Marta Semelová

Česká republika je členem Evropské unie od 1. května 2004. O členství zažádala prostřednictvím tehdejšího premiéra Václava Klause v roce 1996 a o dva roky později začala přístupová jednání. 

Bývalý předseda KSČM Miroslav Grebeníček se ve svém projevu 1. května 2000 obrátil na Václava Havla, aby odmítl vstup České republiky do stávající Evropské unie.

V červnu 2003 se v Česku uskutečnilo referendum, které mělo rozhodnout o přistoupení do EU. Přes 77 % občanů se v něm vyslovilo pro vstup a kolem 23 % proti vstupu. Přestože ve straně panovaly na otázku možného přistoupení různé názory, vedení KSČM doporučilo svým voličům v referendu členství v EU odmítnout.

Šéfka organizace Pragulic Tereza Jurečková se o počtu lidí bez domova zmiňuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy: „My odhadujeme, že to je těch 10–15 tisíc jenom tady v Praze.“ (video zde, čas 2:06) Podle telefonického hovoru se zástupkyní Pragulic se číslo spíše blíží 10 tisícům, ale reálně je neměřitelné.

Poslední průzkum Ministerstva práce a sociálních věcí týkající se počtu osob bez přístřeší uvádí, že podle odhadu sociálních pracovníků obcí je bez domova v České republice 68,5 tisíc lidí, z toho 9,5 tisíc v Praze (.pdf, str. 9).

V období vlády komunistické strany v Československu (1948–1989) byla ekonomika řízena centrálně se zásadní dominancí státu. Soukromé vlastnictví a nezávislá samospráva v podstatě neexistovaly, hospodářský zákoník kodifikoval předcházející stav.

„Veškerá činnost státních i jiných socialistických organizací je řízena podle zásady demokratického centralismu. Tato zásada se uskutečňuje jednotou stále upevňovaného a zdokonalovaného ústředního státního řízení, nezbytného k zabezpečení plánovitého proporcionálního rozvoje národního hospodářství a tvořivé aktivity pracujících, kteří se účastní na řízení hospodářství na všech jeho stupních.“

Lze tedy tvrdit, že veškeré více či méně významné infrastrukturní projekty byly finacovány státem, a to přímo nebo skrze národní podniky.

OPRAVA: Výrok byl původně hodnocen jako neověřitelný. Po doplnění informace tiskovým mluvčím magistrátu jsme hodnocení změnili na pravdivé.

Kvůli ověření tohoto výroku jsme se obrátili na Magistrát Hlavního města Prahy. Tiskový mluvčí Vít Hoffman nám sdělil následující: "Obecní bytový fond tvoří cca 5 % celkového bytového fondu na území hl. m. Prahy. Jedná se i o byty, které jsou svěřeny do správy jednotlivých městských částí a které s nimi nakládají samostatně (rozhodnutí, jak s nimi bude nakládáno, nemůže hl. m. Praha nijak ovlivnit). Nesvěřených bytů vlastní HMP k dnešnímu dni 8 126, což odpovídá cca 1 % všech bytů v Praze." 

Podle § 7 odst. 2 zákona o dani z hazardních her se část celostátního výnosu daně z hazardu přiřkne obci, a to podle počtu loterijních zařízení na jejím území. Praha však v posledním období změnila přístup a od roku 2015 až dosud přerozděluje tyto finance nikoli těm městským částem, odkud putují, ale poměrně všem městským částem podle počtu obyvatel. Městské části tak ztrácí část benefitů z provozování hazardních her.

Jak jsme uvedli, tak Marta Semelová usilovala už na zasedání zastupitelstva v roce 2013 (.pdf, str. 101) o změnu metodiky rozdělování finančních prostředků obdržených jako odvod z loterií. Stejně tak i nadále v programu pražské KSČM pro toto volební období přetrvává (.doc, str. 7) nulová tolerance k hazardu v Praze, obdobně jako tomu bylo v jejich programu z roku 2014.

Obce mohly na základě § 50 odst. 4 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, stanovit obecně závaznou vyhláškou místo a čas provozování hazardních her, případně provozování hazardu na celém území obce zakázat. Tato úprava zůstala obdobně zachována i nyní v § 12 zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, který je účinný od 1. ledna 2017. Obecně závazná vyhláška č. 10/2015 Sb. hl. m. Prahy však způsob, jakým obec přistupuje k přerozdělování výnosu daně z hazardních her, neupravuje.

To bylo učiněno až právě změnou v postupu rozdělování obecního výnosu z hazardní daně formou účelových dotací městským částem. Změna ve způsobu určování výše podílu z těchto finančních prostředků byla navržena usnesením (.pdf, bod 44) Rady hl. m. Prahy č. 2458 ze dne 13. října 2015. Toto usnesení nově pracovalo s přerozdělením podílu peněz podle počtu obyvatel jednotlivých městských částí. Do té doby rozhodoval počet povolených výherních hracích přístrojů na území městské části. Ty tak měly motivaci k zachování automatů.

Rada následně tento návrh předložila Zastupitelstvu, které jej dne 5. listopadu 2015 v usnesení č. 10/104 schválilo. Usnesení Rady je spolu s usnesením Zastupitelstva k dispozici v archivu na portále hlavního města Prahy. Předem upozorňujeme na možné technické problémy s přístupem k těmto materiálům, pro jejich zobrazení je mnohdy vyžadována nemalá dávka trpělivosti. Pro jistotu přikládáme také tiskovou zprávu vydanou po konání zastupitelstva.

Marta Semelová již na 6. zasedání Zastupitelstva hl. města Prahy, které se konalo dne 14. dubna 2015, vyzývala (.pdf, str. 65) k odborné a věcné diskuzi o kladech a záporech zavedení bezplatné hromadné dopravy v Praze.

Tento tisk se projednával v souvislosti s peticí, která čítala 1603 podpisů. Zastupitelstvo po krátké debatě schválilo, že bere petici na vědomí, avšak návrh týkající se souhlasu s uskutečněním diskuze laické a odborné veřejnosti ohledně zavedení bezplatné MHD nebyl schválen. Pro schválení návrhu hlasovali všichni čtyři zastupitelé klubu KSČM. Je nutno také poznamenat, že pro návrh byla i většina zastupitelů za ČSSD.

Na začátku roku 2016 (.pdf, str. 9) proběhla interpelace směřující na náměstka primátorky Dolínka, který má na starost mj. i dopravu. Ohledně změn cenových tarifů MHD zaznělo ze strany Marty Semelové:

„Jenom jsem chtěla říci, že my také neustále nabízíme jednoduchý systém, a to je MHD zdarma. Připomínám, že by bylo opravdu vhodné zahájit skutečně tu věcnou odbornou diskusi, co by to přineslo, co by to ubralo. A nejenom to, co se týká toho, co město dá jako náhradu za to jízdné, ale také to, co by nás to stálo v tom pozitivním smyslu. Teď mám na mysli dopady na zdraví, životní prostředí atd. Děkuji.“

Na to jí náměstek primátorky Dolínek odpověděl:

„(...)Vím, že už to tady bylo několikrát diskutováno v minulosti tímhle zastupitelstvem. Nebylo podpořeno, bylo pouze řečeno. Diskuse se vedou, takže i takto se budeme řídit dál.“

Se zavedením maturity jako podmínky pro přijetí mezi obecní strážníky počítá již novela zákona o obecní policii z roku 2009. Stávajícím strážníkům byla přechodným ustanovením dána možnost si maturitu dodělat. Střední vzdělání si tak mohli dokončit do 31. prosince 2015. I přesto však někteří policisté podmínku nestihli splnit včas. Jen v Praze jich muselo (po novém roce 2016) 88 opustit práci. Nově se však od ledna 2018 mohou do řad policistů hlásit i lidé bez maturity, mohou však obsazovat jen nižší posty.

V účinnost tak nevstoupil nový zákon, ale pouze skončilo přechodné období novely z roku 2009.

Marta Semelová zřejmě reaguje na své předřečníky (čas 2:30–8:00), podle nichž by měli developeři prodávat městu určité procento nově postavených bytů za nákladové ceny.

Přestože mnichovská praxe je trochu jiná, rámcově odpovídá tvrzení Semelové. Zpráva (.pdf, ang., str. 50) Odboru městského plánování města Mnichov uvádí, že udělování povolení k výstavbě je podmíněno skutečností, že 30 % z oprávnění určí developeři pro výstavbu sociálního bydlení ("socially-appropriate home building.")

Dle informací zveřejněných 10. srpna 2018 portálem E15 je skutečně kvůli stavbě metra D potřeba vykoupit 655 pozemků. Jednání o výkupu probíhala k 18. červnu 2018 u 180 pozemků. Dalších 11 bylo smluvně převedeno do vlastnictví města a u 4 bylo smluvně provedeno spoluvlastnictví.