Karel Schwarzenberg

Dekret presidenta republiky ze dne 25. října 1945 o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy stanovuje, že se konfiskuje mimo jiné majetek „osob fysických národnosti německé nebo maďarské, s výjimkou osob, které prokáží, že zůstaly věrny Československé republice, nikdy se neprovinily proti národům českému a slovenskému a buď se činně zúčastnily boje za její osvobození, nebo trpěly pod nacistickým nebo fašistickým terorem“.

Podle historie na webu Řádu německých rytířů byli skutečně někteří členové řádu vězněni v koncentračních táborech a nacistických vězeních, několik členů se pak zúčastnilo atentátu na Hitlera v roce 1944. Zmíněný „šéf řádu“, velmistr Robert Schälzky žil podle tohoto webu „v budově řádové komendy v Opavě, hájenky v Podlesí a často byl vyslýchán gestapem“.

Dá se tedy říct, že tato stručná historie potvrzuje slova Karla Schwarzenberga a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok předsedy TOP 09 je hodnocen na základě veřejně dostupných informací o kauze Juraje Chmiel jako pravdivý.

Bývalý velvyslanec ČR v Austrálii Chmiel byl obviněn z toho, že se v této funkci dopustil při zadávání veřejných zakázek zneužití pravomoci veřejného činitele a porušování povinnosti při správě cizího majetku. Konkrétně jeho kauzu popisuje např. Idnes.

Sám Juraj Chmiel se pro tisk nechal slyšet, že jeden ze svědků byl tím, kdo podal trestní oznámení. Toto potvrdil i Karel Schwarzenberg pro ČTK slovy: „Já ani ministerstvo zahraničí jsme trestní oznámení na pana Chmiela nepodali. Pokud je mi známo, trestní oznámení bylo podáno anonymně."

V souladu s trestním řádem pak policie na vyhodnotila podezření pro spáchání trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele jako důvodné, zahájila trestní stíhání a vzápětí Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 podalo žalobu.

O činnosti inspekce ministerstva zahraničí pak informovaly například servery Idnes.cz či Deník.cz. Vyjádření tiskového mluvčího Ministerstva zahraničních věcí Karla Šrola zaznamenal server Deník.cz. Explicitně zde za MZV říká, že „... v celé kauze vystupujeme pouze v pozici poškozené strany," tedy se nepřipojili k žalobě.

Internetový zpravodaj Vz24.cz pak interpretuje zprávu České tiskové kanceláře o odstoupení MZV z pozice poškozeného, a to ke dni 12. 9. 2013, kdy usoudili, že žádná škoda způsobena nebyla a ani být nemohla.

Vzhledem k výše uvedenému hodnotíme výrok jako pravdivý.

Člen Rady hlavního města Prahy, který je zodpovědný za dopravu, je skutečně člen TOP 09, jde o Jiřího Pařízka (.pdf - str. 4).

Rada HMP přijala také rozdělení funkční příslušnosti mezi členy Rady směrem k akciovým společnostem, ve kterých má město nějaký majetkový podíl. V tomto rozdělení má skutečně Pařízek na starost Dopravní podnik hl. m. Prahy (.pdf - posl. strana).

O neutěšeném stavu pražského rozpočtu referuje například server aktuálně.cz, který shrnuje obrovské investiční výdaje, které si Praha v nejbližších letech naplánovala.

Jedná se především o výstavbu tunelu Blanka, který má vyjít na 36 miliard korun, mezi další investice patří dostavba linky A pražského metra do Motola, či objednávka zmíněných 250 kusů tramvají typu 15T, přiměřenost tohoto počtu nebudeme hodnotit.

Zmíněné investice nicméně nepochybně přispívají k neudržitelné finanční situaci Hlavního města Prahy.

Tehdejší ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek skutečně oznámil svoji rezignaci krátce poté, co byl jeho první náměstek Vladimír Šiška vzat do vazby. Rezignoval pak ke konci října 2012. Původně chtěl vyčkat s rezignací až na pravomocné rozhodnutí soudu.

Registr smluv na celostátní úrovni prosazoval zejména poslanec TOP 09 Jan Farský. Konkrétně šlo (.doc) o komplexní pozměňovací návrh k poslaneckému tisku 740. Navrhovaný registr měl být nastaven tak, že zveřejňovat smlouvy měly následující subjekty:

“ a) Česká republika,
b) územní samosprávní celek,
c) právnická osoba zřízená zákonem,
d) právnická osoba, kterou stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky ovládá, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby.”

Paragraf 7 zákona pak přesně uvádí, že jednotlivé smlouvy musí být zveřejněny, aby vstoupily v platnost:

“ § 7
Zrušení smlouvy
Nebyla-li smlouva, která nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění, uveřejněna ani do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, platí, že je zrušena od počátku.“

To, že tento návrh nebyl nakonec prosazen, dokládá přehled legislativního procesu k tomuto návrhu. Návrh zákona neprošel přes výbory.

Na základě dohledaných informací o neúspěšné snaze prosadit registr smluv je výrok hodnocen jako pravdivý.

Zavedení registru smluv v Libereckém kraji potvrzuje samotný web kraje. O zavedení registru kraj informoval v únoru roku 2013. Samotný registr je dohledatelný na stránkách portálu veřejné správy.

Registr byl zaveden skutečně tedy za působení hejtmana Martina Půty. Ten byl zvolen v krajských volbách za sdružení Starostové pro Liberecký kraj, kdy s tímto sdružením v kraji vyhrál volby. Následně ustavil radu kraje společně s hnutím Změna pro Liberecký kraj.

Kandidátní listina TOP 09 pro předčasné volby ukazuje, že Starostové pro Liberecký kraj kandidují spolu s členy TOP 09, dá se tedy říct, že si oba subjekty jsou personálně velmi blízké.

O ekonomických výhodách zavedení tohoto opatření obecně (na základě zkušenosti ze Slovenska) informuje Česká televize, které potvrzuje výhodnost zavedení registru i bývalá premiérka Radičová. Liberecký kraj také získal za zavedení registu ocenění v anketě veřejnosti Otevřeno - zavřeno, která je udělována za transparentnost.

Na základě těchto dohledaných informací o registru smluv v kraji a politické příslušnosti hejtmana Půty je výrok hodnocen jako pravdivý.

Společnost Jan Becher – Karlovarská Becherovka byla privatizována firmou Value Bill (později SALB), kterou v té době spoluvlastnil Karel Schwarzenberg, společnost Patria Finance a Pernond Ricard. Poslední jmenovaná nakonec získala všechny podíly Becherovky a stala se jejím vlastníkem.

IHNed.cz : “ Společnost Jan Becher – Karlovarská Becherovka ohlásila pokles ročních tržeb o 8,3 procenta na 1,209 miliardy korun, zisk firmy před zdaněním klesl na 171 milionů korun. ” (období červenec 2012- 2013 ). Společnost je tedy i přes pokles v tržbách v zisku několik desítek milionů Kč, dá se tedy říci, “celkem prospívá” se jeví jako pravdivé označení.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací z médií, které potvrzují, že na případ Mostecké uhelné bylo uvaleno informační embargo.

Server aktuálně uvedl 16. 4. 2012 následující: “ Zástupci švýcarského soudu ani prokuratura zatím obrat v případu nekomentovali, není ani jasné, jestli tak vůbec učiní. Doposud totiž dodržovali striktní informační embargo.”

Česká televize potom 27. 7. 2009 na svém webu také uvedla obdobnou informaci, když napsala: “ Na otevření případu Mostecké uhelné je ze strany státního zastupitelství uvaleno přísné informační embargo.”

Výrok hodnotím jako pravdivý na základě statistiky ČSÚ, kde je konkrétně uvedeno, že za rok 2012 bylo 80,8% českého exportu do zemí EU.