Demagog.cz

Markéta Pekarová Adamová
Markéta Pekarová Adamová (TOP 09)
Předsedkyně TOP 09, předsedkyně PSP ČR
Je to Putin, respektive jeho režim, který anektoval Krym, který tady už mnoho let působí proti Ukrajině, nazývá ji státem, který nemá právo na existenci.
Ptám se já, 8. března 2022
Invaze na Ukrajinu

Tento výrok byl ověřen jako pravda

Odůvodnění

Poloostrov Krym byl Ruskem anektován v roce 2014. Vladimir Putin opakovaně zmiňoval, že Ukrajina nemá tradici státnosti, a pokud nebude přátelská k Rusku, nemá právo na existenci. Vnímá Ukrajince jako součást ruského národa.

V červenci 2021 vyšla na webových stránkách prezidenta Ruské federace esej O jednotě Rusů a Ukrajinců, pod kterou je sám Vladimir Putin podepsán. Zdali ji skutečně napsal však není jisté. Hlavní myšlenkou textu je, že Rusové a Ukrajinci jsou jeden národ, který je, a v historii býval, uměle rozdělován nepřáteli. Samotné slovo Ukrajina by pak mělo značit hranici nebo pohraniční oblast, nikoliv samostatný stát. 

Ve svém projevu na konci února 2022 Putin zpochybnil státnost Ukrajiny a uznal nezávislost jejích východních separatistických území. Uvedl také, že „Rusko učinilo vše pro zachování územní celistvosti Ukrajiny, vše je ale marné“. Dříve také zmínil, že pokud Ukrajina nebude k Rusku přátelská, nemá právo na existenci. 

O Ukrajincích v tomto kontextu opět hovořil jako o větvi ruského národa, podobně jako tomu má být v případě Bělorusů. Vznik Ukrajiny pak měl být pouze důsledkem rozpadu Sovětského svazu, země podle něj nemá samostatnou historii. To vše odpovídá myšlence trojjediného ruského národa, který by se měl skládat z Velkorusů, Bělorusů a Malorusů, tedy Ukrajinců. Tomu odpovídá i jeho pohled na ukrajinštinu jako na pouhý dialekt ruštiny. Právě kvůli údajné absenci vlastní státnosti a historie může sice Ukrajina formálně jako stát existovat, ale jen v nějakém vztahu s Ruskem.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Pekarová Adamová zmiňuje také anexi Krymu. Konflikt započal 27. února 2014, kdy muži v neoznačených uniformách (tzv. zelení mužíčci) začali na poloostrově obsazovat strategická místa, například letiště. Je důležité zmínit, že po dřívějším popírání, že by tito vojáci měli s Ruskem co do činění, později prezident Putin přiznal, že tyto neoznačené vojáky vyslalo Rusko. 1. března se pak ustavila krymská autonomní vláda v čele se Sergejem Aksjonovem. Ta převzala kontrolu nad bezpečnostními silami v oblasti a o pomoc požádala právě ruského prezidenta. Už 9. března ruští vojáci obsadili hranici mezi okupovaným Krymem a Ukrajinou. V problematickém a Západem neuznávaném referendu ze 17. března se pak údajně 96,6 % voličů vyslovilo pro připojení k Rusku.

Musíme nicméně také zmínit, že Rusko se zavázalo nezávislost a hranice Ukrajiny dodržovat. Má se také zdržet hrozby silou či použití síly proti územní celistvosti a politické nezávislosti Ukrajiny. Tyto závazky spadají pod bezpečností záruky tzv. Budapešťského memoranda, které uzavřela Ukrajina, Rusko, USA a Velká Británie v roce 1994. V roce 2004 byla navíc podepsána smlouva ošetřující východní hranici Ukrajiny. Ta byla schválena parlamenty obou zemí a později ji podepsali i oba prezidenti.

Uveďme také, že se po internetu již od invaze na Krym šíří dezinformace o údajné faktické neexistenci Ukrajiny. Podle příspěvků si Ukrajina od roku 1991 nezaregistrovala své hranice u OSN, a proto jako stát neexistuje. Tyto zprávy jsou samozřejmě nepravdivé, státy nejsou povinny si své hranice nikterak registrovat. Celé situaci jsme se věnovali již dříve. 

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů