Demagog.cz

Markéta Pekarová Adamová
Markéta Pekarová Adamová (TOP 09)
Předsedkyně TOP 09, předsedkyně PSP ČR
Teď došlo k obratu (v postojích vůči Rusku, pozn. Demagog.cz) u pana prezidenta v posledních dnech, kdy vypukla válka na Ukrajině.
Ptám se já, 8. března 2022
Invaze na Ukrajinu

Tento výrok byl ověřen jako pravda

Odůvodnění

Zeman 24. února (po začátku ruské invaze na Ukrajinu) ve svém projevu obvinil Rusko ze zločinu proti míru, označil Putina za šílence a požadoval tvrdé sankce vůči Rusku. Ve svých dřívějších vystoupeních dlouhodobě prosazoval vůči Rusku vstřícný přístup.

Nejdříve zasaďme daný výrok do kontextu, v němž byl pronesen. Markéta Pekarová Adamová v rozhovoru mluví (video, 5:43) o tom, že Miloš Zeman dlouhodobě zastával proruské postoje a v poslední době, u něj podle ní po invazi na Ukrajinu došlo k obratu. Podívejme se proto, jaké postoje k Rusku prezident Zeman dlouhodobě zastával.

Prezident Zeman byl dlouhodobým odpůrcem sankcí, které byly na Rusko uvaleny v reakci na anexi Krymu. Například během shromáždění Rady Evropy v roce 2017 se vyjádřil v tom smyslu, že sankce jsou strategie, při níž prohrávají obě strany. Zároveň uvedl, že sankce vedou k posilování popularity představitelů států, na které jsou uvaleny. Situaci ohledně anexe Krymu označil za „hotovou věc“. Zemanovo vyjádření bylo příznivě přijato především v Rusku, kde tamní politici jeho projev prezentovali jako faktické uznání ruských nároků na okupovaný poloostrov Krym.

Své stanovisko Miloš Zeman zopakoval i po jednání s ruským prezidentem Putinem v Soči. Při něm řekl, že sankce by se měly zrušit, a potvrdil, že podle něj Krym patří Rusku.

Také v roce 2018 se prezident vyjádřil, že by se protiruské sankce měly zrušit. „Sankce jsou vždy zbytečné. Ničemu nepomáhají, naopak poškozují obě strany, ne jen jednu. Z ekonomického i z politického hlediska,“ řekl Zeman pro ruskou televizi NTV.

Miloš Zeman zastával postoje vyhovující Rusku i v kauze otravy bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v roce 2018. Britští vyšetřovatelé tehdy oznámili, že došlo k otravě Skripalových nervově paralytickou látkou novičok. Za pachatele útoku byli britskou stranou označeni ruští občané známí jako Alexandr Petrov a Ruslan Boširov. Britská premiérka Theresa May pak v roce 2019 na summitu G20 během setkání s Putinem řekla, že Velká Británie má důkazy, že za útokem stojí Rusko.

Zeman pak v reakci na danou kauzu a na britské obvinění Ruska veřejně oznámil, že i v České republice se vyráběl a testoval jed novičok. Toto vyjádření obratem využilo Rusko, aby označilo britská obvinění z účasti na útoku jako vykonstruovaná. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová například uvedla, že britská vláda v případu otrávení bývalého dvojího agenta Sergeje Skripala a jeho dcery lže. Obvinění označila jako „žvást“ a vyzvala NATO, aby vysvětlilo, proč „tajilo“ informace o novičoku v České republice.

Podobnou roli sehrál prezident Zeman i v kauze Vrbětice. 17. dubna 2021 premiér Babiš a ministr vnitra Hamáček oznámili (video), že má Česká republika na základě zpráv bezpečnostních složek důvodné podezření na zapojení ruské tajné služby GRU do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014. V té době se v Česku měli pohybovat opět Alexandr Petrov a Ruslan Bošilov, policie přitom oznámila, že po těchto 2 osobách pátrá.

Zeman se po týdnu od vystoupení Babiše a Hamáčka ke kauze také veřejně vyjádřil. Řekl, že existují 2 vyšetřovací verze, z nichž pouze jedna uvádí, že za útokem stálo Rusko. Toto tvrzení o více vyšetřovacích verzích bylo poté odmítnuto jak premiérem Babišem, tak ministrem vnitra Hamáčkem. Server Seznam Zprávy poté pátral, kdo informaci o více vyšetřovacích verzích Zemanovi předal. Podle jejich informací toto prezidentu Zemanovi nesdělily ani Bezpečnostní informační služba, ani Národní centrála proti organizovanému zločinu, ani Nejvyšší státní zastupitelství. Hrad na dotazy o původu svých informací neodpověděl.

Zemanovo vyjádření potom hojně přebírala ruská média, která své čtenáře informovala, že podle Zemana neexistují žádné důkazy o tom, že by se ve Vrběticích pohybovali ruští agenti. Šéf zahraničního výboru Státní dumy Leonid Sluckij následně oznámil, že by se Česko mělo Rusku omluvit. Předseda ruské Dumy Vjačeslav Volodin pak prohlásil, že se Česko samo zahnalo do kouta a Rusové by měli vzdát Zemanovi čest.

Zeman se také vyjádřil (video, 36:25) k napjaté situaci před vypuknutím ruské invaze na Ukrajinu. „Podívejte se, Rusové nejsou blázni. Útok na Ukrajinu by pro ně znamenal čistý zisk jenom v tom, že dají Ukrajině jakési vojenské varování, ale daleko větší ztrátu v podobě nejrůznějších sankcí, a když si srovnáte zisk a ztrátu, tak protože nejsou neinteligentní, no, tak jim vyjde, že by na tom prodělali,“ řekl 6. února prezident.

17. února, tedy týden před začátkem invaze, Miloš Zeman pro MF DNES označil informace amerických tajných služeb za „blamáž“. Uveďme, že tajné služby USA 11. února přišly s informací, že by ruská invaze na Ukrajinu měla začít 16. února. Nakonec Rusko útok zahájilo 24. února ráno.

Po začátku invaze pak prezident Zeman přednesl (video) projev k národu, ve kterém přiznal, že se ve svém předchozím stanovisku (video, 36:25) mýlil. Obvinil (video, 1:20) Rusko ze zločinu proti míru a ruského prezidenta Vladimira Putina označil (video, 2:36) za šílence, kterého je nutné izolovat. Vyslovil se také pro zavedení (video, 2:00) tvrdších sankcí proti Rusku, například odpojením Ruska od mezibankovního systému SWIFT (více jsme o systému SWIFT psali zde).

V projevu, který Zeman přednesl při příležitosti udělování státních vyznamenání 7. března, prezident také řekl, že ukrajinskému prezidentovi Zelenskému udělí nejvyšší státní vyznamenání, Řád Bílého lva. To odůvodnil tím, že podle něj projevil „odvahu a statečnost“

Z výše uvedených veřejných vystoupení prezidenta Zemana je zřejmé, že skutečně svá stanoviska vůči Rusku a konfliktu na Ukrajině po začátku ruské invaze, alespoň veřejně, změnil. Proto hodnotíme výrok Markéty Pekarové Adamové jako pravdivý. 

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů