Územní plán Brna (ÚPmB) pochází už z roku 1994. Původně měl platit do roku 2010, později měla platnost končit v letošním roce. Město proto v roce 2020 představilo návrh nového plánu vypracovaného Kanceláří architekta města Brna. Výslednou podobu dokumentu vedení města projednávalo v červnu 2022, v té době již nicméně nový stavební zákon z minulého roku umožnil prodloužit platnost současného územního plánu až do roku 2028.

Brněnští zastupitelé nakonec kvůli neshodám nový územní plán neschválili a se svými pokyny jej vrátili k přepracování. Jedná o následujících šest pokynů:

1. „Zpřesnění a doplnění regulace zástavby ve stabilizovaných plochách, především ve vnitroblocích a včetně definování jejich chráněných hodnot po lokalitách.
2. Rozčlenit typ ploch s rozdílným způsobem využití PLOCHY BYDLENÍ – B, a to na plochy vymezované pro ‚bydlení individuální‘ (v rodinných domech) a plochy pro ‚bydlení hromadné‘ (v bytových domech).
3. Doplnění ‚Vyhodnocení vlivů ÚPmB na udržitelný rozvoj území‘ o posouzení zvýšené intenzity zátěže ve stabilizovaných plochách; případně doplnění dokumentace o řádné odůvodnění, které dostatečně zdůvodní, proč není toto zvýšení v Návrhu ÚPmB posouzeno.
4. Uvedení do souladu (1) způsobu vymezení pozemků bezúplatně převedených z majetku České republiky do majetku města Brna se (2) stanovenými podmínkami těchto převodů, kterými je město Brno smluvně i legislativně vázáno.
5. Prověřit opodstatněnost a přiměřenost změn stavebních ploch na nestavební.
6. Důkladné opakované posouzení připomínek městských částí z veřejného projednání.“

Jak pokyny uvádí, pořizovatel musí zapracovat do nového návrhu například „vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území“ nebo zpřesnit regulaci zástavby. Právě součást prvního bodu, stavba ve vnitroblocích, je jedním ze zmiňovaných problémů neschváleného návrhu. Například opoziční hnutí ANO nebo starosta Líšně Břetislav Štefan (ČSSD) kritizují právě dle nich zbytečnou možnost zahušťování zástavby, která se může rozšiřovat na úkor zeleně a vnitrobloků. 

Jak uvádí šestý bod, k upravenému návrhu je třeba opakovaně posoudit připomínky městských částí z veřejného projednání, kterého se účastnili jak zástupci městských částí, tak veřejnost. Tato veřejná projednání jsou veřejně dostupná a zpravidla živě vysílaná online.

Brněnské zastupitelstvo tedy schválilo pokyny, podle kterých bude nový návrh územního plánu upraven. Návrh pak musí být projednán s městskými částmi i veřejností. Výrok Marka Lahody proto hodnotíme jako pravdivý.