Martin Kolovratník

Martin Kolovratník (ANO 2011) zde hovoří o kompenzacích, které směřují do rozpočtu obcí. Před ověřovaným výrokem například pronesl (video, čas 51:50): „To ale na čem se neshodneme, (...) je ten pohled na ty kompenzace, na tu náhradu od státu.“

Částka 1 250 Kč představuje jednorázový příspěvek na jednoho obyvatele, který k obcím směřuje ze státního rozpočtu za účelem zmírnění negativních dopadů zákona o kompenzačním bonusu. Dle jeho § 6 odst. 2 je totiž kompenzační bonus, který byl zaveden kvůli pandemii koronaviru, „vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti“, což negativně ovlivnilo daňové příjmy obcí.

Krácení této daně však původně vyvolalo kritiku ze strany obcí, konkrétně například od Sdružení místních samospráv ČR. To argumentovalo tím, že se jedná o daň sdílenou, tedy že „přibližně 9 % z jejího výnosu náleží krajům a přibližně 24 % obcím“, a zákon tak „přenáší celou třetinu reálných nákladů na vyplácení kompenzačního bonusu na územní samosprávné celky“.

Parlament z těchto důvodů následně do zákona o kompenzačním bonusu, který vešel v účinnost už 15. dubna 2020, přidal část zavádějící „jednorázové opatření zmírňující dopady tohoto zákona do rozpočtů obcí“. A to nejdříve v rámci novely účinné od 1. července 2020, kterou byl zaveden jednorázový příspěvek ve výši 1 200 Kč na obyvatele. Další novela, která vešla v účinnost 7. srpna 2020, zvedla tuto částku na 1 250 Kč.

Na závěr dodejme, že příspěvky putují nejprve od Ministerstva financí k jednotlivým krajům, kterým je ministerstvo poskytne „do 60 kalendářních dní od nabytí účinnosti“ zákona o kompenzačním bonusu. Kraje poté tyto příspěvky převádějí přímo na účty obcí, a to „do 5 pracovních dní“. Příspěvek obcím byl Ministerstvem financí vyplacen již v polovině srpna.

27. července 2020 vláda ČR schválila (.pdf) „dotační program na podporu mimořádného finančního ohodnocení zaměstnanců poskytovatelů lůžkové péče v souvislosti s epidemií COVID-19“ a využití 11,25 mld. Kč z rozpočtové kapitoly Ministerstva zdravotnictví a vládní rozpočtové rezervy. Žádosti o dotace pak bylo možné podávat od 5. srpna do 5. září 2020, a to za období (.doc, str. 1) od 1. března do 31. května 2020.

Dofinancování sociálních služeb schválila (.pdf) vláda ČR už 7. května 2020. Z vládní rozpočtové rezervy uvolnila částku 5,2 mld. Kč. Odměna pro zaměstnance mohla být v tomto případě čerpána za období (.pdf) od 13. března do 31. května 2020 a žádat se o ni mohlo od 29. května do 15. června 2020.

V obou případech šlo vždy o odměny pro zaměstnance, kteří byli vystaveni riziku nákazy a pomáhali zajišťovat fungování zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb během koronavirové krize.

Asociace krajů ČR se v červnu 2020 dohodla s premiérem Andrejem Babišem a ministrem dopravy Karlem Havlíčkem, že kraje získají ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) celkem „4 miliardy korun v letošním roce a 4 miliardy v roce 2021“. A to na investice do oprav silnic II. a III. třídy a oprav mostů. V červenci pak výbor SFDI zmíněnou částku pro rok 2020 podmínečně schválil. Pro rok 2021 podle vyjádření Karla Havlíčka rozpočet SFDI také „počítá s příspěvkem krajům na silnice II. a III. tříd ve výši 4 miliardy korun“.

Zástupci krajů se s vládou dohodli i na možnosti čerpání dalších 4 miliard korun z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Kraje mohou podávat žádosti o přidělení těchto prostředků od srpna 2020 do 26. února 2021. V rámci tohoto dotačního programu kraje „počítají se spolufinancováním projektů oprav silnic v IROP tak, že 85 procent půjde z EU, 5 procent ze státního rozpočtu a 10 procent zafinancují kraje“.

Dodejme, že prostředky ze SFDI budou rozděleny (.pdf, str. 1) mezi kraje „podle délky silnic II. a III. třídy na území jednotlivých krajů“. Pro získání těchto peněž pak musí kraje předložit seznam plánovaných investic (rekonstrukcí) těchto silnic. Komise, která udělení prostředků schvaluje, přitom může konkrétní plánovanou akci odmítnout (.pdf, str. 5) jen z pevně daných důvodů. Například pokud by byl projekt v kolizi s plánovanou investicí státu nebo pokud by se jednalo o investici, na kterou nejsou prostředky SFDI určeny. V případě Integrovaného regionálního operačního programu je však proces schvalování do jisté míry složitější (.pdf, str. 82). Kraje si tak nemohou být zcela jisté, zda na své konkrétní projekty dotace z IROP skutečně získají.

Je možné, že „6 miliardami“ pro kraje má Martin Kolovratník (ANO 2011) na mysli součet 4 miliard ze SFDI za rok 2021 a části prostředků z programu IROP. Ačkoli se nám nepodařilo dohledat, zda IROP skutečně tyto peníze rozděluje na jednotlivé roky, o 6 miliardách na investice do krajské infrastruktury v roce 2021 hovoří například Ministerstvo financí. A to v tiskové zprávě z 10. srpna 2020, v níž uvádí, že kraje „v letošním roce získají 6 mld. Kč na investice do silnic druhé a třetí třídy, stejnou částku pak obdrží i v roce 2021“. Částku 6 miliard, tentokrát pro rok 2020, později zmínil i tiskový mluvčí Ministerstva financí ve vyjádření pro Hospodářské noviny. Především z těchto důvodů proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť na rozdíl od jeho předcházejícího výroku „Já musím znovu zopakovat, obce dostaly těch 1 250 Kč. Do krajů šlo 11 miliard na odměny pro zdravotníky, 5,2 miliardy do sociálních služeb. Nemohu souhlasit s tím, že 6 miliard do dvojek a trojek (v roce 2020, pozn. Demagog.cz), do investic není dotace, není to pomoc krajům právě v těch penězích, které můžou kraje použít.“ již není tento výrok vztahován přímo k pomoci, která měla krajům proudit přímo od státu.