 9. ledna 2007 byl Karel Schwarzenberg jmenován ministrem zahraničních věcí ČR, kde byl nominován Stranou zelených. V roce 2009 se stává členem a prvním předsedou politické strany TOP 09, za kterou je zvolen v roce 2010 do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Karel Schwarzenberg nebyl v žádných uskutečněných volbách kandidátem Strany Zelených.

Na základě dohledaných informacích o politické situaci v jmenovaných zemích je výrok hodnocen jako pravdivý.

Co se týká pádů vlád (resp. změn vlád ve zmíněných zemích z levicových na pravicové a naopak) v době krize, můžeme jmenovat následující:

Velká Británie - do roku 2010 zde vládla Labour party (G. Brown), po volbách koaliční vláda Konzervativců (premiér D. Cameron) a Liberálních demokratů.

Španělsko - do roku 2011 vládli Socialisté premiéra Zapatera, po volbách vítězná Lidová strana (současný premiér Rajoy).

Itálie - v Itálii padla vláda Silvia Berlusconiho v 12. listopadu 2011, kdy premiér sám odstoupil. Zemi dále vedl úřednický kabinet Maria Montiho, ten ovšem již rezignoval také a zemi čekají předčasné volby.

Francie - ve Francii byl v prezidentských volbách poražen Nicolas Sarkozy a vystřídal jej v čele země François Hollande.