Lubomír Zaorálek

Podobně jako Zaorálek se v minulosti vyjádřil také předseda KDU-ČSL, který uvedl, že programové prohlášení vlády z podstatné části konvenuje s programem strany.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože je mimo naše možnosti porovnávat volební programy koaličních stran s programovým prohlášením vlády a následně srovnat, nakolik se tyto jednotlivé dokumenty překrývají. Jednak jde o problém rozsahu a navíc se často do finálního prohlášení nepřenášejí totožné body, ale jejich kompromisní znění, jak se na tom shodli koaliční partneři. Je tedy téměř nemožné zcela korektně popsat, který daný bod ještě odpovídá programu jednotlivé strany a který s ním již nemusí být v souladu.

Připomínáme ale naši velkou analýzu plnění vládních slibů, ve které jsme ověřili, jak si koalice jako celek vedla v naplňování měřitelných slibů obsažených v programovém prohlášení vlády.

Lubomír Zaorálek ve svém výroku mluví o případech tzv. zajišťovacích příkazů. Ve veřejném prostoru vzbudila velký rozruch omluva Ivana Pilného, současného ministra financí. Ten měl, alespoň podle tvrzení Hospodářských novin, 19. září na rozpočtovém výboru Poslanecké sněmovny konstatovat fakticky to, co tvrdí Zaorálek.

Hospodářské noviny uvedly 25. září údajný citát Pilného:

„Omlouvám se za zlikvidované firmy, ale peníze šly do státního rozpočtu, mají z toho prospěch všichni lidé.“

Ministerstvo financí o den později v reakci na toto tvrzení vydalo jednak prohlášení, které popírá, že by se měl Pilný tohoto výroku na půdě výboru dopustit, zveřejnilo také záznam z tohoto jednání. Je pravdou, že na tomto jednání výrok nepadl. Zvukový záznam s vystoupením Pilného je dostupný na stránkách Michala Bláhy.

Hospodářské noviny následně 27. září původní tvrzení korigovaly na informaci, že Pilný měl původní prohlášení vyřknout při odchodu z jednání zmíněného výboru. K tomu však neexistuje žádný záznam, který by to mohl potvrdit. Z tohoto důvodu tedy hodnotíme výrok jako neověřitelný, neboť nelze nijak doložit, zda Pilný skutečně danou věc řekl.

Dodejme, že zajišťovací příkaz je nástroj orgánů finanční správy, který slouží k zajištění úhrady daně, pokud hrozí, že daň bude nedobytná.

Zajišťovací příkaz na 340 milionů korun byl vydán vůči opavské společnosti FAU, což zapříčinilo její insolvenci a na její majetek byl v prosinci 2016 vyhlášen konkurs. Krajský soud v Ostravě rozhodl, že pro takto masivní zajištění nebyl dán důvod a rozhodnutí o vydání zajišťovacích příkazů v září 2017 zrušil.

Výrok nelze jednoznačně vyhodnotit, neboť není možné bez jakýchkoli pochybností potvrdit spojitost mezi Andrejem Babišem a užíváním zajišťovacích příkazů vůči jeho konkurenci. Ačkoli existuje audionahrávka, na které Andrej Babiš mluví o „klekání na FAU Přerov“, není na jejím základě možné bezpečně prohlásit, že zneužívá Finanční správu pro své podnikání, resp. pro boj se svou konkurencí.

Zajišťovací příkaz je jedním z nástrojů správce daně/Finanční správy, který může využít v případě:

„Je-li odůvodněná obava, že daň, u které dosud neuplynul den splatnosti, nebo daň, která nebyla dosud stanovena, bude v době její vymahatelnosti nedobytná, nebo že v této době bude vybrání daně spojeno se značnými obtížemi...“

(Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, § 167)

Dle zprávy o počtu zajišťovacích příkazů vydané Generálním finančním ředitelstvím pro vládu z letošního července jich bylo od počátku roku do července 2017 vydáno 960 v celkové částce 1,168 miliardy korun. V loňském roce to bylo 1561 příkazů na 3,3 miliardy a rok předtím 1605 příkazů na 3,6 miliardy.

Finanční správa může vydat vícero příkazů na jednu firmu, loni se tedy příkazy týkaly 309 a o rok dříve 424 firem. Rostoucí počet příkazů byl zdůvodněn tím, že vzrostl počet vydaných příkazů na jednu firmu (z 1,63 v roce 2013 na 5,05 v roce 2016). (Zdroj: Ceska-justice.cz)

Zpráva GFŘ dále uvádí, že od roku 2013 do dubna letošního roku byly vydány příkazy na 1545 subjektů, z nichž se 549 odvolalo k Odvolacímu finančnímu ředitelství. Zrušených zajišťovacích příkazů bylo 20. Rovněž od roku 2013 proběhlo 186 soudních řízení s celkovým počtem 19 zrušených příkazů. Nerozhodnuto bylo dosud ve 112 případech.

Vzhledem k těmto údajům přistoupilo MF a GFŘ ke změně metodiky a možné změně zákona, kterou by se zavedla alternativa pro zajišťovací příkazy.

19. září se konalo jednání rozpočtového výboru na němž bylo jednomyslně odhlasováno, aby Finanční správa využívala zajišťovací příkazy jen ve výjimečných případech a navíc posuzovala jejich potenciální dopad na podnikatele. Ministr financí Ivan Pilný správu hájil a dokonce řekl, že jde vůči ní o „mediální štvanici“.

Údajnou spojitost s podnikáním Andreje Babiše mají dva případy. Prvním je společnost FAU, která vlastnila sklad pohonných hmot v areálu chemičky Precheza patřící do holdingu Agrofert. Dle článku HN měla mít chemička o sklad údajně zájem.

Loni v říjnu se FAU Přerov dostala po zásahu Finanční správy do insolvence a o dva měsíce později byla soudně poslána do konkurzu. V září letošního roku ovšem soud zrušil rozhodnutí celníků o zajišťovacích příkazech na 340 milionů korun, neboť se domnívá, že Celní správa neměla důvod pro takové zajištění prostředků.

K tomuto případu se také váže nahrávka anonymního twitterového účtu Julius Šuman, na které Andrej Babiš tvrdí: „Ty naši klekli na FAU Přerov, takže je to v insolvenci.“ Nicméně nahrávka je problematická v tom, že s jistotou neodpovídá na angažmá Andreje Babiše. Nevíme, kdo ji pořídil, proč a zda nejde o pouhý fragment, který v celém kontextu může ukázat danou věc v jiném světle. Prozatím není v této kauze veřejně dostupný dostatek informací.

Druhý případ s vazbou na holding Agrofert je krach rodinné firmy KM Plus podnikatele Michala Kovárníka, která se zabývala výrobou lepidel a chemikálií. Kauzou se podrobně zabývá pořad Zvláštní vyšetřování Jiřího Kubíka a Sabiny Slonkové na webu Seznamu.

Problémy této rodinné firmy přišly poté, co si Kovárník nakoupil tři nové stroje pro rozšíření výroby. Tehdy ho také kontaktoval člověk s vazbou na holding Agrofert a s informací o budoucím vývoji. Z důvodů podezření ze zneužití dotace a údajně neoprávněného odpočtu DPH se finanční úřad domáhá na KM Plus 29 milionů korun. Oprávněnost zajišťovacích příkazů potvrdil soud v Hradci Králové (oba rozsudky jsou dostupné zde).

Finanční správa vydala v této věci a v reakci na reportáž Jiřího Kubíka a Sabiny Slonkové prohlášení, že v případě firmy KM Plus nepochybila.

Web Seznam Zprávy vydal 19. října pak další text, ve kterém popisuje fakta, která nasbíral během sledování případu a dává je do kontrastu s vyjádřeními např. Andreje Babiše. Jednou z doplňujících informací je pak i samotný popis výše zmíněných rozsudků. Seznam uvádí:

" Tyto soudy neřešily podstatu věci - tedy jestli Michal Kovárník podváděl s dotací na rozšíření výroby své firmy KM Plus a šidil na daních. Dosavadní soudy ve skutečnosti řešily jen to, jestli byly splněny "formální podmínky" pro vydání zajišťovacích příkazů. Tedy posvětily celý proces - teprve na jeho konci má být rozhodování o vině či nevině. Firmu KM Plus to však již nezachrání, stát ji obratem zničil. "

Ani v jedné této kauze ovšem nelze s určitostí říct, že Andrej Babiš prostřednictvím Finanční správy likviduje podnikání či osudy lidí. Pro takové tvrzení není dostatek veřejně dostupných informací.

Doplnění: Výrok zpracovananý 18. září jsme 19. září doplnili o nový text serveru Seznam Zprávy, který vysvětluje další okolnosti kauzy KM Plus.

Podle Lubomíra Zaorálka funguje systém zdravotnictví takovým způsobem, že 10 % lidí čerpá 60 % finančních prostředků, na které se skládáme. Těmito finančními prostředky má ministr zřejmě na mysli prostředky vybrané z pojistného na zdravotní pojištění, které je ze zákona povinné.

Prostředky vybrané z pojistného vynakládají zdravotní pojišťovny na zdravotní péči obyvatel ČR. Největší podíl nákladů zdravotních pojišťoven na zdravotní péči spadá na segment ústavní péče (51 % nákladů). Následují segmenty ambulantní péče (27 %) a léky na recept (16 %).

Z publikaceVýsledky zdravotnických účtů ČR - 2010-2015, kterou zveřejnil v květnu 2017 ČSÚ, lze v podkapitole 3.1Výdaje zdravotních pojišťoven vyčíst, kolik prostředků zdravotní pojišťovny vydaly na zdravotní péči podle diagnóz, a zejména také podle věku a pohlaví.

Nejvíce peněz vydaly v roce 2015 zdravotní pojišťovny na léčení nemocí oběhové soustavy (14 % výdajů), dále na léčbu novotvarů (13 %). Třetí nejnákladnější kapitolu výdajů tvoří faktory ovlivňující zdravotní stav a kontakt se zdravotnickými službami (9 %). Dokládá to graf v podkapitole 3.1 (.pdf, str. 18).

Z hlediska věku a pohlaví byly pro zdravotní pojišťovny vyšší celkové výdaje na péči o ženy než o muže (v poměru 53 % ku 47 %). U mužů byla vydána nejvyšší částka na zdravotní péči ve věkové skupině 65–69 let, zatímco u žen ve věkové skupině 70–74 let. Nejvíce výdajů vynaložily zdravotní pojišťovny u mužů i žen starších 60 let. Tato čísla dokládá graf opět v podkapitole 3.1 (.pdf, str. 24).

V žádném případě však údaje z této podkapitoly neukazují, že 10 % lidí (ať už jsou to muži či ženy nebo mladší či starší lidé) čerpá na zdravotní péči 60 % finančních prostředků vybraných z pojistného na zdravotní pojištění, jak ve výroku uvádí ministr Zaorálek. Je logické, že větší objem prostředků ze zdravotního pojištění budou čerpat osoby, jejichž léčba je extrémně nákladná, a také lidé s chronickými nemocemi, popř. senioři, kteří potřebují péče více. Nicméně se nám nepodařilo dohledat data, která Zaorálek popisuje.

Program s názvem Dobrá země pro život strana představila 17. června na konferenci v Praze.

V programové kapitole týkající se progresivního zdanění (. pdf, str. 14) nalezneme pasáž:

„Zavedeme progresivní zdanění příjmů fyzických osob a tím snížíme daně a zvýšíme příjem 98 % zaměstnanců. Pouze 2 % lidí s nejvyššími příjmy se nově bude na daních podílet víc. Díky této změně dojde ke zvýšení reálných příjmů zaměstnanců v průměru o 800 až 1 200 korun. Nejde o žádnou iluzi, je to systém, který funguje ve všech vyspělých státech Evropy a světa. Zrušíme superhrubou mzdu, kterou zavedly pravicové vlády a na kterou nespravedlivě doplácejí zejména lidé s průměrnými a nízkými příjmy. Spolu se zavedením daňové progrese obnovíme společné zdanění manželů.“ Více stranický program pro nadcházející volby progresivní zdanění nepopisuje. Snížení daní pro 98 % zaměstnanců, jak sociální demokracie navrhuje, vyjde ročně na zhruba 20 miliard korun. Ztráta ve státním rozpočtu se vyrovná zdaněním bank, velkých podniků s vysokými zisky a změnou daní majetku, uvedl v neděli 18. června volební lídr sociálních demokratů Zaorálek, který byl hostem diskuzního pořadu Partie na FTV Prima.

Strana už v únoru představila návrh nového systému zdanění (viz tabulku níže). Ten se však ocitl pod palbou kritiky, a strana tak od něj ustoupila. ČSSD již vypnula svůj web Spravedlive-dane.cz, kde právě svůj návrh popisovala a propagovala.

Návrh sazby daně z příjmu fyzických osob, únor 2017 SazbaPříjem12 %0 Kč – 30 000 Kč15 %30 000 Kč – 40 000 Kč25 %40 000 Kč – 50 000 Kč32 %50 000 Kč a více

Boris Tadić byl srbským prezidentem od července 2004 do dubna 2012. Českou republiku Tadić v závěru svého funkčního období navštívil dvakrát. Nejprve v září 2011 a poté v únoru 2012, kdy byl společně s tehdejším prezidentem Slovenska Ivanem Gašparovičem a chorvatským prezidentem Ivem Josipovičem hostem na zámku v Lánech, kam je pozval prezident České republiky Václav Klaus. Na programu měli například rozhovory o evropských tématech. Vstup Srbska do Evropské unie bylo rovněž předmětem Tadićovi záříjové návštěvy, Klaus tehdy podpořil snahy Srbů stát se co nejdříve členy EU.

Evropská unie po Srbsku dlouhodobě požaduje kromě strukturálních reforem dopadení mezinárodně hledaných osob podezřelých ze zločinů spáchaných v době válečných konfliktů po rozpadu Jugoslávie v 90. letech a také uznání Kosova, které se od Srbska odtrhlo v roce 2012. Druhá z podmínek byla splněna v roce 2011, kdy byl srbskou policí zadržen bývalý prezident Republiky Srbská Krajina Goran Hadžič, který byl jako poslední z válečných zločinců balkánských válek stále na útěku.

Klaus na schůzce prohlásil, že v otázce Kosova nemá sebemenší ambici jiné zemi radit nebo ji tlačit k nějakému řešení.

Z kontextu výroku není jasné, zda Zaorálek myslel zářijovou či únorovou návštěvu. Pokud byl na schůzku pozván, pak s největší pravděpodobností z pozice stínového ministra zahraničí, kterou zastával. Rovněž se z veřejně dostupných zdrojů a ani v médiích nedá vystopovat údajný Klausův příměr o říjnové revoluci. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.