Kateřina Konečná

Utajovaný mandát komise k jednání o TTIP byl v březnu 2014zveřejněn německými europoslanci ze skupiny Zelení - Evropská svobodná aliance. Oficiálního odhalení ze strany EU se dokument dočkal až v říjnu 2014.

Nátlaky na zveřejnění dokumentů však byly pozorovatelné již v roce 2013, kdy byla jednání o TTIP mezi EU a USA zahájena. Německý web Netzpolitik.org publikoval návrhy mandátu již v květnu 2013.

Ze životopisu Kateřiny Konečné plyne, že se v roce 2002 stala poslankyní Poslanecké sněmovny ČR a rovněž to, že v současné době působí jako poslankyně Evropského parlamentu.

Vláda ve svém prohlášení explicitně vyjadřuje, že "její prioritou je dokončení jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství mezi Evropskou unií a USA." Sama Konečná se na pozici české vlády ptala Sobotky dopisem v srpnu 2014. Ten jí ve stejném měsící odpověděl obecnou odpovědí, že vláda podporuje přijetí této smlouvy, nepodpoří však automaticky žádnou dohodu, která by vedla ke zhoršení pozice českých občanů.

Co se týče interpelací, europoslankyně zaměnila předsedu strany za poslance Josefa Nekla, který v této věci premiéra Sobotku interpeloval. Předseda strany Vojtěch Filip totiž v této věci premiéra neinterpeloval písemně ani ústně.

Obsahově interpelace odpovídá tomu, co Konečná popisuje - dotaz směřoval primárně na mandát náměstka Druláka pro vyjádření podpory ĆR Transatlantické dohodě v Bruselu. Vyjádření premiéra byla v tomto ohledu poněkud vágní a omezilo se na obecné fráze o zhodnocení prospěšnosti TTIP a nutnosti vést další vyjednávání.

KSČM také prostřednictvím svého místopředsedy Dolejše (15. září 2015 a 20. ledna 2015) navrhovala dvakrát sněmovně, aby se tímto bodem zabývala. Ani jednou se tak ovšem nakonec nestalo.

Fakticky má Konečná pravdu, že konkrétní informaci o mandátu pro vyjednávací komisi nezískala oslovením předsedy vlády přímo, v interpelaci jejího kolegy již byl premiér mírně konkrétnější (byť stále velice obecný). Je otázkou, zda je vůbec normální zveřejňovat mandát pro vyjednávání v jeho průběhu či dokonce před ním a nebylo-li by to kontraproduktivní vůči těmto jednáním.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože konstatování, že vláda nic nedělá stran informování veřejnosti, se nezakládá na pravdě. Ve skutečnosti uspořádala v posledních 2 letech desítky veřejných diskuzí.

Kateřina Konečná má pravdu, že občané toho o TTIPu skutečně mnoho nevědí. Nebo přinejmenším to sami deklarují. Slabé povědomí o smlouvě TTIP mezi českou veřejností dokládají výzkumy Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd České republiky (CVVM) z července, září a listopadu 2015.

Data ukazují, že více než polovina občanů ČR vůbec o smlouvě neslyšela. Těch, co o ní slyšeli a vědí, čeho se přesně týká, jsou pouhá 3 procenta. Celkem 20 % pak alespoň zhruba ví, o čem smlouva je. Je tedy poměrně problematické při této deklarované neinformovanosti spojovat obecnou podporu "dohodě o volném obchodu a investicích mezi EU a USA" s konkrétním zněním dohody TTIP.

Kateřina Konečná napsala Bohuslavu Sobotkovi otevřený dopis 14. srpna 2014 a premiér na něj odpověděl o 2 týdny později. Oba tyto dopisy zveřejnila europoslankyně na svém facebookovém profilu.

Sobotka ve své odpovědi píše: "Z tohoto důvodu organizuje MPO jako gestor řady kulatých stolů pro veřejnost, přednášky pro studenty, prezentace pro firmy obchodující se Spojenými státy americkými a diskuze se zájmovými sdruženími. MPO vede rovněž expertní tým k TTIP, jehož se účastní zástupci zainteresovaných resortů, představitelé Svazu průmyslu a dopravy, Hospodářské komory, Českomoravské konfederace odborových svazů, Asociace malých a středních podniků, Sdružení automobilového průmyslu, Agrární komory a dalších. Ti všichni jsou pravidelně informováni o aktuálním vývoji vyjednávání, mají možnost prezentovat své pozice a přímo se tak podílet na formulování priorit České republiky."

Kateřina Konečná tedy korektně uvádí to, že se premiér přihlásil k průběžnému informování různých partnerů i veřejnosti. Nemá ovšem pravdu, když dále tvrdí, že tak vláda zcela nečiní.

Komplexní přehled informací k Transatlantické dohody o obchodu a investicích mezi EU a USA (TTIP) publikuje Ministerstvo průmyslu a obchodu businessinfo.cz.

V Kapitole 4 – Akce pořádané k TTIP je uveden seznam všech seminářů, debat a dalších událostí, které byly konány ve vtahu k TTIP za roky 2014, 2015 a 2016. Z tohoto výčtu je zjevné, že je pořádána řada veřejných diskuzí o celé problematice.

Uskutečněné v roce 2016 25.04.2016 Představení národní dopadové studie TTIP na ČR, Praha 11.04.2016 Seminář „TTIP - Transatlantické obchodní a investiční partnerství“, Brno 06.04.2016 Setkání expertního týmu TTIP - dopadová studie, Praha 31.03.2016 Seminář „Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP)“, Liberec 22. – 23.3. Strojírenské fórum, Praha („Co přinese TTIP strojařům?“ 22.3.) 17.02.2016 Beseda "TTIP - naděje, nebo hrozba pro celou společnost?", České Budějovice 16.02.2016 Setkání expertního týmu TTIP - příprava 12. kola, výsledky dopadové studie 03.02.2016 Seminář „TTIP – zájmy, moc a demokracie“, Poslanecká sněmovna, PrahaUskutečněné v roce 2015 18.11.2015 Seminář „Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP)
- aktuální stav vyjednávání“, Senát PČR, Praha 23.10.2015 Seminář „Jak podnikat v USA?“, Praha 22.10.2015 Seminář „Jak podnikat v USA?“, Brno 12.10.2015 Setkání expertního týmu TTIP k regulatorní spolupráci a investicím 18.09.2015 Kulatý stůl k TTIP, Eurocentrum / Krajský úřad Jihočeského kraje, České Budějovice 17.09.2015 Transatlantický obchod: TTIP (EU-USA) a dohoda EU-Kanada (CETA)
- Expertní den na stánku Ministerstva průmyslu a obchodu na
57. ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně 16.09.2015 Setkání expertního týmu TTIP k dopadové studii TTIP
, k problematice zemědělství a k informačním technologiím (ICT) 23.06.2015 Panel k TTIP na Masarykově demokratické akademii, Praha 22.06.2015 Panel k TTIP na Ústavu mezinárodních vztahů, Praha 17.06.2015 TTIP: Transatlantická obchodní dohoda mezi EU a USA Co může přinést a proč
vyvolává tolik otázek? Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava 8.-9.6.2015 Návštěva Shermane Katze – host US vlády k TTIP (spolupráce s US velvyslanectvím) 05.06.2015 Veřejné vystoupení komisařky C. Malmström na Univerzitě Karlově, Praha 28.05.2015 TTIP: odvážné palce – debata Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova, 17:30 25.05.2015 Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) – mýty a fakta, Eurocentrum Jihlava 23.05.2015 Hlavolam jménem TTIP, 13:00, Praha 22.05.2015 Národní konvent k TTIP , Praha 11.05.2015 Mají se čeští spotřebitelé bát dohody mezi EU a USA? Eurocentrum Praha 28.04.2015 Prezentace k TTIP, Západočeská universita, Plzeň 28.04.2015 Kulatý stůl k obchodu s USA a k prezentaci TTIP, Plzeň 21.04.2015 Prezentace k TTIP, Universita Palackého v Olomouci 04.02.2015 Náměstek MPO V. Bärtl v Hyde parku, ČT 24 06.02.2015 Setkání J. Mungengové s poslanci a senátory Parlamentu ČR u kulatého stolu, Praha 06.02.2015 Expertní tým TTIP s J. Mungengovou, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Praha 12.02.2015 Debata k TTIP pořádaná Radou pro mezinárodní vztahy, Evropský dům, Praha 20.02.2015 Debata k TTIP se zástupci politických stran, Ústav mezinárodních vztahů, Praha Uskutečněné v roce 2014 18.03.2014 Kulatý stůl k TTIP s firmami Moravskoslezského kraje za účasti Hospodářské komory a

Svazu průmyslu a dopravy, Ostrava 18.03.2014 Přednáška k TTIP na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava 10.04.2014 Přednáška pro absolventy Fakulty mezinárodních vztahů VŠE, Praha 10.04.2014 Kulatý stůl k TTIP v Americkém centru, Praha 15.04.2014 Prezentace k TTIP pro představitele chemického průmyslu ČR, Praha 23.04.2014 Přednáška k TTIP pro členy Nordic Chamber, Praha 24.04.2014 Přednáška pro studenty cyklu International Business na VŠE, Praha 19.05.2014 Prezentace TTIP a oblasti textilního průmyslu na valné hromadě ATOK, Strážnice 25.09.2014 Prezentace TTIP a bilaterálních vztahů ČR–USA pro studenty

Lipscomb University Nashville, Praha 29.09.2014 Prezentace TTIP pro studenty ENA, Praha 01.10.2014 Prezentace TTIP a oblasti strojírenství v rámci odpoledního bloku 10 let v EU, MSV Brno 09.10.2014 Prezentace TTIP na přednášce pro veřejnost v Eurocentru, Praha 29.10.2014 Prezentace TTIP pro setkání s novináři, Zastoupení Evropské komise v ČR, Praha 06.11.2014 Mezinárodní konference k TTIP, VŠE, Praha 21.11.2014 Prezentace TTIP pro společné setkání členů Parlamentu ČR

a europoslanců, Poslanecká sněmovna, Praha

S ohledem na výše uvedeného nelze konstatovat, že se ve věci informovanosti k TTIP "neudálo nic", či že "MPO neinformuje", "nedělá veřejné semináře a debaty". Výrok tedy označujeme jako nepravdivý.

Tvrzení o tom, že “Daňové úniky a neplnění daňových povinností každoročně připraví hospodářství EU o 1 bilion eur” skutečně uvádí například Evropská komise v doprovodné zprávě k Akčnímu plánu boje proti daňovým podvodům a únikům, která zavádí opatření jak tuto částku snížit.

Stejnou částku uvádí pak například i Hospodářský a měnový výbor Evropského parlamentu.

Prohlášení Kateřiny Konečné o stovkách miliard hodnotíme jako nepravdivé. Podle dostupných informací se jedná řádově o desítky miliard.

Odhady výše daňových úniků kvůli vyvádění peněz do daňových rájů či do „offshore“ nebo „onshore“ společností se velmi liší. Mezi daňové ráje se počítají i některé další členské státy EU, především Nizozemsko či Kypr.

V tisku se nejčastěji hovoří obecně o desítkách miliard korun, které má na svědomí třináct tisíc společností, které mají vlastníka registrovaného v některém z tzv. daňových rájů.

Analýza Transparency International uvádí, že „z veřejných prostředků tak do firem z daňových rájů a anonymních společností za posledních pět proteklo nejméně 200 miliard korun“.

Organizace Social Watch pak ztráty odhaduje na 40 miliard korun ročně (strana 13). Tento odhad za použití tzv. zbytkové metody zahrnuje veškeré nelegální přeshraniční toky, tedy nikoliv pouze uznávané daňové ráje.

Server Peníze.cz uvádí částku 200 miliard ročně. O takový objem peněz však přichází státní kasa kvůli všem neplatičům, nikoliv pouze kvůli vyvádění peněz do jiných států.

Evropská unie skutečně od roku 2012 spíše stagnuje. Pohybuje se v rozmezí půlprocenta kolem nulové hodnoty růstu. Poslankyni Konečné tedy dáváme za pravdu.

07080910111213HDP Evropské unie (28 států)3,20,4-4,52.01,6-0,40,1 Tabulka ukazuje růsty a poklesy HDP Evropské unie v posledních 7 letech.

Projev ministryně Marksové-Tominové se zaměřuje na podporu zaměstnavatelů v zaměstnávání mladých lidí do 30ti let.

Původní znění zákona o zaměstnanosti z roku 2004 skutečně v § 33 odst. 1 písm. b a c demonstrativně vyjmenovává podporu mladých lidí do 25 let a absolventů vysokých škol jako jedny z cílových skupin pro zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání.

Šlo o vládní návrhkoalice ČSSD - KDU-ČSL - Unie Svobody.

Ani první (.doc), ani druhá série (.doc) pozměňovacích návrhů tento paragraf nikterak nezasáhly. Není tedy jasné, jak by KSČM mohla do podoby zákona zasáhnout, ať už ve fázi jeho tvorby, nebo jeho projednávání. K žádné novele zákona roku 2004 nedošlo.

Navíc v závěrečném hlasování v Poslanecké sněmovně pro tento návrh zástupci KSČM nezvedli ani jednu ruku. Celý klub (až na pár výjimek) se zdržel hlasování.

Vládní novela č. 382/2008 druhé Topolánkovy vlády toto skutečně modifikovala na podporu osob do 20 let a zcela vyškrtla podporu absolventů. Stalo se tak ale 3 roky po vstoupení zákona v platnost. Klauzule samotná byla v platnosti více než čtyři roky.

Vzhledem k tomuto a skutečnosti, že nemáme doklad o tom, že by se na jejím zakomponování do zákona podílela KSČM, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť Řecko nevydává tak obrovský podíl veřejných výdajů na obranu.

Podíl výdajů na obranu Řecka vzhledem k celkovým veřejným výdajům v procentech:

2003

2004

20052006

2007

2008

2009

2010

20112012

7,837,03

6,73

5,51

5,68

5,93

6,48

4,67

4,62

4,48

Data: Eurostat

Lze vidět, že v posledních 11 letech nepřesáhl tento podíl ani 8procentní hranici.

Informace o tom, že by EU nutila Řecko vydávat velké výdaje na obranu, se nepodařilo dohledat.

Řecko skutečně dlouhodobě podporuje své ozbrojené složky a má velmi početnou a tudíž i drahou armádu.

V roce 2011 bylo Řecko na druhém místě v Evropě právě ve výdajích na zbrojení, pokud je počítáme jako podíl ku HDP. (pdf., tabulka 3).

Řecko předběhla pouze Velká Británie.

Jisté podněty k řeckým výdajům na obranu by mohly mít Francie s Německem, které mají právě s Řeckem armádní kontrakty.

Výrok poslankyně Konečné hodnotíme jako nepravdivý kvůli naprosto mylným údajům o řeckých armádních výdajích.

Otázce vlivu Evropské unie na národní legislativu se věnovalo několik zahraničních článků. Vzhledem k tomu, že je obtížné definovat onen „vliv“, natož vyrukovat s konkrétními čísly, která by průkazně dokazovala konkrétní závěry, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Annette Elisabeth Toellerová ve svém článku zmiňuje fakt, že konkrétní hodnoty dávají smysl pouze v případě, že rozlišíme různé oblasti politiky. Dále tvrdí, že: „Současnéúdaje o evropeizaci v různých oblastech nejsou srovnatelné mezi zeměmi, protože jsou založeny na různě postavených portfoliích.“

Ve Velké Británii se touto otázkou zabýval také fact-check FullFact.org, který vycházel mj. ze studie knihovny Dolní sněmovny, která konstatuje, že „je možné odůvodnit jakoukoliv míru mezi 15 % a 50 %.“ A dodává: „Neexistuje žádný přesný, racionální a použitelný způsob, jak vypočítat procento národní legislativy ovlivněné Evropskou unií.“

V současnosti zasedá v Evropském parlamentu 22 českých europoslanců. Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2014 budeme volit pouze 21 českých zástupců a ztratíme tak jedno křeslo v Evropském parlamentu.