Já podotýkám, že jsem čekal, že to bylo poslední bod, který se ještě měl stihnout v Parlamentu, ten předminulý čtvrtek, tuším, to bylo, nebo pátek. A v okamžiku, kdy už jsem měl přijít na řadu, tak někdo přišel s návrhem na přehození programu. A ten můj bod prostě vyšel až po šesté hodině a už se neprojednal.
Výrok Martina Peciny hodnotíme jako pravdivý na základě dokumentů Poslanecké sněmovny ČR.
Z kontextu diskuze vyplývá, že Martin Pecina má pravděpodobně na mysli vládní návrh zákona o státních úřednících neboli sněmovní tisk 1081, který měl být projednán na 57. schůzi Poslanecké sněmovny ve čtvrtek 8. srpna 2013. Těsně před projednáním tohoto návrhu zákona, který měl ve schváleném pořadu schůze Sněmovny č. 4, se skutečně přihlásil poslanec Marek Benda a navrhl prohodit projednávání bodu 4 s bodem 5. Po projednání bodu 5 pak čtvrteční jednání skončilo a schůze pokračovala 13. srpna.
Já mám nabídku být lídrem Strany práv občanů - Zemanovci na severní Moravě. A tu nabídku jsem, nebo v Moravskoslezském kraji přesněji, a tu nabídku jsem přijal.
Tisková zpráva SPOZ po jednání politické rady pouze obecně říká, že strana "osloví s nabídkou jednání všechny současné ministry mimo těch, kteří již deklarovali, že kandidovat do parlamentu nechtějí", k dispozici je však několik mediálních prohlášení, která tuto kandidaturu potvrzují.
Server týden.cz cituje předsedu SPOZ Zdeňka Štengla, který po čtvrtečním jednání strany prohlásil: "(...) Jako prvního oslovíme s nabídkou kandidovat v Moravskoslezském kraji jako lídra Martina Pecinu.". Martin Pecina přitom ve vysílání České televize (video, od 3:30) dříve potvrdil, že pokud by takovou nabídku dostal, přijal by ji.
Web Českého rozhlasu doplňuje, že tuto informaci pro ně potvrdil i místopředseda SPOZ Vladimír Kruliš.
Ve městě, ve městě, ve kterém já bydlím řadu let, které se jmenuje Frýdek-Místek, tak už tři roky jezdí městská hromadná doprava pro občany Frýdku-Místku zadarmo. Každý občan, který je občanem Frýdku-Místku, si může zajít na městský úřad vyřídit si průkazku a to je za nějaký manipulační poplatek minimální a prostě už celou dobu, celé 4 roky, minimálně tedy po toto volební období jezdí zdarma. To město to stojí několik milionů, ale v srovnání s tím, kolik přispívalo na tu městskou dopravu, to nejsou žádné peníze. Tam je prostě třeba rozdíl, já nevím, nemám ty čísla přesně v hlavě, ale 25 a teď se platí 27, prostě ten rozdíl je minimální, to město to téměř nic nestojí.
Na stránkách města Frýdek-Místek se lze dočíst, že v rámci projektu "MHD zdarma" je osobám, které uhradily své dluhy vůči městu, umožněno zakoupit si kartu v hodnotě 299 korun a kupón s roční platností za 1 korunu, které dohromady umožňují jízdu zdarma v rámci městské hromadné dopravy.
Projekt byl spuštěn v roce 2011, tedy před přibližně dvěma a půl, nikoliv čtyřmi lety. Jedná se však takřka o celé komunální volební období volební, volby do městského zastupitelstva proběhly na podzim roku 2010.
V rozpočtu pro rok 2010 (Závazné ukazatele rozpočtu města pro rok 210, řádek 187), tedy těsně před zavedením MHD zdarma, bylo v rozpočtu pro MHD vyhrazeno 32 milionů korunu. V roce 2011 (Závazné ukazatele rozpočtu pro rok 2013, řádek 193) to pak bylo 65 milionů korun, což je zdůvodňováno mimo jiné nákupem 4 nových autobusů. V roce 2012 (Rozpis rozpočtu roku 2012, str. 17) již výše městských výdajů na provoz MHD dosahovala 60 milionů korun, v roce 2013 (Rozpis rozpočtu roku 2013, str. 14) 62 milionů.
201032 mil.201165 mil.201260 mil.201362 mil.
Ačkoliv Martin Pecina říká, že nezná čísla přesně, rozdíl mezi původní výši dotace a výší po zavedení MHD zdarma rozhodně není minimální, naopak se toto číslo přibližně zdvojnásobilo. V samotném hodnocení není důležité, že Pecina neuvádí přesná čísla, ale jeho tvrzení, že zavedení bezplatné MHD stálo město pouze minimální výdaje. Ministr vnitra se mýlí také v obě fungování celého projektu. Proto hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Prosím vás, nakonec to stejně dopadne tak, že ty šachty zůstanou na bedrech státu. Tak to dopadlo se všema dosud činnýma šachtama nebo šachtama, ve kterých se, pardon, těžilo někdy do 90. let. Ty se postupně zavíraly a nakonec se přebírá státní podnik DIAMO, uzavírá je, čerpá z nich vodu...
Státní podnik DIAMO je organizace, která realizuje vládou vyhlášený útlum uranového, rudného a části uhelného hornictví v České republice.
Na serveru Wikipedia je potom uvedeno následující: "Kromě řešení následků po těžbě uranové rudy se v roce 2001 stal státní podnik DIAMO nástupnickou organizací státního podniku Rudné doly Příbram, který spravoval všechna rudná ložiska v České republice a jehož součástí byly i Jihomoravské lignitové doly a Rosické uhelné doly." Odkaz s přehledem spravovaných lokalit a objektů v závislosti na jednotlivých těžebních komoditách naleznete zde.
Na základě výše uvedených skutečností tedy hodnotíme výrok výrok jako pravdivý.
...když jsem byl náměstkem ministra průmyslu, tak se tímto způsobem měl uzavírat Důl Rožínka, protože cena uranové rudy tenkrát byla velmi nízká. Ten důl byl neperspektivní, ale během 4 let, my jsme tenkrát posunuli ten útlum o 2 roky, potom ještě o 2 roky, během 4 let cena té uranové rudy vzrostla natolik, že dnes se na Rožínce těží a ten podnik je rentabilní.
Ministr vnitra v demisi Martin Pecina byl v pozici náměstka ministra průmyslu a obchodu v letech 2003 – 2005.
Procesy ukončování a následného obnovení těžby na dole Rožná popisuje doktor Adam Říčka své disertační práci z roku 2010 (ŘÍČKA, Adam. Proudění a geochemie podzemních vod v ložiskové oblasti Rožná. 2010). " V roce 1997 bylo usnesením vlády ČR č. 427 rozhodnuto o ukončení těžby na rok 2002. V následujících letech bylo ukončení těžby vládou ČR neustále posouváno (na rok 2004, 2006, 2008). Vzhledem k rostoucí ceně uranu na světových trzích byla nakonec v roce 2007 těžba na dole Rožná schválena až po dobu její ekonomické výhodnosti (usnesení č. 565)." Více o tématu viz články zde a zde.
Výrok tedy označujeme jako pravdivý, neboť dle výše uvedené citace bylo ukončení těžby během Pecinova působení na Ministerstvu průmyslu dvakrát odloženo a v roce 2008 bylo dokonce plánováno rozšíření těžby. V současné chvíli podnik stále těží a dle majitelů dolu je těžba rentabilní.
To nulové jízdné není pro lidi, kteří jezdí do práce, to nulové jízdné, které je v našem programu skutečně obsaženo, tak to platí skutečně pro jízdy mimo špičku, čili ne do práce ani z práce.
Na základě volebního programu SPOZ hodnotíme výrok jako pravdivý. V bodě 2.4.volebního programu se dočteme následující: "V osobní dopravě zavedeme nulové jízdné v osobních vlacích v OPH, okamžitě zrychlíme většinu dálkových spojů. V placených službách zprůhledníme systém jízdného, umožníme levnější jízdu lidem, kteří využijí vlak v době dopravních sedel, a zvýšíme tím komfort cestujících platících plné jízdné v době špiček." Ministr dopravy v demisi Zdeněk Žák (SPOZ) se pro Impuls k danému tématu vyjádřil následovně: "V době dopravního sedla, mimo špičku, ve vlacích jezdí tak málo lidí, že v podstatě výběr jízdného je dražší, než kolik se vybere. (...) Týká se to osobních vlaků, tedy ne všech vlaků a dálkových vlaků. Předpokládá to, že i takový cestující bude muset mít nějaký doklad jako je in-karta nebo Opencard."
Měli bychom vytvořit zvláštní fond, do kterého v dobách přebytků na důchodovém účtu, a jsou takové, tak ve kterém by se ty peníze shromažďovaly. To je běžná metoda například na atomovém účtu, když už uvedu takový příklad, tak se shromažďujou peníze z prodeje elektřiny z jaderných elektráren, které se někdy v dálné budoucnosti využijí na dekontaminaci toho území nebo těch reaktorů a likvidaci jaderného paliva, čili úplně stejný princip.
Účet o kterém mluví Martin Pecina se nazývá "jaderný" a slouží k financování ukládání radioaktivních odpadů - tuto činnost zajišťuje Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO).
Na jaderný účet připívají všichni původci radioaktivních odpadů ve výši podle vyhlášky č. 416/2002 Sb. Energetická společnost ČEZ např. platí 50 Kč za každou MWh vyrobenou v jaderných elektrárnách. Obce, na jejichž katastru leží úložiště radioaktivních odpadů, obdrží z účtu 1,5 mil. Kč ročně.
Každý vlastník povolení pro provoz jaderného zařízení – kromě odvádění příspěvků na jaderný účet – vytváří podle atomového zákona finanční rezervu na likvidaci tohoto zařízení. Finanční prostředky se shromažďují během celého provozu a jednou z povinností SÚRAO je toto pravidelné „spoření“ kontrolovat.
...v Evropě se vydává prostě jako mnohem víc procent z hrubého domácího produktu na zdravotnictví.
Na základě dat poskytovaných Světovou bankou (ang.) hodnotíme výrok jako pravdivý. Z datové řady (ang.) zachycující vývojový trend celkových výdajů na zdravotnictví vyjádřených jako procenta z hrubého domácího produktu (HDP) mezi lety 2003 až 2011 vyplývá, že v porovnání s průměrem EU Česká republika po celé sledované období vydává na zdravotnictví menší část HDP (pro detailní srovnání viz tabulku níže). Pro úplnost dodejme, že zmíněný ukazatel v sobě zahrnuje součet veřejných i soukromých výdajů na zdravotnictví.
RokEU (% HDP)ČR (% HDP)20039,37,120049,36,920059,56,920069,46,720079,46,520089,66,8200910,58,0201010,37,5201110,17,4
Majitel Vítkovic dokonce kvůli tomu založil střední školu před několika lety, ta už má dneska asi 1500 žáků.
Výrok je na základě dostupných informací hodnocen jako pravdivý.
Vítkovice Machinery Group na svých oficiálních stránkách uvádí, že skupina reagovala na nedostatek vysokoškolských i středoškolských absolventů v technických oborech zřízením specializované firemní školy Vítkovická střední průmyslová škola. Škola zahájila svou činnost 1.9. 2008.
Na webových stránkách Vítkovické střední průmyslové školy je dostupná pouze výroční zpráva ze školního roku 2011/2012. Tehdy školu navštěvovalo 1367 žáků. Dle vyjádření tehdejšího ředitele školy Jiřího Klocka pro Vítkovické noviny se počet žáků ve školním roce 2012/2013 ještě zvýšil.
...lidem, kteří jsou sociálně potřební, tak chceme léky, potraviny a další prostě nezbytné věci, které jsou ve snížené sazbě daně zlevnit, protože dnes je sazba daně, snížená sazba daně 15 %, což je velmi, velmi vysoká sazba na tu sníženou, na tu sníženou sazbu
Podle novely zákona o DPH je opravdu v České republice snížená sazba daně ve výši 15 %.
Podíváme-li se na volební program Strany práv občanů - Zemanovci (SPOZ), najdeme: "Nejdůležitější příjmovou položkou státu je daň z přidané hodnoty. Zde budeme prosazovat ponechání snížené sazby DPH pouze pro základní potraviny a léky na úrovni 10 % a zvýšení základní sazby DPH na úroveň 21 - 25 %."
Podle dat Evropské komise je naše snížená sazba daně nejvyšší ze všech členských zemí EU. V průěru se snížená sazba daně v zemích EU pohybuje kolem deseti procent.
Na základě výše uvedených údajů hodnotíme výrok jako pravdivý.
