Marek Ženíšek

Předseda zahraničního výboru sněmovny Marek Ženíšek v pořadu Události, komentáře ze dne 26. dubna 2022 uvedl (video, 5:21), že od 1. dubna se podařilo navýšit české zásobníky plynu téměř o 90 %. Při ověřování tohoto výroku se tedy zaměříme na období od 1. do 25. dubna 2022 a pokusíme se zjistit, zda skutečně došlo k deklarovanému navýšení zásob plynu. 

Je třeba zmínit, že v České republice existují čtyři společnosti, které provozují (.pdf, str. 19) podzemní zásobníky plynu: největší z nich je RWE Gas Storage CZ se šesti podzemními zásobníky o objemu přes 2,7 miliardy metrů krychlových. Dalšími jsou MND Energy Storage vlastnící dvě skladovací struktury a Moravia Gas Storage s jedním zásobníkem. Na českém území – v Dolních Bojanovicích (.pdf, str. 58) v těsné blízkosti slovenských hranic – se také nachází jeden zásobník společnosti SPP Storage. Ten však slouží (.pdf, str. 9) primárně pro potřeby Slovenska a není připojený k české plynárenské soustavě (.pdf, str. 19), do výpočtů v našem hodnocení ho proto nezahrnujeme.

Mluvčí největšího českého provozovatele podzemních zásobníků plynu RWE Gas Storage CZ Simona Hladíková pro Právo řekla: „Na základě požadavků zákazníků jsme začali uskladňovací sezonu o několik týdnů dříve než obvykle, 1. dubna.“ Od tohoto dne tedy došlo u jmenované společnosti k cílenému shromažďování plynu v zásobnících. Na jejich webových stránkách pak můžeme vidět údaje o aktuálním stavu zásob: 1. dubna byla zásoba plynu 4,4 TWh, společnost zásoby pozvolna navyšovala a k datu 25. dubna tvořily celkové zásoby 8,8 TWh. Kdybychom tedy brali v úvahu pouze navýšení zásob plynu u RWE Gas Storage CZ, došlo by od 1. do 25. dubna k 100% přírůstku. Protože však Marek Ženíšek vysloveně neuvedl, že hovoří pouze o zásobnících společnosti RWE Gas Storage CZ, je třeba brát v potaz všechny české zásobníky plynu. 

Co se týče dalších dvou společností, MND Energy Storage uvádí k 1. dubnu stav zásob plynu ve výši 0,957 TWh a k 25. dubnu 1,276 TWh. Moravia Gas Storage informuje 1. dubna o zásobách 0,198 TWh, 25. dubna je pak stav 0,045 TWh. U poslední jmenované společnosti je tedy patrné, že naopak došlo ke snížení zásob.

Pokud sečteme zásoby plynu v zásobnících společností RWE Gas Storage CZ, MND Energy Storage a Moravia Gas Storage k 1. dubnu 2022, dostaneme číslo přibližně 5,555 TWh. Ke dni 25. dubna je to pak 10,121 TWh. Oproti stávajícímu stavu tak došlo ke zvýšení zásob plynu o 4,566 TWh. Pokud tento nárůst vyjádříme v procentech, jde přibližně o 82,4 %. Marek Ženíšek sice uvádí vyšší podíl, jím uváděných 90 % nicméně stále spadá do naší 10% tolerance, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Předně uveďme, že podle veřejně dostupných informací o jednotlivých dodávkách, které vláda zveřejnila před 26. dubnem, Česká republika Ukrajině poskytla darem zdravotnický a vojenský materiál a techniku v hodnotě přibližně 1,5 miliardy korun (viz níže). V pátek 29. dubna nicméně Jana Zechmeisterová z tiskového oddělení Ministerstva obrany pro ČTK potvrdila, že „hodnota vojenské pomoci Ukrajině činí (…) téměř tři miliardy korun“, jak ve výroku uvádí poslanec Marek Ženíšek. Dodejme, že resort obrany již delší dobu nezveřejňuje, jaký přesně vojenský materiál Ukrajině posílá.

Podrobnější informace o pomoci Ukrajině Ministerstvo obrany sdělovalo především v době před začátkem ruské invaze a těsně po jejím zahájení. Na konci ledna 2022 česká vláda uvedla, že schválila, aby bylo Ukrajině darováno celkem 4 tisíce dělostřeleckých granátů v hodnotě 36,6 mil. Kč. Konkrétně to byly granáty ráže 152 milimetrů. Zmiňme, že je česká armáda používá jako munici do starších houfnic, které v budoucnu plánuje nahradit modernějším typem, do nichž se používá standardizovaná munice NATO ráže 155 milimetrů. 

26. února pak vláda ČR schválila další dar, tentokráte v hodnotě 188,1 milionů Kč. Tvořily ho především ruční palné zbraně a munice. Součástí daru bylo například 5 tisíc útočných pušek, 2 tisíce samopalů či 3 tisíce kulometů.

O den později vláda oznámila, že rozhodla o daru ve výši 400 milionů Kč. Tentokrát ovšem ministryně obrany Jana Černochová odmítla z bezpečnostních důvodů specifikovat, jaký vojenský materiál chce darovat. Premiér Fiala pouze uvedl, že o tento materiál požádal přímo ukrajinský prezident a že to nebudou lehké zbraně jako v předešlém případě.

2. března byla schválena další materiální pomoc v hodnotě 21 mil. Kč, tentokrát zdravotnický materiál ze zásob Armády České republiky. Konkrétně byly odeslány batohy pro bojové záchranáře, lékárničky, záchranářská nosítka, léky, spotřební zdravotnický materiál „pro urgentní medicínu“ a další. 

3. března vláda informovala o dodávce dalšího vojenského vybavení na Ukrajinu v hodnotě 17 mil. Kč. Zbraně, munici a další materiál tehdy darovaly české zbrojařské firmy (Česká zbrojovka, Holík International, DSS a Sellier & Bellot) Ministerstvu obrany, které je poté poslalo přímo na Ukrajinu.

V polovině března ministryně Jana Černochová uvedla, že vláda chystá další dar v hodnotě přibližně 725 mil. Kč. Z bezpečnostních důvodů opět neuvedla, jaký materiál (či technika) to bude.

O zatím poslední vojenské pomoci Ukrajině informovala ministryně Černochová 6. dubna. Její obsah opět nespecifikovala, pouze uvedla, že je to dar v hodnotě 133 mil. Kč. 

Na závěr uveďme, že pokud bychom sečetli hodnotu jednotlivých darů vojenského materiálu, o kterých vláda veřejně informovala před 26. dubnem, dostali bychom celkovou částku 1,52 miliardy korun. Ministerstvo obrany nicméně později skutečně potvrdilo, že celková hodnota materiální pomoci věnované Ukrajině dosahuje téměř tří miliard korun, proto výrok Marka Ženíška hodnotíme jako pravdivý.

Pro kontext nejdříve uveďme, že Marek Ženíšek (TOP 09) tu mluví o změně postoje Německa v reakci na ruskou agresi na Ukrajině.

Po začátku ruské invaze na Ukrajinu 24. února Německo nejdříve postupovalo zdrženlivě co se týče schvalování nových, tvrdších sankcí proti agresorovi. Odmítalo například odpojit Rusko od mezibankovního platebního systému SWIFT. Nakonec nicméně německá vláda 25. února odpoledneotočila a oznámila, že sice posuzuje důsledky odstřižení Ruské federace od SWIFTu, ale není proti.

Na konci roku 2021, kdy Rusko začalo u ukrajinských hranic soustřeďovat vojenské síly, čelilo Německo kritice pro neochotu obětovat spuštění plynovodu Nord Stream 2. Ten měl po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska přímo do Německa. Uveďme, že v současnosti je již dostavěný a podle vyjádření provozovatele z konce roku 2021 také naplněný plynem. 

Plynovod ale dosud nezískal od německých regulačních úřadů povolení k provozu. Jedním z důvodů bylo také to, že ostatní evropské státy poukazovaly na nebezpečí, které může zvýšená závislost na ruském plynu představovat. Plán, aby nedošlo k otevření Nord Stream 2 v případě napadení Ukrajiny, prosazovaly především Spojené státy americké. Na konci ledna 2022 vyjádřil mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price postoj USA: „Chci to říct úplně jasně: pokud Rusko jakýmkoli způsobem napadne Ukrajinu, Nord Stream 2 se nespustí.”

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbock následně ve čtvrtek 27. ledna na půdě německého parlamentu potvrdila, že tehdy připravovaný sankční balíček EU počítá i s případnou blokací Nord Stream 2. Když Vladimir Putin 22. února uznal nezávislost Doněcké a Luhanské lidové republiky a vyslal do těchto oblastí ruskou armádu, německý kancléř Olaf Scholz oznámil, že plynovod povolení nedostane. 

„Dnes jsem požádal spolkové ministerstvo hospodářství, aby stáhlo stávající zprávu k analýze zásobovací bezpečnosti u Spolkové agentury pro sítě. Zní to možná technicky, ale je to nezbytný správně-právní krok, aby nyní produktovod nemohl získat certifikaci,“ uvedl tehdy Scholz s tím, že bez certifikace nemůže být Nord Stream 2 zprovozněn. V této fázi se tedy skutečně jedná o „konec Nord Stream 2“, jak ve výroku zmiňuje Marek Ženíšek.

Dále uveďme, že na Německo před vypuknutím invaze směřovala kritika také za to, že Ukrajině v době stupňujícího se napětí mezí ní a Ruskem nechtělo poslat pomoc v podobě zbraní. Nad rozhodnutím Německa poslat Ukrajině vojenské přilby místo zbraní či munice se na konci ledna pozastavoval například starosta Kyjeva Vitalij Kličko: „Pro chování německé vlády nemám slov. Ministryně obrany patrně nepochopila, že máme co do činění s perfektně vyzbrojenou ruskou armádou, která může každou chvílí začít s další invazí.“

Ačkoli ještě na začátku února Olaf Scholz uváděl, že je striktně proti dodávkám smrtících zbraní na Ukrajinu, po zahájení ruského útoku na Ukrajinu Německo svůj postoj v otázce dodávek zbraní kompletně přehodnotilo. 26. února tak kancléř Scholz oznámil, že Německo dodá Ukrajincům protitankové střely a rakety.

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu, který je základním soudním orgánem Organizace spojených národů, 16. března nařídil Rusku, aby okamžitě zastavilo všechny své válečné operace na Ukrajině (.pdf). Západní země a Ukrajina ruskou armádu obviňují z toho, že na Ukrajině, zejména ve městech, záměrně útočí na civilní cíle. Kvůli tomu umírají stovky lidí nezapojených do bojů včetně desítek dětí.

Uveďme, že Ukrajina již 26. února podala k Mezinárodnímu soudnímu dvoru na Rusko žalobu, která se týkala sporu o „výklad, provádění a plnění Úmluvy o genocidě“. Jedná se o dokument z roku 1948 (.pdf), který ratifikovala Ukrajina i Rusko a který těmto státům umožňuje projednat své spory u Mezinárodního soudního dvora (.pdf, str. 1). Připomeňme, že právě údajnou genocidou ruských obyvatel v Doněcké a Luhanské oblasti Rusko od počátku odůvodňuje zahájení války na Ukrajině.

Ruská federace jednání soudu, které proběhlo na začátku března, bojkotovala. Nedostavila se na něj a stížnost Ukrajiny označila za absurdní.

K nařízení soudního dvora OSN o zastavení vojenských operací se vyjádřil tiskový mluvčí Vladimira Putina Dmitrij Peskov. „Ne, nemůžeme brát toto rozhodnutí v úvahu. U Mezinárodního soudního dvora existuje pojem ‚souhlas stran'. Tady žádný souhlas být nemůže. V tomto případě to nemůžeme brát v úvahu,“ uvedl Putinův mluvčí Peskov podle agentury TASS. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová se k rozhodnutí soudu také vyjadřovala odmítavě a tvrdila, že „v případu této konkrétní žaloby soud nemá jurisdikci“.

Doplňme, že rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora je pro členské státy OSN, tedy i pro Rusko, závazné (.pdf, str. 18). V případě neuposlechnutí může soud věc přednést před Radu bezpečnosti OSN. V Radě bezpečnosti OSN ale Rusko patří mezi pět stálých členů se zvláštními pravomocemi, tudíž má neomezené právo veta. Může tedy blokovat jakékoliv rozhodnutí rady.