Karel Schwarzenberg

Podpora velmocí a států povstaleckých skupin bývá obtížně doložitelná. Pro hodnocení tohoto výroku jsme použili data Uppsala Conflict Data Programme (UCDP), databázi, která se dlouhodobě zabývá sběrem dat k ozbrojeným konfliktům, mj. včetně podpory válčících stran.

Data * jsou k dispozici pouze za roky 2011 až 2013, i ta ale stačí k posouzení výroku o podpoře "různých skupin". Z dat je patrné, že syrští rebelové se těší podpoře zejména Saúdské Arábie a Kataru, které jim poskytují zbraně a finance. Důležitým partnerem je také Turecko, které má poskytovat vlastní území pro rebelské základny (oficiálně to Turecko popírá). Na straně rebelů intervenují také USA, které jim zpočátku konfliktu poskytovaly neletální podporu (např. zdravotnický materiál) a poté, co proti nim režim použil chemické zbraně, USA podporu rozšířily i o munici a zbraně.

Syrský režim byl podle dat UCDP od začátku podporován zejména Ruskem a Íránem. Tyto státy shodně podpořily Asadův režim dodávkami zbraní a munice, v případě Íránu byly navíc zaznamenány indicie, že na straně vlády přímo bojovaly íránské Revoluční gardy. Pro úplnost, syrskou vládu podpořila také Venezuela dodávkami paliva a pohonných hmot.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože data UCDP se shoduj s tvrzeními Karla Schwarzenberga.

* K získání dat použijte následující postup:
1) Na záložce "Subset" vyberte z kategorie Name (conflict) položku Syria: government a dejte Proceed
2) Na záložce "Restrictions" vyberte z kategorie Year (conflict) rok 2011 a potvrďte tlačítkem Add to query, následně z rolovací nabídky vyberte znamínko >= a opět Proceed
3) Na záložce "Information" zatrhněte v kategorii Warring party položky Name (Warring Party), Secondary support a Comment on Secondary support. Potvrďte tlačítkem Add a dejte Proceed. Následně si můžete stáhnout dataset.

Krym je součástí Ukrajiny od roku 1954, kdy jej sovětský vůdce Nikita Chruščov Ukrajině administrativně předal (dříve spadala pod Rusko). V rámci SSSR tehdy šlo spíše o formální záležitost. Krym zůstal Ukrajině i po rozpadu SSSR, což v tzv. Budapešťském memorandu potvrdila i Ruská federace. Memorandum bylo podepsáno v prosinci 1994 zástupci Ukrjainy, Ruska, Velké Británie a USA. Ukrajině, která se vzdala svých jaderných zbraní, byly poskytnuty bezpečnostní záruky ostatních signatářů, včetně garance jejích existujících hranic - tzn. včetně Krymu. Rusko znovu potvrdilo teritoriální integritu Ukrajiny v článku 2 Dohody o přátelství, spolupráci a partnerství mezi Ruskou federací a Ukrajinou (.pdf, str. 84-91) z května 1997. Rusko tedy ukrajinské vlastnictví Krymu do jeho anexe nerozporovalo.

Že anexe Krymu bylo porušením mezinárodního práva, se domnívají různé právní autority, jako Mezinárodní advokátní asociace (International Bar Association -IBA), která poukazuje zejména na porušení 2. článku Charty OSN, který zapovídá použití síly proti teritoriální integritě jiných států. University of Cambridge publikovala text, ve kterém rozebírá, za jakých podmínek může být odtržení části území v souladu s mezinárodním právem (tj. nebyl by porušen princip teritoriální integrity), a proč tyto podmínky nejsou v případě Krymu splněny.

Podobně jako u hodnocení výroku o podpoře velmocí válčícím stranám v Sýrii, i zde jsme pro hodnocení použili data Uppsala Conflict Data Programme (UCDP). Podle dat * UCDP byly povstalci na východní Ukrajině podporováni Ruskem formou dodávek zbraní a dalšího vojenského materiálu. Poskytnuta byla také finanční a potravinová pomoc. Dále byly podporováni ruští dobrovolníci, aby bojovali ve východní Ukrajině. UCDP se nepodařilo spolehlivě ověřit spekulace, že ve východní Ukrajině operují přímo jednotky ruské armády.

* K získání dat použijte následující postup:
1) Na záložce "Subset" vyberte z kategorie Name (conflict) položky Ukraine: Donetsk, Ukraine: Lugansk a Ukraine: Novorossiya a dejte Proceed
2) Na záložce "Restrictions"vyberte z kategorie Year (conflict) rok 2014, potvrďte tlačítkem Add to query a pokračujte tlačítkem Proceed3) Na záložce "Information" zatrhněte v kategorii Warring party položky Name (Warring Party), Secondary support a Comment on Secondary support. Potvrďte tlačítkem Add a dejte Proceed. Následně si můžete stáhnout dataset.

O tom, že vzájemné vztahy České republiky se Slovenskou jsou skutečně nadstandardní hovoří i letošní Koncepce zahraniční politiky ČR, která uvádí:

"Ve vztahu ke Slovensku bude zahraniční politika ČR, mj. díky úzkým historickým, ekonomickým, politickým i mezilidským vazbám, usilovat o udržení nadstandardního a strategického charakteru vztahů a jejich posílení (...)." Samotná velvyslankyně České republiky na Slovensku Livia Klausová, původem z Bratislavy, má se vší pravděpodobností ke své vlasti hluboký osobní i odborný vztah. Vedle toho působí přímo na bratislavském velvyslanectví a konzulátu řada dalších slovenských i českých odborníků. Více o vzájemných vztazích Česka a Slovenska se můžete dočíst například v analýze Ministerstva vnitra /.pdf, od str. 18).

Česká republika jako jedna z mála zemí udržuje rovněž své stále velvyslanectví také v Damašku, kde vedle velvyslankyně Evy Filipi působí ještě skromný organizační aparát.

Obou velvyslankyní by se měl dotknout nedávno přijatý služební zákon (§ 74, odst. 1, písm. h), podle které by Klausová i Filipi měly po dovršení 70 let ve svém úřadu skončit. Podle slov ředitele zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynka Kmoníčka by ale k tomu díky "právní kličce" dojít nemuselo.V případě velvyslankyně Filipi se hovoří o její klíčové roli pro Česko, jelikož syrské velvyslanectví kromě zastupování zájmu ČR jako tzv. protective power zastupuje i zájmy Spojených států. Nahradit by ji v dohledné době by tak znamenalo pro český stát se vší pravděpodobností značnou komplikaci.

V Poslanecké sněmovně vzniká v těchto dnech také inciativa, která by měla novelizovat příslušnou legislativa tak, aby mohl daný velvyslanec zastupovat ČR i po překročení 70 let.

Regulační poplatky ve zdravotnictví dle tiskové zprávy ministerstva zdravotnictví (MZ) z roku 2009 přinesly celkovou úsporu ve výši asi deseti miliard korun, přičemž pět miliard představují vybrané regulační poplatky, dalších pět miliard úspory získané ze zamezení plýtvání. V obdobném duchu se neslo jak půlroční zhodnocení zavedení regulačních poplatků, tak i tisková zpráva z roku 2008. Dopady a zhodnocením regulačních poplatků se zabýval mimo jiné také slovenský think-tank Healt Policy Institute.

Zrušení tohoto typu poplatků, které platí od ledna roku 2015 (kromě poplatku 90Kč za lékařskou službu první pomoci), se však zatím setkává převážně s negativními ohlasy. Neplacení u lékaře si chválí senioři, kteří díky častějším návštevám zdravotnických zařízení mohou ušetřit, avšak například předseda Sdružení praktických lékařů ČR Mudr. Václav Šmatlák uvádí, že tento krok ovlivní kvalitu uzdravotnické péče a ve výsledku tak bude mít přímý dopad na samotné pacienty.

Předseda Sdružení ambulantních specialistů ČR Zorjan Jojko tvrdí, že příjmy z těchto poplatků tvoří částku, která se bude těžko nahrazovat.

Strana KDU-ČSL v čele s jejím předsedou Pavlem Bělobrádkem však byla jednou ze stran, která regulační poplatky zavedla, a v rámci povolebního jednání s koaličními ČSSD a ANO byla jedinou ze zmíněných stran, která se zrušením poplatků nesouhlasí.

Evropa, resp. Evropská komise i členské státy, skutečně ustupují od podpory biopaliv první generace, tj. biopaliv vyráběných z plodin používaných pro potraviny a krmivo. V návrhu směrnice z 10. října 2012 (.pdf) Komise uvádí, že nezaujímá stanovisko k finanční podpoře biopaliv první generace před rokem 2020, ale domnívá se, že po tomto datu by se již dotovat neměla (s. 3). Důvodem pro stáhnutí podpory je podle návrhu směrnice vědecká práce ukazující, že "emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy (...) mohou negovat některé či veškeré úspory skleníkových plynů jednotlivých biopaliv oproti fosilním palivům, jež nahrazují" (s. 2).

V pozdějším dokumentu " Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky v období 2020-2030 " Komise potvrdila své výhrady k biopalivům první generace a jako alternativu nabídla biopaliva druhé a třetí generace (nepotravinářská biomasa, řasy), zlepšování účinnosti dopravního systému a vývoj elektrických vozidel (.pdf s. 7).

Členské státy pak odklon od biopaliv první generace potvrdily na zasedání Rady EU v červnu 2014, na kterém se ministři odpovědní za energetiku shodli na omezení tradičních biopaliv v dopravě. Podle nového návrhu by jejich podíl v roce 2020 měl činit 7 %, zatímco současný cíl je 10 %.

Nový plán ještě musí projít Evropským parlamentem, který jej ale odmítá schválit, protože požaduje silnější omezení biopaliv první generace a rychlejší přesun k pokročilejším verzím. Komise, Rada a Parlament dosud nenalezly shodu, zatím poslední jednání trialogu 25. března skončilo neúspěšně.

Výrok předsedy TOP 09 hodnotíme jako pravdivý, protože všichni aktéři na evropské úrovni souhlasí s ustoupením od biopaliv první generace, nepanuje pouze shoda na tempu, v jakém by jejich podpora měla mizet.

Výrok Karla Schwarzenberga navazuje na tvrzení, že prodloužení daňového zvýhodnění biopaliv a navýšení objemu jejich výroby jakožto podpora první generace biopaliv je jediným řešením, jak splnit mezinárodní závazky vůči Evropské unii aniž by České republice byly uděleny sankce. Šlo by konkrétně o sankce za neplnění závazku vycházejícího ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.

Schwarzenberg toto popírá a má pravdu. Česká republika se zavázala do roku 2020 zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na celkové hrubé spotřebě energie z 6.1% na 13% (viz příloha I. směrnice.) Za nesplnění kvót daných směrnicí přitom sankciována být může, ze samotné podstaty směrnice ovšem plyne, že stát si může volně vybrat způsob, jakým kýženého cíle dosáhne. Co se týče obnovitelných zdrojů, patří zde zdroje první, druhé a třetí generace. Ty je možno zajistit buďto svépomocí nebo z externích zdrojů. Ve směrnici jsou dále demonstrativně uvedeny dva druhy opatření, kterými lze zvýšit podíl biopaliv na spotřebě energie, a to podporou či spoluprací mezi státy (článek 3 směrnice). Existuje tedy větší množství cest, jak závazku dostát bez hrozby sankce a od vládní koalicí prosazované varianty se lze tedy odchýlit několika možnými způsoby, aniž by za to byla Česká republika postižena.

Uzavíráme tedy, že Schwarzenbergovo upozornění se zakládá na pravdě.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť na vyvedení ruských diplomatů, kteří jsou podezřelí ze špionáže, ihned navázalo okamžité vykázání dvou českých diplomatů z Ruska.

Bezpečnostní informační služba (BIS) odhalila nejprve jednoho a posléze dva další ruské špiony. Ti po odhalení opustili ČR. Ruské ministerstvo zahraničí pak následně zamezilo přístup do Ruska dvěma českým diplomatům.

Podobná situace nastala již v roce 2009. Tehdy byli dva ruští diplomaté vypovězeni z ČR kvůli podezření ze špionáže. Na to zareagovala ruská strana a nařídila dvěma českým diplomatům opustit Moskvu.

Neobvyklý je taktéž počet zaměstnanců na ruské ambasádě v Praze. 125 zaměstnanců a z toho 80 diplomatů je značný nepoměr v poměru k pouhým 15 zaměstnancům na Velvyslanectví České republiky v Rusku.

Výrok předsedy Schwarzenberga tak hodnotíme jako pravdivý.

Ruský a ukrajinský národ považuje Putin za „sesterské“. „Ať už Ukrajina směřuje kamkoliv, jednou se potkáme. Proč? Protože jsme jeden národ,“vyjádřil se loni. Tím navázal i na starší poznámku adresovanou Georgi Bushovi, ve které podle agentury Kommersant řekl, že Ukrajina není ani stát. Co je Ukrajina? Část jejích území je východní Evropa, ale větší část je dárkem od nás.

O konfliktech Ruska a Ukrajiny o cenu plynu se obecně ví minimálně od počátku roku 2009, kdy byla velká část Evropy ohrožena výpadkem dodávek ruského plynu, který proudí na západ přes Ukrajinu. Tento konflikt skončil podpisem nové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem, na základě které se cena plynu zvýšila ze 179,5 dolarů v roce 2008 na přibližně 250 dolarů za 1000 metrů krychlových. Podobně vyhrocený konflikt proběhl již v roce 2006.

Rusko naopak nabídlo Ukrajině slevu na konci roku 2013, kdy ukrajinská vláda odmítla podepsat asociační dohodu s Evropskou unií. Další zdražení následovalo v dubnu 2014, kdy se vyhrotila situace mezi Kyjevem a Moskvou.

V roce 2013 Rusko dále zablokovalo ukrajinský export do Ruska. Kreml blokádu zdůvodňoval nálezem toxických látek v cukrovinkách. Už tehdy ale Ukrajina vyjádřila obavy, že Rusko takto penalizuje její sbližování s Evropskou unií.

Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako pravdivý.

V poslední době se objevila tvrzení prezidenta republiky Miloše Zemana, že věří ruskému ministrovi zahraničí Lavrovovi v otázce nepůsobení ruských vojáků ve východní části Ukrajiny. Prezident považuje konflikt za občanskou válku. Tento názor vyvolal v zemi různé reakce. Zeman samotný ovšem na summitu NATO ve Walesu následně svá slova popřel, když prohlásil, že "na východě Ukrajiny se vede hybridní válka a takzvaní 'dobrovolníci' na straně separatistů jsou ruští vojáci."

Článek k tématu vydal například server ihned.cz pátého září. Avšak přestože se objevují protichůdná tvrzení, přítomnost ruských vojáků na Krymu potvrdil sám Vladimir Putin. Ten podle agentury Reuters (článek v angličtině) oznámil v ruské stání televizní stanici Rossija státní vyznamenání některých ruských vojáků, kteří se na obsazení Krymu podíleli. Informaci převzal ze zpravodajských agentur například server Eurozpravy.cz.

Putin ve svém projevu již 19. března mluvil o posilování ruského kontingentu na území Krymu.

Co se týče příměří na Ukrajině, to je zatím velmi křehké a na trvalý mír to skutečně prozatím nevypadá.