Demagog.cz

Markéta Pekarová Adamová
Markéta Pekarová Adamová (TOP 09)
Předsedkyně TOP 09, předsedkyně PSP ČR
(...) v krátké době po volbách, kdy prezident sehrává velmi důležitou úlohu v tom vyjednávání, respektive v těch krocích, které mu z ústavy náleží a nemůže je udělat nikdo jiný.
Ptám se já, 8. března 2022
Právní stát
Sněmovní volby 2021

Tento výrok byl ověřen jako pravda

Odůvodnění

Podle Ústavy ČR musí předseda vlády po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny podat demisi do rukou prezidenta republiky. Prezident je také jediný, kdo může jmenovat předsedu nové vlády a její ministry.

Markéta Pekarová Adamová v rozhovoru pro Seznam Zprávy hovoří (video od 18:15) o jednání senátorů v období po volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu loňského roku, kdy senátoři uvažovali o aktivaci článku 66 ústavy. Ten umožňuje, aby v případě, kdy prezident republiky ze závažných důvodů nemůže vykonávat svou funkci, byly jeho pravomoci převedeny na jiné ústavní činitele. Senátoři o aktivaci tohoto článku uvažovali z důvodu zdravotních problémů Miloše Zemana, který byl 10. října loňského roku převezen do Ústřední vojenské nemocnice. Z nemocnice byl Zeman propuštěn 25. listopadu. Pekarová Adamová jednání senátorů hájí tím, že prezident republiky má v povolební situaci důležité pravomoci, které musí vykonávat.

Pravomoci prezidenta republiky plynou z Ústavy České republiky. Pokud se zaměříme na ty, které souvisejí s volbami do Poslanecké sněmovny, pak Článek 62 ústavy říká, že prezident republiky:

  • „svolává zasedání Poslanecké sněmovny,
  • jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi,
  • pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády."

Pro výkon některých z těchto pravomocí není aktivní konání prezidenta republiky nutné. Například článek 34 ústavy říká, že „zasedání Poslanecké sněmovny svolává prezident republiky tak, aby bylo zahájeno nejpozději třicátý den po dni voleb; neučiní-li tak, sejde se Poslanecká sněmovna třicátý den po dni voleb.“ Nově zvolení poslanci se tak mohou sejít i v případě, že prezident republiky ze zdravotních důvodů není schopen vykonávat svoji funkci.

Jiná situace však existuje v případě demise staré a jmenování nové vlády. Podle článku 73 ústavy „vláda podá demisi vždy po ustavující schůzi nově zvolené Poslanecké sněmovny“ „předseda vlády podává demisi do rukou prezidenta republiky. Ostatní členové vlády podávají demisi do rukou prezidenta republiky prostřednictvím předsedy vlády“. Podobně článek 68 ústavy říká, že „předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů. Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry“.

Při výkonu těchto pravomocí je bez aktivace článku 66 role prezidenta nezastupitelná. Předseda Senátu Miloš Vystrčil přitom 18. října loňského roku uvedl, že podle vyjádření Ústřední vojenské nemocnice nebyl Miloš Zeman schopen ze zdravotních důvodů vykonávat své pracovní povinnosti a prognózu prezidentova zdravotního stavu lékaři označili za „krajně nejistou." 

Výrok Markéty Pekarové Adamové hodnotíme jako pravdivý, protože prezident republiky má po volbách do Poslanecké sněmovny skutečně důležité pravomoci a při jejich výkonu jej nikdo nemůže zastoupit.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů