Martin Kolovratník

Podle informací dostupných na webu Ministerstva zdravotnictví byla do 24. března v České republice podána alespoň první dávka vakcíny proti covidu-19 275 604 lidem věku 80 let a starším. V této věkové skupině bylo podle posledních dat (.xsl) Českého statistického úřadu 441 100 obyvatel. Podíl očkovaných alespoň první dávkou tak v této věkové kategorii k 24. březnu 2021 tvořil přibližně 62 %. 

Stejné procento očkovaných občanů starších 80 let uvedl ve středu 24. března v Poslanecké sněmovně ministr zdravotnictví Jan Blatný při projednávání informací vlády ke strategii očkování.

Je ovšem důležité zmínit, že ke zmíněnému datu bylo druhou dávkou vakcinováno 171 596 lidí starších 80 let. Za naočkované tak lze považovat pouze necelých 39 % lidí nad 80 let.

Výrok Martina Kolovratníka tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť k 24. březnu byla většina lidí v nejstarší věkové skupině naočkována pouze první dávkou vakcíny proti covidu-19. Kompletně naočkováno je pak pouze cca 39 % lidí z této věkové kategorie.

Na opravy silnic II. a III. třídy a mostů jdou celkem 4 miliardy korun v letošním roce a 4 miliardy v roce 2021 z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) plus možnost čerpání dalších 4 miliard z Integrovaného operačního programu (IROP).

V rámci dotačního programu IROP regiony počítají se spolufinancováním projektů oprav silnic v IROP tak, že 85 procent půjde z EU, 5 procent ze státního rozpočtu a 10 procent zafinancují kraje.

O financování projektů z IROP mohou kraje žádat na základě vyhlášení výzvy, kdy předkládají žádosti o udělení dotace, u které není jisté (.pdf, str. 45–46), zda bude na konkrétní projekt udělena.

V případě SFDI získávají (.pdf, str. 1–3) kraje poměrnou část z celkových alokovaných prostředků (pro roky 2020 a 2021 vždy 4 mld. Kč) na základě délky silnic II. a III. třídy, které se nacházejí na jejich území. Pro získání peněz musí předložit seznam plánovaných investic (rekonstrukcí) těchto silnic. Komise, která prostředky rozděluje, přitom může konkrétní plánovanou akci odmítnout (.pdf, str. 5) jen z pevně daných důvodů, mezi něž patří např. kolize s plánovanou investicí státu, nebo pokud se jedná o investici, na kterou nejsou prostředky SFDI určeny.

Pro samotné hodnocení výroku Martina Kolovratníka je klíčový kontext, ve kterém byl pronesen. Bezprostředně výroku předcházelo: „Já musím znovu zopakovat, obce dostaly těch 1 250 Kč. Do krajů šlo 11 miliard na odměny pro zdravotníky, 5,2 miliardy do sociálních služeb.“ Martin Kolovratník tedy hovoří o finanční pomoci, kterou stát poskytuje krajům a následně do této pomoci zahrnuje i „6 miliard do dvojek a trojek“. Zatímco peníze alokované z rozpočtu SFDI jsou de facto státní pomocí krajům, 4 mld. Kč z IROP za státní pomoc považovat nelze, jelikož pouze 5 % peněz pochází od státu. Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, a to i proto, že peníze z IROP nejsou těmi, které můžou kraje bez dalšího použít, naopak musí nejprve podat žádost a na jejím základě jim může být přidělena dotace.

Martin Kolovratník (ANO 2011) na začátku výroku hovoří o schodku státního rozpočtu za rok 2020, který byl v červenci novelou zákona navýšen na 500 miliard korun. Vláda výši tohoto schodku zdůvodňovala (.pdf, str. 3) nutností „vynaložit ze státního rozpočtu zvýšené výdaje na boj proti šíření epidemie a na podporu ekonomiky“.

Jedním z opatření, která byla zavedena v souvislosti s dopady koronavirové pandemie, je také tzv. kompenzační bonus. Ten je dle zákona č. 159/2020 Sb., z dubna 2020 „vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti“. Krácení této daně již dříve vyvolalo kritiku ze strany obcí, konkrétně například od Sdružení místních samospráv ČR. To argumentovalo tím, že se jedná o daň sdílenou, tedy že „přibližně 9 % z jejího výnosu náleží krajům a přibližně 24 % obcím“, a zákon tak „přenáší celou třetinu reálných nákladů na vyplácení kompenzačního bonusu na územní samosprávné celky“. 

Právě kvůli propadu daňových příjmů obcí byla v červenci 2020 do zákona o kompenzačním bonusu v rámci jedné z jeho novel přidána část, která zavádí „jednorázové opatření zmírňující dopady tohoto zákona do rozpočtů obcí“. Nejdříve se jednalo o příspěvek 1 200 Kč na obyvatele, další novelizací došlo v srpnu 2020 k navýšení na 1 250 Kč. 

Dle predikcí Ministerstva financí se daňové příjmy krajů (bez Prahy) mohou v roce 2020 propadnout (.xlsx) až o 13,9 miliard. O kompenzace ve výši 500 Kč na obyvatele proto žádají stát také kraje – například Liberecký kraj (.pdf, str. 1) a Hlavní město Praha (.pdf, str. 1). K jejich návrhům zákonů, které nyní (k datu 17. srpna 2020) čekají na projednání Poslaneckou sněmovnou, však vláda vydala nesouhlasná stanoviska. Příspěvek 500 Kč by pak chtěl zavést také Senát, ani s jeho návrhem zákona ale vláda nesouhlasí.

I přes zmíněné skutečnosti stát nicméně dle tiskového mluvčího Ministerstva financí krajům pro rok 2020 „přidělil dodatečné prostředky ve výši 21,6 miliard“. Jedná se podle něj například o 6 miliard na opravy silnic druhé a třetí třídy či více než 5 miliard na podporu sociálních služeb. Více než 7 miliard by pak mělo směřovat na odměny zaměstnancům lůžkové péče a odměny záchranářům.

Dodejme, že tato forma státní pomoci se v případě prostředků na opravu silnic setkala s kritikou. Dle hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického (ČSSD) a libereckého hejtmana Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) totiž vláda tyto investice do infrastruktury krajům přislíbila již před pandemií v prosinci 2019.

Co se týče části výroku o „veřejných prostředcích“, je nutné uvést, že kraj má dle zákona č. 129/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní „vlastní majetek a vlastní příjmy vymezené zákonem a hospodaří za podmínek stanovených zákonem podle vlastního rozpočtu“. V obecné rovině je však krajský rozpočet se státem značně provázán – příjmy krajů tvoří například podíly z celostátních daní a státní dotace. Způsob přerozdělování prostředků pocházejících z daňových výnosů má svá zákonem stanovená pravidla a o těchto prostředcích lze tvrdit, že mají jeden zdroj „jak pro stát, tak pro kraje, tak pro obce“.

Nelze tedy vyvrátit, že určitou část ze zmiňovaných 500 miliard získají i kraje například v rámci investic do infrastruktury. Výrok však hodnotíme jako zavádějící vzhledem k tomu, že Martin Kolovratník vytváří dojem, že zmiňovaných 500 mld. Kč má být rozděleno obdobně jako jakékoliv jiné veřejné prostředky. Tedy že peníze, které si stát půjčí ke zmírnění dopadů koronavirové krize, jsou, co se týče přerozdělení mezi stát, kraje a obce, obdobné penězům pocházejícím z daňových výnosů rozdělovaných dle zákona o rozpočtovém určení daní.