Demagog.cz

Česko v pandemii očima poslanců

O současné epidemické situaci v České republice debatovali na CNN Prima News poslanci Kolovratník, Okamura a Gazdík. V naší nejnovější analýze se dočtete, jaká byla a je situace v okresech Trutnov, Cheb a Sokolov nebo kolik učitelů bylo naočkováno v okrese Kroměříž. Podíváme se ale také do Japonska či na billboardy Tomia Okamury.

Ověřili jsme
360° Pavlíny Wolfové ze dne 25. března 2021 (moderátor Pavlína Wolfová, záznam)

21 ověřených výroků

Martin  Kolovratník

Martin Kolovratník

Podívejte se třeba na okres Trutnov nebo na ty dva západočeské okresy, které v zimě na tom byly nejhůře (...), tak tam, kde právě bylo to tvrdé uzavření, tak ty okresy jsou na tom teď nejlépe. !

K 23. březnu 2021 byl počet osob s potvrzenou nákazou covidem-19 v přepočtu na 100 tisíc obyvatel za posledních 7 dní nejnižší v okresech Trutnov a Cheb. O uzavření těchto okresů a okresu Sokolov vláda rozhodla 11. února, kdy měly naopak nejvyšší přírůstek na 100 tisíc obyvatel.

skrýt celé odůvodnění

Uveďme, že předpokládáme, že poslanec Kolovratník „dvěma západočeskými okresy“ míní okresy Cheb a Sokolov. Celkové odůvodnění se proto odvíjí od tohoto předpokladu. K jejich uzavření spolu s uzavřením okresu Trutnov vláda přistoupila dne 11. února 2021. Krizové opatření (.pdf) nabylo účinnosti od pátku 12. února a platilo do 14. února (.pdf, str. 1).

Krizové opatření o omezení volného pohybu osob při vstupu na území okresů Cheb, Sokolov a Trutnov pak vláda vydala také 14. února (.pdf). Tímto opatřením se prodloužilo uzavření těchto tří okresů až do 28. února (.pdf, str. 1). Dodejme, že 26. února bylo v rámci celé České republiky vydáno plošné opatření (.pdf), kterým je obyvatelům od 1. března zakázáno „opustit území okresu nebo hlavního města Prahy, na jehož území mají trvalý pobyt nebo bydliště“ (.pdf, str. 1).

Dále se podívejme na srovnání epidemické situace před uzavřením tří výše jmenovaných okresů dne 11. února – přesněji na počty osob s potvrzenou nákazou onemocněním covid-19 za posledních sedm dní v přepočtu na 100 tisíc obyvatel. Dne 11. února byl tento počet skutečně nejvyšší právě v okresech Trutnov, Sokolov a Cheb. Konkrétně se v okrese Sokolov jednalo o přibližně 1 184 nově nakažených na 100 tisíc obyvatel za posledních sedm dní. V okrese Cheb to bylo cca 1 149 osob a v okrese Trutnov cca 1 092 osob.

Dne 23. března 2021, tedy dva dny před konáním námi ověřované debaty, byly počty osob s potvrzenou nákazou covidem-19 na 100 tisíc obyvatel za posledních sedm dní ve zmiňovaných okresech naopak jedny z nejnižších v rámci České republiky. Okres Trutnov evidoval 225 těchto osob, okres Cheb cca 140 a okres Sokolov přibližně 286. Podle dostupných neoficiálních dat byla situace v uvedených okresech velmi podobná také 24. března.

Dodejme však, že v okrese Kroměříž bylo k 23. březnu 2021 cca 284 covid-19 pozitivních osob v přepočtu na 100 tisíc obyvatel za posledních sedm dnů. Okres Kroměříž tedy k tomuto datu registroval menší přírůstek nakažených než okres Sokolov. V okresech Trutnov a Cheb byl ovšem přírůstek skutečně nejnižší, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Gazdík

Petr Gazdík

V některých částech toho kraje (Zlínského, pozn. Demagog.cz) jsou učitelé již hodně naočkovaní. !

Data Ministerstva zdravotnictví ukazují, že počty pedagogů, kteří dostali alespoň 1 dávku vakcíny proti covidu-19, se mezi okresy Zlínského kraje poměrně výrazně liší. V okrese Kroměříž se k 24. březnu jednalo o 1 430 učitelů, tedy asi o dvojnásobek než ve zbývajících okresech.

skrýt celé odůvodnění

Předně uveďme, že zde nehodnotíme, jestli ve Zlínském kraji bylo pedagogů očkováno „hodně“, jelikož se jedná o poměrně subjektivní vyjádření. Zaměřili jsme se především na to, zda je v některých částech zmíněného kraje pedagogů očkovaných významně více než v částech jiných. Jako „části kraje“ jsme v rámci tohoto ověření zvolili jednotlivé okresy, tedy okres Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín.

Z dat Ministerstva zdravotnictví vyplývá (.csv), že do 24. března ve Zlínském kraji dostalo alespoň jednu dávku vakcíny proti onemocnění covid-19 celkem 3 409 pedagogů (viz tabulka níže). Doplňme, že podle posledních dostupných informací (z roku 2019) je v případě tohoto kraje v regionálním školství (MŠ, ZŠ, SŠ, VOŠ) zaměstnáno přibližně 8 300 učitelů (.pdf, str. 5). Pokud bychom tedy vycházeli z těchto dat, bylo by k 24. březnu ve Zlínském kraji naočkováno cca 41 % těchto pedagogů.

Z tabulky výše vyplývá, že největší počet pedagogů, kteří dostali alespoň jednu dávku vakcíny, připadá na okres Kroměříž. Konkrétně se jednalo o 1 430 pedagogů. Na druhé místo se řadí okres Uherské Hradiště s 766 učiteli a za ním následuje okres Zlín, kde bylo první dávkou naočkováno 645 pedagogů. Nejméně pak bylo učitelů naočkováno v okrese Vsetín, a to přesně 568.

V okrese Kroměříž, který je navíc okresem s nejnižším počtem obyvatel v kraji, tedy k 24. březnu 2021 dostalo alespoň jednu dávku vakcíny přibližně dvakrát více učitelů, než tomu bylo například v okresech Uherské Hradiště a Zlín. V porovnání s okresem Vsetín je pak rozdíl ještě výraznější a jedná se přibližně o 2,5násobek.

Tomio Okamura

Tomio Okamura

(...) se nám dneska ve Sněmovně nepodařilo projednat bod, kde Nejvyšší kontrolní úřad potvrdil, že byly násobně předražené zakázky při nákupu zdravotnického materiálu touto vládou. !

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své zprávě došel k závěru, že stát během prvních měsíců pandemie nakupoval ochranné a zdravotnické prostředky za zvýšené ceny. Bod zabývající se touto zprávou byl ve čtvrtek 25. března na programu jednání Sněmovny, k jeho projednání ovšem nedošlo.

skrýt celé odůvodnění

Ve čtvrtek 25. března byl skutečně na program jednání Poslanecké sněmovny zařazen bod s názvem „Kontrolní závěr NKÚ k nákupu zdravotnických ochranných prostředků při pandemii COVID-19“, k jeho projednání však nedošlo. Tento bod ovšem nebyl navržen přímo SPD, nýbrž grémiem (.pdf, str. 40) Poslanecké sněmovny. Nicméně, Tomio Okamura zařazení podobného bodu o předražených nákupech vlády na základě výsledků kontroly NKÚ navrhoval, duplicitní zařazení tohoto bodu na program jednání Poslanecké sněmovny ale bylo poslanci zamítnuto.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) vydal 22. března 2021 kontrolní zprávu (.pdf), v níž se zabýval přiměřeností vynaložených peněžních prostředků při koupi ochranných a zdravotnických prostředků v období od začátku ledna do konce srpna 2020. Celkový objem vynaložených peněžních prostředků včetně souvisejících služeb (náklady na přepravu apod.) za toto období NKÚ vyčíslil na 8,5 mld. Kč (.pdf, str. 4).

Podle NKÚ byly při nákupu obdobných ochranných a zdravotnických prostředků akceptovány ceny, které se vzájemně lišily v řádu stovek korun za kus (.pdf, str. 4). Například respirátory FFP2 byly v tomto období zakoupeny v cenovém rozmezí od 41 korun (str. 45) až do 776,6 korun za kus. Cena 776,6 korun navíc převyšuje maximální uhrazenou částku 423,5 korun za jeden respirátor FFP3, tedy respirátor o třídu kvalitnější.

Zdroj: Nejvyšší kontrolní úřad

Celkově bylo za prvních osm měsíců roku 2020 zakoupeno 178 milionů roušek za 1,9 mld. korun; 31,7 milionu respirátorů FFP2 za 2,4 mld. korun a 2,7 milionu respirátorů FFP3 v celkové hodnotě 422 milionů korun. Jako čtyři největší dodavatele NKÚ vyhodnotil čínské firmy, objednávky v celkové hodnotě přes 600 milionů korun však Česká republika uzavřela i s českými firmami LA Factory s.r.o. a ADLER Czech, a.s.

Zdroj: Nejvyšší kontrolní úřad

Pro Českou republiku nevýhodné podmínky ve smlouvách byly podle NKÚ způsobené mimo jiné tím, že se na nákupu ochranných a zdravotnických prostředků podílely týmy dvou ministerstev (Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo vnitra), které spolu vzájemně nespolupracovaly (.pdf, str. 7). To „vedlo k oslabení pozice státu při vyjednávání o cenách a v konečném důsledku i ke snížení transparentnosti nákupů“. Organizace nákupů tak byla chaotická a vedle nevýhodných smluvních podmínek vyústila např. v nedostatky v kvalitě zboží a ve velké cenové rozpětí u jednotlivých druhů zboží (.pdf, str. 4).

Podle NKÚ však konečné ceny zakoupených ochranných a zdravotnických prostředků „ještě ovlivní probíhající spory o úhradu nákladů na jejich dopravu nebo také reklamační řízení, v jejichž rámci má být např. dodáno nové zboží za to, které nesplnilo kvalitativní parametry“ (.pdf, str. 9).

NKÚ dále dospěl k závěru, že zboží bylo zakoupeno za zvýšenou cenu (v porovnání se srovnatelným zbožím) nejen v prvních dnech nouzového stavu, ale i v odstupu několika dalších týdnů, kdy už bylo poptávané zboží dostupnější (.pdf, str. 4).

NKÚ rovněž konstatoval, že Ministerstvo zdravotnictví „dlouhodobě podceňovalo přípravu zdravotnického systému ČR na epidemie spojené s výskytem vysoce infekčních onemocnění“ (.pdf, str. 3). Stav zásob ve státních hmotných rezervách a fakultních nemocnicích, který odpovídal zhruba 15 420 kusům ochranných a zdravotnických prostředků určených k ochraně dýchacích cest, se od roku 2011 do výskytu onemocnění covid-19 nezměnil (.pdf, str. 3).

Tomio Okamura

Tomio Okamura

Ministryně financí Schillerová za hnutí ANO řekla, že České republice už (…) dochází peníze (…), takže ani už nebudou peníze na ty adekvátní kompenzace.

Ministryně financí v rozhovoru pro SZ Byznys uvedla, že pokud zůstane ekonomika zavřená, peníze na kompenzační programy vydrží zhruba do června. Poté by bylo třeba novelizovat zákon o státním rozpočtu.

skrýt celé odůvodnění

V rozhovoru pro SZ Byznys ministryně financí Alena Schillerová uvedla, že je připravena žádat poslance o další zvýšení rekordního půl billonového schodku.

Alena Schillerová v rozhovoru také uvedla: „Pokud by zůstala ekonomika zavřená, tak jak je teď, tak ty peníze vydrží tak zhruba do června, déle ne.“ Ministryně Schillerová odkazuje na peníze ve státním rozpočtu, které jsou určeny na program Antivirus, kompenzační bonus či programy COVID 2021, COVID Nepokryté náklady apod. V případě potřeby pokračování kompenzací by tedy bylo nutné novelizovat zákon o státním rozpočtu a navýšit jeho schodek. Ministryně Schillerová však uvedla, že věří, že k tomu nedojde.

Martin  Kolovratník

Martin Kolovratník

Má to i na svých billboardech (Tomio Okamura, pozn. Demagog.cz), že lockdown není řešení.

SPD skutečně zveřejnila billboardy s fotkou Tomia Okamury a textem „Lockdown není řešení“.

skrýt celé odůvodnění

Poslanci z hnutí SPD považovali nouzový stav za zbytečný již v září 2020. Odmítavé stanovisko k prodlužování nouzového stavu či lockdownu SPD pravidelně zveřejňuje i na vlastních webových stránkách. I při dosud posledním projednávání prodloužení nouzového stavu v Poslanecké sněmovně Tomio Okamura prohlásil, že SPD nepovažuje lockdown za řešení. Hnutí Svoboda a přímá demokracie tedy prodloužení nouzového stavu nepodpořilo.

Billboardy související s pandemií covidu-19 začala SPD aktivně rozšiřovat na jaře 2021. Heslo „Lockdown není řešení“ zveřejnil Tomio Okamura i na svých uživatelských účtech na Facebooku a Twitteru. Mezi další podobná hesla využívaná SPD patří i „Plošné zákazy nejsou řešení“.

Zdroj: Facebook Tomia Okamury
Petr Gazdík

Petr Gazdík

Jsme nejhorší na světě (v covidu-19, pozn. Demagog.cz).

Česká republika byla v průběhu března skutečně nejhorší na světě (vedle San Marina), např. v počtu kumulativních úmrtí nebo v počtu nových úmrtí na covid-19 v přepočtu na jeden milion obyvatel.

skrýt celé odůvodnění

Poslanec Gazdík výrokem poukazuje na epidemickou situaci v Česku, proto se v našem ověření podíváme na standardní epidemiologické statistiky, které se v souvislosti s pandemií covidu-19 používají – počet nových případů a počet úmrtí, vždy v přepočtu na stejný počet obyvatel. Zaměříme se na to, zda Česká republika z těchto statistik v době předcházející výroku opravdu v mezinárodním srovnání vycházela nejhůře.

K 24. březnu 2021 figurovala Česká republika ve statistice týkající se počtu úmrtí s covidem-19 na sto tisíc obyvatel na druhém místě těsně za San Marinem, které však má jen 33 000 obyvatel, a tak jeho statistiku významně ovlivní i jednotky úmrtí. K tomuto datu údaj činil cca 236 zemřelých s prokázaným covidem-19 na 100 000 obyvatel. Pokud bychom se podívali jen na dvacítku států momentálně nejvíce zasažených pandemií covidu-19, je již Česko na prvním místě.

Počet obětí s prokázaným onemocněním covid-19 na 100 000 obyvatel. Zdroj: Johns Hopkins Coronavirus Resource Center

Pro úplnost dodejme, že od 18. února do 10. března 2021 pak byla Česká republika nejhorší na světě, co se týče počtu nových denních případů covidu-19 v přepočtu na milion obyvatel v sedmidenním průměru. Dne 11. března byla ČR předstihnuta Estonskem. 19. března se pak před ČR dostalo San Marino a 23. března také Maďarsko.

Od 6. března do 20. března pak byla Česká republika nejhorší, co se týče počtu nových úmrtí na milion obyvatel v sedmidenním průměru. Dodejme, že 21. března se v této statistice dostalo na čelo Maďarsko a 24. března předstihlo ČR rovněž San Marino.

Jak již bylo uvedeno výše, srovnání se San Marinem má vzhledem k jeho malé populaci omezenou vypovídací hodnotu, a do hodnocení výroku jej tak nebudeme zahrnovat. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý, neboť Česká republika byla v době krátce před uskutečněním ověřovaného rozhovoru skutečně mezi státy střední a větší velikosti nejhorší na světě hned v několika statistikách v souvislosti s covidem-19.

Tomio Okamura

Tomio Okamura

Statisticky jsme desetkrát horší než v Německu (v covidu-19, pozn. Demagog.cz).

Na základě různých statistik, ať už přepočtených na 100 tisíc obyvatel, kumulativních či nikoliv, je epidemická situace v Česku maximálně 4x horší než v případě Německa. Ještě v první polovině března však ČR byla relativním počtem nových případů opravdu přibližně desetkrát horší.

skrýt celé odůvodnění

Jelikož předseda SPD Okamura neuvádí žádné zdroje, ze kterých vychází, níže porovnáme Česko a Německo z hlediska počtu celkových prokázaných případů covidu-19 a počtu úmrtí způsobených tímto onemocněním napříč různými datovými portály a organizacemi.

Podle webu Ministerstva zdravotnictví ČR bylo v pátek 24. března, tedy den před uskutečněním ověřovaného rozhovoru, hlášeno kumulativně (celkově) téměř 1,5 milionu pozitivních případů prokázaných laboratorními testy. Německo (.pdf, str. 1), na základě údajů Institutu Roberta Kocha, ve stejný den mělo kumulativně počet pozitivních případů zhruba 2,7 milionu. Celkový počet úmrtí pak byl v Česku cca 25 000, zatímco v Německu 75 000.

Datový server Our World in Data uvádí ke dni 24. března kumulativní rozdíl pozitivních případů mezi Českem a Německem v přepočtu na milion obyvatel. Podle dat tohoto serveru je rozdíl zhruba 106 tisíc prokázaných případů, kdy Česko má 138 800 případů a Německo 32 500. Počet zemřelých, opět v přepočtu na milion obyvatel, pak činí 2 359 v případě Česka a v případě Německa to je 901. Desetkrát horší není ani aktuální situace, jak vyplývá z následujícího grafu. V Česku byl 24. března počet nových případů na milion obyvatel jen cca 4x horší než v Německu.

Dodejme, že ještě ve druhé polovině února a první polovině března Česká republika opravdu byla dle počtu nových případů na milion obyvatel přibližně desetkrát horší než Německo, na konci března však již situace byla výrazně jiná.

Podle statistik Světové zdravotnické organizace (WHO) se v České republice prozatím (ke dni 28. března 2021) nakazilo 14 147 lidí v přepočtu na 100 tisíc obyvatel. Německo v přepočtu na 100 tisíc obyvatel vykazovalo „pouze“ 3 308 pozitivních, což je opět přibližně čtyřnásobný rozdíl oproti ČR. V počtu úmrtí na 100 tisíc obyvatel uvádí WHO k 28. březnu 2021 celkem 91 případů v Německu a 242 v České republice.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý s výhradou, neboť Česká republika není v žádné významné statistické "covidové" kategorii desetkrát horší než Německo, nicméně před relativně nedávnou dobou to tak opravdu bylo.

Tomio Okamura

Tomio Okamura

Jsme nejhorší v Evropě, potažmo předposlední někdy.

Data dostupná ke dni rozhovoru ukazují, že se Česká republika v rámci Evropské unie řadila na první či druhé místo například v počtu nových úmrtí s covidem-19 na milion obyvatel. V počtu nových případů covidu-19 na milion obyvatel pak druhou pozici držela do 22. března.

skrýt celé odůvodnění

Poslanec Tomio Okamura (SPD) se ve výroku vyjadřuje o statistikách týkajících se pandemie covidu-19. Z kontextu rozhovoru předpokládáme, že konkrétně hovoří o nových případech nebo o úmrtích na covid-19. Českou republiku zmiňuje jako nejhorší, či druhou nejhorší zemi v Evropě.

Podívejme se nejprve na statistiku nových případů covidu-19 v přepočtu na 1 milion obyvatel v sedmidenních průměrech. Uveďme, že v den rozhovoru 25. března byla zveřejněna jen data k 24. březnu, graf níže proto zobrazuje údaje za období od 24. února 2021 do 24. března 2021. V této statistice lze pozorovat, že ČR do 10. března zaujímala první místo v počtu nových případů, o den později už první příčku obsadilo Estonsko. Na druhém místě se poté Česká republika držela do 22. března. Následující den ji přeskočilo Maďarsko, od 23. března 2021 tak Česká republika zaujímala třetí příčku.

Podíváme-li se dále na sedmidenní průměry počtu úmrtí na covid-19 (rovněž v přepočtu na milion obyvatel), byla Česká republika k 24. březnu na druhé příčce. V období od 6. března do 20. března 2021 jsme měli dokonce nejvyšší poměr úmrtí ze všech zemí v Evropské unii. K 24. březnu 2021 u nás s covidem-19 zemřelo celkem 25 258 osob.

Závěrem doplňme, že vzhledem k obvyklému vykazování statistik v rámci států Evropské unie i častému zaměňování významu slov Evropa a EU v běžném jazyce jsme se i v našem odůvodnění zaměřili na srovnání Česka se státy EU. 

Pokud bychom nicméně skutečně porovnávali situaci v rámci celé Evropy, museli bychom konstatovat, že v počtu nových případů covidu-19 Česká republika druhé místo držela jen do 18. března 2021. Následující den ji přeskočilo San Marino a 23. března i Maďarsko. K datu 24. března tak v této statistice ČR zaujímala čtvrtou příčku. Co se týče srovnání počtu úmrtí ve spojitosti s covidem-19 v rámci celé Evropy, držela se ČR na prvním či druhém místě až do 23. března, o den později klesla na třetí místo.

Tomio Okamura

Tomio Okamura

Jsme prokazatelně v uplynulých týdnech byli nejhorší na světě (v covidu-19, pozn. Demagog.cz).

Česká republika se v posledních týdnech držela na prvním místě v počtu nových případů covidu-19 na milion obyvatel a také v počtu obětí onemocnění covid-19 na 100 000 obyvatel.

skrýt celé odůvodnění

Poslanec Okamura výrokem poukazuje na epidemickou situaci v Česku, proto se v našem ověření podíváme na standardní epidemiologické statistiky, které se v souvislosti s pandemií covidu-19 používají – počet nových případů a počet úmrtí, vždy v přepočtu na stejný počet obyvatel. Zaměříme se na to, zda Česká republika z těchto statistik v týdnech předcházejících výroku opravdu v mezinárodním srovnání vycházela nejhůře.

K 24. březnu 2021 figurovala Česká republika ve statistice týkající se počtu úmrtí s covidem-19 na sto tisíc obyvatel na druhém místě těsně za San Marinem, které však má jen 33 000 obyvatel, a tak jeho statistiku významně ovlivní i jednotky úmrtí. K tomuto datu údaj činil cca 236 zemřelých s prokázaným covidem-19 na 100 000 obyvatel. Pokud bychom se podívali jen na dvacítku států momentálně nejvíce zasažených pandemií covidu-19, je již Česko na prvním místě.

Počet obětí s prokázaným onemocněním covid-19 na 100 000 obyvatel. Zdroj: Johns Hopkins Coronavirus Resource Center

Od 18. února do 10. března 2021 pak byla Česká republika nejhorší na světě, i co se týče počtu nových denních případů covidu-19 v přepočtu na milion obyvatel v sedmidenním průměru. Dne 11. března byla ČR předstihnuta Estonskem. 19. března se pak před ČR dostalo San Marino a 23. března také Maďarsko.

Od 6. března do 20. března pak byla Česká republika nejhorší, i co se týče počtu úmrtí na milion obyvatel v sedmidenním průměru. Dodejme, že 21. března se v této statistice dostalo na čelo Maďarsko.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť Tomio Okamura správně tvrdí, že „jsme prokazatelně v uplynulých týdnech byli nejhorší na světě“. Česká republika byla k 24. březnu 2021 jedna z nejhorších, co se týče počtu úmrtí s covidem-19 na 100 000 obyvatel. V období od 6. do 20. března pak bylo Česko nejhorší rovněž v počtu úmrtí na milion obyvatel. Od 18. února do 10. března pak byla ČR nejhorší na světě, i co se týče počtu nových denních případů covidu-19 v přepočtu na milion obyvatel v sedmidenním průměru.

Martin  Kolovratník

Martin Kolovratník

Studie ze Spojených států amerických, která ukázala, že uzavření škol (…) pomohlo snížit incidenci a mortalitu až o 60 % během loňského roku.

Studie provedená vědci z amerického Cincinnati skutečně potvrdila, že uzavření škol na jaře 2020 napomohlo snížit nárůst nových případů onemocnění covidem-19 o 62 % a mortalitu o 58 %.

skrýt celé odůvodnění

V červenci 2020 publikovala skupina vědců působící v dětské nemocnici v americkém Cincinnati studii, která se věnuje souvislosti mezi uzavřením škol a vývojem šíření nemoci covid-19.

Sběr dat probíhal po dobu šesti týdnů v období od 9. března do 7. května 2020 a vědci se zaměřovali především na počet nových případů a úmrtí na 100 tisíc obyvatel ve všech padesáti amerických státech. Ze závěrů studie vyplývá, že po uzavření základních a středních škol došlo k týdennímu poklesu incidence (tedy k poklesu počtu nových případů) o 62 % a k poklesu mortality o 58 %. Autoři však upozorňují na to, že tyto poklesy mohou být ovlivněny i jinými opatřeními.

Nicméně pro doplnění uveďme, že mezi dalšími studiemi není jednotný konsensus ohledně šíření nákazy ve školách. Například ze studií provedených ve Švédsku, Norsku či z další americké studie vyplývá, že riziko přenosu viru SARS-CoV-2 ve školách je nízké.

Naproti tomu však stojí zjištění některých výzkumů, které uvádějí asymptomatičnost onemocnění covid-19 u dětí jako riziko dalšího nevědomého šíření nákazy. Riziko šíření covidu-19 ve školách potvrzuje také studie provedená v Nizozemsku. Zde se vznikem nové, rychleji se šířící mutace covidu-19 prokázalo 15 % testovaných učitelů, studentů a rodinných příslušníků jako nakažených jeden měsíc poté, co se v dané škole objevil první případ nákazy.

Petr Gazdík

Petr Gazdík

My jsme předevčírem přednesli návrh, jak bychom si návrat dětí do škol představovali my.

Koalice Pirátů a Starostů skutečně 23. března představila plán pro bezpečný návrat žáků do škol, až to epidemiologická situace dovolí. Počítá v něm s testováním žáků i zaměstnanců škol, urychlením očkování učitelů a posílením distribuce ochranných pomůcek a pravomocí škol.

skrýt celé odůvodnění

Koalice Pirátů se Starosty skutečně v úterý 23. března představila plán pro bezpečný návrat žáků do škol. V dokumentu (.pdf), který zveřejnilo hnutí STAN na svých webových stránkách, ho podmiňuje dobrou epidemickou situací (.pdf, str. 4), a žádné určité datum proto nezmiňuje. Strategie stojí (pdf., str. 3–4) na čtyřech fázích – příprava testování žáků a zaměstnanců škol, urychlení očkování učitelů a dalších zaměstnanců škol, posílení distribuce ochranných prostředků do škol a posílení pravomocí škol v organizaci výuky.

Koalice v již zmiňovaném dokumentu tvrdí, že nepodporuje „masové otevírání škol. Návrat do škol by měl být podmíněn vývojem epidemiologické situace v daném regionu/lokalitě a umožněn na základě rozhodnutí ředitele školy“. Zásadní je pro Piráty a hnutí Starostové a nezávislí návrat (pdf., str. 4) žáků prvního stupně základních škol, žáků posledních ročníků středních škol v oborech s odborným zaměřením, žáků středních škol a studentů vysokých škol v praktické výuce a dětí v mateřských školách.

O celém plánu také koalice 25. března jednala s ministrem školství Robertem Plagou (za ANO). Podle poslance Gazdíka (STAN) se „z devadesáti procent shodovali na plánu, jak bezpečně a rychle vrátit děti do škol“, shodli se i na posílení role ředitelů a regionálních rozdílech v návratu dětí do škol.

Tomio Okamura

Tomio Okamura

V Japonsku už jsou mnoho měsíců, v podstatě od loňského léta, otevřené restaurace při základních opatřeních.

V Japonsku během pandemie covidu-19 nedošlo k povinnému uzavření restaurací, a to ani v době trvání nouzového stavu. Restauracím bylo od léta 2020 pouze doporučeno omezit svou otevírací dobu.

skrýt celé odůvodnění

Japonsko nepřistoupilo k plošnému uzavírání restaurací ani v březnu roku 2020. Některé podniky byly pouze vyzvány k dobrovolnému uzavření některých provozoven a restauracím bylo doporučeno omezit provozní dobu. V případě neuposlechnutí však nenásledovaly žádné postihy.

V dubnu 2020 došlo k dobrovolnému uzavření restaurací v sedmi japonských prefekturách. Japonská vláda však uzavření restaurací nenařídila. Dne 25. května 2020 byl v Japonsku zrušen nouzový stav, a japonská ekonomika se tak začala postupně znovu otevírat.

Od srpna 2020 japonská vláda doporučovala, aby restaurace a další stravovací zařízení omezily svou otevírací dobu a zavíraly ve 22:00. Toto doporučení pak skončilo v září 2020.

Po lednovém nárůstu počtu nakažených vyhlásila japonská vláda stav nouze, který platil od 8. ledna 2021 do 7. února 2021. Tento stav nouze se vztahoval pouze na Tokio a na tři sousedící regiony. Ani v rámci tohoto nouzového stavu nedošlo k uzavření restauračních zařízení. Těm bylo pouze doporučeno po 19. hodině neprodávat alkoholické nápoje a o hodinu později podnik uzavřít. Za porušení opět nebyly udělovány sankce, neboť s nimi japonské zákony nepočítají.

Tento nouzový stav byl později prodloužen do 7. března a poté byl znovu prodloužen o dva týdny, tedy do 21. března. Doporučení ohledně omezení otevírací doby a neprodávání alkoholických nápojů bylo platné i v tomto období.

Nouzový stav v Tokiu a sousedících prefekturách skončil k 22. březnu 2021. Tyto regiony doporučily restauracím zavírat ve 21:00 i po skončení tohoto stavu nouze, a to minimálně do dubna 2021.

Výrok Tomia Okamury tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť v Japonsku nebyly restaurace uzavřeny. Od léta 2020 bylo pouze doporučeno omezit otevírací dobu, a restaurace jsou tedy od loňského léta otevřené „při základních opatřeních".

Tomio Okamura

Tomio Okamura

Minulý týden řekl ministr vnitra Hamáček, že bude nový systém PES, 17. března to řekl, (…) že to připraví hlavní hygienička Svrčinová. Ale 24. 3. (…) paní hlavní hygienička Svrčinová říká, že to bude až po Velikonocích.

Jan Hamáček opravdu 17. března prohlásil, že hlavní hygienička Svrčinová připraví do týdne (tj. do 24. března) obměnu protiepidemického systému (PES). Ve středu 24. března Pavla Svrčinová oznámila, že definitivní podoba systému bude známá až po Velikonocích.

skrýt celé odůvodnění

Po zasedání Ústředního krizového štábu, které se konalo 17. března 2021, prohlásil ministr vnitra Jan Hamáček, že hlavní hygienička Pavla Svrčinová představí novou verzi protiepidemického systému (PES). Jan Hamáček rovněž uvedl, že obměněný systém PES bude připraven do týdne (tedy do 24. března).

Pavla Svrčinová následně 24. března skutečně oznámila, že nový protiepidemický systém představí nejdříve po Velikonocích. Hlavní hygienička také uvedla, že po Velikonocích bude rozhodnuto, zdali nový PES bude platit jako celek, nebo bude přizpůsobován pro jednotlivé sektory.

Protiepidemický systém (PES) byl zaveden 13. listopadu 2020 a jeho součástí je například rozdělení jednotlivých krajů podle míry nákazy do pěti stupňů. Každému stupni poté odpovídá různě přísná míra protiepidemických opatření. Od 6. ledna je index rizika vypočítáván dle nové metodiky. Tato druhá verze PES měla zohlednit podíl hospitalizovaných s covidem-19, kteří byli diagnostikováni až v nemocnici.

Pro úplnost doplňme, že den po vynesení výroku Tomia Okamury, tedy 26. března, řekla Pavla Svrčinová, že nový PES bude představen ještě před Velikonocemi.

Tomio Okamura

Tomio Okamura

19. března řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný, že budou dodány desítky tisíc vakcín Johnson & Johnson, ale 23. 3. tento týden po čtyřech dnech pan premiér řekl, že žádné vakcíny nedorazí.

Premiér Babiš skutečně řekl, že v dubnu do ČR nedorazí plánované dodávky vakcíny Johnson & Johnson. Dodávky však mají být pouze opožděné, nikoli zrušené.

skrýt celé odůvodnění

Ministr zdravotnictví Jan Blatný na tiskové konferenci konané 19. března 2021 oznámil, že do České republiky budou v průběhu dubna dodány desítky tisíc jednodávkových vakcín proti onemocnění covid-19 od firmy Johnson & Johnson. Jan Blatný dále uvedl, že vakcína od firmy Johnson & Johnson bude do Evropské unie dodávána od 16. dubna.

Premiér Andrej Babiš 23. března (tedy čtyři dny po tiskové konferenci ministra zdravotnictví Blatného) řekl (čas 5:12–5:26), že dodávky vakcíny od firmy Johnson & Johnson nabraly zpoždění a v dubnu do České republiky nedorazí. Andrej Babiš v rozhovoru také prohlásil, že Česká republika má v dubnu dostat pouze vakcíny od firem Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca.

Pro úplnost doplňme, že 24. března ministr Blatný v rámci 87. schůze Poslanecké sněmovny uvedl, že se jednalo o nedorozumění a vakcíny od firmy Johnson & Johnson v dubnu do České republiky dorazí, ovšem v menším množství. Má se podle něj jednat o přibližně 30 až 40 tisíc „dávek balení“.

Tomio Okamura ve svém výroku neuvádí, že ministr Blatný a premiér Babiš hovořili o dubnových dodávkách vakcíny, a tím vyvolává mylný dojem o slovech Andreje Babiše. Ten totiž neuvedl, že do Česka nedorazí žádné vakcíny Johnosn & Johnson, ale jen že nedorazí v dubnu. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Martin  Kolovratník

Martin Kolovratník

Jsou (...) prokazatelné studie, které ukazují, že to uzavření škol, ty kontakty, omezení kontaktů, právě mezi dětmi významně pomohlo a pomáhá.

Některé zahraniční studie potvrzují, že uzavření škol má významný vliv i na celkovou epidemickou situaci. Rovněž školy v ČR jsou výraznými ohnisky nákazy. Žádná studie zkoumající vliv uzavření škol na epidemickou situaci ve státě však v českém kontextu nebyla zpracována.

skrýt celé odůvodnění

Poslanec Kolovratník v kontextu debaty o epidemických rizicích spojených s otevřením škol uvádí, že existují studie, které potvrzují pozitivní vliv uzavření škol, respektive omezení kontaktů mezi školáky, na celkovou epidemickou situaci.

Stav a vývoj epidemie covidu-19 ve školách v České republice zpracoval Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Šetření se však spíše než souvislostí mezi uzavřením škol a celkovou epidemickou situací zabývá souvislostí mezi uzavřením škol a šířením covidu-19 mezi žáky a učiteli. ÚZIS zde využívá data k 17. březnu 2021, do závěrů se tak promítlo i poslední uzavření škol, ke kterému došlo 1. března.

Z tohoto šetření vyplývá, že školy v dlouhodobém horizontu tvoří „významný počet ohnisek nákazy covid-19, v absolutním počtu jde o nejčastější typ ohniska“ (str. 5). Zde je ale důležité připomenout, že školská zařízení jsou uzavřené komunity, ve kterých je monitorování šíření nákazy jednodušší než například v restauracích a ostatních zařízeních určených pro volnočasovou aktivitu. Zároveň jsou však tato ohniska „spíše malá, průměrně je na jedno zařízení 4,7 identifikovaných pozitivních případů“ (str. 5).

Podle dat ÚZIS se platná protiepidemická opatření v oblasti školství odráží ve vývoji počtu ohnisek a nakažených ve školských zařízeních. Když se 14. října 2020 uzavřely všechny školy, došlo k poklesu nákazy v základních a středních školách. Naopak rozvolnění těchto opatření před Vánocemi se projevilo na zvýšených hodnotách v období mezi 7. prosincem a 20. prosincem (str. 10). Během vánočních prázdnin hodnoty poklesly, ovšem v lednu (str. 9) se počty ohnisek i nakažených začaly znovu navyšovat, a to až „k velmi vysokým hodnotám registrovaným v únoru“. Za tento měsíc bylo v základních a mateřských školách identifikováno více než 600 ohnisek s více než 2 500 osobami.

Po uzavření všech typů škol, ke kterému došlo 1. března, „počty ohnisek i nakažených zásadně poklesly“ – v týdnu od 1. března do 8. března bylo ve školských zařízeních registrováno 25 ohnisek s celkem 110 nakaženými osobami (str. 9).

Z výše uvedeného tak vyplývá, že uzavření škol má značný vliv na šíření covidu-19 ve školách. Zároveň jsou školy nejčastějším druhem ohniska nákazy (str. 6). Žádná studie zkoumající vliv uzavření škol na celkovou epidemickou situaci však v České republice nevznikla. Pro úplnost ještě dodejme, že celkově bylo ve školských zařízeních v České republice od května 2020 k 14. březnu 2021 identifikováno 2 080 ohnisek nákazy s 9 760 pozitivními osobami, včetně učitelů a ostatního personálu školy (str. 2).

Zmíněnému tématu se nicméně věnují některé zahraniční výzkumy. V červenci 2020 například studii, která se věnuje souvislosti mezi uzavřením škol a vývojem šíření nemoci covid-19, publikovala skupina vědců působící v dětské nemocnici v americkém Cincinnati. Sběr dat probíhal po dobu šesti týdnů v období od 9. března do 7. května 2020 a byl pozorován počet nových případů a úmrtí na 100 tisíc obyvatel ve všech padesáti amerických státech. Ze závěrů studie vyplývá, že po uzavření základních a středních škol došlo k průměrnému týdennímu poklesu incidence (tj. počtu nových případů) o 62 % a k poklesu mortality o 58 %. Studie tedy potvrdila časovou souslednost mezi uzavřením škol a poklesem incidence i mortality, autoři ale upozorňují na to, že tyto poklesy mohou být ovlivněny i jinými opatřeními.

Některé zahraniční studie také potvrdily, že otevřené školy působí jako významná ohniska nákazy. Například ve Švýcarsku se uzavření škol projevilo jako třetí nejúčinnější protiepidemické opatření (.pdf, str. 1). Důležitou roli škol v intenzitě šíření covidu-19 potvrzuje i studie z Nizozemska. Podle ní může být důvodem rychlejšího šíření vyšší bezpříznakovost covidu-19 u dětí, které tak vir nevědomky přenáší. Neopominutelným aspektem je i šíření nakažlivějších mutací. K obdobným závěrům dochází i studie mapující situaci v Rakousku.

Naopak podle jiných studií, které byly provedeny ve Švédsku, Norsku nebo Spojených státech amerických, není riziko přenosu covidu-19 ve školách vysoké za předpokladu dodržování hygienických opatření. Tyto studie však neporovnávají riziko přenosu ve školách a mimo ně.

Petr Gazdík

Petr Gazdík

V tomto týdnu můj Zlínský kraj byl na stupni PSA č. 2.

Zlínský kraj byl na třetím stupni protiepidemického systému (PES). Chybný údaj o tom, že kraj byl na stupni 2, byl publikován na portálu iDNES.cz.

skrýt celé odůvodnění

DOPLNĚNÍ: Do odůvodnění jsme doplnili ukázku výpočtu indexu rizika pro 23. březen 2021.

Zlínský kraj byl v týdnu, o kterém Petr Gazdík mluví (tedy od 22. do 28. března 2021) v protiepidemickém systému (PES) na stupni tři. Je však na místě zdůraznit, že sledujeme pouze dny, které přecházely debatě. Stupeň PES číslo 3 se však ve Zlínském kraji držel i po zbytek týdne.

Dodejme, že od 6. ledna 2021 je index rizika PES vypočítáván dle nové metodiky. Ministerstvo zdravotnictví hodnotu PES pro jednotlivé kraje od této změny nezveřejňuje (.pdf, str. 12). Místo relativní pozitivity testů se pro výpočet hodnoty PES od ledna pracuje s podílem hospitalizovaných s covidem-19, kteří byli diagnostikováni až v nemocnicích (.pdf, str. 7).

Dodejme, že po uveřejnění našeho hodnocení nás kontaktoval Petr Gazdík s odkazem na grafiku publikovanou portálem iDNES.cz, podle které měl Zlínský kraj skutečně být ve 2. stupni PES. Údaj z iDNES.cz však neodpovídá primárnímu zdroji dat, kterým je ÚZIS.

Podívejme se na ilustrační výpočet indexu rizika ve Zlínském kraji pro 23. březen. Data ÚZIS (dostupná 26. března) obsahují k tomuto dni číselné údaje pro čtyři ukazatele, ze kterých se index rizika počítá. Tyto hodnoty se pak dosazují do tabulky (str. 2, 3) obsažené v metodice Ministerstva zdravotnictví, která určí jednotlivé počty bodů, jejichž součet pak stanoví výsledný index rizika pro daný den, pro 23. březen například 48 bodů:

  • 14denní počty pozitivních na COVID-19 (na 100 000 obyvatel) = 872.19 → 16 bodů
  • 14denní počty pozitivních na COVID-19 (na 100 000 obyvatel ve věku od 65 let) = 657.66 → 16 bodů
  • zjednodušený výpočet reprodukčního čísla = 0.85 → 3 body
  • podíl hospitalizovaných nezachycených v komunitě, za posledních 14 dní = 32 % → 13 bodů

Zlínský kraj tedy ani podle tehdejších údajů ÚZIS nebyl ve 2. stupni PES.

Tomio Okamura

Tomio Okamura

Státní správa hmotných rezerv v tuto chvíli má pouze 2,6 milionů testů (určených do školství, pozn. Demagog.cz).

Ke dni konání rozhovoru měla Správa státních hmotných rezerv k dispozici 2,6 milionů antigenních testů určených pro školství.

skrýt celé odůvodnění

Předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr pro server Lidovky.cz uvedl, že k 24. březnu bylo pro školství k dispozici 2,6 milionů antigenních testů, které nakoupilo Ministerstvo vnitra.

Dodejme, že v usnesení vlády z 8. března se píše o celkovém počtu necelých 7,7 milionů testů určených pro Ministerstvo školství.

První část dodávky (přibližně 3,6 milionů) antigenních testů pro samotestování žáků šla přes společnost Tardigrad International Consulting, kterou komise složená ze zástupců Ministerstva vnitra, Ministerstva školství a Ministerstva zdravotnictví vyhodnotila jako nejvhodnější.

Nicméně jeden milion z původní dodávky testů pro školáky putoval nakonec úřadům, školám tak zůstalo 2,6 milionů testů. Pro úplnost doplňme, že zakázku na dodávku zbylých pěti milionů antigenních testů pro školství získala společnost Masanta.

Tomio Okamura

Tomio Okamura

Teď probíhá výběrové řízení na dalších 5 milionů (antigenních, pozn. Demagog.cz) testů, ovšem vyhodnocuje se 47 nabídek v rozmezí 30–120 Kč.

Správa státních hmotných rezerv provedla výběrové řízení na 5 milionů antigenních testů určených pro oblast školství. Distributoři zaslali 47 nabídek v cenovém rozpětí 32–120 Kč za kus.

skrýt celé odůvodnění

Informace o výběrovém řízení na dodání 5 milionů testů, které by zadala Správa státních hmotných rezerv (SSHR), se nám nepodařilo dohledat v Národním elektronickém nástroji NEN ani ve vyhledávači veřejných zakázek na webu Hlídač státu. Žádné výběrové řízení nevypsalo podle svých profilů ve veřejných databázích výběrových řízení ani Ministerstvo vnitra, ani Ministerstvo zdravotnictví.

Oslovili jsme proto tiskového mluvčího SSHR, který nám informaci ohledně výběrového řízení potvrdil v e-mailové komunikaci. Podle jeho vyjádření vláda skutečně uložila SSHR úkol nakoupit 5 milionů antigenních testů do škol. Zároveň dle něj dostalo Ministerstvo zdravotnictví od vlády úkol vybrat vhodné testy. Seznam 49 testů pak vláda zaslala SSHR, která oslovila celkem 249 distributorů s cílem získat konkurenceschopnou nabídku. Nakonec se přihlásilo 47 firem, přičemž cenové rozpětí odpovídalo 32–120 Kč za test.

Dodejme, že vítěze tendru na testy do škol vybrala SSHR po konání rozhovoru. Je jím společnost Masanta s.r.o. s výrobkem od firmy Singclean. Z e-mailové komunikace s mluvčím Správy státních hmotných rezerv rovněž vyplývá, že vyhodnocování spolu se SSHR prováděl i zástupce Ministerstva zdravotnictví, který potvrdil vhodnost testu „COVID-19 Test Kit (Colloidal Gold Method)“ pro samotestování z přední části nosu. Jeden test vyjde na 32 Kč, za 5 milionů testů tak stát zaplatí 160 milionů Kč. První část 1,5 milionů testů by měla firma dodat do 31. března, zbytek do 12. dubna.

Tomio Okamura

Tomio Okamura

My jsme byli jediný poslanecký klub jako SPD, který hlasoval proti tzv. pandemickému zákonu.

SPD byla jediným opozičním poslaneckým klubem, který hlasoval proti tzv. pandemickému zákonu.

skrýt celé odůvodnění

Z kontextu rozhovoru vyplývá, že předseda hnutí SPD Tomio Okamura hovoří o postoji opozičních stran k tzv. pandemickému zákonu.

Návrh tohoto zákona o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid-19 předložila vláda Poslanecké sněmovně 15. února 2021. Poslanecká sněmovna nejdříve 18. února návrh pandemického zákona schválila.

Senát však s tímto schváleným zněním (.pdf) nesouhlasil a vrátil ho poslancům s pozměňovacími návrhy. Uveďme, že senátoři především požadovali, aby ministerstva a hygienické stanice mohly vyhlašovat restriktivní protiepidemická opatření jen ve stavu tzv. pandemické pohotovosti (.pdf, str. 4). Zavedení tohoto stavu sice Sněmovnou schválený návrh obsahoval (.pdf, str. 1), restrikce na něj nicméně přímo navázány nebyly. Poslanci poté 26. února zákon v Senátem pozměněném znění schválili

SPD byla jediným opozičním poslaneckým klubem, který při prvním i druhém hlasování Poslanecké sněmovny o tzv. pandemickém zákonu hlasoval proti. Dodejme, že se proti zákonu vyjádřila také většina nezařazených poslanců a část poslanců KSČM, i když má strana s vládou podepsanou toleranční dohodu.

Martin  Kolovratník

Martin Kolovratník

Den dva zpátky už jsme na počtu přes milion sedm set tisíc dávek (do ČR dodaných vakcín proti covidu-19, pozn. Demagog.cz).

Ministerstvo zdravotnictví přesná data o počtu dodaných dávek vakcín do ČR nezveřejňuje. V rámci jeho statistik však lze dohledat počet vakcín, které byly dodané krajům z centrálního skladu. K 24. březnu do krajů putovalo celkově už 1,67 milionu dávek vakcín.

skrýt celé odůvodnění

Předně uveďme, že Martin Kolovratník zde mluví o celkovém počtu dávek vakcín, které byly dodány do České republiky. Před samotným výrokem uvádí (video, čas 30:22): „Můžeme dlouho hovořit o chybách, o tom, jak se dávky zpožďovaly, kolik jich přišlo a jestli to bylo vinou Evropy nebo někoho jiného.“

Přesný počet vakcín, které dorazily do České republiky k 23. či 24. březnu, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo nalézt. A to především z důvodu, že Ministerstvo zdravotnictví tyto informace pravidelně nezveřejňuje. Dohledat je tak nelze například v rámci denních přehledů o očkování

Přesná čísla o dodávkách do ČR neobsahují ani statistiky webu Onemocnění aktuálně. V nich jde nicméně najít přehled o počtu dávek vakcín, které dostaly jednotlivé kraje z centrálního skladu. K 23. březnu do krajů směřovalo celkově už cca 1,65 milionu dávek vakcín, k 24. březnu se poté jednalo přibližně o 1,67 milionu dávek.

Co se týče přímo počtu dávek vakcín, které byly dodány do České republiky, přesnější čísla zveřejnil premiér Andrej Babiš v neděli 21. března. K tomuto datu podle něj ČR obdržela celkem 1 513 370 dávek, dále se poté počítalo s dodáním 124 tisíc dávek vakcíny Pfizer/BioNTech v úterý 23. března a necelými 89 tisíci dávek očkovací látky Moderna ve středu 24. března. Z vyjádření premiéra Babiše tak vyplývá, že k 24. březnu mohla mít Česká republika k dispozici celkem 1,73 milionu dávek vakcín.

Dodejme, že server iROZHLAS.cz následně 26. března zveřejnil informaci, že do Česka dorazilo celkově už 1,8 milionu dávek vakcín.

Starší data o počtu dodaných vakcín do ČR obsahuje také přehled Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC). Podle nich Česká republika k 21. březnu od výrobců získala 1 536 400 dávek vakcín. Avšak i pokud bychom vycházeli z těchto dat, pohyboval by se údaj zmiňovaný Martinem Kolovratníkem na hranici 10% odchylky, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Martin  Kolovratník

Martin Kolovratník

V té nejstarší věkové populaci je většina už naočkována.

Většina osob ve věkové kategorii 80+ byla naočkována pouze první dávkou vakcíny proti covidu-19. O naočkování lze hovořit až v momentu, kdy lidé obdrží také druhou dávku. Druhou dávku ovšem ve zmíněné věkové skupině dostalo pouze necelých 39 % lidí.

skrýt celé odůvodnění

Podle informací dostupných na webu Ministerstva zdravotnictví byla do 24. března v České republice podána alespoň první dávka vakcíny proti covidu-19 275 604 lidem věku 80 let a starším. V této věkové skupině bylo podle posledních dat (.xsl) Českého statistického úřadu 441 100 obyvatel. Podíl očkovaných alespoň první dávkou tak v této věkové kategorii k 24. březnu 2021 tvořil přibližně 62 %. 

Stejné procento očkovaných občanů starších 80 let uvedl ve středu 24. března v Poslanecké sněmovně ministr zdravotnictví Jan Blatný při projednávání informací vlády ke strategii očkování.

Je ovšem důležité zmínit, že ke zmíněnému datu bylo druhou dávkou vakcinováno 171 596 lidí starších 80 let. Za naočkované tak lze považovat pouze necelých 39 % lidí nad 80 let.

Výrok Martina Kolovratníka tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť k 24. březnu byla většina lidí v nejstarší věkové skupině naočkována pouze první dávkou vakcíny proti covidu-19. Kompletně naočkováno je pak pouze cca 39 % lidí z této věkové kategorie.