Markéta Vaňková
ODS

Markéta Vaňková

Občanská demokratická strana (ODS)

Bez tématu 13 výroků
Komunální volby 2022 5 výroků
Pravda 9 výroků
Nepravda 6 výroků
Zavádějící 2 výroky
Neověřitelné 1 výrok
Rok 2022 5 výroků
Rok 2018 13 výroků
Pouze ve výběru Demagog.cz 0 výroků

Markéta Vaňková

My v programu (...) máme především družstevní bydlení a potom spolupráci s těmi soukromými investory.
Předvolební debata České televize, 14. září 2022
Komunální volby 2022
Pravda
V programu koalice ODS a TOP 09 se nachází v sekci bydlení na prvním místě body o podpoře družstevního bydlení a spolupráci s developery.

Brněnská předvolební koalice ODS a TOP 09 vyjadřuje ve svém programu, v sekci „Bydlení a rozvoj města”, na prvním místě podporu družstevního bydlení, které považuje za „nejlepší a nejlevnější formu bydlení, především pro mladé rodiny s dětmi”.

Hned jako druhý bod je skutečně zmíněna spolupráce se soukromými developery, která by měla fungovat na základě Zásad (.pdf) pro spolupráci s investory na rozvoji veřejné infrastruktury. Ve spolupráci s developery plánuje koalice například investice do brownfieldů.

Markéta Vaňková

(...) se nám podařilo přijmout tady ty zásady (spolupráce mezi městem a soukromými investory, pozn. Demagog.cz).
Předvolební debata České televize, 14. září 2022
Komunální volby 2022
Pravda
Dokument s názvem Zásady pro spolupráci s investory na rozvoji veřejné infrastruktury statutárního města Brna, schválili brněnští zastupitelé skutečně v době, kdy Markéta Vaňková zastávala funkci primátorky Brna.

Primátorka města Brna Markéta Vaňková (ODS) hovoří o dokumentu „Zásady spolupráce s investory na rozvoji veřejné infrastruktury statutárního města Brna“ (.pdf), který brněnští zastupitelé schválili v březnu 2021 (.pdf, str. 13–14). Zásady nabyly účinnosti v dubnu téhož roku.

Dokument nastavuje transparentní pravidla pro spolupráci města a soukromých investorů na výstavbě a financování veřejné infrastruktury. Brno mj. vyzvalo investory, aby o svých plánech město informovali již ve fázi přípravy (.pdf, str. 6). Investoři budou městu platit investiční příspěvek ve výši 800 korun za metr čtvereční čisté podlahové plochy. Doplňme, že postup dle Zásad je pro město Brno závazný, pro soukromé investory a městské části je ovšem pouze doporučený.

Markéta Vaňková je brněnskou primátorkou od roku 2018. Zastupitelé města tedy dokument schválili v době, kdy stála v čele magistrátu. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Markéta Vaňková

Na základě těch nově stanovených zásad (spolupráce mezi městem a soukromými investory, pozn. Demagog.cz) už jsme uzavřeli asi za rok a půl 48 smluv.
Předvolební debata České televize, 14. září 2022
Komunální volby 2022
Pravda
Podle vyjádření vedoucího investičního odboru magistrátu Tomáše Pivce podepsalo Brno s investory na základě zmíněných zásad, platných od dubna 2021, již 48 smluv.

Primátorka města Brna Markéta Vaňková (ODS) mluví o smlouvách uzavřených mezi investory a městem Brnem na základě dokumentu „Zásady pro spolupráci s investory na rozvoji veřejné infrastruktury statutárního města Brna“ (.pdf). Ten brněnští zastupitelé schválili v březnu 2021 (.pdf, str. 13–14). Zásady následně nabyly účinnosti 1. dubna téhož roku, tedy před necelým rokem a půl.

Podle informací z června 2022 Brno za rok fungování zásad uzavřelo s investory pětatřicet smluv o spolupráci. Na jejich základě měli do Fondu developerských projektů odvést 280 milionů korun, reálně do něj do června vložili přibližně 40 milionů korun. Vedoucí investičního odboru magistrátu města Brna Tomáš Pivec pro Demagog.cz uvedl, že ke dni 19. září je na základě těchto zásad „uzavřeno 48 smluv“. Výrok Markéty Vaňkové proto hodnotíme jako pravdivý.

Doplňme, že v Registru smluv, v němž podle zákona musí město zveřejňovat smlouvy s plněním nad 50 tisíc korun, se nachází celkem 36 záznamů smluv, k jejichž uzavření došlo mezi Brnem a investory právě na základě zmíněných zásad. Jedná se konkrétně o smlouvy o spolupráci při výstavbě veřejné infrastruktury a smlouvy o poskytnutí investičního příspěvku ze strany investorů městu. Brno se naopak ve smlouvách zavazuje developerům poskytovat součinnost při schvalovacím procesu investičních záměrů (.pdf, str. 15).

Některé smlouvy ve spojitosti s těmito zásadami uzavřelo město s developery ještě dříve, než samotný dokument zásad vstoupil v platnost. První z těchto smluv se společností Západní brána Brno (.pdf, str. 26) např. říká, že se firma s městem dohodla na budoucí úpravě podle daných zásad, pokud je Brno schválí. Ve dvou případech poté podepsalo (.pdf) s developery memoranda o spolupráci (.pdf), která mají podobný charakter jako smlouvy uzavírané později, již přímo na základě zásad.

Na začátku září 2022 poté brněnské zastupitelstvo schválilo dalších 8 návrhů těchto smluv. V Registru smluv nicméně k datu 19. září ještě uvedeny nejsou.

Markéta Vaňková

Konkrétně z těch uzavřených smluv už je tam závazek na vznik nových tisíc míst ve školách, (...) se zavázali ti developeři postavit 5 200 nových bytů.
Předvolební debata České televize, 14. září 2022
Komunální volby 2022
Pravda
Podle vyjádření vedoucího investičního odboru magistrátu Tomáše Pivce Brno podepsalo s investory smlouvy, podle kterých by developeři měli postavit 5 200 nových bytů a vybudovat mateřské školy, v nichž by mělo vzniknout 1 000 nových míst.

Předně uveďme, že zde primátorka Brna Markéta Vaňková mluví o smlouvách uzavřených ve spojitosti se „Zásadami pro spolupráci s investory na rozvoji veřejné infrastruktury statutárního města Brna“, které brněnské zastupitelstvo schválilo v březnu 2021 (.pdf, str. 13–14).

Na základě tohoto dokumentu mohou developeři s městem podepsat smlouvu, v níž se zavazují městu poskytnout investiční příspěvek (.pdf, str. 6) ve výši 800 korun za metr čtvereční podlahové plochy do Fondu developerských projektů. Výdaje z něj jsou pak podle města Brna určené na konkrétní projekty v oblasti budování veřejné infrastruktury. Město se ve smlouvách naopak zavazuje poskytnout investorům součinnost při schvalovacím procesu pro jejich investiční záměry (.pdf, str. 3), například právě záměrů výstavby bytových komplexů apod.

Kromě finančního investičního příspěvku se developeři mohou s městem dohodnout na tzv. nepeněžním plnění (.pdf, str. 2–3), v rámci něhož se investoři zavazují veřejnou infrastrukturu sami vybudovat. Sem spadá technická infrastruktura (tedy zasíťování, dostatečná kapacita komunikací a parkovišť atd.) či objekty občanské vybavenosti, například zmiňované základní a mateřské školy (.pdf, str. 2–3).

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám souhrnné počty míst ve školách, které se developeři zavázali podle smluv postavit, nepodařilo dohledat. S dotazem jsme se proto obrátili na investiční odbor města Brna. Vedoucí odboru Tomáš Pivec pro Demagog.cz uvedl, že „v rámci uzavřených smluv bude nově zřízeno 1000 míst pro děti v mateřských školkách“. Podle jeho slov se také developeři zavázali vystavět „5 200 bytů“. Na základě vyjádření Tomáše Pivce tak výrok hodnotíme jako pravdivý.

Markéta Vaňková

Na základě těchto smluv se zavázali ti investoři dát do rozpočtu města Brna přibližně 370 milionů Kč, které my investujeme v rámci té související infrastruktury.
Předvolební debata České televize, 14. září 2022
Komunální volby 2022
Pravda
Podle dostupných smluv se developeři zavázali přispět městu na výstavbu infrastruktury nejméně 288 milionů korun. Vedoucí investičního odboru města Brna nám potvrdil, že celková částka k datu debaty činila 370 milionů.

Primátorka města Brna Markéta Vaňková (ODS) mluví o smlouvách uzavřených mezi investory a městem Brnem na základě dokumentu „Zásady pro spolupráci s investory na rozvoji veřejné infrastruktury statutárního města Brna“ (.pdf). Ten brněnští zastupitelé schválili v březnu 2021 (.pdf, str. 13–14). Zásady následně nabyly účinnosti 1. dubna téhož roku, tedy před necelým rokem a půl.

Dokument nastavuje transparentní pravidla pro spolupráci města a soukromých investorů při výstavbě a financování veřejné infrastruktury. Pokud investoři na zásady přistoupí, mohou s městem uzavřít smlouvu, na jejímž základě poskytnou městu investiční příspěvek (.pdf, str. 6) do Fondu developerských projektů ve výši 800 korun za metr čtvereční podlahové plochy. Výdaje z něj jsou pak podle města Brna určené na konkrétní projekty v oblasti budování veřejné infrastruktury. Město se pak ve smlouvách naopak zavazuje poskytnout investorům součinnost při schvalovacím procesu pro jejich investiční záměry (.pdf, str. 3).

Doplňme, že kromě finančního investičního příspěvku se developeři mohou s městem dohodnout na tzv. nepeněžním plnění (.pdf, str. 2–3), v jehož rámci se investoři zavazují veřejnou infrastrukturu sami vybudovat či připravit projektovou dokumentaci. O hodnotu tohoto nepeněžního plnění se jim poté snižuje výše finančního investičního příspěvku.

Podle informací z června 2022 Brno za rok fungování zásad uzavřelo s investory pětatřicet smluv o spolupráci. Na jejich základě měli do Fondu developerských projektů postupně odvést 280 milionů korun. Reálně do něj nicméně do konce června vložili jen 40 milionů korun (.pdf, str. 67).

Znění smluv, které investoři s Brnem uzavřeli, lze nalézt v Registru smluv. V něm totiž podle zákona musí město zveřejňovat smlouvy s plněním nad 50 tisíc korun. U některých z těchto smluv nicméně není přesná výše investičního příspěvku, který se odvíjí od rozlohy podlahové plochy, uvedena. Pokud bychom sečetli alespoň k 18. září zveřejněné smlouvy, u kterých je výše investičního příspěvku uvedena, dostaneme se na 258 milionů Kč.

Doplňme, že na začátku září 2022 brněnské zastupitelstvo schválilo dalších 8 návrhů těchto smluv obsahujících závazky investičních příspěvků v souhrnné výši téměř 30 milionů Kč. Podle Registru smluv nicméně ke dni 18. září k jejich podepsání ještě nedošlo.

Vzhledem k chybějící výši investičního příspěvku v některých smlouvách jsme se obrátili na investiční odbor města Brna. Vedoucí odboru Tomáš Pivec pro Demagog.cz uvedl, že podle smluv „celková výše příspěvků činí 370 mil. Kč“. Ve Fondu developerských projektů je pak podle něj v současnosti „cca 45 mil. Kč“. Na základě vyjádření investičního odboru proto výrok Markéty Vaňkové hodnotíme jako pravdivý.

Markéta Vaňková

My na celostátní úrovni ODS prosazujeme právě přijetí zákonů, které umožní tu elektronizaci i na té celostátní úrovni.
Předvolební debata České televize, 20. září 2018
Pravda
Tři poslední volební programy ODS pro volby do Poslanecké sněmovny (tj. v letech 2010, 2013 a 2017) obsahují bod týkající se elektronizace státní správy. Navíc byli členové ODS zapojeni do činnosti podporující elektronizaci veřejné správy.

Volební program ODS pro volby v roce 2010 (.pdf, str. 15) propaguje tzv. eGovernment, který vysvětluje slovy: „Elektronizace veřejné správy znamená využití nejmodernějších technologií pro vstřícnější kontakt státních institucí s občany.” Volební program z roku 2013 (.pdf, str. 6) obsahuje bod „Elektronizace veřejné správy”. Program strany z loňského roku (.pdf, str. 8) zmiňuje podporu rozvoje „digitální společnosti a eGovernmentu” a zároveň slibuje zavedení „přehledných elektronických služeb státu”.

Z hlediska činnosti ODS v parlamentu lze zaznamenat, že se strana rovněž zapojila do kroků vedoucích k větší míře elektronizace státní správy. Například poslanec ODS Ing. Jaroslav Krupka byl předsedou podvýboru pro veřejnou správu a informační systémy, který se zabývá elektronizací státní správy a organizací seminářů na toto téma. Podle zápisu (.pdf, str 2) ze schůze výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Ing. Jaroslav Krupka jeden z těchto seminářů také sám inicioval. Krupka se také podílel např. na návrhu zákona o elektronických úkonech z roku 2008. ODS se tedy elektronizaci věnuje dlouhodobě.

Markéta Vaňková

Systém rezidentního parkování tak, jak je teď zaváděn, je naprosto chaotický. Základní problém, který je, že k němu došlo, aniž by předtím byla navýšena parkovací místa výstavbou nových parkovacích domů a záchytných parkovišť P+R. To bylo zcela jasně stanoveno ve strategii parkování, která byla schválena v roce 2014. Ale tyto fáze se přeskočily.
Předvolební debata České televize, 20. září 2018
Zavádějící
Parkovací místa byla do určité míry navýšena výstavbou, avšak nijak markantně a nebylo vystaveno ani P+R parkoviště. Nedá se však říci, že by se některé fáze strategie doslova přeskočily, například budování parkovišť je v plánu až do r. 2020, a to postupně.

V září 2014 byla schválena Strategie parkování ve městě Brně (.pdf), která rozpracovávala projekt rezidenčního parkování a celkové parkovací situace v Brně. Jsou zde také projekty výstavby parkovacích domů a parkovišť P+R (Park and Ride, parkoviště pro odstavení auta a pokračování skrze MHD) v časovém horizontu 2020 a 2030, ne tedy nezbytně před spuštěním systému rezidentního parkování.

Od té doby byly otevřeny 2 parkovací domy. Jeden v centru Brna, v Panenské ulici. Vzhledem k těsné blízkosti Dominikánského náměstí nese jméno DOMINI PARK. Po necelých 2 letech stavebních prací byl slavnostně otevřen v září 2016. Dům tvoří dvě podzemní a osm nadzemních podlaží. "Připraveno je zde 361 parkovacích míst, z toho je 9 míst určeno pro osoby s omezenou pohyblivostí, pro motocykly je vyčleněno 10 míst a také je 20 místy pamatováno na vozidla s pohonem CNG a LPG na střeše parkovacího domu." Celkové stavební náklady činí cca 250 milionů Kč, společnost Brněnské komunikace a.s. je investorem stavby.

Druhým příkladem jsou garáže v Janáčkově kulturním centru. Práce byly zahájeny v lednu 2015 s celkovou investicí 300 mil. Kč. Kapacita garáží u Janáčkova divadla je 191 míst. Investorem jsou Brněnské komunikace, a.s. Garáže však v současné době čekají na výstavbu koncertního sálu, který je záležitostí až roku 2019. Dá se tedy říct, že jsou "zakonzervované" a tudíž momentálně nepoužitelné.

Co se týče parkovišť P+R, město ve své Strategii parkování (.pdf, str. 40 a násl.) počítá s realizací "3–4 parkovišť typu „P+R“ na hlavních příjezdových směrech do města" v horizontu roku 2020, podle Richarda Mrázka, náměstka primátora, by mělo dojít k vybudování až pěti podobných parkovišť. Doposud v Brně funguje jedno parkoviště Park and Ride u Ústředního hřbitova. Dosud spoře využívané odstavné parkoviště po zavedení rezidentního parkování hlásí dle mediálních zpráv téměř stále plno.

Rezidentní parkování bylo v první fázi zahájeno 1. září 2018 pro historické centrum, od 1. listopadu 2018 se pak rozšíří do dalších 3 oblastí Brna-střed. Ve strategii není explicitně plánováno, že by nutně navazovalo na některé kroky, i tak se v oblasti parkování jistá opatření provedla. Vaňková tedy zavádí, když vyvolává dojem, že by město porušilo postupy dané strategií.

Markéta Vaňková

Ve Strategii parkování bylo 20 lokalit, kde se mají vybudovat záchytná parkoviště P+R a zrealizovalo se jediné, v roce 2015. Poslední parkovací dům, který se postavil, tak byl právě v době, kdy těsně začínala nová koalice, tzn. celá výstavba probíhala za předchozího období, a to byl Domini Park.
Předvolební debata České televize, 20. září 2018
Nepravda
V dokumentu Strategie parkování v Brně je uvedeno jen 12 míst pro parkoviště typu P+R do roku 2030. Realizované je opravdu jen jedno v blízkosti Ústředního hřbitova. Parkovací dům Domini Park byl otevřen v roce 2016, tedy přibližně v polovině volebního období.

Strategický dokument Strategie parkování ve městě Brně schválilo městské zastupitelstvo v září roku 2014. V podkladech strategie se počítá s parkovišti typu P+R. Tyto „Park and Ride“, tedy „zaparkuj a jeď“ místa, jsou systém záchytných parkovišť převážně umístěných v okrajových zónách města s přímou návazností na hlavní radiální komunikace a systém VHD. V rámci dokumentu se počítalo se 7 místy pro P+R do roku 2020 a dalšími 5 místy do roku 2030 (.pdf, str. 41–42).

Dvě desítky míst proklamuje vedení města až v poslední době, kdy zároveň došlo k realizaci jednoho parkoviště P+R v oblasti Ústředního hřbitova. O dalších vedení města zatím jen uvažuje.

Zmiňovaný Domini Park je dle Strategie popisován jako „parkovací dům Panenská“ (.pdf, str. 48). Stavba byla zahájena v roce 2014, do provozu byla uvedena až v září 2016.

Markéta Vaňková

(ukazuje graf) Býváme napadáni současnou koalicí, že za předchozí radnice se nic nedělo. Přitom je zjevné, že rozpočet nám roste a investice do komunikací klesají.
Předvolební debata České televize, 20. září 2018
Nepravda
Pokud srovnáme výdaje na silnice za toto volební období a předchozí volební období, tak současná koalice v rámci posledních čtyř rozpočtů investovala celkově zhruba dvojnásobek co její předchůdci za srovnatelné období v minulém volebním období.

Výrok je hodnocen na základě jednotlivých rozpočtů města Brna. Sledovali jsme celkové výdaje města a kapitálové výdaje (tedy investice) do silnic. Tabulka níže obsahuje informaci o výši investic a celkových výdajích (investice v milionech, rozpočet v miliardách) a také procentuální podíl investic do silnic na celkovém rozpočtu.

Současná koalice připravovala rozpočet na rok 2015 a následné rozpočty. Lze jí tudíž přičítat právě tohle období. Průměrně se v tomto období ročně vynaložilo v rámci investic na silnice 490 milionů. V minulém volebním období (2011–2014) to bylo průměrně 250 milionů ročně. I v součtu těchto let je zjevné, že za minulé období byla investována 1 mld. Kč, zatímco v tomto období šlo o celkovou investici 1,96 miliardy. V poměru k rozpočtu pak rovněž „vede“ současná radnice.

Markéta Vaňková v pořadu u tohoto výroku také použila graf, který se ovšem zabývá něčím jiným. Na grafu má být znázorněn rozpočet města a výdaje na správu a údržbu místních komunikací. Nejde tedy o investice, o kterých mluví.

Vizuální zpracování grafu je mimochodem zcela nesmyslné. Není zde uvedena žádná hodnota, v níž se mají jak rozpočet, tak i výdaje na komunikace pohybovat. Tedy ve většině sledovaných let jsou hodnoty výdajů na silnice vyšší, než jaký je celý rozpočet města. Což je pochopitelně nemožné.

Markéta Vaňková

Když krajský soud zrušil aktualizaci územního plánu, nebyla dána kasační stížnost (městem, pozn. Demagog.cz).
Předvolební debata České televize, 20. září 2018
Pravda
Z diskuze vyplývá, že Vaňková kritizuje město za to, že stížnost nepodalo. To je pravda. Proti zrušujícímu rozsudku nebyla podána kasační stížnost městem, ale osobou zúčastněnou na řízení.

Na počátku roku 2015 zrušil Krajský soud v Brně aktualizaci územního plánu z důvodu chybějících zásad územního rozvoje (ZÚR). Každý územní plán totiž musí být v souladu se zásadami územního rozvoje, jakožto vyšší úrovní územně plánovací dokumentace. Vzhledem k tomu, že Jihomoravský kraj neměl ZÚR, nemohlo město Brno jakkoliv aktualizovat územní plán.

Proti rozsudku krajského soudu byla osobou zúčastněnou na řízení (NEUMANN bytový dům, a. s.) podána kasační stížnost, kterou ale Nejvyšší správní soud zamítl, protože ji neshledal důvodnou. Město Brno vlastní kasační stížnost proti rozsudku krajského soudu nepodalo. Stalo se tak z rozhodnutí zastupitelstva.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů