V červenci 2021 vyšla na webových stránkách prezidenta Ruské federace esej O jednotě Rusů a Ukrajinců, pod kterou je sám Vladimir Putin podepsán. Zdali ji skutečně napsal však není jisté. Hlavní myšlenkou textu je, že Rusové a Ukrajinci jsou jeden národ, který je, a v historii býval, uměle rozdělován nepřáteli. Samotné slovo Ukrajina by pak mělo značit hranici nebo pohraniční oblast, nikoliv samostatný stát.
Ve svém projevu na konci února 2022 Putin zpochybnil státnost Ukrajiny a uznal nezávislost jejích východních separatistických území. Uvedl také, že „Rusko učinilo vše pro zachování územní celistvosti Ukrajiny, vše je ale marné“. Dříve také zmínil, že pokud Ukrajina nebude k Rusku přátelská, nemá právo na existenci.
O Ukrajincích v tomto kontextu opět hovořil jako o větvi ruského národa, podobně jako tomu má být v případě Bělorusů. Vznik Ukrajiny pak měl být pouze důsledkem rozpadu Sovětského svazu, země podle něj nemá samostatnou historii. To vše odpovídá myšlence trojjediného ruského národa, který by se měl skládat z Velkorusů, Bělorusů a Malorusů, tedy Ukrajinců. Tomu odpovídá i jeho pohled na ukrajinštinu jako na pouhý dialekt ruštiny. Právě kvůli údajné absenci vlastní státnosti a historie může sice Ukrajina formálně jako stát existovat, ale jen v nějakém vztahu s Ruskem.
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Pekarová Adamová zmiňuje také anexi Krymu. Konflikt započal 27. února 2014, kdy muži v neoznačených uniformách (tzv. zelení mužíčci) začali na poloostrově obsazovat strategická místa, například letiště. Je důležité zmínit, že po dřívějším popírání, že by tito vojáci měli s Ruskem co do činění, později prezident Putin přiznal, že tyto neoznačené vojáky vyslalo Rusko. 1. března se pak ustavila krymská autonomní vláda v čele se Sergejem Aksjonovem. Ta převzala kontrolu nad bezpečnostními silami v oblasti a o pomoc požádala právě ruského prezidenta. Už 9. března ruští vojáci obsadili hranici mezi okupovaným Krymem a Ukrajinou. V problematickém a Západem neuznávaném referendu ze 17. března se pak údajně 96,6 % voličů vyslovilo pro připojení k Rusku.
Musíme nicméně také zmínit, že Rusko se zavázalo nezávislost a hranice Ukrajiny dodržovat. Má se také zdržet hrozby silou či použití síly proti územní celistvosti a politické nezávislosti Ukrajiny. Tyto závazky spadají pod bezpečností záruky tzv. Budapešťského memoranda, které uzavřela Ukrajina, Rusko, USA a Velká Británie v roce 1994. V roce 2004 byla navíc podepsána smlouva ošetřující východní hranici Ukrajiny. Ta byla schválena parlamenty obou zemí a později ji podepsali i oba prezidenti.
Uveďme také, že se po internetu již od invaze na Krym šíří dezinformace o údajné faktické neexistenci Ukrajiny. Podle příspěvků si Ukrajina od roku 1991 nezaregistrovala své hranice u OSN, a proto jako stát neexistuje. Tyto zprávy jsou samozřejmě nepravdivé, státy nejsou povinny si své hranice nikterak registrovat. Celé situaci jsme se věnovali již dříve.