Martin Baxa

Václav Klaus starší se na adresu Evropské unie vyjadřuje značně kriticky, jak uvedl v rozhovoru pro Český rozhlas: "Já myslím, že EU je zlo. Samozřejmě. A čím dříve bude ukončena ta evropská integrace v dnešní podobě a čím dříve dojde k transformaci EU v nějaký demokratický a funkční orgán, tím lépe."

Pravdou je i to, že exprezident Klaus Putinův režim, narozdíl od EU, nepovažuje za hrozbu: "Nechávat Rusko mimo je dětinské a hloupé. Pro nás byla hrozba Sovětský svaz, dnešní Rusko není žádná hrozba. Mě opravdu (ruský prezident Vladimir) Putin ničím neohrožuje." Kreml totiž, podle Václava Klause, narozdíl od Bruselu neposílá každý týden direktivy našemu zákonodárství.

Svým dalším kontroverzním výrokem stran Putina z rozhovoru pro Partii televize Prima pobouřil i ukrajinského velvyslance: "Ukrajina je ponoukána politickými elitami Západu včetně našich, aby co nejvíc provokovala Rusko a prezidenta Putina. Tam vidím možné ohnisko nebezpečí a myslím, že se Putin ještě pořád chová opatrně a střízlivě a nenaskakuje na každou provokaci."

Klaus je i podporovatelem Alternativy pro Německo (AfD) aktivně vystupuje na jejích sjezdech, podpořil je v kampani z roku 2016, například pózováním na plakátech či veřejnými vystoupeními s jejich čelními představiteli. Po volbách v roce 2017 také vychválil jejich volební výsledky: "Úžasným výsledkem je ztráta čtvrtiny hlasů merkelovské CDU, pětiny hlasů schulzovské SPD a naopak zisk 13 procent hlasů politickým a mediálním establishmentem démonizované AfD".

Pravicová populistická strana AfD je přitom potenciálním subjektem monitoringu německou bezpečnostní službou pro ultrapravicové a extremistické výroky.

Martin Baxa v rozhovoru pro ČT tvrdil, že vláda (druhá vláda Andreje Babiše, pozn. Demagog.cz) hospodaří s objemem finančních prostředků, který je o 350 miliard korun větší, než byl dříve. Více však nespecifikoval, co přesně danou částkou myslí a nezmínil ani časové období, se kterým aktuální rozpočet srovnává.

Podívali jsme se tedy na schválené a skutečné příjmy a výdaje státních rozpočtů:

Schválené návrhy státních příjmů/skutečné příjmy v miliardách korun:

• 2013 - 1 076/1 091
• 2014 - 1 098/1 133
• 2015 - 1 118/1 234
• 2016 - 1 180/1 281
• 2017 - 1 249/1 273
• 2018 - 1 314/1 024
• 2019 - 1 465/ -

Schválené návrhy státních výdajů/skutečné výdaje v miliardách korun:

• 2013 - 1 176/1 173
• 2014 - 1 210/1 211
• 2015 - 1 218/1 297
• 2016 - 1 250/1 219
• 2017 - 1 309/1 279
• 2018 - 1 364/1 007
• 2019 - 1 505/ -

Abychom se přiblížili Baxou zmíněnému rozdílu 350 mld., musíme srovnat schválené příjmy rozpočtu na r. 2019 a r. 2015, případně aktuálně schválené výdaje rozpočtu s rokem 2013. Dodejme, že rok 2013 byl posledním rokem, kdy Baxova strana ODS byla zastoupena ve vládě.

Baxa dále tvrdí, že výši částky ovlivnil hlavně dlouhodobý ekonomický růst. Data ČSÚ potvrzují růst české ekonomiky, byť letos by měl zpomalit na zhruba 2,7 procenta.

Podle posledních dostupných souhrnných údajů OECD (Education at a Glance 2018, .pdf str. 266), které jsou z roku 2015, vydává Česká republika na vzdělávání 3,8 % svého HDP (Sloupec „Primary to tertiary“). Průměr zemí OECD přitom činí 5 % výdajů na školství ku HDP. Následující graf umožňuje srovnání mezi jednotlivými zeměmi OECD (tamtéž, str. 261). Graf zahrnuje výdaje od základního po vysoké školství. Nejvíce výdajů v podílu na HDP dává do školství Norsko (6,4 %), na opačné straně žebříčku se pohybuje Irsko (3,5 %).

Poslední souhrnné dostupné údaje OECD pro Českou republiku, které se týkají platů učitelů, pochází z roku 2015 (Education at a Glance 2018, .pdf, str. 376). Z nich plyne, že průměrný plat učitele mateřské školy činí 52 %, učitele základní školy 61 % a učitele střední školy 63 % průměrného platu vysokoškoláka v ČR.

Srovnáme-li dostupné údaje pro Českou republiku s ostatními členskými zeměmi OECD, pak toto srovnání pro ČR nedopadá příliš lichotivě. Poměr platů učitelů ku platům vysokoškoláků je totiž nejhorší právě v České republice v kategoriích základních a středních škol. V kategorii učitelů mateřských škol se za Českou republikou umístilo pouze Slovensko.

Následující graf uvádí poměr průměrného platu učitele druhého stupně ZŠ a vysokoškoláka (tamtéž, str. 360).

Z uvedených dat plyne, že Baxa má tedy pravdu, když říká, že rozdíl mezi platy učitelů a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel je mezi členskými zeměmi OECD největší právě v České republice. Baxa není zcela přesný, když uvádí, že poměr těchto platů je 50–60 %, odchylka je však uznatelná.

Od školního roku 2015/2016 začala ČŠI v pravidelných cyklech sledovat 6 základních oblastí gramotnosti ve dvouletých intervalech, přičemž v jednom roce je předmětem zájmu čtenářská, matematická a sociální gramotnost, v dalším pak přírodovědná, jazyková a informační gramotnost.

Ve své aktuální zprávě z 18. března 2019 se věnují oblasti čtenářské, matematické a sociální gramotnosti. V rámci zprávy nehodnotí jen "úroveň" gramotnosti, ale spíše se sledují její proměny od posledního cyklu 2015/2016 a také vnímání problematiky a přístup ze strany žáků a pedagogů. Ze zprávy tedy vyplývá, že se obecně zlepšily průměrné výsledky žáků středních škol, přesto nadále přetrvává negativní vnímání matematiky i vztahu ke čtení a knihám. V oblasti sociální gramotnosti zůstává situace stejná. Ve zprávě se uvádějí i zjištění a doporučení ČŠI v porovnání k předešlému cyklu měření.

Pokud se podíváme přesněji například na čtenářskou gramotnost, pak zpráva uvádí: "Zatímco minimální očekávané úspěšnosti (60 %) dosáhly ve 23 % SŠ alespoň 2/3 žáků, v případě ZŠ to nebyla ani jedna škola (ve 12 % ZŠ a v 7 % SŠ sledovaných očekávaných výstupů RVP nedosáhl ani jediný žák)." (s.2)

Pro srovnání úrovně gramotnosti se hodí spíše mezinárodní hodnocení dle univerzálního standardu, kterým je například PISA (Programme for International Student Assessment) v rámci zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V posledním šetření z roku 2015 byla ČR hodnocena v oblasti čtenářské gramotnosti jako lehce podprůměrná v porovnání zemí OECD (pdf., s.27) a v oblasti matematické gramotnosti v průměru zemí OECD (pdf., s.24).

Ve svém programu, který občanští demokraté představili pro volby do Evropského parlamentu, hovoří o tom, že odchod z EU by byl pro Českou republiku nevýhodný. Kromě členství v EU ODS nevidí pro ČR žádnou jinou životaschopnou alternativu.

Dále v programu v části Evropské desatero ODS (bod 10) píší, že by chtěli spolupracovat se státy, které sdílejí jejich představu o uvážené integraci, která nemá ohrozit EU samotnou. Postup v EU by měl být dle ODS jednotný tam, kde to přináší výhody pro členské státy a jejich občany. Naopak tam, kde není společné řešení vyžadováno, by státy měly mít větší svobodu v rozhodování.

I Miroslava Němcová mluví o tom, že neodbočili od svých eurorealistických postojů, ale to neznamená, že by podporovali odchod z EU. Naopak jedním ze stálých kritiků EU v ODS je Jaroslav Kubera, který byl odpůrcem přijetí Lisabonské smlouvy. V září 2018 označil Lisabonskou smlouvu za příčinu toho, že je možné v EU něco přijmout bez jednomyslného souhlasu všech členských států.

Zástupci ODS v EP (Jan Zahradil, Evžen Tošenovský) jsou součástí frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Jan Zahradil, který je lídrem kandidátky ODS a zároveň kandidátem na předsedu Evropské komise za ECR, prosazuje více pružnou EU, aby se státy samy rozhodovaly, ve kterých společných politikách chtějí hlubší spolupráci.

Jaroslav Faltýnek je v zájmu vyšetřovatelů policie v souvislosti s podezřením na manipulaci zakázky na mýtný systém. Jaroslav Faltýnek, jak sám přiznal, se několikrát sešel bez mandátu ministerstva či Poslanecké sněmovny s představiteli firmy Kapsch. Také se několikrát sešel s ředitelem ÚOHS Petrem Rafajem, jehož úřad v roce 2017 zahájil správní řízení proti Ministerstvu dopravy a vítězi tendru na mýtný systém firmou CzechToll/SkyToll.

Jaroslav Faltýnek přiznal tato setkání, ale pouze v době mezi roky 2015-2017, tedy před ukončením tendru. Avšak dle informací získaných deníkem Právo, vycházejících z policejních odposlechů, se Faltýnek setkal v listopadu 2017, tedy tři měsíce po ukončení tendru na mýtné, v brněnských hotelech Holiday Inn a Voroněž s představiteli firmy Kapsch, následně i s ředitelem ÚHOS. Tento úřad pak následně zrušil výsledek ukončeného tendru a zahájil s ministerstvem dopravy správní řízení.

Navíc se ukázalo, že k jednáním o podobě tendru neměl Jaroslav Faltýnek žádný mandát. Svoje angažování Jaroslav Faltýnek vysvětloval členstvím v dopravní koaliční radě. Podstatné je, že tento orgán neměl pro kontrolu či směřování nové podoby mýtného tendru žádné pravomoce.