Martin Pecina

Účet o kterém mluví Martin Pecina se nazývá "jaderný" a slouží k financování ukládání radioaktivních odpadů - tuto činnost zajišťuje Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO).

Na jaderný účet připívají všichni původci radioaktivních odpadů ve výši podle vyhlášky č. 416/2002 Sb. Energetická společnost ČEZ např. platí 50 Kč za každou MWh vyrobenou v jaderných elektrárnách. Obce, na jejichž katastru leží úložiště radioaktivních odpadů, obdrží z účtu 1,5 mil. Kč ročně.

Každý vlastník povolení pro provoz jaderného zařízení – kromě odvádění příspěvků na jaderný účet – vytváří podle atomového zákona finanční rezervu na likvidaci tohoto zařízení. Finanční prostředky se shromažďují během celého provozu a jednou z povinností SÚRAO je toto pravidelné „spoření“ kontrolovat.

Na základě dat poskytovaných Světovou bankou (ang.) hodnotíme výrok jako pravdivý. Z datové řady (ang.) zachycující vývojový trend celkových výdajů na zdravotnictví vyjádřených jako procenta z hrubého domácího produktu (HDP) mezi lety 2003 až 2011 vyplývá, že v porovnání s průměrem EU Česká republika po celé sledované období vydává na zdravotnictví menší část HDP (pro detailní srovnání viz tabulku níže). Pro úplnost dodejme, že zmíněný ukazatel v sobě zahrnuje součet veřejných i soukromých výdajů na zdravotnictví.

RokEU (% HDP)ČR (% HDP)20039,37,120049,36,920059,56,920069,46,720079,46,520089,66,8200910,58,0201010,37,5201110,17,4

Výrok je na základě dostupných informací hodnocen jako pravdivý.

Vítkovice Machinery Group na svých oficiálních stránkách uvádí, že skupina reagovala na nedostatek vysokoškolských i středoškolských absolventů v technických oborech zřízením specializované firemní školy Vítkovická střední průmyslová škola. Škola zahájila svou činnost 1.9. 2008.

Na webových stránkách Vítkovické střední průmyslové školy je dostupná pouze výroční zpráva ze školního roku 2011/2012. Tehdy školu navštěvovalo 1367 žáků. Dle vyjádření tehdejšího ředitele školy Jiřího Klocka pro Vítkovické noviny se počet žáků ve školním roce 2012/2013 ještě zvýšil.

Podle novely zákona o DPH je opravdu v České republice snížená sazba daně ve výši 15 %.

Podíváme-li se na volební program Strany práv občanů - Zemanovci (SPOZ), najdeme: "Nejdůležitější příjmovou položkou státu je daň z přidané hodnoty. Zde budeme prosazovat ponechání snížené sazby DPH pouze pro základní potraviny a léky na úrovni 10 % a zvýšení základní sazby DPH na úroveň 21 - 25 %."

Podle dat Evropské komise je naše snížená sazba daně nejvyšší ze všech členských zemí EU. V průěru se snížená sazba daně v zemích EU pohybuje kolem deseti procent.

Na základě výše uvedených údajů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Pro ověření výroku Martina Peciny jsme použili nejnovější data (Vydání a spotřeba domácností, tabulka 5c) Českého statistického úřadu. Domácnosti jsou v této studii rozděleny do deseti pásem podle svých příjmů na osobu.

Například pro páté nejnižší pásmo domácností, které lze označit jakožto domácnosti s průměrnými příjmy, je v průměru podíl vydání za potraviny a nájem (bez dalších nákladů na bydlení, energií atp.) na celkové sumě vydání 17,5 % a 4,9 %, dohromady tedy 22,4 % ze všech vydání.

U pásma s nejvyššími příjmy je situace následující: 10,3 % za potraviny a 12,2 % za nájem. Za potraviny a nájem tak tato vysokopříjmová skupina utratí 22,5 % svých příjmů.

Nehodnotíme, jaký podíl na výdajích je či není obrovský, to závisí na subjektivním posouzení. Pokud bychom však sečetli výdaje za potraviny a nájem, podíl na výdajích těchto dvou skupin (průměrné příjmy a vysokopříjmová) bude takřka shodný. V druhé větě svého výroku však Martin Pecina hovoří již pouze o potravinách.

Vydání za potraviny tvoří pro domácnosti s průměrným příjmem výrazně vyšší podíl výdajů než pro vysokopříjmové. Zároveň většina vydání uskutečněných vysokopříjmovými domácnostmi nespadá do snížené sazby DPH. Proto hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Před samotným ověřením tohoto výroku je nutné nejprve uvést, že drtivá většina etablovaných politických stran má vnitřní mechanismy nominačních procesů ukotveny ve svých interních dokumentech, které často zatím nejsou veřejnosti dostupné. Existenci těchto dokumentů ale potvrzují obecně dostupné stanovy jednotlivých stran (o tématu více viz např. SPÁČ, Peter. Nominácie v českých politických stranách: Prípad volieb do Poslaneckej snemovne v roku 2010. 2012).

Právě z důvodu nedostupnosti dokumentů popisujících stranické nominace u všech stran (např. stran kandidujících v letošních předčasných volbách do PSP ČR) je nutné výrok označit jako neověřitelný.

Můžeme však provést krátkou analýzu dostupných dokumentů a údajů. Zásah do kandidátek ze strany vedení (či širšího vedení) u voleb do PSP ČR je možné nalézt např. u ODS (či zde pro volby v roce 2010), ČSSD, TOP 09, KSČM (.pdf) či Strany zelených (.pdf).

Martin Pecina ve výroku srovnává způsob hlasování v komunálních a sněmovních volbách v ČR. Zákon o volbách do Parlamentu České republiky (247/1995 Sb.) v §39 stanoví, že "[v] prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků vloží volič do úřední obálky 1 hlasovací lístek. Na hlasovacím lístku, který vkládá do úřední obálky, může přitom zakroužkováním pořadového čísla nejvýš u 4 kandidátů uvedených na témže hlasovacím lístku vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost." Naproti tomu zákon o volbách do zastupitelstev obcí (491/2001 Sb.) v §34 stanoví, že "[v]olič může na hlasovacím lístku označit křížkem ve čtverečku v záhlaví sloupce s kandidáty volební strany nejvýše jednu volební stranu. Zároveň může označit v rámečku před jménem kandidáta křížkem další kandidáty, pro které hlasuje, a to v libovolných samostatných sloupcích, ve kterých jsou uvedeny ostatní volební strany. Takto volí předně jednotlivě označené kandidáty, dále tolik kandidátů označené volební strany, kolik činí rozdíl počtu členů zastupitelstva, kteří mají být zvoleni, a označených jednotlivých kandidátů, a to v pořadí, v němž jsou kandidáti označené volební strany uvedeni v jejím sloupci."

To znamená, že v rámci komunálních voleb je aplikován princip panašování, tedy možnost hlasování napříč jednotlivými kandidátními listinami. Je však nutno dodat, že český volební systém na komunální úrovni je považován za poměrně složitý a může vést k určitým vedlejším efektům (viz například analýzu .pdf politologa Tomáše Lebedy).

Volební program SPOZ na jejích webových stránkách takovou formulaci neobsahuje, výrok Martina Peciny tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Od roku 2013 je skutečně základní sazba daně z přidaného hodnoty 21 %.

V programu SPOZ v kapitole "Veřejné rozpočty" (.pdf - str.4; případně web) strana deklaruje: "Nejdůležitější příjmovou položkou státu je daň z přidané hodnoty. Zde budeme prosazovat sazby, tj. 10% a 21%." Dále na stejné místě strana uvádí, že: "Navrhneme vyšší zdanění luxusního zboží zvláštní zvýšenou sazbou DPH resp. spotřební daní." - tento návrh však není nijak konkretizován.

Pro úplnost dodáváme, že se základní sazbou daně z přidané hodnoty ve výši 25% počítal "Návrh tezí dlouhodobého programu" (.pdf - str.7), který vypracoval Miloš Zeman. Ani v tomto dokumentu však není napsáno 21 až 25 procentní sazba DPH, jak Pecina uvádí. Konkrétně se v tomto textu píše: "Zde navrhujeme ponechání snížené sazby DPH pouze pro základní potraviny a léky na úrovni 10 % a zvýšení základní sazby DPH na úroveň 25 %."

Návrh sazby na základní sazbu DPH ve výši 21 - 25 % není ve Volebním programu na stránkách Zemanovců vůbec uveden. Ve vyrovnávací paměti webu jsme nalezli verzi programu, kde je ještě uvedeno citované rozpětí 21 až 25 %, ale tento dokument byl z oficiálních stránek smazán. V době hodnocení výroku (sobota 21. 9. 2013 - 12:00) však program SPOZ tento předvolební plán neobsahoval, výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý.

Celkové výdaje na zdravotnictví v České republice pro minulé roky jsou na základě dat z publikací (str. 79) (.pdf) Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR a dat (tabulka Výdaje na základní složky sociálně-zdravotního systému) uveřejněných Výzkumným ústavem ekonomických a sociálních věcí následující:

Částka dle ÚZIS (.pdf)

(v mil. Kč)

Částka dle VÚPSV

(v mil. Kč)

% z HDP2012292 737*295 649*7,64*2011287 768 289 1807,532010289 035284 1417,622009292 708291 6467,792008264 520264 520 6,872007241 935241 9356,612006226 810226 8106,77

* předběžné údaje

Z tabulky je patrné, že od roku 2010 se celkové výdaje na zdravotnictví snížily, dle předběžných údajů vypracovaných statistickými úřady šlo ale za rok 2012 do zdravotnictví o několik miliard korun více než v letech 2010 a 2011. O celkovém stavu České republiky v této oblasti informuje publikace OECD Health at a Glance: Europe 2012 (.pdf) - v mezinárodním měřítku jsou výdaje na zdravotnictví v Česku osmé nejnižší (7,5 % k HDP) z členských zemí Evropské unie. Nižší výdaje na zdravotnictví než Česká republika má jedině Kypr, Bulharsko, Polsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko a Rumunsko (informace na straně 122).

Martin Pecina má pravdu v tom, že výdaje na zdravotnictví od roku 2010 klesly, nicméně před tímto rokem byly výdaje ještě nižší, než jsou dnes. Výrokem je naznačeno, že málo finančních prostředků ve zdravotnictví je výsledkem posledních 3 let, reálně se však jedná o dlouhodobý fenomén, a z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

Bývalý velvyslanec ČR v Rusku Petr Kolář byl ve vedení velvyslanectví dočasně nahrazen chargé d'affaires a.i. Martinem Klučarem až 1. ledna 2013. Ministr Pecina tedy v tomto výroku časové období poněkud nadhodnocuje.

V následující tabulce uvádíme další zastupitelské úřady ČR v čele s chargé d'affaires a jejich nástup do funkce:

Rakousko prosinec 2012 Írán leden 2009 Dánsko 2013 Kanada 2013 Švýcarsko červenec 2013 Zimbabwe 2012 Mexiko srpen 2013 Arménie počátek 2012 Austrálie (eng.)březen 2013 Kuba

Bělorusko leden 2013 Brazílie leden 2013

Z tabulky je patrné, že více než jeden rok jsou chargé d'affaires spravovány celkem čtyři zastupitelské úřady, a to v Íránu, Zimbabwe, Arménii a na Kubě. Pokud se však na jednotlivé případy podíváme blíže, zjistíme, že například v případě Zimbabwe se jedná funkci chargé d'affaires en pied, což znamená, že takovýto diplomat "je stálým vedoucím zastupitelského úřadu, do jehož čela vysílající stát nedeleguje mimořádného a zplnomocněného velvyslance. Jmenování CDA e.p. může signalizovat i politické důvody, kdy není zájem vztahy povyšovat na "plnou" velvyslaneckou úroveň".

V případě Íránu a Kuby není post velvyslance obsazován z mezinárodně politických důvodů. Diplomatické styky s těmito státy ČR tedy dlouhodobě udržuje na nižší úrovni, právě prostřednictvím chargé d'affaires (pro přiblížení postoje ČR k Íránu viz pdf., str. 8-9, pro postoj vůči Kubě viz odkaz).

Posledním případem je pak situace v Arménii, kdy "[p]očátkem roku 2012 rozhodl ministr zahraničních věcí ČR pan Karel Schwarzenberg o zřízení Zastupitelského úřadu České republiky v Jerevanu. Vzhledem k rozpočtové situaci je zastupitelský úřad omezen na jednoho diplomata ve funkci chargé d´affaires. Oficiálním zástupcem České republiky v Arménii je mimořádný a zplnomocněný velvyslanec ČR se sídlem v Tbilisi pan Ivan Jestřáb, v době jeho nepřítomnosti vede ZÚ rezidentní chargé d´affaires".

Z následujících zjištění vyplývá, že Martin Pecina v případě Ruska časový úsek nadhodnotil a v ostatních případech v rámci výroku neuvedl důležitý kontext, tedy že delší než roční období bez jmenování velvyslance v ČR nesouvisí se vztahy mezi prezidentem a ministrem zahraničních věcí. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.