Karel Schwarzenberg
TOP 09

Karel Schwarzenberg

Bez tématu158 výroků
Zrušit filtry

Karel Schwarzenberg

No, a tyto dotace (do zemědělství, pozn. Demagog.cz) rozděluje ministerstvo financí. A pokud největší vlastník půdy a největší zemědělec zároveň rozdává dotace, tak mi tady něco nesedí.
Info.cz, 8. června 2017
Nepravda

Karel Schwarzeberg mluví o tom, že Andrej Babiš jako největší vlastník půdy a největší zemědělec rozděluje prostřednictvím ministerstva financí dotace do zemědělství. To objektivně není pravda, dotace do zemědělství nerozděluje Ministerstvo financí.

Andrej Babiš je skutečně velký zemědělec (resp. podnikatel, mimo jiné v zemědělství). Podle informace samotného koncernu Agrofert z konce května 2017 obdělávají společnosti koncernu cca 115 tisíc hektarů zemědělské půdy (jde o přibližný údaj). V rámci České republiky je tak Babiš skutečně největším podnikatelem v zemědělství.

Schwarzenberg má pravdu v tom, že v rámci tohoto sektoru se výrazně pracuje s dotacemi. A to jak s penězi z Evropské unie, tak i s národními zdroji. Není ovšem v žádném případě pravdou, že by dotace do zemědělství rozdávalo ministerstvo financí. A to pod vedením libovolného ministra či vlády.

U nárokových dotací, tedy jednotné platby na plochu zemědělské půdy, se žádost podává Státnímu zemědělskému a intervenčnímu fondu. Tento fond je zřízen zákonem 256/2000 Sb. a náleží do působnosti Ministerstva zemědělství. Dotace je poskytována výhradně z rozpočtu Evropské unie. Obecně lze právě v j eho gesci dohledat různé dotační tituly, které jsou v rámci zemědělského sektoru rozdělovány.

Národní doplňkové platby pak slouží jako podpora k přímým platbám a jsou plně hrazeny z rozpočtu České republiky.

Tyto dotace dorovnávají vybrané komodity, které byly zjednodušením plateb v systému jednotné platby na plochu zemědělské půdy znevýhodněny oproti plnému systému přímých podpor v původních, tzv. starých zemích EU. Pokud není žadateli schválena přímá platba, nemá nárok ani na doplňkovou platbu. Tyto platby jsou opět v administraci SZIF.

O přidělení národní (nenárokové) dotace rozhoduje Ministerstvo zemědělství na základě podané žádosti a dodržení zásad, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací (.pdf, str. 3, odst. f). Těmito dotačními programy přispívá stát k udržování výrobního potenciálu zemědělství. Administraci dotací financovaných výhradně z národních zdrojů provádí Státní zemědělský intervenční fond.

Dotace do zemědělství tedy spravuje Státní zemědělský intervenční fond, výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Ministerstvo financí žádné dotace zemědělcům nerozděluje, jak Schwarzenberg tvrdí. Přehled jednotlivých možných podpůrných titulů z tohoto úřadu je dohledatelný na jeho webu, zemědělské dotace zde nefigurují. Jisté spojení Ministerstva financí s dotacemi lze vidět v tom, že resort je auditním orgánem pro nakládání s evropskými penězi. Zjednodušeně kontroluje správné nakládání s evropskými penězi. Na rozdělování jednotlivých dotací tak nemá fakticky žádný vliv, navíc je třeba dodat, že některé dotace jsou udělovány nárokově (tj. splňuji podmínky – dostanu dotaci).

Výrok tedy na základě výše uvedeného hodnotíme jako nepravdivý.

Karel Schwarzenberg

Václav MORAVEC: Proč jste to příměří označil za pochybné? Karel SCHWARZENBERG: Podívejte se (...), dle mých informací se mají stáhnout Ukrajinci. Nikdo nepíše, že ty bojůvky, ruští vojáci se mají stáhnout. Kdyby pro obě strany platilo, že se mají stáhnout sto kilometrů, prosím. Ale když to jedna jenom ze stran, tak je to jediná možnost, že náhodou zase došlo k něčemu a bude další území okupováno.
Otázky Václava Moravce, 7. září 2014
Nepravda

Argumentace Karla Schwarzenberga se nejspíš opírá o původní plán příměří navržený Vladimírem Putinem, který skutečně zahrnoval jednostranné stažení vládních jednotek. Současné příměří se však řídí podle dohody podepsané 5. září v Minsku. Tato dohoda (.pdf, RJ; neoficiální překlad dohody, AJ) v bodě 10 obsahuje požadavek na stažení všech nelegálních vojenských skupin, vojenského vybavení, bojovníků a žoldáků z území Ukrajiny.

Karel Schwarzenberg

A také. Poněvadž to už se Rusku skoro podařilo, že o Krymu se vůbec nemluví. (...) A prostě to přijmout, okupace cizího území, to je pro mě opravdu strašný. Musíme, ano, mluvit i o Krymu. Bodejď se teď o východní Ukrajině. Ale nesmíme přijmout, že okupace cizího území se tane normálním nástrojem, na který se jenom díváme.
Otázky Václava Moravce, 7. září 2014
Nepravda

Ačkoliv se v poslední době média věnovala především východní Ukrajině, na Krym se rozhodně nezapomnělo − jednaly o něm například hlavy členských států na zářijovém summitu NATO ve Walesu. Výrok Karla Schwarzenberga proto hodnotíme jako nepravdivý.

Krize na Ukrajině a vztah Severoatlantické aliance k Rusku byly jedněmi z priorit jednání na summitu NATO ve Walesu, který se konal ve dnech 4.-5. září 2014. Jedním z výstupů tohoto summitu je tzv. Deklaracez Walesu. Hlavy členských států v ní mj. odsuzují ilegální okupaci Krymu a požadují, aby se z něj Rusko stáhlo (viz bod 16). Dále jsou znepokojeni diskriminací krymských Tatarů a dalších etnik žijících na Krymském poloostrově (viz bod 17).

Ke Krymu se v nedávné době vyjádřil při jednání s krymskými Tatary také litevský ministr zahraničí Edgars Rinkēvičs. Zopakoval zde litevské stanovisko, že Litva ruskou anexi Krymu neuzná. Otázku Krymu připomněl také José Manuel Barroso ve svém telefonickém hovoru s ukrajinským premiérem Petrem Porošenkem z 11. srpna.

Karel Schwarzenberg

Ale myslím, že oprávněně pomoci Kurdům, poněvadž se opravdu jako jediní statečně postavili těm takzvaným Chalífátu, osvobodili Jezídy a tak dále.
Otázky Václava Moravce, 7. září 2014
Nepravda

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože na osvobození Jezídů a boji proti jednotkám Islámského státu se vedle kurdských bojovníků podílí i irácká armáda a americké letectvo.

Podle České televize Kurdové zaútočili po boku irácké armády na město Amirlí, které je obléháno radikály z hnutí Islámský stát, kteří již v červnu vyhlásili tzv. chalífát nazvaný Islámský stát.

Kurdským jednotkám se také podle zpráv podařilo osvobodit jezídy, kteří byli islamisty obklíčeni v pohoří Džabal Sindžár, za vzdušné pomoci amerických jednotek. O zásahu informoval například britský Guardian.

Karel Schwarzenberg

Máme, když porovnám podobné teritoria v Evropě, příliš malé kraje.
Duel prezidentských kandidátů - ČRo1, 16. ledna 2013
Nepravda

Za "podobná teritoria" považujeme evropské země s podobnou územní rozlohou a Slovensko (vycházíme z údajů europa.eu a pro Srbsko worldstat). Pokud budeme za správní dělení ekvivalentní krajům považovat nejvyšší úroveň dělení v dané zemi, které má vlastní samosprávu (pro zjednodušení souhrnné údaje o správním dělení z Wikimedia), získáme následující přehled:

Země

Rozloha (čtver. km)

Počet obyvatel (mil.)

Počet regionů

Průměrná rozloha regionu (čtver. km)

Průměrný počet obyvatel regionu (tis.)

Irsko

70 000

4,5

34

2058

132

Lotyšsko

65 000

2,3

26

2500

88

Srbsko

88 361

7,3

29

3046

251

Maďarsko

93 000

10

20

4650

500

Portugalsko

92 072

10,6

18

5115

588

ČR

78 866

10,5

14

5633

750

Slovensko

48 845

5,4

8

6105

675

Litva

65 000

3,3

10

6500

330

Rakousko

83 870

8,3

9

9318

922

Kraje ČR tedy svou průměrnou rozlohou i průměrným počtem obyvatel patří spíše mezi rozsáhlejší území této úrovně.

Pokud bychom vzali v potaz evropskou úroveň správního dělení NUTS 3, ke které české kraje patří, stačí zběžný pohled na mapu regionů NUTS 3 v Evropě, kde se naše kraje rozhodně nejeví neúměrně malé (k zalidnění NUTS 3 nemáme veškreré údaje, ovšem hustota zalidnění českých krajů se nejeví nižší, nežli u stejně velkých jednotek NUTS 3 jinde). Podobně je tomu u dělení NUTS 2.

Karel Schwarzenberg

pokračování výroku 1: My jsme proti tomu protestovali, ale byli jsme přehlasováni.
Interview ČT24, 7. prosince 2012
Nepravda

Nikdo z TOP 09 proti pozměňovacím návrhům v zákoně o volbě prezidenta republiky neprotestoval ani nehlasoval proti. Pozměňovací návrhy k prováděcímu zákonu o volbě prezidenta republiky (Sněmovní tisk 613) byly po 1. čtení podány Ústavně právním výborem Sněmovny. Ve druhém čtení v následující obecné i podrobné rozpravě nikdo z poslanců ovšem s žádnou kritikou nepřišel a rovněž ani ve třetím čtení nikdo žádné připomínky nevyslovil. V následném hlasování o pozměňovacích návrzích podaných Ústavně právním výborem nebyl nikdo z poslanců proti, všichni členové TOP 09 buď hlasovali pro, nebo se zdrželi. Hodnotíme tedy výrok jako nepravdivý.

Karel Schwarzenberg

Chápu vás správně, že se spíše budete zaměřovat na zahraniční politiku, nebo budete řešit i nějaké problémy v Česku? KS: Jak známo, že tam dle ústavy je jediné místo, kde má prezident určité pravomoci. Na rozpočet a jiný věci nemá.
Interview ČT24, 7. prosince 2012
Nepravda

Ústava České republiky v článcích 62 a 63 vymezuje pravomoci prezidenta. Z formulace výroku vyplývá, že prezident ČR má pravomoci pouze v případě zahraniční politiky ČR. Prezident má však pravomoci i ve vnitřních věcech státu.

Je třeba také rozlišovat kontrasignované a nekontrasignované pravomoci prezidenta, kdy se i v případě zahraniční politiky dělí o své pravomoci s vládou ČR.

V rámci zahraniční politiky prezident například zastupuje stát navenek, sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy, přijmá zahraniční mise, pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí. V rámci České republiky pak může prezident například jmenovat a odvolávat předsedu a další členy vlády, jmenovat soudce Ústavního soudu, předsedy a místopředsedy Nejvyššího správního soudu, jmenuje členy Bankovní rady ČNB, prezidenta NKÚ nebo může vrátit přijatý zákon Parlamentu zpět.