Libor Honzárek
TOP 09

Libor Honzárek

Libor Honzárek

V letošním lednu bylo sepsáno memorandum asi 13 obcí na Třebíčsku, kde vyloženě byli nespokojeni s přístupem kraje k jejich záležitostem, že není propojena jejich lokalita s D1, s Rakouskem. Připojila se tam hospodářská komora k tomu, několik firem, kteří trpí tím, že nemají tu dopravní obslužnost a stěžovali si, že ten kraj se k nim nechová úplně fér.
Debata ČT ke krajským volbám, 19. září 2016
Pravda

Podle tiskové zprávy města Třebíče došlo k podpisu tohoto memoranda 13. ledna 2016. Podpis připojily 4 města a 12 obcí, Okresní hospodářská komora Třebíč, za firmy pak Energetické Třebíčsko, EKOREGION 5, ČEZ, a.s., společnosti Mann Hummel (CZ) s.r.o., Mann Hummel Service s.r.o, Huhtamaki Česká republika, a.s. a Fraenkische CZ s.r.o.

Jedná se o Memorandum o spolupráci při řešení dopravní obslužnosti a využití dopravní infrastruktury po silnici II/360. Předmětem memoranda je podle iniciátora Pavla Pacala - místostarosty Třebíče - dohoda všech zúčastněných stran na prosazování společného zájmu, kterým je zlepšení dopravního propojení regionu a zvýšení jeho atraktivity. Celé znění dokumentu je možné si přečíst zde (.pdf).

Třebíčsko bylo nespokojené s postupem Kraje Vysočina při rekonstrukci krajských silnic. Podle náměstka Libora Joukla měla být pro napojení na dálnici stěžejní silnice II/405. Třebíčsko však žádá o zvýšení zájmu o opravu silnice II/360. Libor Joukl reagoval na podpis memoranda a vyjádřil svou nespokojenost s tím, že k jednání nebyl přizván. Výrok Libora Honzárka je tedy pravdivý.

Libor Honzárek

Brambor je typická komodita, která k Vysočině patří, je dneska na 50 % té plochy, která se tradičně osazuje. (kolegové hučí, že mnohem méně) Dokonce méně.
Debata ČT ke krajským volbám, 19. září 2016
Nepravda

Podle informací ČSÚ je to za rok 2013 celkem 199,7 tisíc tun. V roce 2010 plochy na osázení brambor na území Vysočiny zabíraly 35,8 % celkového počtu ploch k tomu určených na území celé ČR.

V roce 2014 byla Českým statistickým úřadem zveřejněna studie (.pdf, str. 27–28) pod názvem „Postavení primárního sektoru v ČR“. Podle informací z tohoto dokumentu se osevní plochy na území ČR pohybovaly v 50. letech kolem 450 000 hektarů. V průběhu 60. let se tato rozloha zmenšila téměř na polovinu. V roce 1993 byla plocha, na které se pěstovaly brambory, velká přes 100 000 hektarů. V letech 2012 až 2014 se tato plocha snížila pod 25 000 hektarů.

Byť tedy Honzárek konkrétně nespecifikuje „tradiční období“, při pohledu na data je zjevné, že jeho popis je značně podhodnocený. Např. v roce 1990 byly osevní plochy brambor v zemi dokonce 4x větší, než jsou nyní. Oproti 60. létům, kdy propad v plochách s bramborami začal, jde až o 90% zmenšení. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Libor Honzárek

Nakonec i kraj může uplatnit zákonodárnou aktivitu.
Debata ČT ke krajským volbám, 19. září 2016
Pravda

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle článku 41 Ústavy ČR může návrh zákona podat poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku - tedy kraje (podle článku 99 Ústavy ČR).

Zastupitelstvo kraje podá návrh zákona do Poslanecké sněmovny ČR. Návrh zákona je po schválení PSP poslán do Senátu. Zde se opět projednává - pokud není schválen, vrací se do PSP. Pokud schválen je, je poslán prezidentovi republiky, který opět zákon posoudí, případně podepíše.

Podrobněji vysvětlený zákonodárný proces zde.

Libor Honzárek

Prodlužuje se průměrná délka dožití, průměrná délka aktivního života.
Debata ČT ke krajským volbám, 19. září 2016
Pravda

Data ČSÚ toto prohlášení potvrzují. Přímo na Vysočině (která je v celostátním srovnání na vrcholu mezi kraji) se střední délka života za posledních 10 let prodloužila u žen o 3,19 roku a u mužů o 3,46 roku.