Markéta Pekarová Adamová

Předsedkyně TOP 09 zmiňuje fungování AntiCovid týmu jako důkaz toho, že koalice SPOLU má se záležitostmi ohledně řešení pandemie covidu-19 zkušenosti. Iniciativa AntiCovid tým funguje již od listopadu roku 2020. Hlavním úkolem týmu je připravovat návrhy postupu při boji s pandemií. Poslankyně Pekarová Adamová také kritizuje (video, čas 2:45) vládu za to, že se návrhy AntiCovid týmu neřídila: „Kdyby byla bývalá vláda některá z nich už dávno aplikovala, tak jsme se do té situace dnešní ani nemuseli dostat.“

Tzv. AntiCovid tým vytvořily politické strany ODS, KDU-ČSL a TOP 09 v polovině listopadu roku 2020. Momentálně má osm členů. Za ODS jsou to poslanci Bohuslav Svoboda, Martin Baxa a Martin Kupka. Za KDU-ČSL jsou členy poslanci Vít Kaňkovský a Marek Výborný a senátor Lumír Kantor. TOP 09 nominovala poslance Vlastimila Válka a také místopředsedu strany Lukáše Otyse. Dříve byl členem i bývalý poslanec Dominik Feri.

Tento tým koalice SPOLU se zavázal každý týden podávat konstruktivní návrhy, jak koronavirovou krizi řešit. Své návrhy také předkládali příslušným ministerstvům. Uveďme také, že členové své návrhy konzultují s odborníky.

20. října iniciativa oznámila, že se AntiCovid tým stane týmem nezávislých odborníků, který by měl být k dispozici současnému i nadcházejícímu vedení Ministerstva zdravotnictví. Na webu AntiCovid tým uvádí, že „úkolem odborného týmu bude konzultovat postup vlády především z odborného, ale také nezávislého a objektivního, hlediska. Jeho členy budou odborníci, kteří nejsou spojeni se žádnou politickou stranou. Tým se bude skládat výhradně z odborníků z akademické sféry, vědy a odborných institucí“. Jména členů by měla být zveřejněna během týdne od 25. října.

Uvést můžeme také některé z návrhů, se kterými AntiCovid tým přišel. V červenci 2021 to bylo například téma uznávání protilátek po prodělání onemocnění covid-19. Iniciativa zastávala názor, že by se dostatečná hodnota protilátek měla uznávat jako alternativa testů nebo očkování. Tým se však zabýval také finančními kompenzacemi pro podniky nebo způsobem, jakým fungují opatření na školách.

Závěrem uveďme, že tématem AntiCovid týmu koalice SPOLU jsme se zabývali již dříve.

K rušení protiepidemických opatření Ministerstva zdravotnictví přistoupily soudy opakovaně. V listopadu 2020 bylo zrušeno opatření nařizující nošení roušek v budovách a na zastavěných prostranstvích, v únoru poté nařízení o povinném testování zaměstnanců domovů pro seniory. Ke zrušení dalšího opatření, které se týkalo nutnosti předložit negativní test před návratem ze zahraničí a které bylo vydáno za doby působení ministra Jana Blatného, došlo v březnu 2021. V dubnu poté Nejvyšší správní soud kvůli nedostatečnému odůvodnění rozhodl, že dřívější opatření související s testováním ve firmách bylo v rozporu se zákonem. Později byla zrušena i opatření o povinném testování pracovníků malých podniků či OSVČ.

Za doby působení tehdejšího ministra Petra Arenbergera byla zrušena opatření omezující obchod a setkávání, nařízení ohledně testování zaměstnanců a regulace provozu restaurací a kasin. Za nezákonné bylo také označeno tehdy již ministerstvem zrušené opatření zakazující noční prodej ve večerkách, nařízení o provozu vleků a lanovek či opatření týkající se uzavření restaurací.

Soud v červnu za nezákonná zpětně označil také opatření o uzavření škol, nařízení týkající se omezení provozu sportovišť a pro nedostatečné odůvodnění také povinnost nošení ochrany dýchacích cest. Stejně tomu bylo i v případě opatření vztahujícího se k omezení stravovacích a ubytovacích služeb z přelomu dubna a května. Podobný závěr Nejvyšší správní soud vyslovil i v případě opatření Ministerstva zdravotnictví ze 14. května 2021, které nezahrnulo hladinu protilátek mezi faktory umožňující vstup do některých vnitřních prostor nebo účast na hromadných akcích. 

V červnu 2021 zrušil (.pdf) Městský soud v Praze opatření vydané ministerstvem již za doby úřadování Adama Vojtěcha, které nařizovalo absolvovat test před návratem do České republiky individuální dopravou.

Další zrušené opatření se týká povinnosti nošení roušek a respirátorů uvnitř budov. Nejvyšší správní soud postrádal dostatečné odůvodnění červnového opatření a dal Ministerstvu zdravotnictví tři dny na nápravu. Ministerstvo nicméně v této lhůtě stihlo nařízení upravit, povinnost nosit ochranu úst a nosu tak nadále zůstává. Právě opatření týkající se povinnosti nosit ochranu úst a nosu tedy bylo soudem rušeno opakovaně, jak uvádí Markéta Pekarová Adamová.

Na fakt, že některá opatření byla rušena opakovaně, a to pro stejné vady, upozornil i sám Nejvyšší správní soud: „V právním státě není možné, aby moc výkonná nerespektovala jasně vyjádřený názor soudu a kladla překážky moci soudní při dbání na dodržování zásad demokratického právního státu, který je založen na úctě k právům a svobodám člověka a občana. Soud po ministerstvu pouze vyžaduje naplnění požadavků na odůvodnění, které jasně stanoví pandemický zákon. Přesto tomuto požadavku není ministerstvo schopno dostát.“

Zatím naposledy zrušil pražský městský soud opatření Ministerstva zdravotnictví týkající se povinnosti vyplnit příjezdový formulář po návratu ze zahraničí a také část opatření, které nařizovalo pobýt minimálně pět dní po návratu v takzvané samoizolaci pro lidi vracející se ze zemí s vysokou mírou rizika nákazy.

Mezi opatření, o kterých Markéta Pekarová Adamová hovoří (video, 06:00), řadí například očkování u praktických lékařů, zřízení malých očkovacích center přímo v provozech velkých firem nebo vysokých škol. Zmiňuje také očkování cizinců, kteří mají na území České republiky pracovní povolení. Kromě očkování samotného zmínila také strategickou komunikaci. 

Za koalici SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) o těchto opatřeních hovořil před sněmovním jednáním 17. září 2021 poslanec Vlastimil Válek (TOP 09). Řekl, že ke zvýšení proočkovanosti v České republice by mohla pomoci právě spolupráce s vysokými školami nebo očkování cizinců zdarma. „Dokonce bych debatoval o tom, že pokud chtějí získat pracovní povolení, tak se musí naočkovat,“ řekl Válek. Pro kontext uveďme, že cizinci a Češi bez zdravotního pojištění se mohou nechat očkovat od června. Cena za očkování vakcínou Pfizer/BioNTech nemá přesáhnout 850 korun. V rámci univerzit zmiňoval Válek zřízení očkovacích center pro české i zahraniční studenty. Místopředseda TOP 09 Válek mluvil také o nutnosti nové očkovací kampaně, tedy jedné z možných forem strategické komunikace, kterou Markéta Pekarová Adamová také zmiňuje.

Hlavním tématem tehdejší schůze Sněmovny bylo uznávání protilátek jako alternativy k testům a očkování. Obě tehdy opoziční koalice se v tomto shodovaly a apelovaly na vládu, aby dostatečnou hladinu protilátek jako prokázání bezinfekčnosti přijímala.

O tom, že by stát měl do očkování rizikových skupin obyvatel více zapojit praktické lékaře, pak Markéta Pekarová Adamová veřejně mluvila (video, čas 1:43:29) například v polovině července 2021.

Koalice SPOLU se k opatřením vyjadřuje také skrze svůj AntiCovid tým. Ten konzultuje s odborníky návrhy na to, jak s pandemií bojovat, a následně je předkládá vládě. Už v březnu tento tým například představil vlastní schéma řešení epidemie. V červenci tým také přišel s tématem uznávání protilátek k prokázání bezinfekčnosti.

Jednou z hlavních otázek, kterou se po volbách koalice SPOLU a PirSTAN zabývají, je obsazení ministerstev a vytvoření nové vlády. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová v rozhovoru zmiňuje, že pětikoalice zveřejní finální rozdělení ministerstev v médiích, až skončí všechna vyjednávání. Naznačuje ale, že Vlastimil Válek (TOP 09) by podle jejího názoru mohl být dobrým ministrem zdravotnictví, protože má dostatečné množství zkušeností, a to i v rámci epidemie covidu-19.

Jak vyplývá z informací na webu Poslanecké sněmovny, Vlastimil Válek skutečně byl v minulém volebním období (v letech 2017–2021) členem Výboru pro zdravotnictví a také členem Dočasné komise pro hodnocení účinnosti vládní pomoci v rámci COVID.

Tzv. AntiCovid tým je iniciativa, která vznikla v rámci koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) v listopadu 2020. Dle těchto tří stran je účelem AntiCovid týmu předkládání návrhů, které se týkají zastavení koronavirové krize, vládě a zodpovědným ministrům.

Zmiňme, že na stránkách AntiCovid týmu je Vlastimil Válek ve výčtu členů uveden na jednom z prvních míst, spolu s předsedy stran koalice SPOLU Petrem Fialou za ODS, Markétou Pekarovou Adamovou za TOP 09 a Marianem Jurečkou za KDU-ČSL. Seznam ostatních členů se poté objeví až po rozkliknutí další části webu. Iniciativa nicméně nemá žádnou oficiálně danou hierarchickou strukturu. Aby bylo možné výrok potvrdit či vyvrátit, je nutné se na činnost AntiCovid týmu podívat podrobněji.

Vlastimil Válek se často účastní tiskových konferencí AntiCovid týmu (například video zde a zde) a mluví na nich obvykle jako první, což může být důkazem jeho významné pozice při jednáních týmu a jeho prezentaci veřejnosti. Dále se Válek například účastnil (video) vyjednávání s minulým ministrem zdravotnictví Janem Blatným. K této příležitosti byla taktéž svolána tisková konference, kde byl Vlastimil Válek tiskovým mluvčím představen jako „neformální šéf AntiCovid týmu“ (čas 0:10). Doplňme, že jako šéfa AntiCovid týmu Válka označují i některá média.

Vlastimil Válek tedy skutečně je jednou z nejvýraznějších osob AntiCovid týmu koalice SPOLU a je považován za jejího šéfa, ačkoli sama iniciativa nemá jasně danou hierarchickou strukturu. Výrok proto celkově hodnotíme jako pravdivý.

Vlastimil Válek, kandidát koalice SPOLU, člen TOP 09 a možný budoucí ministr zdravotnictví, v rozhovoru pro CNN Prima News hovořil o zahlcenosti nemocnic, kterou je potřeba řešit.

Uvedl, že většina lidí chodí s neakutními zdravotními problémy do nemocnic místo toho, aby je prvotně řešili ambulantně u svých praktických lékařů, kteří pak mohou naplánovat případné přijetí v nemocnici. Šestihodinové čekání v nemocnicích Válek v rozhovoru porovnal s čtyřmi dny čekání v anglických nemocnicích. Uvedl, že to není „zas tak strašné“, avšak pouze v případě, že člověk nemá akutní zdravotní problém, ale přesto jde místo k obvodnímu lékaři na urgentní příjem, kde „soutěží“ s akutně nemocnými pacienty.

Vlastimil Válek tedy poukazoval na velké zatížení nemocnic, ke kterému dochází z důvodu upřednostnění urgentního příjmu v nemocnicích před návštěvou praktických lékařů, jejichž zdravotnické služby by podle něj lidé s možnými obtížemi primárně měli využít.

Součástí koaliční smlouvy (.pdf, str. 4) SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) je usnesení, podle kterého se smluvní strany „zavazují, že budou vyjednávat o povolebním uspořádání společně“. Obdobná formulace zavazuje (.pdf, str. 6) ke společnému vyjednávání také zástupce koalice Pirátů a hnutí STAN: „Koaliční strany se dohodly, že po volbách vytvoří samostatné poslanecké kluby, které budou postupovat jednotně při vyjednávání o zastoupení koaličních stran ve vedení Poslanecké sněmovny a v jejích orgánech, ve vyjednáváních o vládní koalici (…).“

Jednotné vystupování různých poslaneckých klubů v rámci volby sněmovních funkcionářů umožňuje článek 7 volebního řádu Poslanecké sněmovny, který je součástí zákona o jednacím řádu dolní komory.

Co se týče situace v předchozím volebním období, po volbách v roce 2017 uzavřely ODS, TOP 09, KDU-ČSL a hnutí STAN dohodu o sdružení jejich poslaneckých klubů pro volby do orgánů Sněmovny. Na ustavující schůzi v listopadu 2017 tak vystupovaly sdruženě pod názvem Demokratický blok.

Předně uveďme, že Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa (SPR-RSČ), u jejíhož založení na konci roku 1989 stál její nynější předseda Miroslav Sládek, je stranou nacházející se v pravé části politického spektra. Její představitelé ji pak označují jako stranu, která přímo navazuje na Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu – tedy na tzv. Agrární stranu, jež byla v období první republiky jednou z nejsilnějších politických stran Československa (.pdf, str. 13–14).

SPR-RSČ bývá označováno za výrazně pravicovou a silně nacionalistickou stranu s protiunijní a antiliberální rétorikou. V roce 2013 byla strana Nejvyšším správním soudem rozpuštěna kvůli chybějícím výročním zprávám. K jejímu obnovení poté došlo v roce 2016 pod názvem Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa Miroslava Sládka.

Největší úspěchy zaznamenalo SPR-RSČ v 90. letech. Ve volbách v roce 1992 získala tato strana mandáty ve Federálním shromáždění (ve Sněmovně lidu i Sněmovně národů) a dále také v České národní radě, z níž se v lednu 1993 stala dnešní Poslanecká sněmovna. V Národní radě tehdy SPR-RSČ získalo celkem 14 mandátů z celkového počtu 200 křesel, což odpovídalo necelým 6 % odevzdaných hlasů. I přesto nicméně SPR-RSČ v roce 1992 nezískalo posty v předsednictvu České národní rady a následně ani v předsednictvu Poslanecké sněmovny po rozpadu Československa v roce 1993.

Podruhé zaznamenalo SPR-RSČ úspěch při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 1996, kdy získalo 8 % platných hlasů, které byly přepočteny na 18 mandátů. Stejně jako v předchozím volebním období nebyla strana ve vedení Sněmovny zastoupena. Doplňme, že v žádných dalších sněmovních volbách již SPR-RSČ neuspěla. Naposledy se strana těchto voleb účastnila v roce 2017, v letošních volbách poté byli tři její členové součástí kandidátky hnutí Prameny, které získalo jen 0,15 % hlasů.

V době, kdy mělo Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa v dolní komoře své zástupce, skutečně nebylo zastoupeno ve vedení České národní rady (1992) ani Poslanecké sněmovny (1993–1998).

Vztah prezidenta Havla ke KSČM bývá označován jako ignorace či odmítání. Zmiňuje se, že jednání s představiteli této strany odmítal.

I přesto lze v dobovém tisku nalézt zmínky o tom, že setkání představitelů KSČM s prezidentem Havlem nebylo úplně vyloučené. Například v červenci 1998 po sněmovních volbách tehdejší prezidentův poradce Jiří Pehe uvedl: „Pan prezident je flexibilní politik, který si dokáže sednout za jednací stůl i s komunisty, pokud to přispěje ke konstruktivnímu řešení.“ (Týden, 20. července 1998).

K tomuto setkání ale nakonec nedošlo. V lednu 1999 například Havel jednal s představiteli všech stran zastoupených v Poslanecké sněmovně – s výjimkou komunistů (Právo, 26. ledna 1999). „Zve si ty strany, se kterými cítí porozumění v programových věcech,“ uvedl tehdy prezidentův mluvčí Ladislav Špaček. Přístup Václava Havla dlouhodobě kritizovali právě představitelé KSČM. Tehdejší předseda strany Miroslav Grebeníček na to Právu řekl, že zatímco Miloš Zeman už v čele Sněmovny dokázal komunikovat s celým politickým spektrem, prezidentovi tato vlastnost chybí. „Zdá se, že v této věci se už nikdy nezdokonalí. Jenom prokazuje, že není prezidentem všech občanů,“ dodal Grebeníček.

První oficiální pozvání na Hrad obdržel předseda KSČM Vojtěch Filip až v červenci roku 2006, tedy již od prezidenta Václava Klause. Tato schůzka je vnímána také jako částečná legitimizace této do té doby prezidentem opomíjené strany. Uveďme však, že Václav Klaus se s představiteli KSČM setkával již dříve, většinou v rámci jednání všech parlamentních stran. Právě změna v prezidentském křesle pomohla straně dostat se z pomyslné politické izolace, neboť její zástupci mohli znovu jednat s prezidentem. V prezidentské volbě přitom KSČM podporovala Klausova protikandidáta Miloše Zemana (Lidové noviny, 23. ledna 2003).

Po parlamentních volbách konaných v říjnu 2017 si nová Sněmovna rozdělila posty v jednotlivých výborech. Politické složení jednotlivých výborů se rozděluje podle principu poměrného zastoupení všech stran, které se do Sněmovny dostaly. Křesla předsedů jednotlivých výborů jsou pak většinou rozdělována v rámci povolebních jednání mezi stranami. V rámci nich došlo na podzim 2017 k dohodě, že ODS může získat křeslo předsedy ústavně právního výboru pro Marka Bendu, obranného výboru pro Janu Černochovou a předsednictví výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu (tedy tzv. školského) pro Václava Klause mladšího.

Právě Václava Klause ml. následně Sněmovna v listopadu 2017 do křesla předsedy školského výboru schválila. Komplikace ve vedení výboru se však objevily v roce 2019 poté, co 16. března 2019 zrušila Výkonná rada ODS Klausovi ml. členství ve straně.

Důvodem byl podle tehdejších vyjádření zástupců ODS názorový rozkol, například fakt, že Klaus opakovaně kritizoval Evropskou unii, ačkoliv se ODS prezentuje jako proevropská strana. Před senátními volbami v roce 2018 navíc Václav Klaus ml. podpořil kandidáta SPD Ladislava Jakla proti kandidátovi vlastní strany.

Velké pobouření nejen mezi členy ODS však způsobil hlavně výrok Václava Klause ml. o přijímání nařízení Evropské unie, který pronesl ve Sněmovně 12. března 2019 při projednávání zákona o zpracování osobních údajů: „Mně to připomíná, my jsme jak židovský výbor, když nám řekli, že máme vypravit transport, a my jenom tak jako rozhodujeme, že teda ty nemocné ženy ještě nepošleme, ty půjdou až příštím vlakem. Ale jinak děláme to, co nám řeknou.“ Problematických výroků měl Václav Klaus ml. za sebou v té době již větší počet.

Předseda ODS Petr Fiala o pár dní později uvedl, že buď Klaus post šéfa školského výboru opustí, nebo ODS navrhne jeho odvolání z vedení školského výboru a nominuje místo něj do této funkce někoho jiného. Náhradníkem na pozici předsedy školského výboru měl být Martin Baxa (ODS), jelikož podle předešlých dohod tento post náležel ODS. Členové výboru však jeho jmenování při hlasování na začátku dubna 2019 neschválili a v čele tak formálně zůstal Václav Klaus ml., v té době jako nestraník.

Sám Baxa na tuto neúspěšnou volbu v té době reagoval následovně: „Byli jsme přesvědčeni o tom, že ve sněmovně platí dohody. Výsledek dnešní volby jasně ukazuje, že toto neplatí. Hnutí ANO zjevně nestojí o dodržování dohod. (…) Minulý týden na grémiu ujistili všichni předsedové poslaneckých klubů našeho předsedu, že tyto dohody platí. Nevěřím, že se členové školského výboru za ANO, SPD a KSČM rozhodovali individuálně, byl tady jasný cíl – získat Václava Klause ml. do svých řad, a to se povedlo.“

K odvolání Václava Klause ml. z funkce předsedy školského výboru poté nakonec došlo 17. dubna 2019, kdy o jeho odchodu (.pdf) rozhodla Poslanecká sněmovna. V době, kdy výbor nového předsedu neměl, zastával jeho povinnosti místopředseda Karel Rais (ANO). Dělo se tak od 23. dubna 2019. ODS však na Martinu Baxovi jako kandidátovi na předsedu trvala. Podle Petra Fialy byli za nezvolení Martina Baxy zodpovědní členové výboru za ANO, ČSSD, KSČM a SPD, poněvadž měli ve výboru většinu. Baxa tedy zvolen nebyl a Rais zůstal vedením pověřen až do konce volebního období, tedy do letošního roku.

Doplňme, že z výboru byla rozhodnutím (.pdf) Poslanecké sněmovny kromě Václava Klause ml. později vyloučena také někdejší poslankyně za ODS Zuzana Majerová Zahradníková. Společně později založili hnutí Trikolóra.

Státní vyznamenání České republiky se udělují či propůjčují jednotlivcům za „jejich vynikající občanské zásluhy o budování svobodné demokratické společnosti, výsledky práce, úsilí o obranu vlasti, hrdinské a jiné výjimečné činy.“ Občané mohou být vyznamenáni 1. ledna nebo 28. října. 

Dle § 7 zákona o státních vyznamenáních ČR uděluje či propůjčuje vyznamenání prezident republiky, „nezmocní-li k tomu jiný orgán.“ Prezident také může pověřit jinou osobu, aby vyznamenání předala jeho jménem.

Uveďme, že předávání vyznamenání na Pražském hradě se v loňském roce kvůli epidemii onemocnění covid-19 neuskutečnilo. Seznam vyznamenaných osob byl uveřejněn pouze na hradních webových stránkách.

Andrej Babiš ohledně letošního ceremoniálu pro CNN Prima News uvedl (video, čas 5:16): „(…) já určitě žádné vyznamenání nebudu předávat. Já si myslím, že by nebylo vůbec vhodné.“ Dodal (čas 5:25), že za nejlepší řešení považuje celou akci odložit. Jako nevhodná se mu jeví také možnost, aby státní vyznamenání předával hradní kancléř Vratislav Mynář. Ten na tiskové konferenci 21. října řekl, že ceremoniál bude odložen, pokud prezident nerozhodne jinak.