Markéta Vaňková

V září 2014 byla schválena Strategie parkování ve městě Brně (.pdf), která rozpracovávala projekt rezidenčního parkování a celkové parkovací situace v Brně. Jsou zde také projekty výstavby parkovacích domů a parkovišť P+R (Park and Ride, parkoviště pro odstavení auta a pokračování skrze MHD) v časovém horizontu 2020 a 2030, ne tedy nezbytně před spuštěním systému rezidentního parkování.

Od té doby byly otevřeny 2 parkovací domy. Jeden v centru Brna, v Panenské ulici. Vzhledem k těsné blízkosti Dominikánského náměstí nese jméno DOMINI PARK. Po necelých 2 letech stavebních prací byl slavnostně otevřen v září 2016. Dům tvoří dvě podzemní a osm nadzemních podlaží. "Připraveno je zde 361 parkovacích míst, z toho je 9 míst určeno pro osoby s omezenou pohyblivostí, pro motocykly je vyčleněno 10 míst a také je 20 místy pamatováno na vozidla s pohonem CNG a LPG na střeše parkovacího domu." Celkové stavební náklady činí cca 250 milionů Kč, společnost Brněnské komunikace a.s. je investorem stavby.

Druhým příkladem jsou garáže v Janáčkově kulturním centru. Práce byly zahájeny v lednu 2015 s celkovou investicí 300 mil. Kč. Kapacita garáží u Janáčkova divadla je 191 míst. Investorem jsou Brněnské komunikace, a.s. Garáže však v současné době čekají na výstavbu koncertního sálu, který je záležitostí až roku 2019. Dá se tedy říct, že jsou "zakonzervované" a tudíž momentálně nepoužitelné.

Co se týče parkovišť P+R, město ve své Strategii parkování (.pdf, str. 40 a násl.) počítá s realizací "3–4 parkovišť typu „P+R“ na hlavních příjezdových směrech do města" v horizontu roku 2020, podle Richarda Mrázka, náměstka primátora, by mělo dojít k vybudování až pěti podobných parkovišť. Doposud v Brně funguje jedno parkoviště Park and Ride u Ústředního hřbitova. Dosud spoře využívané odstavné parkoviště po zavedení rezidentního parkování hlásí dle mediálních zpráv téměř stále plno.

Rezidentní parkování bylo v první fázi zahájeno 1. září 2018 pro historické centrum, od 1. listopadu 2018 se pak rozšíří do dalších 3 oblastí Brna-střed. Ve strategii není explicitně plánováno, že by nutně navazovalo na některé kroky, i tak se v oblasti parkování jistá opatření provedla. Vaňková tedy zavádí, když vyvolává dojem, že by město porušilo postupy dané strategií.

Strategický dokument Strategie parkování ve městě Brně schválilo městské zastupitelstvo v září roku 2014. V podkladech strategie se počítá s parkovišti typu P+R. Tyto „Park and Ride“, tedy „zaparkuj a jeď“ místa, jsou systém záchytných parkovišť převážně umístěných v okrajových zónách města s přímou návazností na hlavní radiální komunikace a systém VHD. V rámci dokumentu se počítalo se 7 místy pro P+R do roku 2020 a dalšími 5 místy do roku 2030 (.pdf, str. 41–42).

Dvě desítky míst proklamuje vedení města až v poslední době, kdy zároveň došlo k realizaci jednoho parkoviště P+R v oblasti Ústředního hřbitova. O dalších vedení města zatím jen uvažuje.

Zmiňovaný Domini Park je dle Strategie popisován jako „parkovací dům Panenská“ (.pdf, str. 48). Stavba byla zahájena v roce 2014, do provozu byla uvedena až v září 2016.

Výrok je hodnocen na základě jednotlivých rozpočtů města Brna. Sledovali jsme celkové výdaje města a kapitálové výdaje (tedy investice) do silnic. Tabulka níže obsahuje informaci o výši investic a celkových výdajích (investice v milionech, rozpočet v miliardách) a také procentuální podíl investic do silnic na celkovém rozpočtu.

Současná koalice připravovala rozpočet na rok 2015 a následné rozpočty. Lze jí tudíž přičítat právě tohle období. Průměrně se v tomto období ročně vynaložilo v rámci investic na silnice 490 milionů. V minulém volebním období (2011–2014) to bylo průměrně 250 milionů ročně. I v součtu těchto let je zjevné, že za minulé období byla investována 1 mld. Kč, zatímco v tomto období šlo o celkovou investici 1,96 miliardy. V poměru k rozpočtu pak rovněž „vede“ současná radnice.

Markéta Vaňková v pořadu u tohoto výroku také použila graf, který se ovšem zabývá něčím jiným. Na grafu má být znázorněn rozpočet města a výdaje na správu a údržbu místních komunikací. Nejde tedy o investice, o kterých mluví.

Vizuální zpracování grafu je mimochodem zcela nesmyslné. Není zde uvedena žádná hodnota, v níž se mají jak rozpočet, tak i výdaje na komunikace pohybovat. Tedy ve většině sledovaných let jsou hodnoty výdajů na silnice vyšší, než jaký je celý rozpočet města. Což je pochopitelně nemožné.

Na počátku roku 2015 zrušil Krajský soud v Brně aktualizaci územního plánu z důvodu chybějících zásad územního rozvoje (ZÚR). Každý územní plán totiž musí být v souladu se zásadami územního rozvoje, jakožto vyšší úrovní územně plánovací dokumentace. Vzhledem k tomu, že Jihomoravský kraj neměl ZÚR, nemohlo město Brno jakkoliv aktualizovat územní plán.

Proti rozsudku krajského soudu byla osobou zúčastněnou na řízení (NEUMANN bytový dům, a. s.) podána kasační stížnost, kterou ale Nejvyšší správní soud zamítl, protože ji neshledal důvodnou. Město Brno vlastní kasační stížnost proti rozsudku krajského soudu nepodalo. Stalo se tak z rozhodnutí zastupitelstva.

Pravidla parkování a vjezdu do centra se dají zjistit při prostudování oficiálních stránek města. Nicméně je nutno uznat, že většina obyvatel Brna má v nově zavedeném systému zmatek. O tom vypovídá i přetížená informační linka, velké množství neoprávněných vjezdů nebo zmatky týkající se některých výjimek z běžného režimu.

Zavedení rezidentní zóny v centru města je v Brně spojeno nejen s funkcí modrých parkovacích míst, ale i s povoleným vjezdem jen pro rezidenty a podnikatele se sídlem firmy uvnitř zóny. Jak říká náměstek brněnského primátora pro dopravu Richard Mrázek (ANO): „Netvrdím, že jsme to vymysleli dokonale a že odstraníme všechno, ještě než to spustíme, ale nastavili jsme systém pro obyvatele města příjemnější než třeba v Praze.“

Omezení zasáhlo celkově 31 ulic, průjezdnými i nerezidentům a neabonentům zůstanou jen ulice Masarykova a Rašínova.

Územní plán města Brna byl přijat v roce 1994. Z důvodu ekonomických, sociálních a demografických změn, které vedly k rozvoji města, schválilo Zastupitelstvo města Brna v roce 2018 nový záměr územního plánu. Za hlavní cíl nového územního plánu byl stanoven trvale udržitelný rozvoj a prosperita města. 

Způsob zpracování nového územního plánu stanovil nový stavební zákon, má proto odlišnou formu i členění než platný územní plán. 

Pokyny pro zpracování návrhu nového územního plánu byly schváleny Zastupitelstvem města Brna na jeho zasedání dne 19. června 2018 (.pdf, str. 50). Dalším krokem má být zpracování schváleného návrhu. 

Radní města Brna schválili na svém zasedání 14. března 2018 příspěvek pro brněnské školy a jídelny v celkové výši 1 milión Kč (.pdf, str. 30). Příspěvek je určen na odměny a školení pro kuchaře a kuchařky, kteří připravují dietní stravu. Kromě toho je určen také na nákup kuchařského náčiní a potřebné odborné literatury.

Příspěvek mělo tehdy obdržet 20 brněnských škol, které dietní obědy vařily již dva a půl roku. Postupně se k nim měly připojit i další školy.

Město Brno má stále platný územní plán, který byl přijat ještě v roce 1994. Podle něj může stavební úřad vydávat povolení ke stavbě i pro investory. Není tedy pravda, že by v Brně nemohla být žádná nová výstavba.

Zastupitelstvo města Brno schválilo (.pdf) v roce 2018 nový záměr územního plánu. „Za hlavní cíl nového územního plánu byl stanoven trvale udržitelný rozvoj a prosperita města.“ ... „Způsob zpracování nového územního plánu stanovil nový stavební zákon, má proto poněkud odlišnou formu i členění než platný územní plán.“

Pokyny pro zpracování Návrhu nového územního plánu byly schváleny Zastupitelstvem města Brno na jeho zasedání dne 19. června 2018 (.pdf, str. 50). Dalším krokem má být zpracování schváleného návrhu. 

Příkladem nových staveb investorů může být vznikající rezidence Malostranská, rezidence Juliana pod Bílou Horou či rezidence Grohova23. Investoři tedy své projekty realizovat mohou, byť s vědomím, že vzniká nový územní plán, který v různých fázích realizace může nebo nemusí jejich projekty zasáhnout.