Marek Lahoda

Územní plán Brna (ÚPmB) pochází už z roku 1994. Původně měl platit do roku 2010, později měla platnost končit v letošním roce. Město proto v roce 2020 představilo návrh nového plánu vypracovaného Kanceláří architekta města Brna. Výslednou podobu dokumentu vedení města projednávalo v červnu 2022, v té době již nicméně nový stavební zákon z minulého roku umožnil prodloužit platnost současného územního plánu až do roku 2028.

Brněnští zastupitelé nakonec kvůli neshodám nový územní plán neschválili a se svými pokyny jej vrátili k přepracování. Jedná o následujících šest pokynů:

1. „Zpřesnění a doplnění regulace zástavby ve stabilizovaných plochách, především ve vnitroblocích a včetně definování jejich chráněných hodnot po lokalitách.
2. Rozčlenit typ ploch s rozdílným způsobem využití PLOCHY BYDLENÍ – B, a to na plochy vymezované pro ‚bydlení individuální‘ (v rodinných domech) a plochy pro ‚bydlení hromadné‘ (v bytových domech).
3. Doplnění ‚Vyhodnocení vlivů ÚPmB na udržitelný rozvoj území‘ o posouzení zvýšené intenzity zátěže ve stabilizovaných plochách; případně doplnění dokumentace o řádné odůvodnění, které dostatečně zdůvodní, proč není toto zvýšení v Návrhu ÚPmB posouzeno.
4. Uvedení do souladu (1) způsobu vymezení pozemků bezúplatně převedených z majetku České republiky do majetku města Brna se (2) stanovenými podmínkami těchto převodů, kterými je město Brno smluvně i legislativně vázáno.
5. Prověřit opodstatněnost a přiměřenost změn stavebních ploch na nestavební.
6. Důkladné opakované posouzení připomínek městských částí z veřejného projednání.“

Jak pokyny uvádí, pořizovatel musí zapracovat do nového návrhu například „vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území“ nebo zpřesnit regulaci zástavby. Právě součást prvního bodu, stavba ve vnitroblocích, je jedním ze zmiňovaných problémů neschváleného návrhu. Například opoziční hnutí ANO nebo starosta Líšně Břetislav Štefan (ČSSD) kritizují právě dle nich zbytečnou možnost zahušťování zástavby, která se může rozšiřovat na úkor zeleně a vnitrobloků. 

Jak uvádí šestý bod, k upravenému návrhu je třeba opakovaně posoudit připomínky městských částí z veřejného projednání, kterého se účastnili jak zástupci městských částí, tak veřejnost. Tato veřejná projednání jsou veřejně dostupná a zpravidla živě vysílaná online.

Brněnské zastupitelstvo tedy schválilo pokyny, podle kterých bude nový návrh územního plánu upraven. Návrh pak musí být projednán s městskými částmi i veřejností. Výrok Marka Lahody proto hodnotíme jako pravdivý.

Celkový bytový fond v Brně v současné době činí, podle náměstka primátorky Jiřího Olivy, cca 190 tisíc bytů. Z nich město Brno vlastní zhruba 28 tisíc bytů, tedy přibližně 14,7 %. Doplňme, že v roce 2016 činil podíl městských bytů 15,6 % (.pdf, str. 72), v roce 2011 dokonce 19,7 %. Celkový počet bytů ve vlastnictví města se pak dlouhodobě pohybuje kolem 30 tisíc.

Areál Nové Zbrojovky vlastní společnost CPI Radovana Vítka. Šéf projektu Ladislav Všetečka v roce 2019 pro Blesk.cz uvedl (video 01:10), že ve čtvrti Nová Zbrojovka by mohlo najít bydliště až 10 000 lidí. Tehdy však mluvil pouze o odhadu s odkazem na změnu územního plánu. Bytovou výstavbu CPI plánovalo podle Všetečky zahájit v roce 2023 až 2025. Kapacitu pro deset tisíc lidí zmiňoval v roce 2018 např. i web Českého rozhlasu.

Územní plán pro oblast Nové Zbrojovky byl nakonec změněn (.pdf) v roce 2021, novější informace o aktuálně plánovaném počtu bytů se nám nicméně nepodařilo ve veřejně dostupných zdrojích dohledat. Výrok Marka Lahody proto na základě vyjádření Ladislava Všetečky hodnotíme jako pravdivý.

V rámci Evropského fondu regionálního rozvoje (.pdf, str. 27 a 33) či Kohezního fondu, také nazývaném Fond soudržnosti, je možné mimo jiné získat dotace na prodloužení a modernizaci tramvajových tratí či nákup tramvají. 

Několik měst napříč členskými zeměmi EU získalo za poslední roky výraznou finanční podporu tramvajové dopravy právě z těchto evropských fondů. Jako příklad můžeme uvést slovenské město Košice, které v roce 2015 získalo 38,6 milionů eur na nákup 33 tramvají z České republiky. Mezi další města patří například bulharská Sofie, která z Fondu regionálního rozvoje v roce 2018 získala 46,6 milionu eur na modernizaci tramvajové infrastruktury. Zmínit můžeme také lotyšskou Rigu, která na stejné účely získala v roce 2017 z Fondu soudržnosti 65,5 milionů eur.

Zmiňme, že záměry těchto dotací souvisí mimo jiné se snahou o dekarbonizaci hromadné dopravy.

Údaje společnosti Brněnské komunikace, která spadá pod město Brno, nám ukazují, že v roce 2012 dosáhl počet automobilů registrovaných na území Brna 164 834 (.pdf, str. 36–37). V roce 2022 pak bylo registrováno 222 684 aut. Mezi lety 2012 a 2021 tedy počet automobilů narostl přibližně o 60 tisíc (konkrétně o 57 850).

Uveďme nicméně, že hodnoty zcela neodpovídají reálné situaci v Brně, jelikož „v celkovém počtu nejsou započítána firemní vozidla, která jsou evidována v jiných krajích a provozována na území města Brna“ (.pdf, str. 36). Dodejme také, že v roce 2013 město změnilo (str. 36) systém registru vozidel a došlo tak k administrativnímu snížení počtu automobilů.