Územní plán Brna pochází už z roku 1994. Původně měl platit do roku 2010, později měla platnost končit v letošním roce. Město proto v roce 2020 představilo návrh nového plánu. Výslednou podobu dokumentu vedení města projednávalo v červnu 2022, v té době již nicméně nový stavební zákon z minulého roku umožnil prodloužit platnost současného územního plánu až do roku 2028. Brněnští zastupitelé nakonec kvůli neshodám nový územní plán neschválili a vrátili jej k přepracování.
Proti změnám plánu se postavili například zastupitelé za ČSSD, pochybnosti měli také členové ODS. Obě strany jsou přitom v Brně koaličními partnery společně s KDU-ČSL a Piráty. Proti novému územnímu plánu se vymezila také opoziční hnutí ANO a SPD.
Brněnští zastupitelé a starostové městských částí měli k návrhu řadu výhrad. „Největší problém mám s tím, že nebylo zpracováno posouzení na udržitelný rozvoj ve stabilizovaných plochách,“ uvedla brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS). Upřesněme, že tzv. stabilizované plochy jsou oblasti, u nichž územní plán nemění jejich původní účel využití.
Podle Jiřího Olivy (ČSSD) byl při schvalování nového plánu zásadní problém v pozemcích, které město dostalo bezplatně od státu. „Je nejprve nutno vyřešit, aby město nemuselo vracet pozemky, které získalo bezúplatně od státu a které byly městu vydány s podmínkou, že tam nedojde ke změně územního plánu. Chceme, aby bylo garantováno, že město o ty klíčové pozemky nepřijde,“ řekl.
Starostce Králova Pole Karin Karasové (ANO) vadilo, že plán podle ní umožňuje výstavbu bydlení v oblastech, kde není odpovídající infrastruktura. Hnutí ANO pak kritizovalo dle něj zbytečné zahušťování zástavby, která se může rozšiřovat na úkor zeleně a vnitrobloků. Stejný názor sdílí také starosta Líšně Břetislav Štefan (ČSSD).
Zastupitelstvo předložený návrh vrátilo městskému odboru územního plánování s řadou pokynů, mezi které mj. patří právě úkol doplnit vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území „o posouzení zvýšené intenzity zátěže ve stabilizovaných plochách“.
Zastupitelé Brna tedy nový územní plán kritizovali z vícero důvodů. Neúplnost dopadových studií – přesněji absence posouzení dopadů územního plánu na stabilizované plochy v případě, že by se v nich dále stavělo – byla přitom jednou z uvedených příčin neschválení, a to např. podle primátorky Markéty Vaňkové. Požadavek na doplnění dopadové studie lze nalézt také v pokynech schválených zastupitelstvem. Výrok Tomáše Skřičky proto hodnotíme jako pravdivý.
