To nulové jízdné není pro lidi, kteří jezdí do práce, to nulové jízdné, které je v našem programu skutečně obsaženo, tak to platí skutečně pro jízdy mimo špičku, čili ne do práce ani z práce.
Na základě volebního programu SPOZ hodnotíme výrok jako pravdivý. V bodě 2.4.volebního programu se dočteme následující: "V osobní dopravě zavedeme nulové jízdné v osobních vlacích v OPH, okamžitě zrychlíme většinu dálkových spojů. V placených službách zprůhledníme systém jízdného, umožníme levnější jízdu lidem, kteří využijí vlak v době dopravních sedel, a zvýšíme tím komfort cestujících platících plné jízdné v době špiček." Ministr dopravy v demisi Zdeněk Žák (SPOZ) se pro Impuls k danému tématu vyjádřil následovně: "V době dopravního sedla, mimo špičku, ve vlacích jezdí tak málo lidí, že v podstatě výběr jízdného je dražší, než kolik se vybere. (...) Týká se to osobních vlaků, tedy ne všech vlaků a dálkových vlaků. Předpokládá to, že i takový cestující bude muset mít nějaký doklad jako je in-karta nebo Opencard."
Ve městě, ve městě, ve kterém já bydlím řadu let, které se jmenuje Frýdek-Místek, tak už tři roky jezdí městská hromadná doprava pro občany Frýdku-Místku zadarmo. Každý občan, který je občanem Frýdku-Místku, si může zajít na městský úřad vyřídit si průkazku a to je za nějaký manipulační poplatek minimální a prostě už celou dobu, celé 4 roky, minimálně tedy po toto volební období jezdí zdarma. To město to stojí několik milionů, ale v srovnání s tím, kolik přispívalo na tu městskou dopravu, to nejsou žádné peníze. Tam je prostě třeba rozdíl, já nevím, nemám ty čísla přesně v hlavě, ale 25 a teď se platí 27, prostě ten rozdíl je minimální, to město to téměř nic nestojí.
Na stránkách města Frýdek-Místek se lze dočíst, že v rámci projektu "MHD zdarma" je osobám, které uhradily své dluhy vůči městu, umožněno zakoupit si kartu v hodnotě 299 korun a kupón s roční platností za 1 korunu, které dohromady umožňují jízdu zdarma v rámci městské hromadné dopravy.
Projekt byl spuštěn v roce 2011, tedy před přibližně dvěma a půl, nikoliv čtyřmi lety. Jedná se však takřka o celé komunální volební období volební, volby do městského zastupitelstva proběhly na podzim roku 2010.
V rozpočtu pro rok 2010 (Závazné ukazatele rozpočtu města pro rok 210, řádek 187), tedy těsně před zavedením MHD zdarma, bylo v rozpočtu pro MHD vyhrazeno 32 milionů korunu. V roce 2011 (Závazné ukazatele rozpočtu pro rok 2013, řádek 193) to pak bylo 65 milionů korun, což je zdůvodňováno mimo jiné nákupem 4 nových autobusů. V roce 2012 (Rozpis rozpočtu roku 2012, str. 17) již výše městských výdajů na provoz MHD dosahovala 60 milionů korun, v roce 2013 (Rozpis rozpočtu roku 2013, str. 14) 62 milionů.
201032 mil.201165 mil.201260 mil.201362 mil.
Ačkoliv Martin Pecina říká, že nezná čísla přesně, rozdíl mezi původní výši dotace a výší po zavedení MHD zdarma rozhodně není minimální, naopak se toto číslo přibližně zdvojnásobilo. V samotném hodnocení není důležité, že Pecina neuvádí přesná čísla, ale jeho tvrzení, že zavedení bezplatné MHD stálo město pouze minimální výdaje. Ministr vnitra se mýlí také v obě fungování celého projektu. Proto hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Měli bychom vytvořit zvláštní fond, do kterého v dobách přebytků na důchodovém účtu, a jsou takové, tak ve kterém by se ty peníze shromažďovaly. To je běžná metoda například na atomovém účtu, když už uvedu takový příklad, tak se shromažďujou peníze z prodeje elektřiny z jaderných elektráren, které se někdy v dálné budoucnosti využijí na dekontaminaci toho území nebo těch reaktorů a likvidaci jaderného paliva, čili úplně stejný princip.
Účet o kterém mluví Martin Pecina se nazývá "jaderný" a slouží k financování ukládání radioaktivních odpadů - tuto činnost zajišťuje Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO).
Na jaderný účet připívají všichni původci radioaktivních odpadů ve výši podle vyhlášky č. 416/2002 Sb. Energetická společnost ČEZ např. platí 50 Kč za každou MWh vyrobenou v jaderných elektrárnách. Obce, na jejichž katastru leží úložiště radioaktivních odpadů, obdrží z účtu 1,5 mil. Kč ročně.
Každý vlastník povolení pro provoz jaderného zařízení – kromě odvádění příspěvků na jaderný účet – vytváří podle atomového zákona finanční rezervu na likvidaci tohoto zařízení. Finanční prostředky se shromažďují během celého provozu a jednou z povinností SÚRAO je toto pravidelné „spoření“ kontrolovat.
...v Evropě se vydává prostě jako mnohem víc procent z hrubého domácího produktu na zdravotnictví.
Na základě dat poskytovaných Světovou bankou (ang.) hodnotíme výrok jako pravdivý. Z datové řady (ang.) zachycující vývojový trend celkových výdajů na zdravotnictví vyjádřených jako procenta z hrubého domácího produktu (HDP) mezi lety 2003 až 2011 vyplývá, že v porovnání s průměrem EU Česká republika po celé sledované období vydává na zdravotnictví menší část HDP (pro detailní srovnání viz tabulku níže). Pro úplnost dodejme, že zmíněný ukazatel v sobě zahrnuje součet veřejných i soukromých výdajů na zdravotnictví.
RokEU (% HDP)ČR (% HDP)20039,37,120049,36,920059,56,920069,46,720079,46,520089,66,8200910,58,0201010,37,5201110,17,4
Majitel Vítkovic dokonce kvůli tomu založil střední školu před několika lety, ta už má dneska asi 1500 žáků.
Výrok je na základě dostupných informací hodnocen jako pravdivý.
Vítkovice Machinery Group na svých oficiálních stránkách uvádí, že skupina reagovala na nedostatek vysokoškolských i středoškolských absolventů v technických oborech zřízením specializované firemní školy Vítkovická střední průmyslová škola. Škola zahájila svou činnost 1.9. 2008.
Na webových stránkách Vítkovické střední průmyslové školy je dostupná pouze výroční zpráva ze školního roku 2011/2012. Tehdy školu navštěvovalo 1367 žáků. Dle vyjádření tehdejšího ředitele školy Jiřího Klocka pro Vítkovické noviny se počet žáků ve školním roce 2012/2013 ještě zvýšil.
...lidem, kteří jsou sociálně potřební, tak chceme léky, potraviny a další prostě nezbytné věci, které jsou ve snížené sazbě daně zlevnit, protože dnes je sazba daně, snížená sazba daně 15 %, což je velmi, velmi vysoká sazba na tu sníženou, na tu sníženou sazbu
Podle novely zákona o DPH je opravdu v České republice snížená sazba daně ve výši 15 %.
Podíváme-li se na volební program Strany práv občanů - Zemanovci (SPOZ), najdeme: "Nejdůležitější příjmovou položkou státu je daň z přidané hodnoty. Zde budeme prosazovat ponechání snížené sazby DPH pouze pro základní potraviny a léky na úrovni 10 % a zvýšení základní sazby DPH na úroveň 21 - 25 %."
Podle dat Evropské komise je naše snížená sazba daně nejvyšší ze všech členských zemí EU. V průěru se snížená sazba daně v zemích EU pohybuje kolem deseti procent.
Na základě výše uvedených údajů hodnotíme výrok jako pravdivý.
V tom spotřebním koši člověka, který bere průměrnou mzdu, tak potraviny hrajou obrovský, obrovskou roli, stejně tak jako nájem. Kdežto u člověka, který bere třeba 60, 70 tisíc plat měsíční, tak ty potraviny naopak tvoří poměrně malou část a on utrácí většinu toho, toho platu za služby a za výrobky, které jsou v té vyšší sazbě.
Pro ověření výroku Martina Peciny jsme použili nejnovější data (Vydání a spotřeba domácností, tabulka 5c) Českého statistického úřadu. Domácnosti jsou v této studii rozděleny do deseti pásem podle svých příjmů na osobu.
Například pro páté nejnižší pásmo domácností, které lze označit jakožto domácnosti s průměrnými příjmy, je v průměru podíl vydání za potraviny a nájem (bez dalších nákladů na bydlení, energií atp.) na celkové sumě vydání 17,5 % a 4,9 %, dohromady tedy 22,4 % ze všech vydání.
U pásma s nejvyššími příjmy je situace následující: 10,3 % za potraviny a 12,2 % za nájem. Za potraviny a nájem tak tato vysokopříjmová skupina utratí 22,5 % svých příjmů.
Nehodnotíme, jaký podíl na výdajích je či není obrovský, to závisí na subjektivním posouzení. Pokud bychom však sečetli výdaje za potraviny a nájem, podíl na výdajích těchto dvou skupin (průměrné příjmy a vysokopříjmová) bude takřka shodný. V druhé větě svého výroku však Martin Pecina hovoří již pouze o potravinách.
Vydání za potraviny tvoří pro domácnosti s průměrným příjmem výrazně vyšší podíl výdajů než pro vysokopříjmové. Zároveň většina vydání uskutečněných vysokopříjmovými domácnostmi nespadá do snížené sazby DPH. Proto hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
...v každé straně to tak je, že ten nejvyšší stranický orgán má vždycky, má vždycky šanci zasahovat do kandidátek.
Před samotným ověřením tohoto výroku je nutné nejprve uvést, že drtivá většina etablovaných politických stran má vnitřní mechanismy nominačních procesů ukotveny ve svých interních dokumentech, které často zatím nejsou veřejnosti dostupné. Existenci těchto dokumentů ale potvrzují obecně dostupné stanovy jednotlivých stran (o tématu více viz např. SPÁČ, Peter. Nominácie v českých politických stranách: Prípad volieb do Poslaneckej snemovne v roku 2010. 2012).
Právě z důvodu nedostupnosti dokumentů popisujících stranické nominace u všech stran (např. stran kandidujících v letošních předčasných volbách do PSP ČR) je nutné výrok označit jako neověřitelný.
Můžeme však provést krátkou analýzu dostupných dokumentů a údajů. Zásah do kandidátek ze strany vedení (či širšího vedení) u voleb do PSP ČR je možné nalézt např. u ODS (či zde pro volby v roce 2010), ČSSD, TOP 09, KSČM (.pdf) či Strany zelených (.pdf).
...neexistuje ten princip toho panašování, to znamená, stejný princip voleb, jako je do obecních zastupitelstev, kde si také ten občan může zvolit různé osobnosti z různých stran. Ve sněmovních volbách to možné není a je to určitě velká škoda.
Martin Pecina ve výroku srovnává způsob hlasování v komunálních a sněmovních volbách v ČR. Zákon o volbách do Parlamentu České republiky (247/1995 Sb.) v §39 stanoví, že "[v] prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků vloží volič do úřední obálky 1 hlasovací lístek. Na hlasovacím lístku, který vkládá do úřední obálky, může přitom zakroužkováním pořadového čísla nejvýš u 4 kandidátů uvedených na témže hlasovacím lístku vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost." Naproti tomu zákon o volbách do zastupitelstev obcí (491/2001 Sb.) v §34 stanoví, že "[v]olič může na hlasovacím lístku označit křížkem ve čtverečku v záhlaví sloupce s kandidáty volební strany nejvýše jednu volební stranu. Zároveň může označit v rámečku před jménem kandidáta křížkem další kandidáty, pro které hlasuje, a to v libovolných samostatných sloupcích, ve kterých jsou uvedeny ostatní volební strany. Takto volí předně jednotlivě označené kandidáty, dále tolik kandidátů označené volební strany, kolik činí rozdíl počtu členů zastupitelstva, kteří mají být zvoleni, a označených jednotlivých kandidátů, a to v pořadí, v němž jsou kandidáti označené volební strany uvedeni v jejím sloupci."
To znamená, že v rámci komunálních voleb je aplikován princip panašování, tedy možnost hlasování napříč jednotlivými kandidátními listinami. Je však nutno dodat, že český volební systém na komunální úrovni je považován za poměrně složitý a může vést k určitým vedlejším efektům (viz například analýzu .pdf politologa Tomáše Lebedy).
Ale za nás, za úřednické vlády Jana Fischera se ten solární boom zastavil a není pravda, že to tak nebylo. A jestli se to zdrželo, tak to bylo tím, že to leželo v Parlamentu a místo v listopadu, kdy jsme to tam předložili a schválili, a žádali o schválení v prvním čtení, to vůbec přišlo na pořad schůze až v únoru.
Novela zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů byla skutečně předložena, jak lze vyčíst z příslušného sněmovního tisku, dne 18. listopadu 2009, a to za Fischerovy vlády ministrem průmyslu a obchodu Vladimírem Tošovským. Návrh zákona byl poté schválen Poslaneckou sněmovnou České republiky ve 3. čtení, které proběhlo 17. března 2010 (2.čtení proběhlo 25. února 2010). Samotný zákon byl vyhlášen 20. května 2010 ve Sbírce zákonů pod číslem 137/2010 Sb.
Co se týče zastavení „solárního boomu“, tak ten je zmiňován především v kontextu novely zákona omezující podporu fotovoltaiky, která byla schválena sněmovnou počátkem listopadu 2010, a tedy za vlády Petra Nečase. O této otázce informují například servery ceskenoviny.cz, server Českého rozhlasu nebo lidovky.cz. Jak je ale vidět například z grafů Energetického regulačního úřadu umístěných na stránkách oze.tbz-info.cz, rostoucí křivka značící počet provozoven slunečních elektráren se již v polovině roku 2010 zmírňuje.
Na základě dat ze sněmovního tisku a z grafů Energetického regulačního úřadu hodnotíme výrok Martina Peciny jako pravdivý.
