Markéta Pekarová Adamová

Podle průzkumů agentury KANTAR CZ se podpora TOP 09 udržuje stabilně zhruba kolem 5 %, jak je uvedeno na jejich grafu pro období mezi květnem 2018 a dubnem 2020. 

Aritmetický průměr činí za dané období 4,82 %, medián potom 5 %, přičemž 5% podporu TOP 09 zaznamenala v květnu, srpnu a říjnu 2018 a v červnu a září 2019. Nejnižší podporu 3,5 % měla podle průzkumů v červnu 2018, nejvyšší podpora je vysledována v dubnu 2020, kdy by podle průzkumu TOP 09 získala 6,5 %. Od srpna 2019 potom podpora TOP 09 vykazuje mírné stoupání, z hodnoty 4,5 % až na 6,5 %. Statistická chyba volebního modelu u jednotlivých stran se pohybuje v rozmezí ±1 p.b. u stran s nízkým ziskem (tedy i TOP 09), až ±3 p.b. u stran s vysokým ziskem.

Markéta Pekarová Adamová zároveň v tomto výroku říká, že „půl procenta není důvod k radosti“. Tím reagovala na dotaz redaktorky, která řekla, že v současné době má TOP 09 pouze o půl procentního bodu více než před zvolením Markéty Pekarové Adamové do pozice předsedkyně TOP 09. Pekarová Adamová byla zvolena do této funkce na konci listopadu 2019 a podle tehdejších průzkumů agentury Kantar (za říjen 2019) vykazovala TOP 09 podporu 6 %. Za půl roku se podpora strany navýšila o půl procentního bodu, na současných 6,5 %.

Zdroj: KANTAR CZ

Podobné tendence můžeme nalézt také podle průzkumů agentury STEM mezi únorem 2018 a březnem 2020, které uvádíme v jejich tabulce. Podle průzkumů STEM se podpora TOP 09 pohybuje okolo 4 %.

Aritmetický průměr za dané období činí 4,1 %, medián taktéž 4,1 %, přičemž 4,1% podpora byla zaznamenána v lednu 2020. Nejnižší podpora byla zaznamenána v říjnu 2018, která podle průzkumů STEM činila 2,1 %, nejvyšší naopak v prosinci 2019, a to 5,8 %. Stejně jako průzkumy KANTAR CZ, tak i podle průzkumů STEM podpora TOP 09 vykazuje ve stejném období mírné stoupání, zde od června 2019, z 3,7 % na 4,3 % z března 2020.

Krajské volby do 13 zastupitelstev se uskuteční 2. a 3. října 2020. Spolu s nimi se uskuteční i první kolo voleb do Senátu. Případné druhé kolo senátních voleb pak proběhne 9. a 10. října 2020.

TOP 09 bude v letošních krajských a senátních volbách kandidovat ve většině případů v koalicích. Samostatně budou kandidovat nejspíš pouze ve Středočeském kraji, kde se nedohodli na spolupráci s hnutím STAN. Jejich kandidatura ovšem zatím nebyla potvrzena. O tom, jak bude vypadat kandidátní listina, se stále jedná i na Vysočině.

S ODS a dalšími subjekty TOP 09 vyjednala koalici v Plzeňském kraji (ODS s podporou TOP 09 a nezávislých starostů), Pardubickém kraji (ODS a TOP 09) a Moravskoslezském kraji.

S KDU-ČSL vytvořili  společnou kandidátku v Olomouckém kraji (Koalice pro Olomoucký kraj), Libereckém kraji (Společně pro Liberecký kraj) a Jihočeském kraji.

Spolu s hnutím STAN bude TOP 09 kandidovat v Karlovarském kraji a Zlínském kraji.

V koalici se Stranou zelených pak spolupracují v Ústeckém kraji (Spojenci pro kraj), Jihomoravském kraji (Spolu pro Moravu). S dalšími subjekty pak v Královéhradeckém kraji (Spojenci pro Královéhradecký kraj).

Předsedkyně TOP 09 má tak pravdu, když říká, že její strana vyjednala spolupráci ve většině krajů pro nadcházející krajské volby. Problematickou částí jejích slov se však může jevit to, že Pekarová Adamová mluví ve svém výroku o krajských a senátních volbách. Na úrovni senátních voleb totiž zatím nebyla potvrzena spolupráce více stran s TOP 09.

Jenže Pekarová Adamová mluví o vyjednané spolupráci v krajích. Do Senátu se ale nebude volit na území celých krajů, ale jen v jejích částech, a volební obvody Senátu jsou mnohem menší než jednotlivé kraje. Vyjednaná spolupráce na úrovni krajů pro tyto volby tak nedává příliš velký smysl. Celý zbytek výroku se zjevně týká krajských voleb, a tak úvodní zmínku o senátních volbách chápeme pouze jako pojmenování voleb, ke kterým letos dojde.

Jak plyne z výroku, lze ho rozdělit na tři podotázky: jestli je strana TOP 09 jednoznačně ukotvená, jestli je proevropská a jestli nezpochybňuje naše členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci.

Pojem „ukotvenost“ strany je do značné míry velice abstraktní a subjektivní. V rámci ověřování se Demagog.cz zaměřil na to, zda voliči mají šanci vědět, co strana prosazuje, zda má jasně deklarovaný volební program a zda se od jeho základních témat strana neodchyluje v činech.

Strana TOP 09 má přehledné webové stránky, kde je možné dozvědět se o jejím smýšlení či směřování. K tomu může posloužit jak volební program pro volby do Sněmovny v roce 2017, tak programová východiska a principy či hodnotové desatero. Při studování naplňování obsahu programu se nám nepodařilo najít žádné podstatné odchylky od deklarovaných postojů. Tato okolnost může být dána i tím, že je strana již delší dobu v opozici (poslední vládní účast skončila 10. července 2013 pádem Nečasovy vlády), a tak má omezené možnosti realizovat svůj program a tím se i od něho výrazně odchýlit. Z těchto uvedených důvodů považujeme stranu TOP 09 za „ukotvenou“.

Že je TOP 09 stranou proevropskou můžeme vyčíst z jejího volebního programu pro volby do Sněmovny 2017, stejně tak z její Vize 2030 zveřejněné na stránkách strany. Volební program k tématu Evropské unie zmiňuje například, že EU je „klíčem k naší dobré a stabilní budoucnosti“, že by ČR měla co nejdříve přijmout jednotou měnu euro nebo že by ČR měla být součástí rychlejšího pruhu integrace EU. Naopak naprosto vylučuje vystoupení z Evropské unie a odmítá pořádání referend na toto téma.

Volební program a Vize 2030 se také opírají o bezpečnostní záruky Severoatlantické aliance. Z volebního programu: „Základním pilířem obrany ČR je Armáda ČR a plně zabezpečený a fungující bezpečnostní systém. Za rozhodující součást naší obranné politiky považujeme členství v NATO a EU, které nám přináší výhody kolektivního zajištění obrany a bezpečnosti. Toto nás současně zavazuje, abychom adekvátně přispívali k rozvoji společné obrany ostatních členských států. Budeme usilovat o to, abychom splnili závazek výdajů na obranu ve výši 2 % HDP v horizontu let 2018–2021.“ A do budoucna Vize 2030 zmiňuje: „Česká republika je aktivním členem Evropské unie a Severoatlantické aliance.“ Členství v Severoatlantické alianci nám pak podle TOP 09 garantuje naši bezpečnost.

Vládní spolupráce hnutí ANO a ČSSD začíná jejich účastí v Sobotkově koaliční vládě ustanovené v roce 2014, ve které kromě dvou zmiňovaných stran byla zastoupena ještě KDU-ČSL. Sobotkova vláda je následně po sněmovních volbách roku 2017 vystřídána jednobarevnou vládu hnutí ANO Andreje Babiše, která trvá do poloviny roku 2018. Na konci června roku 2018 je ustanovena menšinová koaliční Babišova vláda hnutí ANO a ČSSD s podporou KSČM, která vládne do současnosti. ČSSD tedy byla ve vládě spolu s hnutím ANO po celou dobu období let 2014 až 2020 kromě asi půl roku na přelomu let 2017 a 2018.

Samotné důchodové reformě se věnuje vládní dokument mapující mimo jiné důchodovou politiku ČR, ve kterém se můžeme dočíst, že se Sobotkova vláda soustředila především na vyrovnání valorizace penzí a demontáž zbytků předchozí penzijní reformy než na na novou ucelenou reformu celého systému (.pdf, s. 105–107). Důchodové politice Sobotkovy vlády jsme se věnovali více v rámci ověřování vládních slibů Sobotkovy vlády.

I. Babišova vláda dále uváděla jako svůj cíl vytvoření komise pro zhodnocení dosavadních návrhů, aktuální situace a předpokládaného vývoje, která by měla předložit návrh řešení důchodové reformy. II. Babišova vláda potvrzuje svůj předchozí slib a přidává k němu již také jistý příslib vypracování reformy. Komise pro důchodovou reformu (pro spravedlivé důchody) skutečně v lednu 2020 vypracovala tři její návrhy (.pdf) s cílem připravit novelu zákona obsahující reformu do léta 2020. V rozhovoru z května letošního roku pak ministryně Schillerová uvádí, že reforma se v roce 2020 zřejmě nestihne a bude úkolem pro další vládu v roce 2021.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože ČSSD je s hnutím ANO, kromě asi půlroční pauzy na přelomu let 2017 a 2018, 7. rokem ve vládě a její účast takto můžeme považovat jako fakticky kontinuální. Za celé období od roku 2014 pak ani Sobotkova, ani II. Babišova vláda nebyla schopna provést plnohodnotnou důchodovou reformu. Zda se jedná o promarněné roky, jak uvádí ve svém výroku Pekarová Adamová, v naší analýze nehodnotíme. Jedná se totiž o hodnotící soud předsedkyně TOP 09.

Tématem rozdílnosti komentářů směřovaných k političkám a politikům se věnuje například analýza (.pdf) z roku 2018, která sledovala příspěvky na sociální síti Twitter. Konkrétně se zabývala komentáři na adresu tří párů politiků ze Spojeného království, Jihoafrické republiky a Chile (.pdf, str. 5).

Jedním ze závěrů této analýzy je také zjištění (.pdf, str. 2), že co se týče procent, „u žen bylo třikrát pravděpodobnější, že uvidí hanlivý komentář zaměřený na jejich pohlaví“, než tomu bylo u mužů. Celkově však přitom byla podle autorů míra hanlivých komentářů u politiků a političek podobná.

Podobným tématem se pak podrobněji zabýval i pořad stanice BBC Newsnight ve spolupráci s britským Institute for Strategic Dialogue, který se zaměřuje na výzkum online extremismu. V jejich článku z července 2019 zmiňují i konkrétní případ předsedkyně bavorské strany Spojenectví 90/Zelení Kathariny Schulze. Autoři zde uvádějí, že více než čtvrtina urážek, které dostává na sociálních sítích „se zaměřuje na její fyzický vzhled, pohlaví a sexualitu“. Oproti tomu její kolega Ludwig Hartmann, který ve straně zastává také funkci předsedy, cílem stejného druhu komentářů není. A to „přestože sdílí podobné názory na imigraci“. U něj kritika podle BBC obvykle směřuje spíše na jeho stranu, některé tweety ho například označují za „komunistu“ atd.

Výrok se týká situace, kdy po vyhlášení nouzového stavu v souvislosti s epidemií koronaviru řada podnikatelů přišla o své příjmy, ale přitom jim zůstala povinnost platit nájmy svých provozů (vedle dalších výdajů).

Svou první verzi návrhu na odpuštění nájmů TOP 09 představila 20. března 2020. Jednalo se o odpuštění nájmů na dobu tří měsíců těm podnikatelům, kteří působí v prostorách vlastněných městy, obcemi a státními institucemi. Později 7. dubna přišla TOP 09 spolu s dalšími stranami s návrhem, aby náklady na nájmy podnikatelům zaplatil stát (100 % nebo 80 % podle toho, jestli byla provozovna uzavřena zcela nebo částečně).

S tímto svým návrhem ovšem TOP 09 neuspěla a 8. dubna byl schválen vládní návrh, který pouze znemožňuje pronajímateli do 31. prosince 2020 jednostranně zrušit nájem z důvodu opožděné platby nájmu. Z toho důvodu TOP 09 i s dalšími opozičními stranami (ODS, Piráti, KDU-ČSL a hnutí STAN) představila možnost několika dalších variant (proplacení 60 %, 50 %, 40 %, 30 % nebo 20 %). 

Vláda poté začátkem května představila svůj vlastní návrh na proplacení části nájemného. Podnikatelé by nakonec měli mít možnost požádat o proplacení (.pdf, str. 5) nájmu státem až ve výši 80 % (v případě pronajímatele z veřejné sféry, u pronajímatelů ze soukromé sféry do výše 50 %). 

4. května vláda přijala Usnesení č. 513, ve kterém ukládá Karlu Havlíčkovi, ministru průmyslu a obchodu a ministru dopravy, zpracovat a předložit program podle záměru k připravovanému programu Ministerstva průmyslu a obchodu „COVID –⁠ Nájemné“. 18. května pak vláda schválila uvolnit na financování tohoto programu 5 miliard korun z vládní rozpočtové rezervy.

„Program má poskytnout podporu podnikatelům provozujícím maloobchodní podnikatelskou činnost nebo poskytování služeb zákazníkům v provozovnách na základě nájemní nebo podnájemní smlouvy, kterým byl na základě přijatých mimořádných opatření zakázán prodej zboží a služeb v provozovnách, a tím snížena schopnost tvořit zisk a platit nájemné.“

Finanční podpora bude vyplácena za měsíce duben až červen 2020 a podmínkou k jejímu vyplacení bude, „že pronajímatel sleví 30 procent z ceny nájmu (…) a 20 procent z nájmu uhradí sám provozovatel.“

Zbylých 50 procent by poté uhradil stát. Nyní tento program čeká na schválení Evropskou komisí. Další detaily a upřesnění vydá Ministerstvo průmyslu a obchodu po jeho schválení. „Podporu podle projednaného materiálu budou moci čerpat fyzické osoby – podnikatelé nebo právnické osoby, které podnikají podle živnostenského zákona v pronajaté provozovně (…) a dotace bude do maximální výše 10 milionů korun.“

Přehled pomoci podnikatelům a živnostníkům je dostupný na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu. Mezi nimi například Balíček na obnovu kultury, kurzarbeit, COVID I, COVID II, COVID III, Kompenzační bonus ad. Podnikatelé a živnostníci tak mohou například za určitých podmínek žádat o bezúročné půjčky, o přímou podporu pro OSVČ nebo o finanční kompenzace pro své zaměstnance, pro které z určitých důvodů nemají práci.

Zda vládě příprava tohoto opatření trvala skutečně velmi dlouhou dobu, je do značné míry subjektivní hodnocení. Připomeňme jen, že něco podobného navrhovala TOP 09 již 7. dubna.

Mínění společnosti se v otázce životního prostředí poslední roky mění. Konkrétně to lze pozorovat na zvýšení relevantnosti tohoto tématu v posledních letech, což ukazuje výzkum veřejného mínění CVVM z března 2020.

Dále můžeme dle dalšího nedávného průzkumu veřejného mínění CVVM z února 2020 (.pdf, str. 5) pozorovat lehký nárůst nespokojenosti se stavem životního prostředí v několika minulých letech.

Skutečnost dnešního přístupu naší společnosti k enviromentálním tématům podtrhává i studie STEM z listopadu roku 2019. V článku k ní shrnuje výsledky Nikola Hořejš, analytik STEM: „Češi už vnímají změny klimatu jako naléhavé, především kvůli tomu, jak moc sucho zasáhlo českou krajinu“.

Na konci předminulého roku si nechal Český rozhlas vytvořit agenturou MEDIAN výzkum o závažnosti hrozeb pro Evropu v ČR. Zde byla jako nejvíce závažná zjištěna hrozba nedostatku pitné vody.

Toto jaro si nechal opět Český rozhlas agenturou MEDIAN provést výzkum publikovaný v dubnu 2020. Zde se opět více než tisíce respondentů ptají na obavy z různých hrozeb. I přes probíhající pandemii s jejími ekonomickými důsledky zde respondenti častěji uvádějí strach ze sucha a dalších projevů klimatické změny než z ekonomické recese.

Jeden z klíčových národních dokumentů v oblasti klimatu je Komplexní studie dopadů, zranitelnosti a zdrojů rizik souvisejících se změnou klimatu v ČR z roku 2015, resp. její aktualizace z roku 2019 (.pdf). Jejím hlavním zpracovatelem byl ČHMÚ. Tato studie s odvoláním na práce prof. RNDr. Rudolfa Brázdila, DrSc. a autorského kolektivu uvádí, že „změny teplotního a srážkového režimu se bezprostředně promítají též do výskytu suchých epizod,“ a „v rámci ČR lze v období 1961–2012 pozorovat obecnou tendenci k výskytu sušších podmínek, jak z pohledu meteorologického sucha, tak i půdní vlhkosti. Tento trend lze přitom připsat převážně nárůstu teploty, globálního záření a s tím souvisejícího sytostního doplňku.“ (str. 20–21).

Toto je uvedeno v návaznosti na popis změny srážkového režimu. Celkový roční úhrn srážek neprojevuje statisticky signifikantní změny za poslední období a různé možné scénáře předpovídají spíše jeho nárůst (str. 16 a 18). Mění se však rozložení srážek v průběhu roku (str. 16).

Dále studie uvádí nárůst průměrné  teploty vzduchu v České republice v období mezi 2001 až 2016 vůči normálu let 1961–1990 o 1,1 °C (str. 11).

S odvoláním na práci Mgr. Petra Štěpánka, Ph.D. a dalších je ve studii uvedeno: „Jak ukazují provedené modelové studie, v průběhu 21. století lze očekávat nárůst frekvence i délky období meteorologického sucha“. (str. 21)

Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) přišel na tiskovou konferenci, kterou svolaly na 6. prosince 2019 Spojené síly pro Prahu prostřednictvím tiskového oddělení magistrátu, a to do Tiskového centra Magistrátu hlavního města Prahy. Podle předsedy zastupitelů Jiřího Pospíšila (TOP 09) se jednalo o konferenci Spojených sil a dohadoval se, proč na ni primátor Hřib přišel. Zdeněk Hřib však reagoval tím, že předsedové koaličních klubů a primátor mají právo podle koaličních mechanismů (.pdf, str. 3, část Chod úřadu, tiskové výstupy a tiskové oddělení, bod 3), které jsou přílohou koaliční smlouvy, přijít na jakoukoliv tiskovou konferenci pořádanou tiskovým oddělením magistrátu. Podle Pospíšila měl pak primátor oslovit Spojené síly, a ne přijít neohlášen.

Dle zaběhnutých zvyklostí Hřib navíc dostal jako primátor Prahy slovo jako první. Jiří Pospíšil na tento krok reagoval: „Je to konference našeho klubu a je elementární slušností, abychom ji zahájili my.“ Části tiskové konference odvysílala televizní stanice TV Nova ve svých zprávách (video, čas 5:11).

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť primátor Hřib, ač měl z koaliční smlouvy právo se tiskové konference účastnit, na ni skutečně pozván nebyl a jeho účast byla pro zástupce Spojených sil pro Prahu překvapením.

Jakub Michálek několikrát prohlásil, že Miroslav Kalousek z TOP 09 by měl odejít do ústraní, protože kvůli němu přichází opozice o hlasy voličů. Toto tvrzení odůvodnil průzkumem, podle kterého tři čtvrtiny lidí Miroslavu Kalouskovi nevěří. Místopředseda Pirátů Michálek uvedl, že „v okamžiku, kdy jednu z nejmocnějších funkcí má pan Kalousek, je nemožné, abychom prosadili jakoukoliv alternativu, protože pan Babiš to bude vždy svádět na pana Kalouska“.

„Myslím si, že TOP 09 by měla zaniknout a uvolnit potenciál pro další subjekty,“ vyjádřil se poslanec Michálek v rozhovoru pro Aktuálně.cz ze dne 5. prosince 2019.

Později se Jakub Michálek za svůj výrok o tom, že by TOP 09 měla být zrušena, na Twitteru omluvil s tím, že to nebylo myšleno jako osobní útok, ale pouze jako politologická úvaha. Jakub Michálek však ve stejném twitterovém příspěvku uvedl: „Zároveň trvám na tom, že pan Kalousek výrazně snižuje šance celé opozice na úspěch.“

Pirátská strana se oficiálně k výroku Jakuba Michálka nevyjádřila. Její předseda Ivan Bartoš svého stranického kolegu podpořil, i když představitelé některých dalších opozičních stran podpořili TOP 09. Podle Ivana Bartoše Jakub Michálek pouze popsal současnou politickou situaci. Prohlásil, že „jistý proces integrace v této části spektra je určitě žádoucí, ostatně se o tom přeci veřejně hovoří a veliká část společnosti to i takto vnímá. Stejně tak jako roli pana bývalého předsedy Kalouska“.

V duchu nepochopení výroku Jakuba Michálka se nesla vyjádření a reakce vrcholných představitelů opozice. Tón jejich odporu vyjádřil například místopředseda ODS Martin Kupka, který se k výroku Jakuba Michálka vyjádřil takto: „Já bych čekal kádrování od komunistů, možná od poslanců z hnutí ANO, ale od Pirátů to bych nečekal.“