Klára Liptáková

Výrok Kláry Liptákové hodnotíme jako pravdivý na základě dat získaných z organizace Rozkoš bez rizika.

Podle statistiky Rozkoše bez rizika (pdf., s. 10) z roku 2012 poskytovalo sexuální služby na ulicích 5,3 % z celkového počtu prostituujících.

Vzhledem k tomu, že neexistuje žádná oficiální statistika, která by určovala počty prostitutek, jedná se spíše o odhad.

Po zavedení tohoto typu regulace prostituce ve Švédsku se skutečně podíl prostitutek a prostitutů ve vztahu k Dánským údajům přiblížil na téměř 10 %. Bohužel jsme nenašli data, která by potvrzovala dřívější podobné hodnoty. Navíc v poklesu hrály svoji roli také další faktory.

Ve Švédsku jsou postihováni pouze ti, kdo si za sexuální služby platí, nikoliv nabízející prostitutky či prostituti. Legislativně byl tento model přijat v roce 1998 (švédsky) a platí od 1. ledna 1999.

Prostituce v Dánsku je sice dekriminalizována, ale samotní zákazníci nejsou trestáni jako ve Švédsku. Přestože Švédsko má téměř o čtyři miliony více obyvatel než zmíněné Dánsko, počet švédských prostitutek a prostitutů je téměř desetinový (zhruba 650 oproti 5500).

Švédské odhady z roku 1995 přitom hovořily až o třech tisících (švédsky). Nordic Gender Institute ovšem připouští, že přijetí zákona nemusí být jedinou příčinou poklesu. Dánská data ze stejného období bohužel nejsou k dispozici, nicméně by tehdejší hodnoty musely být o polovinu nižší než ty dnešní, aby se alespoň blížily švédské realitě.

O švédské praxi, která se později rozšířila i do dalších zemí (nikoliv však do Dánska), psal před několika lety také ihned.cz.

Poslanecká sněmovna odsouhlasila (.doc) v roce 2004 vládní návrh zákona o souhlasu s výpovědí Úmluvy o potlačování obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob z roku 1950.

Stránky Poslanecké sněmovny PČR uvádějí, že návrh zákona o prostituci vláda předložila Poslanecké sněmovně v červenci 2005. Návrh zákona byl ovšem stažen v prvním čtení v březnu 2006.

Web Ministerstva vnitra (tedy zástupce navrhovatele tehdejšího zákona) popisuje tehdejší situaci následovně:

"Vzhledem k tomu, že Česká republika je vázána Úmluvou o potlačování a zrušení obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob z roku 1951, se kterou je věcný záměr(zákona o prostituci - pozn. Demagog.cz) v rozporu, byl v usnesení rovněž uložen úkol zpracovat a vládě do 30. září 2004 předložit návrh na vypovězení této Úmluvy. Začátkem roku 2006 byl návrh zákona předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR spolu s návrhem na vypovězení výše zmíněné úmluvy. Poslanecká sněmovna návrh na vypovězení úmluvy zamítla. Z tohoto důvodu se nezabývala ani samotným návrhem zákona."

Výrok byl označen jako závádějící, protože zpráva Evropského parlamentu z roku 2011 konstatuje, že 80–95 % osob, které se prostituují, bylo před zahájením prostituce vystaveno některé formě násilí (znásilnění, incestu, pedofilii), přičemž 62 % z nich uvedlo znásilnění, nelze ale mluvit pouze o zneužívání v dětství.

Prostituce v Německu byla skutečně legalizována (snahou bylo především " posílit práva sexuálních pracovnic ") od roku 2002. Bod AA dokumentu Evropského parlamentu uvádí skutečně počet 44 "legálních prostitutek". Odhaduje však, že reálně jich může být až 400 tisíc. Vzhledem k tomu, že Liptáková korektně pojmenovává dané počty, je výrok hodnocen jako pravdivý.