Ladislav Kos
HPP11

Ladislav Kos

Hnutí pro Prahu 11 (HPP11)

0
Bez tématu 5 výroků
Komunální volby 2022 1 výrok
Regiony 1 výrok
Vnitrostranická politika 1 výrok
Životní prostředí 1 výrok
Pravda 7 výroků
Nepravda 1 výrok
Zavádějící 0 výroků
Neověřitelné 1 výrok
Rok 2022 4 výroky
Rok 2016 5 výroků
Pouze ve výběru Demagog.cz 0 výroků

Ladislav Kos

(...) (Hana Kordová Marvanová, pozn. Demagog.cz) se na billboardech vydávala za nezávislou kandidátku, přitom je vlastně kandidátkou ODS.
Předvolební debata Českého rozhlasu, 26. září 2022
Komunální volby 2022
Pravda
H. Kordová Marvanová v kampani používá označení „nezávislá kandidátka“, tento pojem ale dle volebního zákona označuje kandidáty, již k volbám podali samostatnou přihlášku podpořenou podpisy voličů. Kordová Marvanová je jako nestraník součástí kandidátky SPOLU, kam ji navrhla ODS.

Předně uveďme, že Hana Kordová Marvanová v letošních senátních volbách kandiduje jako nestraník na kandidátní listině koalice SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL), na kterou ji navrhla ODS. V minulosti byla například členkou ODS či hnutí STAN, v současnosti je bez politické příslušnosti.

Ladislav Kos ve výroku poukazuje na to, že Hana Kordová Marvanová na svých propagačních cedulích a dalších materiálech (.pdf) používá pojem „nezávislá kandidátka“, na což dříve upozornil například i bývalý pražský primátor Tomáš Hudeček. Podle zákona o volbách do Parlamentu ČR totiž „nezávislý kandidát“ podává přihláškuvolbám zcela samostatně pod svým vlastním jménem. Na rozdíl od ostatních kandidátů bez politické příslušnosti, kteří jsou součástí kandidátek politických stran, hnutí či koalic, tak musí k přihlášce připojit petici s podpisy nejméně 1 000 voličů z daného volebního obvodu. 

Hana Kordová Marvanová je tak sice podle informací webu volby.cz, který spravuje Český statistický úřad, bez politické příslušnosti, nicméně mezi „nezávislé kandidáty“ skutečně nepatří. Je totiž součástí kandidátky koalice SPOLU, na kterou ji navrhli občanští demokraté. Výrok Ladislava Kose proto hodnotíme jako pravdivý. Pro úplnost nicméně doplňme, že ačkoli se Hana Kordová Marvanová ve své volební kampani prezentuje jako „nezávislá kandidátka“, součástí jejích propagačních materiálů je také přímo logo koalice SPOLU.

Ladislav Kos

(...) zpříslušnit s nějakou politickou stranou, a nikoliv volně levitovat každé čtyři roky mezi nějakou jinou stranou jako to dělá paní Marvanová.
Předvolební debata Českého rozhlasu, 26. září 2022
Vnitrostranická politika
Pravda
Hana Kordová Marvanová byla členkou celkem čtyř politických subjektů – OF, ODS, US-DEU a STAN. Nyní kandiduje jako nestraník za koalici SPOLU. L. Kos tedy na její stranickou fluktuaci poukazuje správně, ačkoliv není úplně přesné, že by střídala politické strany každé čtyři roky.

Hana Kordová Marvanová je v současné době bez stranické příslušnosti. V minulosti však byla členkou hned několika politických stran či hnutí. Hlídač státu uvádí, že kromě Občanského fóra byla v devadesátých letech i členkou ODS a mezi lety 1998 a 2004 působila v Unii Svobody, která se v lednu 2002 přejmenovala na „Unie svobody – Demokratická unie“ (informaci lze po vypsání názvu politického subjektu dohledat v rejstříku Ministerstva vnitra v sekci Historie). Od roku 2018 až do letošního září byla členkou hnutí STAN.

V uplynulých komunálních volbách a v současných senátních volbách kandidovala jako nestraník za koalici SPOLU, na kandidátku ji navrhla ODS.

Pro upřesnění zmiňme, že Občanská demokratická strana vzešla v roce 1991 z Občanského fóra, které se tehdy rozdělilo na ODS a Občanské hnutí (OH). Unie svobody zase vznikla v roce 1998 rozštěpením ODS po tzv. sarajevském atentátu. (Někdejší premiér a předseda ODS Václav Klaus tehdy nedokázal vysvětlit nejasné financování ODS. Zatímco byl na jednání v Sarajevu, vlivní členové strany před novináři přečetli předem připravené prohlášení, v němž jej vyzvali k odstoupení z čela ODS).

Pro kontext také uveďme, jaké politické funkce Hana Kordová Marvanová zastávala. V roce 1990 se stala poslankyní České národní rady, která se v roce 1993 přetransformovala v Poslaneckou sněmovnu. V poslaneckých lavicích usedala až do roku 1998 a poté krátce v letech 2002 a 2003. Mezi lety 1998 až 2002 zastávala funkci zastupitelky městské části Praha 2.

V roce 2014 pak krátce působila jako náměstkyně ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO). O čtyři roky později se vrátila do pražské komunální politiky, když kandidovala do zastupitelstva hlavního města. Ve stejném roce se stala pražskou radní pro oblast legislativy, veřejné správy a podpory bydlení.

Závěrem shrňme, že Hana Kordová Marvanová vystřídala během svého působení v politice čtyři politická uskupení a nyní kandiduje jako nestraník za koalici SPOLU. Ladislav Kos uvedl, že Kordová Marvanová střídá strany „každé čtyři roky“, což není úplně přesné. Senátor Kos však správně poukazuje na to, že Kordová Marvanová několikrát změnila svou stranickou příslušnost, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Ladislav Kos

My jsme založili to naše uskupení Hnutí pro Prahu 11 právě na obraně občanů proti zástavbě Jižního Města.
Předvolební debata Českého rozhlasu, 26. září 2022
Regiony
Pravda
Hnutí pro Prahu 11 představilo svůj první program před komunálními volbami v roce 2010. V programu se skutečně vymezilo proti nadměrné zástavbě v oblasti pražského Jižního Města. Uskupení naopak podporovalo vznik rekreačních oblastí a rozšíření ploch zeleně.

Hnutí pro Prahu 11 vzniklo v srpnu roku 2006. V komunálních volbách v roce 2006 hnutí nekandidovalo, o zastupitelské místo se ale ucházel např. nynější předseda hnutí Jiří Štyler za Chodovské hnutí pro Prahu.

Komunální volby v roce 2010 pak byly prvními volbami, kde Hnutí pro Prahu 11 sestavilo kandidátku. Volební program z tohoto roku zmiňuje „snahy o bezkoncepční zahuštění zástavby“ na Jižním Městě. Právě proti nadměrné zástavbě se hnutí vymezilo – v programu konkrétně stojí: „Jsme pro zrušení stávajících megalomanských projektů: např. Porto Háje, Litochlebské nám., projekt Vibratio v okolí Chilské ul., projekt Velké Roztyly, projekt Tři věže na Hájích, výstavba nad Hostivařskou přehradou.“

Hnutí pro Prahu 11 také kritizovalo dopravní zátěž, která by dle jejich názoru nastala jako důsledek rozsáhlých stavebních projektů. Hnutí pak namísto toho chtělo rozšiřovat plochy zeleně, utvářet rekreační zóny v okolí metra Roztyly, nad Hostivařskou přehradou či u Košíkovského potoka. Dodejme, že proti nadměrné zástavbě v oblasti Jižního Města se hnutí vymezilo i v programu pro letošní komunální volby.

Uveďme, že například plánovanou zástavbu oblasti od stanice metra Roztyly až k sídlišti Horní Roztyly už v roce 2010 provázely spory mezi místní radnicí a občany. Zatímco radnice podepsala smlouvu s investorem a požádala pražský magistrát o povolení stavby ve zrychleném řízení, místní se proti jejím krokům postavili např. v občanském sdružení Zelené Roztyly.

Server iDNES.cz pak v říjnu 2010 napsal, že „na základě nesouhlasu s postupem radnice v kauze Roztyly a dalších změn na Jižním Městě vzniklo před letošními volbami Hnutí pro Prahu 11“. V souvislosti s touto kauzou tehdy Jiří Štyler uvedl, že hnutí chce „rozumné zastavování Roztyl“ a že „s nynějším návrhem jednoznačně nesouhlasí“.

Hnutí pro Prahu 11 tedy představilo svůj první program před komunálními volbami v roce 2010. V programu se vymezilo proti nadměrné zástavbě v oblasti Jižního Města. Uskupení naopak podporovalo vznik rekreačních oblastí a rozšíření ploch zeleně a jeho předseda Jiří Štyler tehdy kritizoval plán místní radnice ohledně zástavby v okolí stanice metra Roztyly. Výrok Ladislava Kosa tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ladislav Kos

Já jsem byl velice silným kritikem (novely, pozn. Demagog.cz) stavebního zákona právě proto, že tam ty ekonomické a enviromentální (...) funkce byly velice potlačeny.
Předvolební debata Českého rozhlasu, 26. září 2022
Životní prostředí
Pravda
Ladislav Kos opakovaně kritizoval nový stavební zákon. Podle Kose, stejně jako dalších kritiků, zákon nepovede ke snížení cen bytů a přitom posiluje pozici developerů na úkor ochrany životního prostředí.

Návrh nového stavebního zákona tehdejší Babišova vláda představila v listopadu 2019 a po připomínkovém řízení, během něhož se k němu vyjadřovala řada institucí, ho předložila Poslanecké sněmovně v září 2020. Sněmovna následně na konci května 2021 návrh zákona (.pdf), upravený některými pozměňovacími návrhy, ve třetím čtení schválila (.pdf). Uveďme, že pro zákon hlasovalo hnutí ANO, SPD a tři poslanci z ČSSD. Senát poté jednomyslně tento návrh zamítl, v červenci 2021 však senátory přehlasovala Poslanecká sněmovna, a celý návrh nového stavebního zákona tak byl schválen.

Senátor Ladislav Kos stavební zákon kritizoval již v květnu 2020, kdy v časopise Senát uvedl (.pdf, str. 29), že změny zákona „hrají do karet developerům, startují ohromná korupční rizika, rezignují na ochranu zájmů ochrany přírody a krajiny, památek, kvality bydlení i zdraví obyvatel. Povyšují betonování krajiny a měst na nejvyšší veřejný zájem, nad všechny ostatní veřejné zájmy“.

Ladislav Kos se proti stavebnímu zákonu vymezil (video) i při projednávání na senátní schůzi, během které v červenci 2021 horní komora návrh nakonec zamítla. Konkrétně senátor Kos kritizoval, že hnutí ANO prostřednictvím svého poslance Martina Kolovratníka předložilo ve Sněmovně rozsáhlý pozměňovací návrh, jenž „smazal veškeré do té doby vyjednané dohody a kompromisy se Svazem měst a obcí, primátory a starosty“. Podle Kose se tak jednalo o návrat k původní podobě návrhu zákona před připomínkovým řízením, kterou připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj spolu s Hospodářskou komorou. Ladislav Kos tehdy také řekl, že „naprosto falešná je rovněž masivní kampaň, že nový stavební zákon zrychlí výstavbu bytů a sníží jejich ceny“. Dodejme, že Ladislav Kos kritizoval stavební zákon, včetně jeho dopadů na krajinu, i poté, co Poslanecká sněmovna Senát přehlasovala.

Zmíněný zákon měl také řadu dalších kritiků. Svaz měst a obcí po schválení zákona například varoval, že se státní správa občanům vzdálí, a uvedl, že zákon rezignoval na ochranu veřejných zájmů. Nesouhlasný názor zaujala také asociace ekologických organizací Zelený kruh, podle které norma upřednostňuje rychlost rozhodování před kvalitou projektů a omezuje pravomoci ministerstva životního prostředí“.

Proti stavebnímu zákonu se vyslovilaRada Asociace krajů. „Stavební zákon by přinášel vznik úřadu, který by z našeho pohledu nezrychloval řízení a ještě by byl drahý a neefektivní,“ uvedl tehdy předseda rady Martin Kuba (ODS). Podobný názor má i právník Roman Kočí, který pro server epravo.cz napsal, že „je také iluzorní představa, že nový stavební zákon přinese zlevnění staveb, zejména zlevnění bytů. Ceny bytů stanoví jejich investor (developer) a ten těžko sníží jejich cenu jen proto, že je zde nový stavební zákon a povolovací procesy se zrychlily“.

Senátor Ladislav Kos tedy opakovaně kritizoval schválený návrh stavebního zákona. Podle jeho dřívějších vyjádření nová norma vylepšuje pozici developerů, rezignuje na ochranu přírody a zhorší kvalitu bydlení i zdraví obyvatel. Doplňme, že proti zákonu se vyslovila například také asociace ekologických organizací Zelený kruh, která tvrdila, že zákon omezuje pravomoci Ministerstva životního prostředí. Podle Rady Asociace krajů by pak nově vzniklý stavební úřad byl drahý a neefektivní.

Ladislav Kos

Jestliže se bavíme o tom okruhu a tom nešťastném úseku 511 (...) ten problém je víceméně vyřešen. Ta trasa toho úseku jde do EIA (...) my politici už do administrativního posuzování stavby v EIA a územním řízení, stavebním řízení už víceméně těžko můžeme zasahovat.
DVTV, 10. října 2016
Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože Ladislav Kos popisuje všechny skutečnosti ve svém tvrzení korektně.

Problém úseku 511 při stavbě Pražského okruhu spočívá v jeho vyřazení ze seznamu tzv. prioritních staveb, tedy staveb, u kterých se posudek EIA nebude muset opakovat.

EIA je procedura, při které se posuzuje vliv plánovaných staveb na veřejné zdraví a životní prostředí (vliv na živočichy, rostliny, ovzduší, krajinu, přírodní zdroje, kulturní památky, atd.). Tento proces je veden buď krajským úřadem, nebo ministerstvem životního prostředí.

Evropská komise však odmítla na začátku roku 2016 uznávat stanoviska EIA udělená podle zákona vzniklého před vstupem České republiky do EU, a to na základě formálního upozornění z dubna roku 2013 o zahájení řízení vůči České republice kvůli nesprávné transpozici směrnice EIA. To se dotýkalo 64 staveb, u kterých by se tedy celé řízení muselo opakovat, což by znamenalo výrazné zdržení.

Na základě této výzvy připravilo ministerstvo životního prostředí novelu zákona, která vyšla z vlády Bohuslava Sobotky a nabyla účinnost 1. dubna 2015. Jak již ale bylo zmíněno, Evropská komise i tak stanoviska podle starého zákona odmítla uznat.

Vláda Bohuslava Sobotky v červnu tohoto roku navrhla novelu zákona, která by nařízením vlády zařadila prioritní stavby na seznam výjimek, jež by mohly novým řízením EIA projít rychleji nebo v průběhu prací. Ta byla schválena a v účinnost vstoupila 5. srpna 2016.

Seznam těchto staveb byl vládou schválen 25. srpna 2016. Na tomto seznamu Pražský okruh nenajdeme, to znamená, že se u něj posudek EIA bude muset opakovat. V současné době je však posudek již ve fázi řešení dotčenými orgány a problém je v tomto směru tedy skutečně vyřešen.

Co se týká zasahování politiků, posuzování stavby EIA vykonává ministerstvo životního prostředí a krajské úřady, územní rozhodnutí v územní řízení příslušný stavební úřad, stejně tak řízení stavební a to i v případě, že se tyto dvě řízení konají společně. Do těchto řízení tedy politikové skutečně nemají možnost zasahovat.

Na základě uvedeného odůvodnění můžeme konstatovat, že výrok Ladislava Kose je pravdivý.

Ladislav Kos

Ty peníze (na kampaň - pozn. Demagog.cz) se skládaly tak, že Strana zelených, Piráti, KDU-ČSL dali 100 tisíc, můj příspěvek byl 50 tisíc, 50 tisíc dalo Hnutí pro Prahu 11. Takže ten původní vklad byl 400 tisíc, je to možné z transparentního účtu vysledovat.
DVTV, 10. října 2016
Pravda

Dle historie transakcí transparentního účtu Ladislava Kose můžeme výrok označit jako pravdivý, všechny zmíněné částky odpovídají pohybům na účtu.

Strana zelených kandidáta podpořila kampaň částkou 100 100 Kč.

Česká pirátská strana podpořila Kose částkou přesahující 135 tis. Kč (100 tis. Kč vložila strana v červenci a 35 200 Kč. v září.)

KDU-ČSL přispěla na kampaň částku necelých 100 tis. Kč. (1. září přišlo na účet 84 106 Kč. a o 14 dní později 15 273 Kč.)

Hnutí pro Prahu 11 podpořilo kandidaturu Kose částkou 50 tis. Kč.

Ladislav Kos vložil do kampaně 50 tis. Kč. (10 tis. Kč vložil v květnu a 40 tis. Kč v červnu).

K 7. říjnu, tedy dne voleb byla suma příjmů na účtu ve výši 450 tis. Kč. Kromě zmíněných čtyř subjektů a peněz ze strany Ladislava Kose přišly na účet ještě menší částky od podporovatelů.

Ladislav Kos

Dnes jsou příjmy 550 tisíc korun (na transparentním účtu - pozn. Demagog.cz), protože do 2. kola kampaně mi přispěla Strana zelených 100 tisíc a 50 tisíc Piráti. Zelení jsou největším jednotlivým dárcem.
DVTV, 10. října 2016
Pravda

Od oznámení výsledků 1. kola senátních voleb přišla na transparentní účet Ladislava Kose částka 100 tis. Kč od Strany zelených. Příspěvek Pirátů, který by strana poslala po skončení 1. kola voleb není k 10. říjnu na účtu dohledatelný.

První částka byla transparentní na účet Ladislava Kose připsána v květnu, od té doby byly na účet poslány částky dohromady přesahující 550 tis. Kč.

Strana zelených podpořila Kosovu kampaň částkou přesahující 200 tis. Kč. a je tak doposud největším dárcem.

Ladislav Kos

Když jsem byl ve funkci místostarosty, tak jsem dostal nekonfortní rozpočet (...) po předchozí garnituře v něm nezbyly žádné disponibilní prostředky (...) omezoval jsem třeba tok peněz směrem k městské akciové společnosti...
DVTV, 10. října 2016
Neověřitelné

Ladislav Kos byl v letech 2014 - 2016 místostarostou městské části Praha 11. V rámci zveřejněných rozpočtů se nám nepodařilo identifikovat zmíněné chybějící disponibilní prostředky (je obvyklé, že nějaké "volné peníze" v rozpočtu nejsou), je možné, že Kos mluví o prostě špatném hospodaření MČ za jeho předchůdců, což je ovšem spíše hodnotící výrok.

Pokud se zaměříme na zmíněné akciové společnosti, tak v rámci informací na webu městské části se nám nepodařilo dohledat, zda a k jakému přesně omezení u konkrétních spolčností došlo. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Ladislav Kos

Je zákon z pera Rekonstrukce státu o možnosti kontrolovat Nejvyšším kontrolním úřadem hospodaření měst, obcí, akciových společností.
DVTV, 10. října 2016
Nepravda

Kos ve svém výroku popisuje zákon, který by v případě svého zvolení podporoval. To je ovšem problematické a to z důvodu, že v tuto chvíli žádný takový zákon není na stole.

V rámci schvalování opatření, která měla dát NKÚ možnost kontrolovat obce i jimi zřizované firmy, byly předloženy 2 zákony. Změna Ústavy a prováděcí zákon. Senátem ovšem neprošla změna Ústavy (zde je potřeba třípětinová většina přítomných senátorů), načež Poslanecká sněmovna zamítla i prováděcí zákon. Aktuálně tedy není žádný takový zákon projednáván a Kos tak "nemá co podpořit".

Návrh ústavního zákona předložila Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky skupina poslanců v čele se Stanislavem Polčákem dne 2. prosince 2013 jako sněmovní tisk číslo 43. Senát svým hlasováním tento ústavní zákon neschválil. V přijatém usnesení č. 449 vládě doporučil, aby návrh předložila znovu, ale společně s návrhem na odstranění duplicit kontrolních systémů.

Vládní návrh prováděcí normy novely zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu (sněmovní tisk č. 610) byl Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky předložen dne 23. září 2015. Do Senátu byl návrh zákona doručen 2. května 2016 jako tisk 266/0 a 26. května 2016 usnesením č. 266 zamítnut. Do Poslanecké sněmovny se návrh zákona vrátil 27. května 2016 k dokončení legislativního procesu. Poslanecká sněmovna 28. června 2016 návrh zákona nepřijala.

Je pravdou, že tento zákon je podporován Rekonstrukcí státu, resp. jednalo se o 2 návrhy - poslanecký návrh ústavního zákona a vládní prováděcího zákona k této ústavní změně. Nepřijetím návrhu zákona Poslaneckou sněmovnou skončil legislativní proces přijímání tohoto zákona a Ladislav Kos jako kandidát by již na přijetí tohoto zákona neměl jako senátor žádný vliv.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů