Dodali jsme Ukrajině (vojenský materiál, pozn. Demagog.cz) téměř za 3 miliardy korun.
Tak zatím ustoupilo pouze Maďarsko ze všech těch zemí, když se rozhodlo splnit ty podmínky, které neodpovídají té smlouvě (platby za ruský plyn v rublech, pozn. Demagog.cz).
(...) se podařilo od 1. dubna ty zásobníky plynu navýšit téměř o 90 %.
Ta jeho (Ruska, pozn. Demagog.cz) odpověď na ten verdikt ze strany soudního dvoru v Haagu byla jednoznačná – že ho nebude respektovat.
(...) krokům, na které (Německo, pozn. Demagog.cz) přistoupilo v minulých dnech nebo týdnech. Ať už to byl de facto konec Nord Streamu 2 a v řadě dalších oblastí.
Pan ministr Babiš jeden den říká, že chce podpořit armádu, pak zkrátka nechce podpořit ten návrh, který jsme udělali na výboru pro obranu.
O výborovém návrhu informovalo i Ministerstvo obrany na svých oficiálních stránkách. Nesouhlas vyjádřený ministrem Babišem zaznamenala Česká tisková kancelář. Informaci následně přebral například Rozhlas, Česká televize či Idnes.cz.
Ministr financí zároveň také přislíbil podporu armádě. První větší příslib padl v dubnu 2015 po návštěvě Pentagonu, kdy armádě slíbil dokonce 20 miliard. Dále svou podporu vyjádřil po ministerské návštěvě 73. tankového praporu v Přáslavicích například oficiální portál Informačního centra o NATO nebo Idnes.cz.
Naopak jsou to lidé (ti, se kterými Zeman sdílel Albertov na 17. listopadu, pozn. Demagog.cz), kteří veřejně hovoří o tom, že kdo má jiný názor, tak by mu měla být odebrána politická a občanská práva.
Marek Ženíšek patrně naráží na některé z výroků Martina Konvičky, vyřčené na sociální síti Facebook. Martin Konvička byl právě jedním z těch, co vedle prezidenta Zemana stál 17. listopadu na Albertově. Přikládáme několik printscreenů a výrok hodnotíme jako pravdivý.
Rezoluce neřeší nic konkrétně, stejně to bude na těch jednotlivých státech, kdo se toho ujme a v jaké podobě.
Zástupci všech patnácti členských států se shodli na přijetí opatření nezbytných ke zintenzivnění boje proti terorismu, zamezení financování terorismu a zúčtování s těmi, kdo jsou zodpovědní za teroristické činy, porušování mezinárodního humanitárního práva nebo porušování lidských práv.
Zmíněná rezoluce, o které Marek Ženíšek mluví, tedy sice není konkrétní ve specifických krocích, které by konkrétní státy měly podniknout, avšak k tomu ani rezoluce Rady bezpečnosti OSN neslouží.
Obecně je rezoluce OSN oficiálním dokumentem několika málo stran, který vyvíjí tlak na členské státy, vyjadřuje stanovisko k určitému konkrétnímu tématu, doporučuje další postup OSN či jiných subjektů. Dopad většiny rezolucí netkví ani tak v závaznosti konkrétních opatření, jako ve vyjádření jasného stanoviska OSN k dalším krokům a podpoření států v dalším postupu určitým směrem.
Sankce právě působí velký problém Vladimiru Putinovi právě v oblasti ekonomiky, že tedy ty sankce jsou do jisté míry účinné.
Ruské sankce, dohromady s poklesem ceny ropy, opravdu Rusku ekonomické problémy způsobují. Mezinárodní měnový fond (MMF) dokonce v srpnu tohoto roku (2015) řekl, že sankce Západu mohou vyústit v 9% pokles ruského HDP.
MMF dále předpokládá, že se ruské HDP sníží o 3,4 % během celého roku 2015, vzhledem ke klesajícím reálným platům, vyšší nákladům na půjčky a poničené důvěře domácí poptávky. Západní sankce a ruské odvetné protisankce směřované proti importu jídla a zemědělských produktů, mohou být zodpovědné za cca. polovinu tohoto poklesu. (CNN, Daily Express). Jak píše Stratfor, sankce určitě nejsou jediným důvodem poklesu rublu a obtíží ruského bankovního sektoru, ale jsou enormní zátěží již velmi tíživého poklesu cen energií.
Rusko dnes má úplně jinou představu o tom, jak by asi Sýrie měla vypadat, má jiný názor na to, zda-li ponechat současného diktátora v Sýrii Asada či nikoliv, stejně tak asi Írán má jiné zájmy než-li Saúdská Arábie.
V září 2015 prohlásil ruský prezident Vladimir Putin, že i přes pokračující zásobování syrského režimu prezidenta Bašára al-Asada zbraněmi, ještě není vojenská intervence v Sýrii na pořadu dne. Již 30. září se však stal uvažovaný zásah realitou. Původní tvrzení, že ruská letadla útočí pouze na pozice Dáeš (akronymem pro teroristickou skupinu Islámský stát) se během dalších dní ukázaly jako nepravdivé a vyšlo najevo, že jde především o vojenskou podporu režimu, neboť nálety směřují i vůči jiným opozičním i teroristickým organizacím. Putin navíc opakovaně prohlásil, že Asad je v čele země pro porážku Dáeš nutný. Tato podpora se však také postupně mění. V listopadu 2015 Rusko podepsalo dokument, ve kterém navrhuje 18 měsíců trvající reformní proces zakončený prezidentskými volbami. Ruské ministerstvo zahraničí ve stejném měsíci potvrdilo, že netrvá na tom, aby Asad zůstal v čele země.
Na druhou stranu americký prezident Barack Obama, stejně jako někteří jeho západní kolegové, nadále trvá na tom, že Asad musí z čela země pro řešení syrského konfliktu odejít. USA dále podporují syrské povstalce proti Dáeš a zároveň do Sýrie vysílají speciální vojenskou jednotku, aby bojovaly proti Islámskému státu, ne však přímo proti prezidentovi Asadovi. Podle mluvčího Bílého domu Joshe Earnesta bude „úkolem amerických vojáků výcvik, poradenství a asistence“.
Pokud jde o Írán a Saúdskou Arábii, první jmenovaná země na počátku listopadu vyhrožovala, že z jednání o Sýrii odejde, pokud nebudou dostatečně konstruktivní. V tomto kontextu Írán mluvil přímo o negativní roli Saúdů. Dohromady s Ruskem navíc nahlas odmítá jakékoli vnější pokusy o svržení Asada. Naopak Saúdská Arábie zdůrazňuje, že by měl Írán odchod Asada přijmout a dohromady se Spojenými arabskými emiráty podporují syrskou opozici.
