Markéta Vaňková

Primátorka města Brna Markéta Vaňková (ODS) mluví o smlouvách uzavřených mezi investory a městem Brnem na základě dokumentu „Zásady pro spolupráci s investory na rozvoji veřejné infrastruktury statutárního města Brna“ (.pdf). Ten brněnští zastupitelé schválili v březnu 2021 (.pdf, str. 13–14). Zásady následně nabyly účinnosti 1. dubna téhož roku, tedy před necelým rokem a půl.

Dokument nastavuje transparentní pravidla pro spolupráci města a soukromých investorů při výstavbě a financování veřejné infrastruktury. Pokud investoři na zásady přistoupí, mohou s městem uzavřít smlouvu, na jejímž základě poskytnou městu investiční příspěvek (.pdf, str. 6) do Fondu developerských projektů ve výši 800 korun za metr čtvereční podlahové plochy. Výdaje z něj jsou pak podle města Brna určené na konkrétní projekty v oblasti budování veřejné infrastruktury. Město se pak ve smlouvách naopak zavazuje poskytnout investorům součinnost při schvalovacím procesu pro jejich investiční záměry (.pdf, str. 3).

Doplňme, že kromě finančního investičního příspěvku se developeři mohou s městem dohodnout na tzv. nepeněžním plnění (.pdf, str. 2–3), v jehož rámci se investoři zavazují veřejnou infrastrukturu sami vybudovat či připravit projektovou dokumentaci. O hodnotu tohoto nepeněžního plnění se jim poté snižuje výše finančního investičního příspěvku.

Podle informací z června 2022 Brno za rok fungování zásad uzavřelo s investory pětatřicet smluv o spolupráci. Na jejich základě měli do Fondu developerských projektů postupně odvést 280 milionů korun. Reálně do něj nicméně do konce června vložili jen 40 milionů korun (.pdf, str. 67).

Znění smluv, které investoři s Brnem uzavřeli, lze nalézt v Registru smluv. V něm totiž podle zákona musí město zveřejňovat smlouvy s plněním nad 50 tisíc korun. U některých z těchto smluv nicméně není přesná výše investičního příspěvku, který se odvíjí od rozlohy podlahové plochy, uvedena. Pokud bychom sečetli alespoň k 18. září zveřejněné smlouvy, u kterých je výše investičního příspěvku uvedena, dostaneme se na 258 milionů Kč.

Doplňme, že na začátku září 2022 brněnské zastupitelstvo schválilo dalších 8 návrhů těchto smluv obsahujících závazky investičních příspěvků v souhrnné výši téměř 30 milionů Kč. Podle Registru smluv nicméně ke dni 18. září k jejich podepsání ještě nedošlo.

Vzhledem k chybějící výši investičního příspěvku v některých smlouvách jsme se obrátili na investiční odbor města Brna. Vedoucí odboru Tomáš Pivec pro Demagog.cz uvedl, že podle smluv „celková výše příspěvků činí 370 mil. Kč“. Ve Fondu developerských projektů je pak podle něj v současnosti „cca 45 mil. Kč“. Na základě vyjádření investičního odboru proto výrok Markéty Vaňkové hodnotíme jako pravdivý.

Brněnská předvolební koalice ODS a TOP 09 vyjadřuje ve svém programu, v sekci „Bydlení a rozvoj města”, na prvním místě podporu družstevního bydlení, které považuje za „nejlepší a nejlevnější formu bydlení, především pro mladé rodiny s dětmi”.

Hned jako druhý bod je skutečně zmíněna spolupráce se soukromými developery, která by měla fungovat na základě Zásad (.pdf) pro spolupráci s investory na rozvoji veřejné infrastruktury. Ve spolupráci s developery plánuje koalice například investice do brownfieldů.

Primátorka města Brna Markéta Vaňková (ODS) hovoří o dokumentu „Zásady spolupráce s investory na rozvoji veřejné infrastruktury statutárního města Brna“ (.pdf), který brněnští zastupitelé schválili v březnu 2021 (.pdf, str. 13–14). Zásady nabyly účinnosti v dubnu téhož roku.

Dokument nastavuje transparentní pravidla pro spolupráci města a soukromých investorů na výstavbě a financování veřejné infrastruktury. Brno mj. vyzvalo investory, aby o svých plánech město informovali již ve fázi přípravy (.pdf, str. 6). Investoři budou městu platit investiční příspěvek ve výši 800 korun za metr čtvereční čisté podlahové plochy. Doplňme, že postup dle Zásad je pro město Brno závazný, pro soukromé investory a městské části je ovšem pouze doporučený.

Markéta Vaňková je brněnskou primátorkou od roku 2018. Zastupitelé města tedy dokument schválili v době, kdy stála v čele magistrátu. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Primátorka města Brna Markéta Vaňková (ODS) mluví o smlouvách uzavřených mezi investory a městem Brnem na základě dokumentu „Zásady pro spolupráci s investory na rozvoji veřejné infrastruktury statutárního města Brna“ (.pdf). Ten brněnští zastupitelé schválili v březnu 2021 (.pdf, str. 13–14). Zásady následně nabyly účinnosti 1. dubna téhož roku, tedy před necelým rokem a půl.

Podle informací z června 2022 Brno za rok fungování zásad uzavřelo s investory pětatřicet smluv o spolupráci. Na jejich základě měli do Fondu developerských projektů odvést 280 milionů korun, reálně do něj do června vložili přibližně 40 milionů korun. Vedoucí investičního odboru magistrátu města Brna Tomáš Pivec pro Demagog.cz uvedl, že ke dni 19. září je na základě těchto zásad „uzavřeno 48 smluv“. Výrok Markéty Vaňkové proto hodnotíme jako pravdivý.

Doplňme, že v Registru smluv, v němž podle zákona musí město zveřejňovat smlouvy s plněním nad 50 tisíc korun, se nachází celkem 36 záznamů smluv, k jejichž uzavření došlo mezi Brnem a investory právě na základě zmíněných zásad. Jedná se konkrétně o smlouvy o spolupráci při výstavbě veřejné infrastruktury a smlouvy o poskytnutí investičního příspěvku ze strany investorů městu. Brno se naopak ve smlouvách zavazuje developerům poskytovat součinnost při schvalovacím procesu investičních záměrů (.pdf, str. 15).

Některé smlouvy ve spojitosti s těmito zásadami uzavřelo město s developery ještě dříve, než samotný dokument zásad vstoupil v platnost. První z těchto smluv se společností Západní brána Brno (.pdf, str. 26) např. říká, že se firma s městem dohodla na budoucí úpravě podle daných zásad, pokud je Brno schválí. Ve dvou případech poté podepsalo (.pdf) s developery memoranda o spolupráci (.pdf), která mají podobný charakter jako smlouvy uzavírané později, již přímo na základě zásad.

Na začátku září 2022 poté brněnské zastupitelstvo schválilo dalších 8 návrhů těchto smluv. V Registru smluv nicméně k datu 19. září ještě uvedeny nejsou.

Předně uveďme, že zde primátorka Brna Markéta Vaňková mluví o smlouvách uzavřených ve spojitosti se „Zásadami pro spolupráci s investory na rozvoji veřejné infrastruktury statutárního města Brna“, které brněnské zastupitelstvo schválilo v březnu 2021 (.pdf, str. 13–14).

Na základě tohoto dokumentu mohou developeři s městem podepsat smlouvu, v níž se zavazují městu poskytnout investiční příspěvek (.pdf, str. 6) ve výši 800 korun za metr čtvereční podlahové plochy do Fondu developerských projektů. Výdaje z něj jsou pak podle města Brna určené na konkrétní projekty v oblasti budování veřejné infrastruktury. Město se ve smlouvách naopak zavazuje poskytnout investorům součinnost při schvalovacím procesu pro jejich investiční záměry (.pdf, str. 3), například právě záměrů výstavby bytových komplexů apod.

Kromě finančního investičního příspěvku se developeři mohou s městem dohodnout na tzv. nepeněžním plnění (.pdf, str. 2–3), v rámci něhož se investoři zavazují veřejnou infrastrukturu sami vybudovat. Sem spadá technická infrastruktura (tedy zasíťování, dostatečná kapacita komunikací a parkovišť atd.) či objekty občanské vybavenosti, například zmiňované základní a mateřské školy (.pdf, str. 2–3).

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám souhrnné počty míst ve školách, které se developeři zavázali podle smluv postavit, nepodařilo dohledat. S dotazem jsme se proto obrátili na investiční odbor města Brna. Vedoucí odboru Tomáš Pivec pro Demagog.cz uvedl, že „v rámci uzavřených smluv bude nově zřízeno 1000 míst pro děti v mateřských školkách“. Podle jeho slov se také developeři zavázali vystavět „5 200 bytů“. Na základě vyjádření Tomáše Pivce tak výrok hodnotíme jako pravdivý.

Nejvyšší správní soud v roce 2012 zrušil celé Zásady územního rozvoje (ZÚR) Jihomoravského kraje, což vedlo k tomu, že město nemohlo přijímat změny územního plánu, ten totiž musí být se ZÚR v souladu.

V reakci na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pověřilo (bod č. 95) Zastupitelstvo města Brna radu města, aby předložila návrh dalšího postupu pořizování nového územního plánu. Návrh byl zpracován na základě konzultace s Krajským úřadem Jihomoravského kraje a metodické konzultace s Ministerstvem pro místní rozvoj. Rada města po konzultaci s ministerstvem doporučila (bod č. 87) zastupitelstvu, aby schválilo pokračování v procesu pořizování nového územního plánu, načež bylo toto doporučení zastupitelstvem schváleno (pdf).

Volební program ODS pro volby v roce 2010 (.pdf, str. 15) propaguje tzv. eGovernment, který vysvětluje slovy: „Elektronizace veřejné správy znamená využití nejmodernějších technologií pro vstřícnější kontakt státních institucí s občany.” Volební program z roku 2013 (.pdf, str. 6) obsahuje bod „Elektronizace veřejné správy”. Program strany z loňského roku (.pdf, str. 8) zmiňuje podporu rozvoje „digitální společnosti a eGovernmentu” a zároveň slibuje zavedení „přehledných elektronických služeb státu”.

Z hlediska činnosti ODS v parlamentu lze zaznamenat, že se strana rovněž zapojila do kroků vedoucích k větší míře elektronizace státní správy. Například poslanec ODS Ing. Jaroslav Krupka byl předsedou podvýboru pro veřejnou správu a informační systémy, který se zabývá elektronizací státní správy a organizací seminářů na toto téma. Podle zápisu (.pdf, str 2) ze schůze výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Ing. Jaroslav Krupka jeden z těchto seminářů také sám inicioval. Krupka se také podílel např. na návrhu zákona o elektronických úkonech z roku 2008. ODS se tedy elektronizaci věnuje dlouhodobě.

Na počátku roku 2015 zrušil Krajský soud v Brně aktualizaci územního plánu z důvodu chybějících zásad územního rozvoje (ZÚR). Každý územní plán totiž musí být v souladu se zásadami územního rozvoje, jakožto vyšší úrovní územně plánovací dokumentace. Vzhledem k tomu, že Jihomoravský kraj neměl ZÚR, nemohlo město Brno jakkoliv aktualizovat územní plán.

Proti rozsudku krajského soudu byla osobou zúčastněnou na řízení (NEUMANN bytový dům, a. s.) podána kasační stížnost, kterou ale Nejvyšší správní soud zamítl, protože ji neshledal důvodnou. Město Brno vlastní kasační stížnost proti rozsudku krajského soudu nepodalo. Stalo se tak z rozhodnutí zastupitelstva.

Radní města Brna schválili na svém zasedání 14. března 2018 příspěvek pro brněnské školy a jídelny v celkové výši 1 milión Kč (.pdf, str. 30). Příspěvek je určen na odměny a školení pro kuchaře a kuchařky, kteří připravují dietní stravu. Kromě toho je určen také na nákup kuchařského náčiní a potřebné odborné literatury.

Příspěvek mělo tehdy obdržet 20 brněnských škol, které dietní obědy vařily již dva a půl roku. Postupně se k nim měly připojit i další školy.