Zemanův vztah k Rusku

Markéta Pekarová Adamová v podcastu Ptám se já mluvila především o prezidentu Zemanovi, jeho spolupracovnících a vztahu k Rusku. V analýze jejích výroků jsme se tak zabývali minulými i současnými výroky Miloše Zemana na adresu Krymu, Ukrajiny a Vladimira Putina či vztahem Martina Nejedlého k Rusku.

Ověřili jsme

Ptám se já ze dne 8. března 2022 (moderátor Veronika Sedláčková, záznam)

Řečníci s počty výroků dle hodnocení

Markéta Pekarová Adamová

Předsedkyně TOP 09, předsedkyně PSP ČR

0

Výroky

Invaze na Ukrajinu 6 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 5 výroků
Poslanecká sněmovna 3 výroky
Právní stát 2 výroky
Sněmovní volby 2021 1 výrok
Střet zájmů 1 výrok
Zahraniční politika 5 výroků
Pravda 16 výroků
Nepravda 1 výrok
Zavádějící 1 výrok
Neověřitelné 0 výroků

Markéta Pekarová Adamová

(Prezident Zeman, pozn. Demagog.cz) taková ta tradiční setkání ke koordinaci nejvyšších ústavních činitelů nedělá, respektive nechce zvát právě pana Vystrčila i mě na tento formát setkání.
Zahraniční politika
Poslanecká sněmovna
Pravda
Roku 2020 Miloš Zeman oznámil, že na koordinační schůzky nejvyšších ústavních činitelů nebude zvát Miloše Vystrčila, a to kvůli jeho cestě na Tchaj-wan. V lednu 2022 také uvedl, že schůzky už pořádat nebude vůbec a debatu s Markétou Pekarovou Adamovou považuje za ztrátu času.

V rozhovoru pro podcast Ptám se já současná předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) mluvila o tom, že se spolu s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem rozhodli nezúčastnit slavnostního předávání státních vyznamenání. Dle jejích slov to prezidentovi oznámili písemně, neboť ona ani předseda Senátu nejsou zváni na koordinační schůzky nejvyšších ústavních činitelů.

Kdy a za jakým účelem tyto koordinační schůzky vznikly, stručně shrneme v následujících odstavcích. Dále se zaměříme na to, zda prezident Miloš Zeman na tyto schůzky předsedkyni Poslanecké sněmovny a předsedu senátu Miloše Vystrčila (ODS) skutečně přestal zvát. 

Na pravidelném konání koordinačních schůzek nejvyšších ústavních činitelů se v prosinci roku 2014 s prezidentem Milošem Zemanem dohodl tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Premiér tím reagoval na sílící kritiku některých prezidentových vyjádření ohledně zahraniční politiky ČR. Doplňme, že tato kritika mířila mimo jiné na jeho proruský a pročínský postoj.

Dále uveďme, že tyto schůzky nejsou nijak institucionalizované ani právně závazné. Závisí čistě na uvážení prezidenta Zemana, kdo se schůzek zúčastní. V minulosti se konaly zhruba každé čtvrtletí. Podle ústavního právníka Jana Kysely bylo jejich účelemmodifikovat či zmírňovat názory, které prezident republiky s oblibou vyjadřoval a které byly vnímány jako rozporné s celkovým směřováním zahraniční politiky“. Dodejme, že první schůzka nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice se uskutečnila v únoru roku 2015.

6. září 2020 v rozhovoru pro televizi Prima Miloš Zeman uvedl, že již nebude na setkání nejvyšších ústavních činitelů zvát předsedu senátu Miloše Vystrčila. Učinil tak v reakci na Vystrčilovu návštěvu Tchaj-wanu, která byla podle prezidentových slov „klukovskou provokací“.

Toto rozhodnutí Miloše Zemana následně kritizovali například předseda ODS Petr Fiala, předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, ale také předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Po tvrdším odsouzení cesty Miloše Vystrčila na Tchaj-wan naopak volal tehdejší lídr KSČM Vojtěch Filip.

16. ledna 2022 Miloš Zeman v rozhovoru pro Frekvenci 1 uvedl, že již nehodlá tyto schůzky pořádat. Dodal, že o zahraniční politice bude nadále jednat pouze s premiérem Petrem Fialou. Prezident kritizoval předsedkyni Sněmovny za její postoje vůči maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi. Její výroky podle něj poškodily vztahy s Maďarskem. „Setkat se s paní Pekarovou a bavit se s ní o zahraniční politice, když tomu vůbec nerozumí, také pokládám poněkud za ztrátu času,“ uvedl tehdy prezident Zeman.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem výrok Markéty Pekarové Adamové hodnotíme jako pravdivý.

Markéta Pekarová Adamová

Mnoho let pan prezident Zeman tady proruské postoje zastával, ve své podstatě putinovskému Rusku v České republice a i ve světě pomáhal, protože i o jeho podporu se mohl ten režim opírat ve svých médiích (…) a využíval vždycky takovýchto výroků prezidenta republiky k tomu, aby ukazoval, že i na Západě jsou nějací jeho příznivci.
Pravda
Prezident v minulosti kritizoval protiruské sankce či označil anexi Krymu za hotovou věc. Ruská média jeho výroky často citovala jako podporu ruských postojů.

Prezident Zeman se mnohokrát vyjádřil k tematice Ruské federace, Putinovi či ruské anexi Krymu v pozitivním smyslu a několikrát byl citován v Ruskou federací ovládaných médiích.

V prosinci 2018 Miloš Zeman vystoupil v ruské televizi NTV, kde (opětovně) označil sankce uvalené na Rusko kvůli anexi Krymu za zbytečné. Zeman v tomto rozhovoru také mluvil o nervovém jedu novičok, kterým byl v březnu 2018 ve Velké Británii otráven bývalý ruský dvojitý agent Sergej Skripal. Konkrétně prezident zopakoval, že novičok byl v Česku testován, a tudíž zde musel být i vyráběn. Připomeňme, že BIS, odborníci na jadernou bezpečnost či armádu ovšem tvrdí, že v ČR byl testován a vyráběn jiný typ novičoku, než který byl použit při útoku na Sergeje Skripala.

Dodejme, že v ruských médiích se často objevovaly i Zemanovy dřívější výroky o novičoku. Již na konci března 2018 se tak na ruských zpravodajských webech objevily zprávy o tom, že Miloš Zeman nařídil prověřit skladování novičoku v Česku. V této spojitosti nezapomněli ruští autoři zmínit, že Sergej Skripal mohl být otráven právě novičokem vyrobeným v ČR. Podobně tomu bylo v květnu 2018, kdy Miloš Zeman poprvé zmínil, že se novičok v Česku vyráběl. Ruský list Kommersant k tomu uvedl, že „Zemanova slova slouží jako důkaz, že příběh o otravě Skripalových je provokací“.

Na jaře 2021 pak například prezident Zeman ve spojitosti s kauzou výbuchů muničních skladů ve Vrběticích z roku 2014 uvedl, že podle zprávy Bezpečnostní informační služby neexistují důkazy ani svědectví, že by ruští agenti byli ve vrbětickém areálu. Toto vyjádření pak využila ruská média. Kommersant to označil za senzační prohlášení, protože prezident stále považuje za možné dvojí vysvětlení událostí ve Vrběticích. Stejně tak i ruská agentura TASS ze Zemanova projevu citovala pasáž, že za příčiny explozí ve Vrběticích prezident považuje manipulace s municí nebo i možné zapojení zahraničních tajných služeb. Později ruská média také citovala další prezidentovo vyjádření, že výbuchy mohly být zorganizovány, aby zakryly, že ve skladu chybí zbrojní materiál.

médiích Ruské federace se také objevovaly články o prezidentově negativním postoji k protiruským sankcím, který zastával dlouhodobě. Podobně ruský mediální svět obletěla zpráva o Zemanově prohlášení z roku 2017, že ruskou anexi Krymu považuje za hotovou záležitost. Ruští politici to považovali za faktické uznání anexe. Ruské zpravodajské weby také dříve zaujalo Zemanovo prohlášení z března 2017, kdy v žertu uvedl, že se považuje za agenta Vladimira Putina.

Těsně před zahájením ruské invaze na Ukrajinu tvrdil Miloš Zeman, že nečeká, že Rusko zahájí ozbrojený útok vůči Ukrajině. Informace o ruské agresi v těch dnech označil za další blamáž amerických tajných služeb. Této informace okamžitě využila ruská státní televize TV Rossija (video, 13:49) a odmítala možnost invaze na Ukrajinu: „Chci upozornit na to, co říká Zeman a co my říkáme od začátku. Žádná invaze nebude,“ uvedl například v přenosu jeden z řečníků.

Miloš Zeman tedy skutečně byl využíván ruskými médii ve prospěch Ruské federace. Až se zahájením ruské invaze na Ukrajinu odsoudil Miloš Zeman kroky Ruska veřejně a Vladimira Putina označil za šílence. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Na závěr dodejme, že ruský novinář Dmitrij Smirnov v roce 2018 po Zemanově znovuzvolení českým prezidentem na svém twitterovém účtu uvedl: „Náš člověk v Praze na dalších pět let. V Česku proběhla inaugurace Miloše Zemana.“

Markéta Pekarová Adamová

(…) pana Remka, což je třeba také jeden z proponentů bývalého režimu.
Zavádějící
Vladimír Remek se po svém letu do vesmíru v roce 1978 stal tváří režimní propagandy a byl i členem KSČ. Od roku 1989 se však o minulém režimu příliš nevyjadřuje. V rozhovoru z roku 2006 například připustil, že mu režim v SSSR nepřipadal normální.

Předně uveďme, že Markéta Pekarová Adamová v rozhovoru pro Seznam Zprávy mluvila o tom, že nesouhlasí s výběrem některých osobností, kterým se prezident Zeman rozhodl udělit státní vyznamenání. V této souvislosti zmínila i Vladimíra Remka, o němž uvedla, že je proponentem (tedy zastáncem či podporovatelem) bývalého režimu.

Vladimír Remek, který 7. března 2022 získal Řád Bílého lva, je bývalý vojenský pilot a jediný československý kosmonaut, který se dostal do vesmíru. Od roku 1967 byl členem KSČ, a to až do roku 1990, kdy jako voják z povolání musel členství ukončit.

V sedmdesátých letech, tedy v období normalizace, začala nová fáze studené války. Moskva chtěla zahájit novou propagandistickou kampaň, jejíž součástí byly právě lety do vesmíru. Zemím východního bloku proto Sovětský svaz nabídl místa na svých kosmických lodích v rámci programu Interkosmos. Jednotliví uchazeči procházeli důkladným výběrem, v jehož rámci bylo prověřováno i jejich prokomunistické a prosovětské smýšlení. Jeden z možných československých kosmonautů byl například sovětskou kontrarozvědkou z výběru vyřazen, protože se neuctivě vyjádřil o socialismu.

Sovětsko-československá posádka měla odstartovat 25. února 1978, tedy na třicáté výročí tzv. Vítězného února z roku 1948, kdy moc v ČSR převzali komunisté. Nakonec let do vesmíru s Vladimírem Remkem odstartoval 2. března 1978 a po sedmi dnech se posádka vrátila zpět na Zemi. Remkova cesta do vesmíru poté byla v Československu využívána tehdejším režimem k propagandě (.pdf, str. 119), o čemž později poměrně otevřeně hovořil i samotný Vladimír Remek.

Od roku 2004 do roku 2013 byl Remek poslancem Evropského parlamentu za KSČM. V letech 2014 až 2018 byl českým velvyslancem v Moskvě. Doplňme, že v roce 2014 se Remek například odmítl vyjádřit k anexi Krymu. Komunisté ho v roce 2012 chtěli navrhnout jako kandidáta na prezidenta, nabídku však odmítl.

Co se však týče postojů Vladimíra Remka v současnosti či po roce 1989, z jeho vyjádření nevyplývá, že by veřejně podporoval minulý režim a jeho poměry. Uveďme, že se za dobu svého působení na velvyslanectví Remek v médiích příliš často neobjevoval, a podobně je tomu i nyní. Na Remkově oficiálním webu, který je v současnosti dostupný jen prostřednictvím internetového archivu, lze nicméně dohledat některá jeho dřívější vyjádření.

Na konci roku 2006, kdy odpovídal na dotazy čtenářů serveru iHNed.cz, například uvedl, že „komunismus jako ideu“ nepovažuje za zločin, zároveň však dodal: „Konkrétní lidé jsou ve jménu nejrůznějších -ismů schopni všeho. V tomto smyslu odsuzuji všechny zločiny, ať je spáchal kdokoliv.“ V jedné z odpovědí tehdy také připustil, že mu režim v bývalém Sovětském svazu nepřipadal normální.

V roce 2008 poté Vladimír Remek na otázku, která se týkala porovnání současného a bývalého režimu, odpověděl slovy: „Pokud chcete slyšet, který režim je lepší, pak doufám, že ten lepší teprve přijde.“ Na dotaz, jak se s odstupem dívá na roky 1968 a 1989, následně Remek uvedl, že rok 1968 „se opravdu ve smyslu invaze neměl stát“ a že si podle něj rok 1989 „ve smyslu jeho uvolnění politických poměrů (…) přál skoro každý“. Žádná další vyjádření Vladimíra Remka k tomuto tématu se nám pak dohledat nepodařilo. 

Na závěr tedy shrňme, že lze říci, že Vladimír Remek například svým členstvím v KSČ minulý režim skutečně podporoval. Pokud se však zaměříme na období po roce 1989 a současnost, z jeho prohlášení nevyplývá, že by nyní byl zastáncem někdejších poměrů v komunistickém Československu. Naopak se o bývalém režimu vyjadřoval spíše zdrženlivě. Výrok Markéty Pekarové Adamové z těchto důvodů hodnotíme jako zavádějící.

Markéta Pekarová Adamová

Těmi, kdo to ocenění navrhují, jsme také my poslanci.
Poslanecká sněmovna
Pravda
Poslanecká sněmovna společně se Senátem a vládou mohou předložit prezidentu republiky návrh na udělení státního vyznamenání.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová v rozhovoru pro Seznam Zprávy mluvila o tom, že se odmítla i s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem zúčastnit předávání státních vyznamenání prezidentem Zemanem. Neúčast na ceremoniálu, který proběhl 7. března ve Vladislavském sále, Markéta Pekarová Adamová odůvodnila nesouhlasem s prezidentovým dlouholetým příklonem k Rusku a k režimu Vladimira Putina. 

Pekarová Adamová také uvedla, že se s Milošem Vystrčilem rozhodli vyznamenaným poblahopřát alespoň písemně. Právě v této souvislosti pak zmínila, že svou roli při výběru oceněných osobností hrají také poslanci.

Podle § 8 zákona o státních vyznamenáních České republiky „návrhy na propůjčení nebo udělení vyznamenání předkládají prezidentu republiky Poslanecká sněmovna, Senát a vláda“. Důležité v této souvislosti ovšem je, že „prezident republiky může propůjčit nebo udělit vyznamenání i bez takového návrhu“. Poslanecká sněmovna k naplnění této své pravomoci zřídila Podvýbor pro přípravu návrhů na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání, jehož členkou je i Markéta Pekarová Adamová. Tento podvýbor na svých webových stránkách uvádí, že jeho úkolem je „důkladně posoudit a projednat všechny došlé návrhy na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání“. Vybrané návrhy jsou poté předloženy Poslanecké sněmovně, která svůj seznam navrhovaných vyznamenaných předloží prezidentovi republiky.

Markéta Pekarová Adamová

(…) celá řada vyznamenaných z minulosti, kteří zkrátka třeba odmítli od prezidenta Zemana převzít to ocenění.
Pravda
Převzít státní vyznamenání z rukou Miloše Zemana odmítl např. hudebník Vladimír Mišík, vdova po předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi či syn Věry Špinarové.

Miloš Zeman byl prezidentem republiky zvolen v roce 2013. Již v tomto roce odmítl převzít státní vyznamenání z rukou Miloše Zemana hudebník Vladimír Mišík. Své rozhodnutí zdůvodnil svou „rostoucí nevolí" vůči některým Zemanovým rozhodnutím. Ve stejném roce se syn mluvčího Charty 77 Jiřího Hájka odmítl zúčastnit akce na Pražském hradě, na níž měl převzít ocenění pro svého otce, protože nesouhlasil se Zemanovými aktivitami. Hrad, který vyžadoval přítomnost Hájkova syna na ceremonii, nakonec od udělení vyznamenání ustoupil.

Podobně v roce 2017 odmítl převzít vyznamenání z rukou Miloše Zemana syn Věry Špinarové Adam Pavlík. Podle svého vyjádření tak splnil vůli své matky, která by od Zemana vyznamenání nikdy nepřevzala.

V roce 2019 odmítl převzít vyznamenání rovněž katolický kněz Petr Piťha, který se do povědomí veřejnosti zapsal svou kritikou Istanbulské úmluvy a homosexuálů. Uveďme však, že není zcela jasné, proč se tak Piťha rozhodl. Některá média Piťhovo odmítnutí dávala do souvislosti s tím, že Miloš Zeman podpořil zdanění církevních restitucí. Petr Piťha to nicméně nekomentoval.

V roce 2020 se poté ke stejnému činu jako předchozí jmenovaní rozhodla i manželka zesnulého předsedy Senátu Jaroslava Kubery Věra Kuberová, když odmítla převzít významenání, neboť by si to podle ní její zesnulý manžel nepřál. 

V minulosti někteří kandidáti na udělení státního vyznamenání odmítli i samotnou nominaci ze strany senátorů či poslanců. Jednalo se například o bývalého premiéra a předsedu Senátu Petra Pitharta či astrofyzika Jiřího Grygara. Pithart se k důvodu tohoto svého rozhodnutí odmítl vyjádřit, Grygar o své vyškrtnutí ze seznamu vyznamenaných požádal sám.

Dodejme, že v roce 2020 se rozhodl vrátit státní vyznamenání zpěvák Daniel Hůlka, který jej od Zemana převzal v roce 2016. Hůlka uvedl, že ho Zeman jako prezident zklamal.

Markéta Pekarová Adamová

Teď došlo k obratu (v postojích vůči Rusku, pozn. Demagog.cz) u pana prezidenta v posledních dnech, kdy vypukla válka na Ukrajině.
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Zeman 24. února (po začátku ruské invaze na Ukrajinu) ve svém projevu obvinil Rusko ze zločinu proti míru, označil Putina za šílence a požadoval tvrdé sankce vůči Rusku. Ve svých dřívějších vystoupeních dlouhodobě prosazoval vůči Rusku vstřícný přístup.

Nejdříve zasaďme daný výrok do kontextu, v němž byl pronesen. Markéta Pekarová Adamová v rozhovoru mluví (video, 5:43) o tom, že Miloš Zeman dlouhodobě zastával proruské postoje a v poslední době, u něj podle ní po invazi na Ukrajinu došlo k obratu. Podívejme se proto, jaké postoje k Rusku prezident Zeman dlouhodobě zastával.

Prezident Zeman byl dlouhodobým odpůrcem sankcí, které byly na Rusko uvaleny v reakci na anexi Krymu. Například během shromáždění Rady Evropy v roce 2017 se vyjádřil v tom smyslu, že sankce jsou strategie, při níž prohrávají obě strany. Zároveň uvedl, že sankce vedou k posilování popularity představitelů států, na které jsou uvaleny. Situaci ohledně anexe Krymu označil za „hotovou věc“. Zemanovo vyjádření bylo příznivě přijato především v Rusku, kde tamní politici jeho projev prezentovali jako faktické uznání ruských nároků na okupovaný poloostrov Krym.

Své stanovisko Miloš Zeman zopakoval i po jednání s ruským prezidentem Putinem v Soči. Při něm řekl, že sankce by se měly zrušit, a potvrdil, že podle něj Krym patří Rusku.

Také v roce 2018 se prezident vyjádřil, že by se protiruské sankce měly zrušit. „Sankce jsou vždy zbytečné. Ničemu nepomáhají, naopak poškozují obě strany, ne jen jednu. Z ekonomického i z politického hlediska,“ řekl Zeman pro ruskou televizi NTV.

Miloš Zeman zastával postoje vyhovující Rusku i v kauze otravy bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v roce 2018. Britští vyšetřovatelé tehdy oznámili, že došlo k otravě Skripalových nervově paralytickou látkou novičok. Za pachatele útoku byli britskou stranou označeni ruští občané známí jako Alexandr Petrov a Ruslan Boširov. Britská premiérka Theresa May pak v roce 2019 na summitu G20 během setkání s Putinem řekla, že Velká Británie má důkazy, že za útokem stojí Rusko.

Zeman pak v reakci na danou kauzu a na britské obvinění Ruska veřejně oznámil, že i v České republice se vyráběl a testoval jed novičok. Toto vyjádření obratem využilo Rusko, aby označilo britská obvinění z účasti na útoku jako vykonstruovaná. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová například uvedla, že britská vláda v případu otrávení bývalého dvojího agenta Sergeje Skripala a jeho dcery lže. Obvinění označila jako „žvást“ a vyzvala NATO, aby vysvětlilo, proč „tajilo“ informace o novičoku v České republice.

Podobnou roli sehrál prezident Zeman i v kauze Vrbětice. 17. dubna 2021 premiér Babiš a ministr vnitra Hamáček oznámili (video), že má Česká republika na základě zpráv bezpečnostních složek důvodné podezření na zapojení ruské tajné služby GRU do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014. V té době se v Česku měli pohybovat opět Alexandr Petrov a Ruslan Bošilov, policie přitom oznámila, že po těchto 2 osobách pátrá.

Zeman se po týdnu od vystoupení Babiše a Hamáčka ke kauze také veřejně vyjádřil. Řekl, že existují 2 vyšetřovací verze, z nichž pouze jedna uvádí, že za útokem stálo Rusko. Toto tvrzení o více vyšetřovacích verzích bylo poté odmítnuto jak premiérem Babišem, tak ministrem vnitra Hamáčkem. Server Seznam Zprávy poté pátral, kdo informaci o více vyšetřovacích verzích Zemanovi předal. Podle jejich informací toto prezidentu Zemanovi nesdělily ani Bezpečnostní informační služba, ani Národní centrála proti organizovanému zločinu, ani Nejvyšší státní zastupitelství. Hrad na dotazy o původu svých informací neodpověděl.

Zemanovo vyjádření potom hojně přebírala ruská média, která své čtenáře informovala, že podle Zemana neexistují žádné důkazy o tom, že by se ve Vrběticích pohybovali ruští agenti. Šéf zahraničního výboru Státní dumy Leonid Sluckij následně oznámil, že by se Česko mělo Rusku omluvit. Předseda ruské Dumy Vjačeslav Volodin pak prohlásil, že se Česko samo zahnalo do kouta a Rusové by měli vzdát Zemanovi čest.

Zeman se také vyjádřil (video, 36:25) k napjaté situaci před vypuknutím ruské invaze na Ukrajinu. „Podívejte se, Rusové nejsou blázni. Útok na Ukrajinu by pro ně znamenal čistý zisk jenom v tom, že dají Ukrajině jakési vojenské varování, ale daleko větší ztrátu v podobě nejrůznějších sankcí, a když si srovnáte zisk a ztrátu, tak protože nejsou neinteligentní, no, tak jim vyjde, že by na tom prodělali,“ řekl 6. února prezident.

17. února, tedy týden před začátkem invaze, Miloš Zeman pro MF DNES označil informace amerických tajných služeb za „blamáž“. Uveďme, že tajné služby USA 11. února přišly s informací, že by ruská invaze na Ukrajinu měla začít 16. února. Nakonec Rusko útok zahájilo 24. února ráno.

Po začátku invaze pak prezident Zeman přednesl (video) projev k národu, ve kterém přiznal, že se ve svém předchozím stanovisku (video, 36:25) mýlil. Obvinil (video, 1:20) Rusko ze zločinu proti míru a ruského prezidenta Vladimira Putina označil (video, 2:36) za šílence, kterého je nutné izolovat. Vyslovil se také pro zavedení (video, 2:00) tvrdších sankcí proti Rusku, například odpojením Ruska od mezibankovního systému SWIFT (více jsme o systému SWIFT psali zde).

V projevu, který Zeman přednesl při příležitosti udělování státních vyznamenání 7. března, prezident také řekl, že ukrajinskému prezidentovi Zelenskému udělí nejvyšší státní vyznamenání, Řád Bílého lva. To odůvodnil tím, že podle něj projevil „odvahu a statečnost“

Z výše uvedených veřejných vystoupení prezidenta Zemana je zřejmé, že skutečně svá stanoviska vůči Rusku a konfliktu na Ukrajině po začátku ruské invaze, alespoň veřejně, změnil. Proto hodnotíme výrok Markéty Pekarové Adamové jako pravdivý. 

Markéta Pekarová Adamová

Prezident tvrdil, že sankce jsou neúčinné a nemají být vůbec uvalovány (na Ruskou federaci po anexi Krymu, pozn. Demagog.cz).
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Prezident Zeman se skutečně stavěl proti sankcím uvalovaným na Rusko po okupaci Krymu. Svůj postoj odůvodňoval tím, že sankce poškozují obě strany, a jsou tedy zbytečné.

Prezident se k sankcím, které na Rusko uvalily západní státy v reakci na anexi Krymu, vyjádřil při shromáždění Rady Evropy v roce 2017. Tehdy řekl, že sankce jsou strategie, při níž prohrávají obě strany. Zároveň uvedl, že sankce vedou k posilování popularity představitelů států, na které jsou uvaleny. Situaci ohledně anexe Krymu označil za „hotovou věc“ a dále se domníval, že dialog mezi Ukrajinou a Ruskem povede ke kompenzaci ve prospěch Ukrajiny. 

Zemanovo vyjádření bylo příznivě přijato především v Rusku, kde tamní politici jeho projev prezentovali jako faktické uznání ruských nároků na okupovaný poloostrov Krym.

Své stanovisko Miloš Zeman zopakoval i po jednání s ruským prezidentem Putinem v Soči. Při něm řekl, že sankce by se měly zrušit, a potvrdil, že podle něj Krym patří Rusku. 

Také v roce 2018 se prezident vyjádřil, že by se protiruské sankce měly zrušit. „Sankce jsou vždy zbytečné. Ničemu nepomáhají, naopak poškozují obě strany, ne jen jednu. Z ekonomického i z politického hlediska,“ řekl Zeman pro ruskou televizi NTV.

Miloš Zeman dlouhodobě zastává k protiruským sankcím (v otázce anexe Krymu) kritický postoj. Proto výrok Markéty Pekarové Adamové hodnotíme jako pravdivý. Nicméně doplňme, že po invazi Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 prezident Zeman změnil své stanovisko a naopak požadoval zavedení tvrdších sankcí.

Markéta Pekarová Adamová

(…) pana Nejedlého, který ale včera (…) na tom ceremoniálu byl. Takže člověka, který je přímo napojený na Rusko, na to úzké vedení.
Zahraniční politika
Střet zájmů
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
Martin Nejedlý má v Rusku vazby na vysoké podnikatelské i politické figury. Podnikal například s ropným gigantem Lukoil a v roce 2020 se v Rusku setkal s lidmi z okolí prezidenta Putina. Podle serveru Neovlivni.cz jej kvůli jeho kontaktům sledovala i BIS.

Martin Nejedlý působí jako poradce prezidenta Zemana. Podle vyjádření šéfa legislativního odboru Hradu Václava Pelikána pro Aktuálně.cz a týdeník Respekt vykonává Nejedlý poradenské služby od roku 2013 „po ústní dohodě mezi prezidentem republiky a Martinem Nejedlým". Oficiálně tedy nemá Nejedlý o výkonu této funkce pro prezidenta republiky uzavřenou písemnou smlouvu. Nemá bezpečnostní prověrku, od roku 2013 do října loňského roku byl přitom Nejedlý držitelem diplomatického pasu.

7. března ve Vladislavském sále Pražského hradu proběhla akce při příležitosti předávání státních vyznamenání prezidentem republiky. Na této akci fotografové zachytili i Martina Nejedlého, který se po ruské invazi na Ukrajinu několik dnů neobjevil na veřejnosti. 

Martin Nejedlý v minulosti doprovázel Miloše Zemana na jeho zahraničních cestách. V roce 2017 se například účastnil setkání Miloše Zemana s Vladimirem Putinem v Rusku. Na tomto setkání se mimo jiné Zeman a Putin shodli, že je třeba „normalizovat“ vztahy mezi EU a Ruskem, které se zhoršily v důsledku rusko-ukrajinského konfliktu. Podobně Nejedlý doprovázel Zemana i při setkání s ruským prezidentem při jeho návštěvě Číny. Ve stejném roce prý Nejedlý jednal s představiteli ruské společnosti Rosatom. 

V listopadu 2020 Nejedlý odcestoval na kontroverzní cestu do Moskvy, kde se údajně setkal s významným poradcem prezidenta Putina Jurijem Ušakovem. Podrobnosti cesty nebyly nikdy vysvětleny, neúčastnil se jí žádný český diplomat, nicméně podle spekulací médií mohla být tématem schůzky dostavba jaderné elektrárny v Dukovanech. Podle Aktuálně.cz se Nejedlý s Ušakovem zná ze svého dřívějšího působení v Rusku.

V Rusku Nejedlý působil hlavně v 90. letech. Podrobnosti ohledně toho, co tehdy konkrétně dělal, však nejsou známé. Ví se, že od roku 2007 zastával post jednatele české divize ruského ropného gigantu Lukoil Aviation Czech. Ta nedodržela závazky ohledně dodávek do státních hmotných rezerv a soud jí uložil pokutu 28 milionů korun. Pokutu nakonec zaplatil sám ruský Lukoil.

Dodejme, že podle zjištění serveru Neovlivni.cz byl Nejedlý právě pro své ruské styky monitorován Bezpečnostní informační službou. Jeden ze zdrojů serveru k tomu uvedl: „Byl sledovaný. Jeho kontakty jsou středem zájmu kvůli bezpečnostním zájmům státu.“

Závěrem můžeme shrnout, že Markéta Pekarová Adamová má pravdu, když tvrdí, že má Martin Nejedlý kontakty na Rusko. V Rusku podnikal, opakovaně jednal s představiteli ruské podnikatelské a politické elity, ať už sám, nebo v doprovodu Miloše Zemana, a zná se s poradcem Vladimira Putina, se kterým také v roce 2020 jednal bez přítomnosti české diplomacie. Jeho ruské kontakty také sledovala BIS.

Markéta Pekarová Adamová

Tady vznikají různé výzvy, petice (aby prezident Zeman ukončil spolupráci s Martinem Nejedlým, pozn. Demagog.cz).
Zahraniční politika
Obrana, bezpečnost, vnitro
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Petiční výzvy, které požadují ukončení spolupráce Hradu s Martinem Nejedlým nebo jeho odstoupení z funkce prezidentského poradce, vznikly například na začátku února a března 2022.

Předně uveďme, že Martin Nejedlý působí jako externí poradce prezidenta Zemana (.pdf). Oficiálně nezastává žádnou funkci, tedy nemá smlouvu a pro prezidenta pracuje jen na základě ústní dohody. Proto u něj není vyžadována bezpečnostní prověrka. Od roku 2013 do loňského října měl Nejedlý i diplomatický pas. Jeho angažmá na Pražském hradě je dlouhodobě kritizováno kvůli jeho obchodním a politickým vztahům v Rusku.

Petici za okamžité ukončení spolupráce Hradu s Martinem Nejedlým spustili 1. března například humpolecký podnikatel Zdeněk Rýzner a režisér Jakub Hussar, tvůrce prezidentských kampaní několika neúspěšných kandidátů v boji o Hrad. Přesněji petice uvádí, že „angažmá explicitně prokremelského poradce je v přímém rozporu s bezpečnostní politikou České republiky a přímým ohrožením nás všech“.

Další petici organizuje psychiatrička a někdejší ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková. Ta žádá odstoupení ředitele Kanceláře prezidenta republiky Vratislava Mynáře, tiskového mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka a poradce prezidenta Martina Nejedlého“. Její výzva vznikla na začátku února v reakci na kauzu skartování bezpečnostní zprávy o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu muničních skladů ve Vrběticích. Doplňme, že zprávu podle vyjádření Hradu na konci roku 2021 skartovali pracovníci Kanceláře prezidenta republiky.

Markéta Pekarová Adamová

Tajné služby BIS toto (absenci bezpečnostní prověrky u Martina Nejedlého a Vratislava Mynáře, pozn. Demagog.cz) za bezpečnostní rizika dlouhodobě označují, a to i v té veřejné části svých výročních zpráv.
Obrana, bezpečnost, vnitro
Nepravda
BIS pouze obecně upozorňuje na chybějící prověrky, kvůli kterým nemůže vedoucím některých úřadů předávat utajované informace. Martin Nejedlý sem však nespadá a ani Vratislava Mynáře, resp. prezidentskou kancelář, BIS přímo nezmiňuje.

Výrok předsedkyně Poslanecké sněmovny Pekarové Adamové je odpovědí na otázku, zda je bezpečnostním rizikem, když prezidentovi blízcí spolupracovníci Martin Nejedlý a Vratislav Mynář nemají bezpečnostní prověrku. Markéta Adamová Pekarová argumentuje výročními zprávami Bezpečnostní informační služby (BIS), které podle ní považují absenci prověrky u těchto dvou mužů za rizikovou. 

Pojďme si nejprve oba dva Zemanovy spolupracovníky stručně představit. Martin Nejedlý je členem expertního týmu prezidentské kanceláře již od roku 2013, kdy se Miloš Zeman poprvé ujal prezidentského úřadu. V roce 2014 se navíc stal i prezidentovým externím poradcem, oficiálně však nezastává žádnou funkci. Na obou těchto pozicí působí (.pdf; .pdf) dodnes.

Druhým zmíněným je Vratislav Mynář, který je od roku 2013 prezidentovým kancléřem. Jak Martin Nejedlý, tak i Vratislav Mynář, nedisponují bezpečnostní prověrkou. Hradní kancléř se prověrku sice pokoušel získat, ale Národní bezpečnostní úřad mu ji neudělil. Pro kontext dodejme, že zákon po hradním kancléři bezpečnostní prověrku nevyžaduje. Podle odborníků mu však její absence komplikuje práci, protože se nemůže seznamovat s tajnými materiály. 

Pro ověření výroku předsedkyně Sněmovny jsme se podívali do všech výročních zpráv BIS, které jsou určeny pro veřejnost. Výroční zpráva za rok 2021 ještě není dostupná, zkoumali jsme proto ty mezi lety 2013 a 2020, což odpovídá době, od kdy stojí Miloš Zeman v čele státu. Z celkem osmi zpráv zmiňují absenci bezpečnostní prověrky u významných představitelů státního aparátu výroční zprávy za rok 2014 (.pdf, str. 4), 2016 (.pdf, str. 5) a 2017 (.pdf, str. 5), a to v negativním smyslu. Označují ji za problematickou nebo rizikovou. Ve zbylých pěti zprávách, tedy těch týkajících se roku 2013 (.pdf), 2015 (.pdf), 2018 (.pdf), 2019 (.pdf) a 2020 (.pdf), se žádné zmínky o tomto tématu nenachází.

Podívejme se na zprávy BIS trochu blíže. Ta za rok 2014 (.pdf, str. 4) říká: „V této souvislosti se ukazuje jako problematická skutečnost, že nejvyšší představitelé významných státních organizací v mnoha případech nedisponují osvědčením pro styk s utajovanými informacemi (tzv. prověrkou).“ 

Zprávy za rok 2016 a 2017 pak ohledně bezpečnostních prověrek obsahují velmi podobné formulace. „K žádné změně nedošlo od roku 2015 v přetrvávající absenci osvědčení pro styk s utajovanými informacemi (tzv. prověrky) u některých nejvyšších představitelů významných orgánů státní správy, z nichž některé jsou zákonnými adresáty informací BIS,“ uvádí zpráva mapující rok 2016 (.pdf, str. 5). „Přetrvávalo riziko plynoucí z absence osvědčení pro styk s utajovanými informacemi (tzv. prověrky) u nejvyšších představitelů významných orgánů státní správy, z nichž některé jsou zákonnými adresáty informací BIS“ zmiňuje zase zpráva ohledně roku 2017 (.pdf, str. 5).

BIS ve zprávě za rok 2017 (.pdf, str. 5) následně upřesňuje, které orgány státní správy má na mysli: „Zmíněné instituce přitom nepatří do skupiny subjektů, jejichž zástupci by měli přístup k utajovaným informacím ze zákona (např. prezident republiky nebo členové vlády).“ BIS tedy zmiňuje jiné orgány státní správy, kde vedoucí představitel nemá nárok na přístup k utajovaným informacím ze zákona. V případě, že takový představitel nemá ani prověrku, může být jedinou oprávněnou osobou v takové instituci třeba jen bezpečnostní ředitel. Mezi tyto orgány státní správy můžeme řadit i Kancelář prezidenta republiky – jejím vedoucím představitelem je kancléř Vratislav Mynář, který nemá bezpečnostní prověrku. Prezident sice má přístup k utajovaným informacím ze zákona, vedoucí jeho servisní organizace ale ne.

Kancelář prezidenta republiky ale není jedinou institucí, kde se její vedoucí představitel nemůže seznamovat s utajovanými informacemi. Mezi další takové úřady v roce 2019 patřil například Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, jehož generální ředitelka nemá prověrku na stupeň tajné.

Na závěr si shrňme naše hodnocení. Výroční zprávy BIS z roku 2014, 2016 a 2017 označují absenci bezpečnostních prověrek u významných představitelů některých státních orgánů za problematickou. Vratislava Mynáře lze jako hradního kancléře označit jako nejvyššího představitele takového státního orgánu. Tuto definici ale nesplňuje Martin Nejedlý, protože je pouze externím poradcem a členem expertního týmu Miloše Zemana a oficiálně žádnou funkci nezastává. Výrok Markéty Pekarové Adamové proto hodnotíme jako nepravdivý. BIS se navíc ve svých zprávách nezmiňuje o Kanceláři prezidenta republiky, respektive jejím kancléři výslovně. Mynář navíc není jediným vedoucím představitelem, který nemá dostatečnou bezpečnostní prověrku.

Markéta Pekarová Adamová

Policie se tím zabývá, nebo zabývala (spolupracovníky prezidenta Zemana Martinem Nejedlým a Vratislavem Mynářem, pozn. Demagog.cz).
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
Podle informací Deníku N se policie skutečně zabývala únikem tajných informací z Pražského hradu a chtěla vyslechnout hradního kancléře Mynáře. MF DNES zase uvedla, že se policie zajímá také o Zemanova poradce Nejedlého.

Výrok předsedkyně Poslanecké sněmovny Pekarové Adamové je částí odpovědi na otázku, zda je bezpečnostním rizikem, když blízcí spolupracovníci Pražského hradu Martin Nejedlý a Vratislav Mynář nemají bezpečnostní prověrku. Není úplně zřejmé, jestli Markéta Pekarová Adamová ve svém výroku narážela pouze na absenci bezpečnostní prověrky, či na celkové působení těchto dvou mužů na Pražském hradě.

Nejprve oba dva Zemanovy spolupracovníky stručně představíme. Martin Nejedlý je členem expertního týmu prezidentské kanceláře již od roku 2013, kdy se Miloš Zeman poprvé ujal prezidentského úřadu. V roce 2014 se navíc stal i prezidentovým externím poradcem. Na obou těchto pozicích působí (.pdf; .pdf) dodnes. 

Druhým zmíněným je Vratislav Mynář, který je od roku 2013 prezidentovým kancléřem. Jak Martin Nejedlý, tak i Vratislav Mynář nedisponují bezpečnostní prověrkou. Hradní kancléř se prověrku sice pokoušel získat, ale Národní bezpečnostní úřad mu ji neudělil. Pro kontext dodejme, že zákon po hradním kancléři bezpečnostní prověrku nevyžaduje. Podle odborníků mu však její absence komplikuje práci, protože se nemůže seznamovat s tajnými materiály.

Nyní ze zaměřme na to, zda se policie někdy Martinem Nejedlým a Vratislavem Mynářem v souvislosti s bezpečnostní prověrkou zabývala, jak předsedkyně TOP 09 Pekarová Adamová tvrdí. V říjnu roku 2021 Deník N zveřejnil zprávu, že Národní centrála proti organizovanému zločinu, která spadá pod českou policii, a Bezpečnostní informační služba (BIS) řeší únik utajovaných informací z Pražského hradu. S utajovanými informacemi se totiž mohou seznamovat pouze ti, kteří získali bezpečnostní prověrku.

Deník N zároveň uvádí tři pracovníky Kanceláře prezidenta republiky, kteří se mají dostavit na výslech. Kromě samotného vedoucího kanceláře Vratislava Mynáře má jít i o pověřeného šéfa bezpečnostního odboru Jana Nováka, který rovněž nemá bezpečnostní prověrku, a jeho zástupce Jiřího Roma. Martina Nejedlého Deník N v této souvislosti nezmiňuje. O deset dní později ale MF DNES informovala, že podle jejich informací se policie a BIS zajímají o tři Zemanovy spolupracovníky – Vratislava Mynáře, Martina Nejedlého a Jana Nováka. 

Doplňme ještě, že v lednu letošního roku se objevila další kauza kolem nakládání s tajnými materiály na Pražském hradě. Radiožurnál a týdeník Respekt zjistily, že prezidentova kancelář skartovala tajnou zprávu o výbuchu ve Vrběticích. Policisté však předtím chtěli prozkoumat, zda se na ní nenachází otisky prstů či stopy DNA někoho nepovolaného. Skartaci tajné zprávy následně potvrdil i sám Pražský hrad, jakákoliv pochybení však odmítl.

V důsledku kauzy následně proběhly na Hradě kontroly Ministerstva vnitra a Národního bezpečnostního úřadu, které se zabývaly tím, jak Kancelář prezidenta republiky dodržuje předpisy, co se týče ochrany utajovaných informací. Výsledky šetření však ještě nejsou známy.

Na závěr shrňme naše hodnocení. Podle informací Deníku N se policie a BIS skutečně zabývá tím, zda na Hradě nedochází k úniku tajných informací. Hradní kancléř se má kvůli tomu dostavit na výslech, podle MF DNES se policie zajímá i o Martina Nejedlého. Ani jeden z nich nemá bezpečnostní prověrku. Ministerstvo vnitra a Národní bezpečnostní úřad navíc prošetřují, zda nedochází k pochybení při nakládání s utajovanými informacemi. Výrok předsedkyně Poslanecké sněmovny proto hodnotíme jako pravdivý. 

Markéta Pekarová Adamová

(…) jako se skartací zprávy o Vrběticích, což proběhla kontrola, ještě probíhá, ještě nemáme její výsledek, (…) právě bezpečnostní výbor Poslanecké sněmovny vyzval k tomu, aby ta kontrola proběhla, a ona tak tedy je učiněna ze strany ministerstva, ze strany NBÚ.
Zahraniční politika
Pravda
Ministerstvo vnitra i Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) zahájily v únoru kontrolu Kanceláře prezidenta republiky kvůli skartaci dokumentů o výbuchu ve Vrběticích. Ke kontrole je vyzval sněmovní výbor pro bezpečnost. Výsledky kontrol NBÚ ani ministerstvo k 8. březnu nezveřejnilo.

Bezpečnostní výbor Sněmovny v usnesení (.pdf) ze dne 3. února 2022 doporučil Národnímu bezpečnostnímu úřadu (NBÚ) a archivní a spisové službě Ministerstva vnitra zkontrolovat, jak Kancelář prezidenta republiky dodržovala požadavky na ochranu utajovaných informací. Kontrola se měla týkat období od začátku roku 2021 do data schůze výboru pro bezpečnost. Avizoval to i předseda výboru Pavel Žáček.

Výbor pro bezpečnost k tomuto rozhodnutí dospěl při projednávání mimořádného bodu, v jehož rámci poslanci rozebírali skartování tajné zprávy o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích. Dokument byl údajně skartován v Kanceláři prezidenta republiky na konci roku 2021. Výbor usnesení schválil poté, co mu informace o tomto případu sdělil šéf Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka a zástupci policie.

Tiskový odbor Ministerstva vnitra 14. února 2022 pro ČTK uvedl, že ministerstvo v tento den „zahájilo desetidenní kontrolu, která bude v Kanceláři prezidenta republiky (KPR) prověřovat správu dokumentů a spisů.“ 7. března poté Ministerstvo vnitra informovalo o ukončení této kontroly. Zároveň však sdělilo, že její závěry zatím zveřejněny nebudou, protože ještě probíhá zpracovávání kontrolního protokolu, po kterém bude mít prezidentská kancelář možnost podat námitky.

Národní bezpečnostní úřad v KPR zahájil kontrolu dodržování předpisů v oblasti ochrany utajovaných informací 21. února 2022. O 3 dny později NBÚ oznámil uzavření kontroly na Hradě. „Aktuálně NBÚ vyhodnocuje a zpracovává její výsledky a předpokládá, že protokol o výsledku kontroly předá kontrolované osobě nejpozději do 14 dnů," sdělil tehdy ČTK náměstek ředitele NBÚ Jaromír Kadlec.

10. března, tedy 2 dny po výroku Markéty Pekarové Adamové, Hrad uvedl, že nakládání se zprávou o výbuchu ve Vrběticích bylo dle NBÚ v pořádku.  Vyjádření ze strany NBÚ zatím nicméně není známé. „Protokol z provedené kontroly byl dne 2. března předán kontrolované osobě. Dokud marně neuplyne lhůta pro podání námitek, nebo dokud nebudou podané námitky vyřízené, kontrola není dokončena a informace nepodáváme," sdělila ČTK Dagmar Urbancová z kanceláře ředitele NBÚ.

Markéta Pekarová Adamová

Protože to byl zatím jenom příslib (udělení vyznamenání Volodymyru Zelenskému, pozn. Demagog.cz), a bude tedy probíhat ten klasický proces výběru, nebo respektive schvalování těchto vyznamenání.
Invaze na Ukrajinu
Poslanecká sněmovna
Pravda
Prezident Zeman při svém projevu k příležitosti udělování státních vyznamenání sdělil, že hodlá Řádem Bílého lva vyznamenat i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová v rozhovoru pro Seznam Zprávy reagovala na projev, který Miloš Zeman přednesl při ceremonii udělování státních vyznamenání dne 7. března. Prezident Zeman se v něm vyjádřil k návrhu poslankyně Barbory Urbanové (hnutí STAN), která na konci února na svém Twitteru oznámila, že hodlá na státní vyznamenání navrhnout ukrajinského prezidenta Zelenského.

Prezident Zeman v proslovu řekl, že Zelenskému udělí nejvyšší státní vyznamenání, Řád Bílého lva, což odůvodnil tím, že podle něj projevil „odvahu a statečnost“. Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček poté pro ČTK uvedl, že Zelenskyj by měl vyznamenání dostat 28. října 2022. Výrok Pekarové Adamové proto hodnotíme jako pravdivý.

Doplňme, že podle zákona o státních vyznamenáních České republiky mohou návrhy na propůjčení nebo udělení vyznamenání prezidentovi předkládat „Poslanecká sněmovna, Senát a vláda“. Prezident se pak může rozhodnout udělit ocenění i bez jejich návrhu.

Poslanecká sněmovna o seznamu navržených osob vždy nejdříve hlasuje a až poté jej předkládá prezidentu republiky. Naposledy o nominacích na státní vyznamenání Sněmovna rozhodovala v červnu 2021. Sněmovna tedy může při příštím projednávání seznamu kandidátů na ocenění zahrnout mezi navržené osobnosti i ukrajinského prezidenta Zelenského.

Markéta Pekarová Adamová

(Miloš Zeman, pozn. Demagog.cz) podporoval konkrétními kroky Vladimira Putina.
Invaze na Ukrajinu
Obrana, bezpečnost, vnitro
Zahraniční politika
Pravda
Zeman dlouhodobě veřejnost přesvědčoval, že bychom Rusko za jeho anexi Krymu neměli sankcionovat. Bagatelizoval zprávy tajných služeb o hrozící invazi Ruska na Ukrajinu. V kauzách Skripal a Vrbětice zastával pozici, jež umožnila Rusku zpochybňovat závěry vyšetřování.

Prezident Zeman dlouhodobě prezentoval své vstřícné názory vůči Rusku a Putinově politice. Jako první příklad můžeme uvést Zemanův postoj vůči sankcím, které byly na Rusko uvaleny v reakci na anexi Krymu. Například během shromáždění Rady Evropy v roce 2017 se vyjádřil v tom smyslu, že sankce jsou strategie, při níž prohrávají obě strany. Zároveň uvedl, že sankce vedou k posilování popularity představitelů států, na které jsou uvaleny. Anexi Krymu označil za „hotovou věc“. 

Ve svém rozhovoru pro ČTK již krátce po anexi Krymu v roce 2014 také uvedl: „Něco jiného je obsazení Krymu, který nikdy k Ukrajině nepatřil, ten daroval Nikita Chruščov Ukrajině v roce 1954, aniž by se kohokoli ptal. Nu, a něco úplně jiného je vpád na území cizího státu.“

Své stanovisko Miloš Zeman zopakoval i po jednání s ruským prezidentem Putinem v Soči. Při něm řekl, že sankce by se měly zrušit, a potvrdil, že podle něj Krym patří Rusku. Zemanovo vyjádření bylo příznivě přijato především v Rusku, kde tamní politici jeho projev prezentovali jako faktické uznání ruských nároků na okupovaný poloostrov Krym.

Miloš Zeman zastával postoje vyhovující Rusku i v kauze otravy bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v roce 2018. Britští vyšetřovatelé tehdy oznámili, že k otravě Skripalových došlo nervově paralytickou látkou novičok. Za pachatele útoku byli britskou stranou označeni ruští občané známí jako Alexandr Petrov a Ruslan Boširov. Britská premiérka Theresa May pak v roce 2019 na summitu G20 během setkání s Putinem řekla, že Velká Británie má důkazy, že za útokem stojí Rusko.

Zeman pak v reakci na danou kauzu a na britské obvinění Ruska veřejně oznámil, že i v České republice se vyráběl a testoval jed novičok. „Závěr je, že u nás byl vyráběn a testován novičok, byť v malém množství, a poté zničen. … Je pokrytectví předstírat, že tomu tak nebylo,“ řekl k věci. Tato Zemanova vyjádření obratem využilo Rusko, aby označilo britská obvinění z účasti na útoku jako vykonstruovaná. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová například uvedla, že britská vláda v případu otrávení bývalého dvojího agenta Sergeje Skripala a jeho dcery lže. Obvinění označila jako „žvást“ a vyzvala NATO, aby vysvětlilo, proč „tajilo“ informace o novičoku v České republice.

Podobnou roli sehrál prezident Zeman i v kauze Vrbětice. 17. dubna 2021 premiér Babiš a ministr vnitra Hamáček oznámili (video), že má Česká republika na základě zpráv bezpečnostních složek důvodné podezření na zapojení ruské tajné služby GRU do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014. V té době se v Česku měli pohybovat opět Alexandr Petrov a Ruslan Bošilov, policie přitom oznámila, že po těchto osobách pátrá.

Zeman se po týdnu od vystoupení Babiše a Hamáčka ke kauze také veřejně vyjádřil. Řekl, že existují 2 vyšetřovací verze, z nichž pouze jedna uvádí, že za útokem stálo Rusko. Toto tvrzení o více vyšetřovacích verzích bylo poté odmítnuto jak premiérem Babišem, tak ministrem vnitra Hamáčkem. Server Seznam Zprávy poté pátral, kdo informaci o více vyšetřovacích verzích Zemanovi předal. Podle jejich informací toto prezidentu Zemanovi nesdělily ani Bezpečnostní informační služba, ani Národní centrála proti organizovanému zločinu, ani Nejvyšší státní zastupitelství. Hrad na dotazy o původu svých informací neodpověděl.

Zemanovo vyjádření potom hojně přebírala ruská média, která své čtenáře informovala, že podle Zemana neexistují žádné důkazy o tom, že by se ve Vrběticích pohybovali ruští agenti. Šéf zahraničního výboru Státní dumy Leonid Sluckij následně oznámil, že by se Česko mělo Rusku omluvit. Předseda ruské Dumy Vjačeslav Volodin pak prohlásil, že se Česko samo zahnalo do kouta a Rusové by měli vzdát Zemanovi čest.

Zeman se také vyjádřil (video, 36:25) k napjaté situaci před vypuknutím ruské invaze na Ukrajinu. „Podívejte se, Rusové nejsou blázni. Útok na Ukrajinu by pro ně znamenal čistý zisk jenom v tom, že dají Ukrajině jakési vojenské varování, ale daleko větší ztrátu v podobě nejrůznějších sankcí, a když si srovnáte zisk a ztrátu, tak protože nejsou neinteligentní, no, tak jim vyjde, že by na tom prodělali,“ řekl 6. února prezident.

17. února, tedy týden před začátkem invaze, Miloš Zeman pro MF DNES označil informace amerických tajných služeb za „blamáž“. Uveďme, že tajné služby USA 11. února přišly s informací, že by ruská invaze na Ukrajinu měla začít 16. února. Nakonec Rusko útok zahájilo ráno 24. února.

Z výše uvedených veřejných vystoupení prezidenta Zemana vyplývá, že v minulosti opakovaně vyjadřoval postoje, které byly v Rusku příznivě vnímány. V případě anexe Krymu veřejnost přesvědčoval, že bychom za tento akt Rusko neměli trestat sankcemi a že anexe je již hotová věc. Bagatelizoval zprávy tajných služeb o hrozící invazi Ruska na Ukrajinu. V kauzách Skripal a Vrbětice zastával pozici, jež umožnila Rusku zpochybňovat závěry českých a britských vyšetřovatelů. Opakovaně tak podporoval ruské vedení při mezinárodních sporech. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý. 

Na závěr dodejme, že ruský novinář Dmitrij Smirnov v roce 2018 po Zemanově znovuzvolení českým prezidentem na svém twitterovém účtu uvedl: „Náš člověk v Praze na dalších pět let. V Česku proběhla inaugurace Miloše Zemana.“

Markéta Pekarová Adamová

Je to Putin, respektive jeho režim, který anektoval Krym, který tady už mnoho let působí proti Ukrajině, nazývá ji státem, který nemá právo na existenci.
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Poloostrov Krym byl Ruskem anektován v roce 2014. Vladimir Putin opakovaně zmiňoval, že Ukrajina nemá tradici státnosti, a pokud nebude přátelská k Rusku, nemá právo na existenci. Vnímá Ukrajince jako součást ruského národa.

V červenci 2021 vyšla na webových stránkách prezidenta Ruské federace esej O jednotě Rusů a Ukrajinců, pod kterou je sám Vladimir Putin podepsán. Zdali ji skutečně napsal však není jisté. Hlavní myšlenkou textu je, že Rusové a Ukrajinci jsou jeden národ, který je, a v historii býval, uměle rozdělován nepřáteli. Samotné slovo Ukrajina by pak mělo značit hranici nebo pohraniční oblast, nikoliv samostatný stát. 

Ve svém projevu na konci února 2022 Putin zpochybnil státnost Ukrajiny a uznal nezávislost jejích východních separatistických území. Uvedl také, že „Rusko učinilo vše pro zachování územní celistvosti Ukrajiny, vše je ale marné“. Dříve také zmínil, že pokud Ukrajina nebude k Rusku přátelská, nemá právo na existenci. 

O Ukrajincích v tomto kontextu opět hovořil jako o větvi ruského národa, podobně jako tomu má být v případě Bělorusů. Vznik Ukrajiny pak měl být pouze důsledkem rozpadu Sovětského svazu, země podle něj nemá samostatnou historii. To vše odpovídá myšlence trojjediného ruského národa, který by se měl skládat z Velkorusů, Bělorusů a Malorusů, tedy Ukrajinců. Tomu odpovídá i jeho pohled na ukrajinštinu jako na pouhý dialekt ruštiny. Právě kvůli údajné absenci vlastní státnosti a historie může sice Ukrajina formálně jako stát existovat, ale jen v nějakém vztahu s Ruskem.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Pekarová Adamová zmiňuje také anexi Krymu. Konflikt započal 27. února 2014, kdy muži v neoznačených uniformách (tzv. zelení mužíčci) začali na poloostrově obsazovat strategická místa, například letiště. Je důležité zmínit, že po dřívějším popírání, že by tito vojáci měli s Ruskem co do činění, později prezident Putin přiznal, že tyto neoznačené vojáky vyslalo Rusko. 1. března se pak ustavila krymská autonomní vláda v čele se Sergejem Aksjonovem. Ta převzala kontrolu nad bezpečnostními silami v oblasti a o pomoc požádala právě ruského prezidenta. Už 9. března ruští vojáci obsadili hranici mezi okupovaným Krymem a Ukrajinou. V problematickém a Západem neuznávaném referendu ze 17. března se pak údajně 96,6 % voličů vyslovilo pro připojení k Rusku.

Musíme nicméně také zmínit, že Rusko se zavázalo nezávislost a hranice Ukrajiny dodržovat. Má se také zdržet hrozby silou či použití síly proti územní celistvosti a politické nezávislosti Ukrajiny. Tyto závazky spadají pod bezpečností záruky tzv. Budapešťského memoranda, které uzavřela Ukrajina, Rusko, USA a Velká Británie v roce 1994. V roce 2004 byla navíc podepsána smlouva ošetřující východní hranici Ukrajiny. Ta byla schválena parlamenty obou zemí a později ji podepsali i oba prezidenti.

Uveďme také, že se po internetu již od invaze na Krym šíří dezinformace o údajné faktické neexistenci Ukrajiny. Podle příspěvků si Ukrajina od roku 1991 nezaregistrovala své hranice u OSN, a proto jako stát neexistuje. Tyto zprávy jsou samozřejmě nepravdivé, státy nejsou povinny si své hranice nikterak registrovat. Celé situaci jsme se věnovali již dříve. 

Markéta Pekarová Adamová

(Právní zástupce Miloše Zemana, pozn. Demagog.cz) podniká aktivní kroky žaloby na senátory ve věci sabotáže.
Pravda
Prezidentův právní zástupce 2. března uvedl, že bude podáno trestní oznámení pro sabotáž. Osoby, na které by mělo směřovat, jmenovitě neuvedl, ovšem naznačil, že by se mělo jednat o zástupce z řad Senátu.

Právní zástupce prezidenta Zemana Marek Nespala na začátku března uvedl, že podá trestní oznámení pro „zvlášť závažný trestný čin sabotáže“ kvůli situaci nastalé na podzim 2021. Nespala neuvedl konkrétní jména, na která by oznámení mělo cílit. V rozhovoru pro Seznam Zprávy však řekl (video, 3:25): „Všichni víme, kdo veřejně vystupoval.(…) Všichni víme, kdo se k tomu vyjadřoval.“ Spekuluje se tedy převážně o senátorech, například předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi, místopředsedovi Jiřím Růžičkovi nebo Pavlu Fischerovi.

Důvodem trestního oznámení má být situace z loňského října. Prezident Zeman byl hospitalizován v Ústřední vojenské nemocnici. Podle pozdější lékařské zprávy nebyl schopen vykonávat pracovní povinnosti. Také kvůli nejasné dlouhodobé zdravotní prognóze začali senátoři vážně zvažovat aktivaci článku 66 Ústavy. Tento článek by převedl prezidentské pravomoci na jiné, Ústavou určené činitele, což mohlo být v době svolávání nové Poslanecké sněmovny a skládání vlády důležité. 

Dodejme, že prezident Zeman dříve nazval tuto situaci „pokusem o puč".

Markéta Pekarová Adamová

(...) v krátké době po volbách, kdy prezident sehrává velmi důležitou úlohu v tom vyjednávání, respektive v těch krocích, které mu z ústavy náleží a nemůže je udělat nikdo jiný.
Sněmovní volby 2021
Právní stát
Pravda
Podle Ústavy ČR musí předseda vlády po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny podat demisi do rukou prezidenta republiky. Prezident je také jediný, kdo může jmenovat předsedu nové vlády a její ministry.

Markéta Pekarová Adamová v rozhovoru pro Seznam Zprávy hovoří (video od 18:15) o jednání senátorů v období po volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu loňského roku, kdy senátoři uvažovali o aktivaci článku 66 ústavy. Ten umožňuje, aby v případě, kdy prezident republiky ze závažných důvodů nemůže vykonávat svou funkci, byly jeho pravomoci převedeny na jiné ústavní činitele. Senátoři o aktivaci tohoto článku uvažovali z důvodu zdravotních problémů Miloše Zemana, který byl 10. října loňského roku převezen do Ústřední vojenské nemocnice. Z nemocnice byl Zeman propuštěn 25. listopadu. Pekarová Adamová jednání senátorů hájí tím, že prezident republiky má v povolební situaci důležité pravomoci, které musí vykonávat.

Pravomoci prezidenta republiky plynou z Ústavy České republiky. Pokud se zaměříme na ty, které souvisejí s volbami do Poslanecké sněmovny, pak Článek 62 ústavy říká, že prezident republiky:

  • „svolává zasedání Poslanecké sněmovny,
  • jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi,
  • pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády."

Pro výkon některých z těchto pravomocí není aktivní konání prezidenta republiky nutné. Například článek 34 ústavy říká, že „zasedání Poslanecké sněmovny svolává prezident republiky tak, aby bylo zahájeno nejpozději třicátý den po dni voleb; neučiní-li tak, sejde se Poslanecká sněmovna třicátý den po dni voleb.“ Nově zvolení poslanci se tak mohou sejít i v případě, že prezident republiky ze zdravotních důvodů není schopen vykonávat svoji funkci.

Jiná situace však existuje v případě demise staré a jmenování nové vlády. Podle článku 73 ústavy „vláda podá demisi vždy po ustavující schůzi nově zvolené Poslanecké sněmovny“ „předseda vlády podává demisi do rukou prezidenta republiky. Ostatní členové vlády podávají demisi do rukou prezidenta republiky prostřednictvím předsedy vlády“. Podobně článek 68 ústavy říká, že „předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů. Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry“.

Při výkonu těchto pravomocí je bez aktivace článku 66 role prezidenta nezastupitelná. Předseda Senátu Miloš Vystrčil přitom 18. října loňského roku uvedl, že podle vyjádření Ústřední vojenské nemocnice nebyl Miloš Zeman schopen ze zdravotních důvodů vykonávat své pracovní povinnosti a prognózu prezidentova zdravotního stavu lékaři označili za „krajně nejistou." 

Výrok Markéty Pekarové Adamové hodnotíme jako pravdivý, protože prezident republiky má po volbách do Poslanecké sněmovny skutečně důležité pravomoci a při jejich výkonu jej nikdo nemůže zastoupit.

Markéta Pekarová Adamová

Dominik Feri už v té době, kdy se celá tato jeho kauza objevila, tak se zachoval velmi rychle, zcela rozhodně, že se vzdal všech svých funkcí veřejných, i členství v TOP 09 skončilo ještě v tom samém týdnu, kdy se ta obvinění objevila.
Právní stát
Pravda
Článek, který přinesl informace o možných sexuálních deliktech Dominika Feriho, vyšel 25. května 2021. Ještě tentýž den rezignoval na svou funkci poslance, 28. května pak vystoupil z TOP 09.

V úterý 25. května 2021 novináři Deníku NAlarmu zveřejnili článek, ve kterém několik žen obvinilo Dominika Feriho ze sexuálního násilí. Dominik Feri v reakci na tuto kauzu ve stejný den oznámil, že rezignuje na funkci poslance Poslanecké sněmovny. Tuto informaci zveřejnil také na svých sociálních sítích. 

Tři dny po zveřejnění těchto obvinění, tedy 28. května, vyzvalo předsednictvo TOP 09, aby své členství ve straně přerušil. Ve stejný den Feri ze strany vystoupil. Feri přitom obvinění ze sexuálního násilí odmítl, přičemž připustil, že se choval „nevhodně“„nepatřičně“.

7. března 2022 policie obvinila Dominika Feriho z trestného činu znásilnění. Podle informací Aktuálně.cz byl obviněn ze znásilnění více žen. Feri následně na svém instagramu uvedl, že prokáže svou nevinu. 

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů