Demagog.cz

Martin  Kolovratník
Martin Kolovratník
Jsou (...) prokazatelné studie, které ukazují, že to uzavření škol, ty kontakty, omezení kontaktů, právě mezi dětmi významně pomohlo a pomáhá. 360° Pavlíny Wolfové, 25. března 2021

Tento výrok byl ověřen jako pravda

Odůvodnění

Některé zahraniční studie potvrzují, že uzavření škol má významný vliv i na celkovou epidemickou situaci. Rovněž školy v ČR jsou výraznými ohnisky nákazy. Žádná studie zkoumající vliv uzavření škol na epidemickou situaci ve státě však v českém kontextu nebyla zpracována.

Poslanec Kolovratník v kontextu debaty o epidemických rizicích spojených s otevřením škol uvádí, že existují studie, které potvrzují pozitivní vliv uzavření škol, respektive omezení kontaktů mezi školáky, na celkovou epidemickou situaci.

Stav a vývoj epidemie covidu-19 ve školách v České republice zpracoval Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Šetření se však spíše než souvislostí mezi uzavřením škol a celkovou epidemickou situací zabývá souvislostí mezi uzavřením škol a šířením covidu-19 mezi žáky a učiteli. ÚZIS zde využívá data k 17. březnu 2021, do závěrů se tak promítlo i poslední uzavření škol, ke kterému došlo 1. března.

Z tohoto šetření vyplývá, že školy v dlouhodobém horizontu tvoří „významný počet ohnisek nákazy covid-19, v absolutním počtu jde o nejčastější typ ohniska“ (str. 5). Zde je ale důležité připomenout, že školská zařízení jsou uzavřené komunity, ve kterých je monitorování šíření nákazy jednodušší než například v restauracích a ostatních zařízeních určených pro volnočasovou aktivitu. Zároveň jsou však tato ohniska „spíše malá, průměrně je na jedno zařízení 4,7 identifikovaných pozitivních případů“ (str. 5).

Podle dat ÚZIS se platná protiepidemická opatření v oblasti školství odráží ve vývoji počtu ohnisek a nakažených ve školských zařízeních. Když se 14. října 2020 uzavřely všechny školy, došlo k poklesu nákazy v základních a středních školách. Naopak rozvolnění těchto opatření před Vánocemi se projevilo na zvýšených hodnotách v období mezi 7. prosincem a 20. prosincem (str. 10). Během vánočních prázdnin hodnoty poklesly, ovšem v lednu (str. 9) se počty ohnisek i nakažených začaly znovu navyšovat, a to až „k velmi vysokým hodnotám registrovaným v únoru“. Za tento měsíc bylo v základních a mateřských školách identifikováno více než 600 ohnisek s více než 2 500 osobami.

Po uzavření všech typů škol, ke kterému došlo 1. března, „počty ohnisek i nakažených zásadně poklesly“ – v týdnu od 1. března do 8. března bylo ve školských zařízeních registrováno 25 ohnisek s celkem 110 nakaženými osobami (str. 9).

Z výše uvedeného tak vyplývá, že uzavření škol má značný vliv na šíření covidu-19 ve školách. Zároveň jsou školy nejčastějším druhem ohniska nákazy (str. 6). Žádná studie zkoumající vliv uzavření škol na celkovou epidemickou situaci však v České republice nevznikla. Pro úplnost ještě dodejme, že celkově bylo ve školských zařízeních v České republice od května 2020 k 14. březnu 2021 identifikováno 2 080 ohnisek nákazy s 9 760 pozitivními osobami, včetně učitelů a ostatního personálu školy (str. 2).

Zmíněnému tématu se nicméně věnují některé zahraniční výzkumy. V červenci 2020 například studii, která se věnuje souvislosti mezi uzavřením škol a vývojem šíření nemoci covid-19, publikovala skupina vědců působící v dětské nemocnici v americkém Cincinnati. Sběr dat probíhal po dobu šesti týdnů v období od 9. března do 7. května 2020 a byl pozorován počet nových případů a úmrtí na 100 tisíc obyvatel ve všech padesáti amerických státech. Ze závěrů studie vyplývá, že po uzavření základních a středních škol došlo k průměrnému týdennímu poklesu incidence (tj. počtu nových případů) o 62 % a k poklesu mortality o 58 %. Studie tedy potvrdila časovou souslednost mezi uzavřením škol a poklesem incidence i mortality, autoři ale upozorňují na to, že tyto poklesy mohou být ovlivněny i jinými opatřeními.

Některé zahraniční studie také potvrdily, že otevřené školy působí jako významná ohniska nákazy. Například ve Švýcarsku se uzavření škol projevilo jako třetí nejúčinnější protiepidemické opatření (.pdf, str. 1). Důležitou roli škol v intenzitě šíření covidu-19 potvrzuje i studie z Nizozemska. Podle ní může být důvodem rychlejšího šíření vyšší bezpříznakovost covidu-19 u dětí, které tak vir nevědomky přenáší. Neopominutelným aspektem je i šíření nakažlivějších mutací. K obdobným závěrům dochází i studie mapující situaci v Rakousku.

Naopak podle jiných studií, které byly provedeny ve Švédsku, Norsku nebo Spojených státech amerických, není riziko přenosu covidu-19 ve školách vysoké za předpokladu dodržování hygienických opatření. Tyto studie však neporovnávají riziko přenosu ve školách a mimo ně.