Já samozřejmě nemám všechny útvary v hlavě, ale dávám příklad útvaru Obvodního oddělení Ostrava Přívoz (...) tak v roce 2005 na tom obvodu sloužilo 85 mužů. Když jsem se stal ministrem poprvé po poklesu počtu policistů za ministrování pana Langera, tak tam bylo 65 mužů. A když jsem se stal teď potřetí ministrem, pardon, podruhé ministrem, tak těch mužů je tam jenom 45.
Na základě informací o počtu policistů na oddělení Ostrava Přívoz, poskytnutých Krajským ředitelstvím policie Moravskoslezského kraje hodnotíme tento výrok jako nepravdivý.
Podle informací Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje byl počet policistů sloužících na Obvodním oddělení Ostrava Přívoz následující:
200520092013k datu 1.1. 576856k datu 1.12.536854
Podle Martina Peciny to byl klesající počet policistů z 85 v roce 2005, přes 65 v roce 2009, kdy se stal poprvé ministrem po ministrování Ivana Langera, a 45 policistů, když se stal v roce 2013 ministrem podruhé.
Počty policistů podle Martina Peciny nesouhlasí s oficiálními čísly Krajského ředitelství, ale navíc mezi lety 2005 a 2009 nesouhlasí ani avizovaný trend poklesu počtu policistů. Jak je vidět v tabulce, ve skutečnosti počet vzrostl o více než deset.
Václav MORAVEC: Doporučil byste svému nástupci, aby vznikl, respektive byl obnoven útvar, celorepublikový útvar, který se nazýval Finanční policie? Martin PECINA: No já už jsem to říkal před třemi lety, že tomu nakloněn nejsem, protože vznik nového útvaru, víte, zrušit něco, to jde poměrně rychle.
Na základě vyjádření v deníku Právo Martin Pecina neuvažoval o obnově Finanční policie a výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
Martin Pecina v roce 2010 jako ministr vnitra skutečně odmítl obnovení útvaru Finanční policie, která byla za ministra Langera zrušena. Informoval o tom deník Právo 18. ledna 2010. Znovuzavedení tohoto útvaru pak není ani mezi doporučeními, která by měla podle Martina Peciny zvýšit efektivitu zjišťování finančních podvodů.
Pane redaktore, když jsem šel do těchto Otázek, tak mi dramaturg sliboval, že se nebudeme bavit o probíhajícím správním řízení, abysme nebyli nařčeni z toho, že se vy nebo já to správní řízení snažíme jakýmkoli způsobem ovlivnit.
Pro ověření výroku jsme kontaktovali dramaturgii pořadu Otázky Václava Moravce, na základě jejich odpovědi hodnotíme výrok jako nepravdivý. Pro úplnost citujeme plné znění e-mailu od dramaturgyně pořadu Hany Andělové (zvýraznění Demagog.cz).
"Žádný ze dvou dramaturgů OVM (tedy ani pan Franěk, ani já), s panem Pecinou přímo nehovořil. Komunikace probíhala standardně na úrovni asistentky pořadu. Pan ministr Pecina skutečně při prvním oslovení podmínil účast v OVM tím, že se nebudeme ptát na kauzu Červíček-Lessy. Asistentka pořadu za mé přítomnosti panu ministrovi sdělila, že mu něco takového samozřejmě nemůžeme v žádném případě slíbit, nicméně že rozhovor povedeme i na jiná témata. Následně pan ministr obdržel písemně seznam okruhů, který připojuji níže. Pan ministr v následném telefonickém rozhovoru s asistentkou k poslednímu bodu okruhů poznamenal, že pokud se moderátor na kauzu Lessy skutečně zeptá, nic k tématu neřekne, což ovšem je jeho nesporné právo.
Pan ministr obdržel tento seznam okruhů: --služební zákon --situace v elitních policejních útvarech --efektivita spolupráce Policie a tajných služeb (viz Výroční zpráva BIS 2012) --zvýšení počtu policistů --boj s extremismem --agenda MV do skončení funkčního období kabinetu
Doufám, že jsou informace dostačující. Jak jistě chápete, podobné přísliby našim hostům zásadně neposkytujeme."
A na druhou stranu, na druhé straně té škály je například prezident Nejvyššího kontrolního úřadu, kterého navrhuje parlament, jmenuje prezident a odvolat je možné ho jedině ze zákonných důvodů. A jak je to problematické, jsme viděli na případě pana Dohnala. Podobnou pozici má předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který je navrhován vládou, jmenován prezidentem. Odvolat ho může prezident na návrh vlády a ještě jenom ze zákonných důvodů a má pevné období.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě souladu uvedených faktů s příslušnými zákony.
Dle čl. 97 odst. 2 Ústavy ČR jmenuje prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu prezident republiky na návrh Poslanecké sněmovny. Zároveň může být odvolán dle § 10 odst. 8 písm. b) zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o NKÚ"), a to pouze z odvolacích důvodů dle § 10 odst. 9 zákona o NKÚ, a to: "a) nevykonává-li funkci po dobu delší než šest měsíců,b) na základě pravomocného rozhodnutí Kárné komory Úřadu, ve kterém bylvysloven návrh na odvolání z funkce."
František Dohnal vykonával funkci prezident NKÚ od roku 2005 do roku 2012. V průběhu svého funkčního období čelil několika trestním oznámením, avšak trestní řízení byla vždy zastavena po tom, co byla Dohnalovi uložena pokuta kontrolním výborem (tento postup zabraňuje pokračování trestního řízení). Nakonec byl ale Městským soudem v Praze uznán vinným ze zneužití pravomoci veřejného činitele a neuspěl ani s odvoláním. Poslanecká sněmovna nemohla Dohnala odvolat, jelikož nebyly naplněny zákonné předpoklady pro jeho odvolání. (Srov. Českápozice.cz)
Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže je dle § 1 odst. 3 zákona č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o působnosti ÚOHS") (.pdf), je jmenován prezidentem republiky na návrh vlády. Předseda může být dle § 1 odst. 6 zákona o působnosti ÚOHS odvolán pouze prezidentem republiky na návrh vlády, a to pouze ze zákonných odvolacích důvodů stanovených § 1 odst. 8 zákona o působnosti ÚOHS:
" a) nevykonává-li funkci po dobu delší než 6 měsíců, nebob) narušuje-li závažným způsobem důstojnost své funkce anebo narušuje-li nezávislost a nestrannost Úřadu. "
Funkční období předsedy ÚOHS je dle výše uvedeného zákona (§ 1, (5)) 6 let.
Ten soud prvostupňový řekl, že se skutek nepodařilo prokázat, čili že pan Lessy je nevinný, že nepáchal trestný čin. Potom se státní zástupce odvolal a těsně před volbama, tuším 26. nebo 26. minulého měsíce nebo teď už vlastně předminulého, října, vyšel rozsudek Městského soudu v Praze, čili druhostupňového soudu, pravomocný rozsudek, který hovoří, který se nezabývá věcně tím, jestli skutek byl spáchán nebo ne, ale tam bylo skutečně jako rozsáhlé dokazování už v tom předchozím stupni, ale říká, že ten soud vůbec neměl proběhnout a že to řízení vůbec nemělo proběhnout.
Výrok hodnotíme jako pravdivý vzhledek k rozsudkům Obvodního soudu pro Prahu 7 a Městského soudu v Praze.
Bývalý policejní prezident Lessy čelil obvinění z pomluvy a zneužití pravomoci. Dne 16. května 2013 byl u Obvodního soudu pro Prahu 7 zproštěn obžaloby pro nedostatek důkazů, načež se státní zástupce proti tomuto výsledku odvolal.
26. října 2013 pak pražský městský soud zastavil stíhání bývalého policejního prezidenta s odůvodněním, že předchozí stíhání „bylo nezákonné a nebylo přípustné“.
V lednu 2012 bylo totiž na Lessy zahájeno kárné řízení, které pak tehdejší ministr vnitra Kubice zastavil pro nedostatek důkazů. Městský soud pak zastavil stíhání, neboť:
„Dle názoru odvolacího soudu zcela určitě obě výše zmíněná rozhodnutí ministra vnitra a zejména rozhodnutí o věcech kázeňského řízení, mají všechny požadované znaky pro rozhodnutí, kterým bylo skončeno předchozí přestupkové, kázeňské či disciplinární řízení ohledně téhož skutku a které brání dvojímu stíhání či potrestání téže osoby.“
Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Pane redaktore, já bych ještě jednou zopakoval, že když jsem přišel před pěti měsíci do této funkce, tak vy jste se mě tady na to ptal a já jsem říkal, ano, ta situace (kdy bude mít ČR dva policejní prezidenty - pozn. Demagog.cz) taková může nastat.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť se ministr vnitra v demisi Pecina skutečně zmínil v Otázkách Václava Moravce 7. července 2013, že tato situace může nastat.
Konkrétně řekl:
„Ta situace může nastat samozřejmě, protože jestli pan plukovník Lessy vyhraje ten spor, pak jsme v právním vztahu, kdy máme dva policejní prezidenty a já budu muset řešit problém, který jsem samozřejmě nezavinil.“
Vladimír Remek je dneska poslanec europarlamentu. A má tak asi třikrát větší plat, nebude mít jako velvyslanec České republiky v Moskvě.
Vladimír Remek je poslancem Evropského parlamentu už druhé volební období po sobě (2004-2009; 2009-2014). Od evropských voleb v roce 2009 mají všichni poslanci stejný základní plat a to €7,665 měsíčně před zdaněním (plat je vypočítáván jako 38,5% základního platu soudců Evropského soudního dvora).
Přesné platové ohodnocení velvyslance ČR však dohledatelné není, proto označujeme výrok ministra Peciny jako neověřitelný.
A o tom, že ambasáda (v Rusku, pozn.), a ještě jednou opakuji, už 8 měsíců bez velvyslance, (..). A je bez velvyslance už od doby, kdy byl ještě prezidentem Václav Klaus.
Na základě internetové prezentace Velvyslanectví ČR v Moskvě hodnotíme daný výrok jako pravdivý. Bývalý velvyslanec ČR v Rusku Petr Kolář byl 1. ledna 2013 ve vedení velvyslanectví dočasně nahrazen chargé d'affaires a.i. Martinem Klučarem. Tato situace tedy skutečně nastala ještě v době, kdy prezidentský úřad zastával Václav Klaus. Miloš Zeman byl státní volební komisí vítězem (pdf., str. 139). prezidentských voleb oficiálně vyhlášen 28. ledna 2013. K inauguraci nového prezidenta následně došlo 8. března 2013.
(Obávám se, že po těch 4 letech jsme zase ve stejném bodu nula v boji proti extrémismu poté, co se nám podařilo rozpustit Dělnickou stranu,) poté, co se nám podařilo rozprášit ty nejagresivnější buňky neonacistické(..)
Výrok Martina Peciny je hodnocen jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat informace potvrzující "rozprášení nejagresivnějších neonacistických buněk" za doby jeho působení ve funkci ministra vnitra ve vládě Jana Fischera.
Dříve to nešlo, pane redaktore, protože tenkrát my jsme nastoupili v květnu, bylo nám řečeno, se Parlament rozpustí, odhlasoval si rozpuštění, už se neměl sejít. My jsme nepřipravovali žádné zákony. A v okamžiku, kdy Ústavní soud řekl ne, volby nebudou, tak se začly připravovat zákony, to bylo někdy v srpnu.
Ještě před jmenováním Fischerovy vlády, 7. dubna 2009, předložila skupina poslanců sněmovně návrh ústavního zákona o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny, tedy o jejím předčasném rozpuštění. Vláda Jana Fischera byla jmenovaná o měsíc později, 8. května.
Ústavní zákon sice byl schválen a vyhlášen ve Sbírce zákonů, avšak 10. září 2009 jej – spolu s říjnovým termínem voleb – zrušil Ústavní soud. Soud tedy řekl své „ne“ až v září, nikoliv „někdy v srpnu“, a výrok je tudíž zavádějící.
