Martin  Kolovratník
ANO

Martin Kolovratník

Martin Kolovratník

Den dva zpátky už jsme na počtu přes milion sedm set tisíc dávek (do ČR dodaných vakcín proti covidu-19, pozn. Demagog.cz).
360° Pavlíny Wolfové, 25. března 2021
Zdravotnictví
Koronavirus
Pravda
Ministerstvo zdravotnictví přesná data o počtu dodaných dávek vakcín do ČR nezveřejňuje. V rámci jeho statistik však lze dohledat počet vakcín, které byly dodané krajům z centrálního skladu. K 24. březnu do krajů putovalo celkově už 1,67 milionu dávek vakcín.

Předně uveďme, že Martin Kolovratník zde mluví o celkovém počtu dávek vakcín, které byly dodány do České republiky. Před samotným výrokem uvádí (video, čas 30:22): „Můžeme dlouho hovořit o chybách, o tom, jak se dávky zpožďovaly, kolik jich přišlo a jestli to bylo vinou Evropy nebo někoho jiného.“

Přesný počet vakcín, které dorazily do České republiky k 23. či 24. březnu, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo nalézt. A to především z důvodu, že Ministerstvo zdravotnictví tyto informace pravidelně nezveřejňuje. Dohledat je tak nelze například v rámci denních přehledů o očkování

Přesná čísla o dodávkách do ČR neobsahují ani statistiky webu Onemocnění aktuálně. V nich jde nicméně najít přehled o počtu dávek vakcín, které dostaly jednotlivé kraje z centrálního skladu. K 23. březnu do krajů směřovalo celkově už cca 1,65 milionu dávek vakcín, k 24. březnu se poté jednalo přibližně o 1,67 milionu dávek.

Co se týče přímo počtu dávek vakcín, které byly dodány do České republiky, přesnější čísla zveřejnil premiér Andrej Babiš v neděli 21. března. K tomuto datu podle něj ČR obdržela celkem 1 513 370 dávek, dále se poté počítalo s dodáním 124 tisíc dávek vakcíny Pfizer/BioNTech v úterý 23. března a necelými 89 tisíci dávek očkovací látky Moderna ve středu 24. března. Z vyjádření premiéra Babiše tak vyplývá, že k 24. březnu mohla mít Česká republika k dispozici celkem 1,73 milionu dávek vakcín.

Dodejme, že server iROZHLAS.cz následně 26. března zveřejnil informaci, že do Česka dorazilo celkově už 1,8 milionu dávek vakcín.

Starší data o počtu dodaných vakcín do ČR obsahuje také přehled Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC). Podle nich Česká republika k 21. březnu od výrobců získala 1 536 400 dávek vakcín. Avšak i pokud bychom vycházeli z těchto dat, pohyboval by se údaj zmiňovaný Martinem Kolovratníkem na hranici 10% odchylky, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Martin Kolovratník

V té nejstarší věkové populaci je většina už naočkována.
360° Pavlíny Wolfové, 25. března 2021
Koronavirus
Zavádějící
Většina osob ve věkové kategorii 80+ byla naočkována pouze první dávkou vakcíny proti covidu-19. O naočkování lze hovořit až v momentu, kdy lidé obdrží také druhou dávku. Druhou dávku ovšem ve zmíněné věkové skupině dostalo pouze necelých 39 % lidí.

Podle informací dostupných na webu Ministerstva zdravotnictví byla do 24. března v České republice podána alespoň první dávka vakcíny proti covidu-19 275 604 lidem věku 80 let a starším. V této věkové skupině bylo podle posledních dat (.xsl) Českého statistického úřadu 441 100 obyvatel. Podíl očkovaných alespoň první dávkou tak v této věkové kategorii k 24. březnu 2021 tvořil přibližně 62 %. 

Stejné procento očkovaných občanů starších 80 let uvedl ve středu 24. března v Poslanecké sněmovně ministr zdravotnictví Jan Blatný při projednávání informací vlády ke strategii očkování.

Je ovšem důležité zmínit, že ke zmíněnému datu bylo druhou dávkou vakcinováno 171 596 lidí starších 80 let. Za naočkované tak lze považovat pouze necelých 39 % lidí nad 80 let.

Výrok Martina Kolovratníka tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť k 24. březnu byla většina lidí v nejstarší věkové skupině naočkována pouze první dávkou vakcíny proti covidu-19. Kompletně naočkováno je pak pouze cca 39 % lidí z této věkové kategorie.

Martin Kolovratník

Má to i na svých billboardech (Tomio Okamura, pozn. Demagog.cz), že lockdown není řešení.
360° Pavlíny Wolfové, 25. března 2021
Koronavirus
Pravda
SPD skutečně zveřejnila billboardy s fotkou Tomia Okamury a textem „Lockdown není řešení“.

Poslanci z hnutí SPD považovali nouzový stav za zbytečný již v září 2020. Odmítavé stanovisko k prodlužování nouzového stavu či lockdownu SPD pravidelně zveřejňuje i na vlastních webových stránkách. I při dosud posledním projednávání prodloužení nouzového stavu v Poslanecké sněmovně Tomio Okamura prohlásil, že SPD nepovažuje lockdown za řešení. Hnutí Svoboda a přímá demokracie tedy prodloužení nouzového stavu nepodpořilo.

Billboardy související s pandemií covidu-19 začala SPD aktivně rozšiřovat na jaře 2021. Heslo „Lockdown není řešení“ zveřejnil Tomio Okamura i na svých uživatelských účtech na Facebooku a Twitteru. Mezi další podobná hesla využívaná SPD patří i „Plošné zákazy nejsou řešení“.

Zdroj: Facebook Tomia Okamury

Martin Kolovratník

Podívejte se třeba na okres Trutnov nebo na ty dva západočeské okresy, které v zimě na tom byly nejhůře (...), tak tam, kde právě bylo to tvrdé uzavření, tak ty okresy jsou na tom teď nejlépe.
360° Pavlíny Wolfové, 25. března 2021
Koronavirus
Pravda
K 23. březnu 2021 byl počet osob s potvrzenou nákazou covidem-19 v přepočtu na 100 tisíc obyvatel za posledních 7 dní nejnižší v okresech Trutnov a Cheb. O uzavření těchto okresů a okresu Sokolov vláda rozhodla 11. února, kdy měly naopak nejvyšší přírůstek na 100 tisíc obyvatel.

Uveďme, že předpokládáme, že poslanec Kolovratník „dvěma západočeskými okresy“ míní okresy Cheb a Sokolov. Celkové odůvodnění se proto odvíjí od tohoto předpokladu. K jejich uzavření spolu s uzavřením okresu Trutnov vláda přistoupila dne 11. února 2021. Krizové opatření (.pdf) nabylo účinnosti od pátku 12. února a platilo do 14. února (.pdf, str. 1).

Krizové opatření o omezení volného pohybu osob při vstupu na území okresů Cheb, Sokolov a Trutnov pak vláda vydala také 14. února (.pdf). Tímto opatřením se prodloužilo uzavření těchto tří okresů až do 28. února (.pdf, str. 1). Dodejme, že 26. února bylo v rámci celé České republiky vydáno plošné opatření (.pdf), kterým je obyvatelům od 1. března zakázáno „opustit území okresu nebo hlavního města Prahy, na jehož území mají trvalý pobyt nebo bydliště“ (.pdf, str. 1).

Dále se podívejme na srovnání epidemické situace před uzavřením tří výše jmenovaných okresů dne 11. února – přesněji na počty osob s potvrzenou nákazou onemocněním covid-19 za posledních sedm dní v přepočtu na 100 tisíc obyvatel. Dne 11. února byl tento počet skutečně nejvyšší právě v okresech Trutnov, Sokolov a Cheb. Konkrétně se v okrese Sokolov jednalo o přibližně 1 184 nově nakažených na 100 tisíc obyvatel za posledních sedm dní. V okrese Cheb to bylo cca 1 149 osob a v okrese Trutnov cca 1 092 osob.

Dne 23. března 2021, tedy dva dny před konáním námi ověřované debaty, byly počty osob s potvrzenou nákazou covidem-19 na 100 tisíc obyvatel za posledních sedm dní ve zmiňovaných okresech naopak jedny z nejnižších v rámci České republiky. Okres Trutnov evidoval 225 těchto osob, okres Cheb cca 140 a okres Sokolov přibližně 286. Podle dostupných neoficiálních dat byla situace v uvedených okresech velmi podobná také 24. března.

Dodejme však, že v okrese Kroměříž bylo k 23. březnu 2021 cca 284 covid-19 pozitivních osob v přepočtu na 100 tisíc obyvatel za posledních sedm dnů. Okres Kroměříž tedy k tomuto datu registroval menší přírůstek nakažených než okres Sokolov. V okresech Trutnov a Cheb byl ovšem přírůstek skutečně nejnižší, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Martin Kolovratník

Studie ze Spojených států amerických, která ukázala, že uzavření škol (…) pomohlo snížit incidenci a mortalitu až o 60 % během loňského roku.
360° Pavlíny Wolfové, 25. března 2021
Koronavirus
Pravda
Studie provedená vědci z amerického Cincinnati skutečně potvrdila, že uzavření škol na jaře 2020 napomohlo snížit nárůst nových případů onemocnění covidem-19 o 62 % a mortalitu o 58 %.

V červenci 2020 publikovala skupina vědců působící v dětské nemocnici v americkém Cincinnati studii, která se věnuje souvislosti mezi uzavřením škol a vývojem šíření nemoci covid-19.

Sběr dat probíhal po dobu šesti týdnů v období od 9. března do 7. května 2020 a vědci se zaměřovali především na počet nových případů a úmrtí na 100 tisíc obyvatel ve všech padesáti amerických státech. Ze závěrů studie vyplývá, že po uzavření základních a středních škol došlo k týdennímu poklesu incidence (tedy k poklesu počtu nových případů) o 62 % a k poklesu mortality o 58 %. Autoři však upozorňují na to, že tyto poklesy mohou být ovlivněny i jinými opatřeními.

Nicméně pro doplnění uveďme, že mezi dalšími studiemi není jednotný konsensus ohledně šíření nákazy ve školách. Například ze studií provedených ve Švédsku, Norsku či z další americké studie vyplývá, že riziko přenosu viru SARS-CoV-2 ve školách je nízké.

Naproti tomu však stojí zjištění některých výzkumů, které uvádějí asymptomatičnost onemocnění covid-19 u dětí jako riziko dalšího nevědomého šíření nákazy. Riziko šíření covidu-19 ve školách potvrzuje také studie provedená v Nizozemsku. Zde se vznikem nové, rychleji se šířící mutace covidu-19 prokázalo 15 % testovaných učitelů, studentů a rodinných příslušníků jako nakažených jeden měsíc poté, co se v dané škole objevil první případ nákazy.

Martin Kolovratník

Jsou (...) prokazatelné studie, které ukazují, že to uzavření škol, ty kontakty, omezení kontaktů, právě mezi dětmi významně pomohlo a pomáhá.
360° Pavlíny Wolfové, 25. března 2021
Koronavirus
Pravda
Některé zahraniční studie potvrzují, že uzavření škol má významný vliv i na celkovou epidemickou situaci. Rovněž školy v ČR jsou výraznými ohnisky nákazy. Žádná studie zkoumající vliv uzavření škol na epidemickou situaci ve státě však v českém kontextu nebyla zpracována.

Poslanec Kolovratník v kontextu debaty o epidemických rizicích spojených s otevřením škol uvádí, že existují studie, které potvrzují pozitivní vliv uzavření škol, respektive omezení kontaktů mezi školáky, na celkovou epidemickou situaci.

Stav a vývoj epidemie covidu-19 ve školách v České republice zpracoval Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Šetření se však spíše než souvislostí mezi uzavřením škol a celkovou epidemickou situací zabývá souvislostí mezi uzavřením škol a šířením covidu-19 mezi žáky a učiteli. ÚZIS zde využívá data k 17. březnu 2021, do závěrů se tak promítlo i poslední uzavření škol, ke kterému došlo 1. března.

Z tohoto šetření vyplývá, že školy v dlouhodobém horizontu tvoří „významný počet ohnisek nákazy covid-19, v absolutním počtu jde o nejčastější typ ohniska“ (str. 5). Zde je ale důležité připomenout, že školská zařízení jsou uzavřené komunity, ve kterých je monitorování šíření nákazy jednodušší než například v restauracích a ostatních zařízeních určených pro volnočasovou aktivitu. Zároveň jsou však tato ohniska „spíše malá, průměrně je na jedno zařízení 4,7 identifikovaných pozitivních případů“ (str. 5).

Podle dat ÚZIS se platná protiepidemická opatření v oblasti školství odráží ve vývoji počtu ohnisek a nakažených ve školských zařízeních. Když se 14. října 2020 uzavřely všechny školy, došlo k poklesu nákazy v základních a středních školách. Naopak rozvolnění těchto opatření před Vánocemi se projevilo na zvýšených hodnotách v období mezi 7. prosincem a 20. prosincem (str. 10). Během vánočních prázdnin hodnoty poklesly, ovšem v lednu (str. 9) se počty ohnisek i nakažených začaly znovu navyšovat, a to až „k velmi vysokým hodnotám registrovaným v únoru“. Za tento měsíc bylo v základních a mateřských školách identifikováno více než 600 ohnisek s více než 2 500 osobami.

Po uzavření všech typů škol, ke kterému došlo 1. března, „počty ohnisek i nakažených zásadně poklesly“ – v týdnu od 1. března do 8. března bylo ve školských zařízeních registrováno 25 ohnisek s celkem 110 nakaženými osobami (str. 9).

Z výše uvedeného tak vyplývá, že uzavření škol má značný vliv na šíření covidu-19 ve školách. Zároveň jsou školy nejčastějším druhem ohniska nákazy (str. 6). Žádná studie zkoumající vliv uzavření škol na celkovou epidemickou situaci však v České republice nevznikla. Pro úplnost ještě dodejme, že celkově bylo ve školských zařízeních v České republice od května 2020 k 14. březnu 2021 identifikováno 2 080 ohnisek nákazy s 9 760 pozitivními osobami, včetně učitelů a ostatního personálu školy (str. 2).

Zmíněnému tématu se nicméně věnují některé zahraniční výzkumy. V červenci 2020 například studii, která se věnuje souvislosti mezi uzavřením škol a vývojem šíření nemoci covid-19, publikovala skupina vědců působící v dětské nemocnici v americkém Cincinnati. Sběr dat probíhal po dobu šesti týdnů v období od 9. března do 7. května 2020 a byl pozorován počet nových případů a úmrtí na 100 tisíc obyvatel ve všech padesáti amerických státech. Ze závěrů studie vyplývá, že po uzavření základních a středních škol došlo k průměrnému týdennímu poklesu incidence (tj. počtu nových případů) o 62 % a k poklesu mortality o 58 %. Studie tedy potvrdila časovou souslednost mezi uzavřením škol a poklesem incidence i mortality, autoři ale upozorňují na to, že tyto poklesy mohou být ovlivněny i jinými opatřeními.

Některé zahraniční studie také potvrdily, že otevřené školy působí jako významná ohniska nákazy. Například ve Švýcarsku se uzavření škol projevilo jako třetí nejúčinnější protiepidemické opatření (.pdf, str. 1). Důležitou roli škol v intenzitě šíření covidu-19 potvrzuje i studie z Nizozemska. Podle ní může být důvodem rychlejšího šíření vyšší bezpříznakovost covidu-19 u dětí, které tak vir nevědomky přenáší. Neopominutelným aspektem je i šíření nakažlivějších mutací. K obdobným závěrům dochází i studie mapující situaci v Rakousku.

Naopak podle jiných studií, které byly provedeny ve Švédsku, Norsku nebo Spojených státech amerických, není riziko přenosu covidu-19 ve školách vysoké za předpokladu dodržování hygienických opatření. Tyto studie však neporovnávají riziko přenosu ve školách a mimo ně.

Martin Kolovratník

Do krajů šlo 11 miliard na odměny pro zdravotníky, 5,2 miliardy do sociálních služeb.
ČT24, 15. září 2020
Zdravotnictví
Regiony
Koronavirus
Ekonomika
Krajské volby 2020
Pravda
7. května 2020 vláda schválila mimořádnou dotaci 5,2 mld. Kč pro zaměstnance sociálních služeb a 27. července 2020 dotaci 11,25 mld. Kč pro zaměstnance poskytovatelů lůžkové péče.

27. července 2020 vláda ČR schválila (.pdf) „dotační program na podporu mimořádného finančního ohodnocení zaměstnanců poskytovatelů lůžkové péče v souvislosti s epidemií COVID-19“ a využití 11,25 mld. Kč z rozpočtové kapitoly Ministerstva zdravotnictví a vládní rozpočtové rezervy. Žádosti o dotace pak bylo možné podávat od 5. srpna do 5. září 2020, a to za období (.doc, str. 1) od 1. března do 31. května 2020.

Dofinancování sociálních služeb schválila (.pdf) vláda ČR už 7. května 2020. Z vládní rozpočtové rezervy uvolnila částku 5,2 mld. Kč. Odměna pro zaměstnance mohla být v tomto případě čerpána za období (.pdf) od 13. března do 31. května 2020 a žádat se o ni mohlo od 29. května do 15. června 2020.

V obou případech šlo vždy o odměny pro zaměstnance, kteří byli vystaveni riziku nákazy a pomáhali zajišťovat fungování zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb během koronavirové krize.

Martin Kolovratník

Nemohu souhlasit s tím, že 6 miliard do dvojek a trojek (v roce 2020, pozn. Demagog.cz), do investic není dotace, není to pomoc krajům právě v těch penězích, které můžou kraje použít.
ČT24, 15. září 2020
Doprava
Krajské volby 2020
Zavádějící
V letošním roce jdou na opravy silnic II. a III. třídy a mostů 4 miliardy korun z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Navíc mají kraje možnost podat žádost o dotaci z Integrovaného operačního programu, většina těchto prostředků však pochází z EU a není nároková.

Na opravy silnic II. a III. třídy a mostů jdou celkem 4 miliardy korun v letošním roce a 4 miliardy v roce 2021 z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) plus možnost čerpání dalších 4 miliard z Integrovaného operačního programu (IROP).

V rámci dotačního programu IROP regiony počítají se spolufinancováním projektů oprav silnic v IROP tak, že 85 procent půjde z EU, 5 procent ze státního rozpočtu a 10 procent zafinancují kraje.

O financování projektů z IROP mohou kraje žádat na základě vyhlášení výzvy, kdy předkládají žádosti o udělení dotace, u které není jisté (.pdf, str. 45–46), zda bude na konkrétní projekt udělena.

V případě SFDI získávají (.pdf, str. 1–3) kraje poměrnou část z celkových alokovaných prostředků (pro roky 2020 a 2021 vždy 4 mld. Kč) na základě délky silnic II. a III. třídy, které se nacházejí na jejich území. Pro získání peněz musí předložit seznam plánovaných investic (rekonstrukcí) těchto silnic. Komise, která prostředky rozděluje, přitom může konkrétní plánovanou akci odmítnout (.pdf, str. 5) jen z pevně daných důvodů, mezi něž patří např. kolize s plánovanou investicí státu, nebo pokud se jedná o investici, na kterou nejsou prostředky SFDI určeny.

Pro samotné hodnocení výroku Martina Kolovratníka je klíčový kontext, ve kterém byl pronesen. Bezprostředně výroku předcházelo: „Já musím znovu zopakovat, obce dostaly těch 1 250 Kč. Do krajů šlo 11 miliard na odměny pro zdravotníky, 5,2 miliardy do sociálních služeb.“ Martin Kolovratník tedy hovoří o finanční pomoci, kterou stát poskytuje krajům a následně do této pomoci zahrnuje i „6 miliard do dvojek a trojek“. Zatímco peníze alokované z rozpočtu SFDI jsou de facto státní pomocí krajům, 4 mld. Kč z IROP za státní pomoc považovat nelze, jelikož pouze 5 % peněz pochází od státu. Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, a to i proto, že peníze z IROP nejsou těmi, které můžou kraje bez dalšího použít, naopak musí nejprve podat žádost a na jejím základě jim může být přidělena dotace.

Martin Kolovratník

Na příští rok to bude dalších 6 miliard (pro kraje na investice do oprav silnic II. a III. tříd, pozn. Demagog.cz).
ČT24, 15. září 2020
Doprava
Krajské volby 2020
Pravda
Celkovou částku 6 mld. na investice do silnic II. a III. třídy pro rok 2021 zmiňuje například zpráva Ministerstva financí. Kraje by na tyto investice měly v roce 2020 a 2021 získat od SFDI vždy 4 mld. korun. O další peníze pak mohou do 26. února 2021 žádat v rámci programu IROP.

Asociace krajů ČR se v červnu 2020 dohodla s premiérem Andrejem Babišem a ministrem dopravy Karlem Havlíčkem, že kraje získají ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) celkem „4 miliardy korun v letošním roce a 4 miliardy v roce 2021“. A to na investice do oprav silnic II. a III. třídy a oprav mostů. V červenci pak výbor SFDI zmíněnou částku pro rok 2020 podmínečně schválil. Pro rok 2021 podle vyjádření Karla Havlíčka rozpočet SFDI také „počítá s příspěvkem krajům na silnice II. a III. tříd ve výši 4 miliardy korun“.

Zástupci krajů se s vládou dohodli i na možnosti čerpání dalších 4 miliard korun z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Kraje mohou podávat žádosti o přidělení těchto prostředků od srpna 2020 do 26. února 2021. V rámci tohoto dotačního programu kraje počítají se spolufinancováním projektů oprav silnic v IROP tak, že 85 procent půjde z EU, 5 procent ze státního rozpočtu a 10 procent zafinancují kraje“.

Dodejme, že prostředky ze SFDI budou rozděleny (.pdf, str. 1) mezi kraje „podle délky silnic II. a III. třídy na území jednotlivých krajů“. Pro získání těchto peněž pak musí kraje předložit seznam plánovaných investic (rekonstrukcí) těchto silnic. Komise, která udělení prostředků schvaluje, přitom může konkrétní plánovanou akci odmítnout (.pdf, str. 5) jen z pevně daných důvodů. Například pokud by byl projekt v kolizi s plánovanou investicí státu nebo pokud by se jednalo o investici, na kterou nejsou prostředky SFDI určeny. V případě Integrovaného regionálního operačního programu je však proces schvalování do jisté míry složitější (.pdf, str. 82). Kraje si tak nemohou být zcela jisté, zda na své konkrétní projekty dotace z IROP skutečně získají.

Je možné, že „6 miliardami“ pro kraje má Martin Kolovratník (ANO 2011) na mysli součet 4 miliard ze SFDI za rok 2021 a části prostředků z programu IROP. Ačkoli se nám nepodařilo dohledat, zda IROP skutečně tyto peníze rozděluje na jednotlivé roky, o 6 miliardách na investice do krajské infrastruktury v roce 2021 hovoří například Ministerstvo financí. A to v tiskové zprávě z 10. srpna 2020, v níž uvádí, že kraje „v letošním roce získají 6 mld. Kč na investice do silnic druhé a třetí třídy, stejnou částku pak obdrží i v roce 2021“. Částku 6 miliard, tentokrát pro rok 2020, později zmínil i tiskový mluvčí Ministerstva financí ve vyjádření pro Hospodářské noviny. Především z těchto důvodů proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť na rozdíl od jeho předcházejícího výroku „Já musím znovu zopakovat, obce dostaly těch 1 250 Kč. Do krajů šlo 11 miliard na odměny pro zdravotníky, 5,2 miliardy do sociálních služeb. Nemohu souhlasit s tím, že 6 miliard do dvojek a trojek (v roce 2020, pozn. Demagog.cz), do investic není dotace, není to pomoc krajům právě v těch penězích, které můžou kraje použít.již není tento výrok vztahován přímo k pomoci, která měla krajům proudit přímo od státu.

Martin Kolovratník

To je opět ten protimluv, který tady slyším, že stát si vytvoří sekeru 500 miliard. Veřejné prostředky jsou stále jedny a tytéž. Je to stále jedna ohromná skupina nebo nějaký zdroj peněz, jak pro stát, tak pro kraje, tak pro obce. Takže těch 500 miliard přece je i ku prospěchu krajům.
ČT24, 15. září 2020
Regiony
Krajské volby 2020
Zavádějící
Oněch 500 mld. je schodkem státního rozpočtu. Stát sice může vypomoci i krajům, např. investicemi do infrastruktury, kraje však kvůli výpadku v příjmech z daní přišly o prostředky, které by mohly využít dle vlastního uvážení.

Martin Kolovratník (ANO 2011) na začátku výroku hovoří o schodku státního rozpočtu za rok 2020, který byl v červenci novelou zákona navýšen na 500 miliard korun. Vláda výši tohoto schodku zdůvodňovala (.pdf, str. 3) nutností „vynaložit ze státního rozpočtu zvýšené výdaje na boj proti šíření epidemie a na podporu ekonomiky“.

Jedním z opatření, která byla zavedena v souvislosti s dopady koronavirové pandemie, je také tzv. kompenzační bonus. Ten je dle zákona č. 159/2020 Sb., z dubna 2020 „vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti“. Krácení této daně již dříve vyvolalo kritiku ze strany obcí, konkrétně například od Sdružení místních samospráv ČR. To argumentovalo tím, že se jedná o daň sdílenou, tedy že „přibližně 9 % z jejího výnosu náleží krajům a přibližně 24 % obcím, a zákon tak „přenáší celou třetinu reálných nákladů na vyplácení kompenzačního bonusu na územní samosprávné celky“

Právě kvůli propadu daňových příjmů obcí byla v červenci 2020 do zákona o kompenzačním bonusu v rámci jedné z jeho novel přidána část, která zavádí „jednorázové opatření zmírňující dopady tohoto zákona do rozpočtů obcí“. Nejdříve se jednalo o příspěvek 1 200 Kč na obyvatele, další novelizací došlo v srpnu 2020 k navýšení na 1 250 Kč

Dle predikcí Ministerstva financí se daňové příjmy krajů (bez Prahy) mohou v roce 2020 propadnout (.xlsx) až o 13,9 miliard. O kompenzace ve výši 500 Kč na obyvatele proto žádají stát také kraje – například Liberecký kraj (.pdf, str. 1) a Hlavní město Praha (.pdf, str. 1). K jejich návrhům zákonů, které nyní (k datu 17. srpna 2020) čekají na projednání Poslaneckou sněmovnou, však vláda vydala nesouhlasná stanoviska. Příspěvek 500 Kč by pak chtěl zavést také Senát, ani s jeho návrhem zákona ale vláda nesouhlasí.

I přes zmíněné skutečnosti stát nicméně dle tiskového mluvčího Ministerstva financí krajům pro rok 2020 „přidělil dodatečné prostředky ve výši 21,6 miliard“. Jedná se podle něj například o 6 miliard na opravy silnic druhé a třetí třídy či více než 5 miliard na podporu sociálních služeb. Více než 7 miliard by pak mělo směřovat na odměny zaměstnancům lůžkové péče a odměny záchranářům.

Dodejme, že tato forma státní pomoci se v případě prostředků na opravu silnic setkala s kritikou. Dle hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického (ČSSD) a libereckého hejtmana Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) totiž vláda tyto investice do infrastruktury krajům přislíbila již před pandemií v prosinci 2019.

Co se týče části výroku o „veřejných prostředcích“, je nutné uvést, že kraj má dle zákona č. 129/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní „vlastní majetek a vlastní příjmy vymezené zákonem a hospodaří za podmínek stanovených zákonem podle vlastního rozpočtu“. V obecné rovině je však krajský rozpočet se státem značně provázán – příjmy krajů tvoří například podíly z celostátních danístátní dotace. Způsob přerozdělování prostředků pocházejících z daňových výnosů má svá zákonem stanovená pravidla a o těchto prostředcích lze tvrdit, že mají jeden zdroj „jak pro stát, tak pro kraje, tak pro obce“.

Nelze tedy vyvrátit, že určitou část ze zmiňovaných 500 miliard získají i kraje například v rámci investic do infrastruktury. Výrok však hodnotíme jako zavádějící vzhledem k tomu, že Martin Kolovratník vytváří dojem, že zmiňovaných 500 mld. Kč má být rozděleno obdobně jako jakékoliv jiné veřejné prostředky. Tedy že peníze, které si stát půjčí ke zmírnění dopadů koronavirové krize, jsou, co se týče přerozdělení mezi stát, kraje a obce, obdobné penězům pocházejícím z daňových výnosů rozdělovaných dle zákona o rozpočtovém určení daní.