Michal Hašek

Ministerstvo financí připravilo informační kampaň o novém zákonu o elektronické evidenci tržeb, která se má v České republice rozběhnout v několika fázích od prosince 2016. Kampaň má probíhat v hlavních médiích a podle náměstkyně ministra financí Schillerové i v krajských městech . V médiích byla spuštěna v červnu.

Zadavatelem veřejné zakázky pro poskytnutí kreativního řešení kampaně a nákup mediálního prostoru je Generální finanční ředitelství.

Generální finanční správa poskytla informaci (.doc) o nákladech na tuto informační kampaň. Výroba reklamního spotu stála 2 950 000 Kč bez DPH a nákup mediálního prostoru na období červen až listopad 2016 je 25 296 804 Kč bez DPH. Hrazena bude Generálním finančním ředitelstvím z rozpočtu projektu elektronické evidence tržeb.

Jihomoravský krajský úřad deklaroval v odpovědi získané na základě zákona o svobodném přístupu k informacím organizací Oživení, o.s. (.pdf) v rámci projektu Hodnocení krajů - krajské volby 2016 následující: „Usnesením Rady Jihomoravského kraje č. 6684/10/R88 přijatém na 88. schůzi Rady Jihomoravského kraje konané dne 26.10.2010 byla schválena ‚ Pravidla pro nakládání s podněty obsahujícími podezření na korupční jednání ' (interní normativní akt č. 71/INA-VOK). Prostřednictvím tohoto dokumentu došlo ke zřízení Protikorupční linky Jihomoravského kraje a současně k podrobné úpravě postupů pro nakládání s přijatými podněty, jejich zpracování, evidenci a vyřizování.“ Na předmětném protikorupčním portále je k dispozici odkaz na dotační portál kraje, odkaz na profil zadavatele kraje (oblast veřejných zakázek) i samotná protikorupční linka.

Protikorupční telefonní linku zřídilo ministerstvo vnitra v roce 2007 a jejím cílem je především poskytovat odborné poradenství a prevenci korupce. Do konce roku 2010 linku provozovala nevládní organizace Transparency International ČR, od ledna 2011 bylo novým provozovatelem sdružení Oživení. Na začátku roku 2012 proto ministr vnitra rozhodl o ukončení provizorního provozu protikorupční linky 199 ke dni 30. dubna 2012 z důvodu ekonomických úspor.

Deklarovaný počet podání bohužel nemůžeme ověřit, neboť Zpráva o vyřizování podnětů přijatých prostřednictvím Protikorupční linky Jihomoravského kraje je k dispozici za dílčí období od 1. 1. 2015 do 30. 6. 2016 (šlo celkem o 20 podnětů). I přesto s ohledem na výše uvedené informace označujeme výrok jako pravdivý.

ČSSD skutečně kritizovala některé změny ve firmách ovládaných státem. Předseda strany Bohuslav Sobotka vystupoval proti odvolání ředitele Národního divadla, které pokládal „za bezdůvodné a silně podivné.“ Změny ve vedení Českých Drah Sobotka považoval za signál, „že za Rusnokovou vládou existují konkrétní ekonomické zájmy a že tito lidé mohou podléhat pokušení ovládnout polostátní firmy a získat v nich vliv.“

Shodně se předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka i první místopředseda Michal Hašek stavěli proti zásadním personálním krokům, které proběhly před hlasováním o důvěře vládě. Vláda (respektive její členové) zejména obměnila členy dozorčí rady a představenstva Českých drah, jmenovala nového ředitele ČD Cargo, odvolala a následně znovu jmenovala ředitele Národního divadla, vyměnila generálního ředitele společnosti CzechInvest a přeobsadila některé pozice ve Fondu dalšího vzdělávání.

Ústavní soud Nálezem ze dne 1. 3. 2011 (Pl.ÚS 55/10) zrušil Zákon č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, který byl přijat ve stavu legislativní nouze.

Výrok prvního místopředsedy ČSSD potvrzuje následující citace ze zmíněného Nálezu: "93. Odůvodňuje-li vláda potřebu přijetí návrhu napadeného zákona ve zkráceném jednání negativními důsledky vyplývajícími ze skutečnosti, že její návrh zákona o státním rozpočtu s těmito změnami počítá, nelze takovou argumentaci z hlediska zákonem vymezených důvodů pro vyhlášení stavu legislativní nouze považovat za přijatelnou."

Výrok hodnotíme podle informací z médií Lidovky.cz, iDnes.cz, Novinky.cz a Týden.cz jako pravdivý. Michal Hašek na tiskové konferenci 6. srpna 2013 ČSSD požadoval omluvu Jiřího Rusnoka za jeho výrok o "hvězdě pěchotě" v MF Dnes.

Rusnok tehdy uvedl: " No ano, sestavil jsem vládu za deset dnů. Jsem zvědavý, až bude Bohuslav Sobotka sestavovat vládu, co sestaví za hvězdnou pěchotu a za kolik dní. "

Jiří Rusnok se za daný výrok skutečně omluvil ještě daný den na jednaní poslaneckého klubu ČSSD.

Výrok hodnotíme na základě informací z usnesení předsednictva ČSSD a veřejných zdrojů jako pravdivý.

Text usnesení z předsednictva strany obsahuje podporu pro všechny všechny tři ve výroku zmíněné priority ČSSD, identifikuje Bohuslava Sobotku jako navrhovatele usnesení a uvádí také, že zmíněné body byly přijaty jednomyslně.

To, že stejný jednomyslný výsledek přijalo i grémium strany, potvrzuje např. Česká televize.

V legislativním procesu (konkrétně ve výborech Poslanecké sněmovny) je skutečně dohledatelná novela zákona o sociálních službách. Tento vládní návrh byl předložen do PSP 29. května 2013 jako tisk 1058.

V samotném návrhu (.pdf - str. 43) pak lze dohledat také navrhovanou účinnost tohoto opatření. Je zde navrhnuta na 1. leden 2014.

Výrok Michala Haška je tedy hodnocen jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě výňatku z interních předpisů strany zaslaných tiskovým oddělením.

Jeho konkrétní znění naleznete níže: " ÚVV ČSSD pokládá do budoucna za nevhodné, aby poslanec PS PČR zvolený za ČSSD, kumuloval tuto veřejnou funkci s funkcí hejtmana, náměstka hejtmana, primátora či náměstka primátora, uvolněného člena krajské rady či uvolněného člena rady statutárního města. Vyzývá poslance za ČSSD, kteří budou zvoleni v příštích volbách do PS PČR, aby si nejpozději do 6 měsíců od vzniku poslaneckého mandátu ponechali pouze jednu z těchto funkcí."

Dále o tomto ustanovení mluví pro server Idnes.cz předseda ČSSD Sobotka, kdy doslova říká: " Schválili jsme si pravidlo, že při kumulaci určitých veřejných funkcí s funkcí poslance parlamentu se bude muset politik do šesti měsíců rozhodnout, kterou funkci si ponechá. Nechceme dlouhodobě připustit souběh funkcí hejtman a poslanec nebo náměstek hejtmana a poslanec".

Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

V rámci ověřování výroku poslance Haška jsme prošli rozpočty všech krajů a Hlavního města Prahy a do financí, o nichž mluvil poslanec Hašek, jsme zahrnuli vše, co souvisí s krizovým řízením - řešením mimořádných událostí. To zahrnuje jak přípravu, tak připravené finance na opravy či akutní výdaje. Dané součty jsme dali to tabulky dle krajů a pro korektnost uvádíme i rok, ze kterého jsou. (ne ve všech krajích byly rozpočty rok 2013 dostatečně konkrétní, např. aplikace Prahy)

Kraj Rok Odkaz Částka (v tis. Kč) Hlavní město Praha 2012 aplikace* 3 000Středočeský2013 list 01 (.xls) 2 500Jihočeský2013 str. 14 a 15 (.pdf) 6 395Plzeňský2012 str. 25 a 26 (.pdf) 8 820Karlovarský2013 str. 5 (.pdf) 3 513Ústecký2013 str. 50 (.pdf) 1 000Liberecký2013 list 904 (.xls) 2 204Královehradecký2013 (.xlsx) 152**Pardubický2013 (.zip) P6_P7... 5 422Vysočina2013 (.pdf) nenalezeno***Jihomoravský2013 list II.2. (.xls) 1 500Olomoucký2013 list 02 (.xlsx) 6 000Zlínský

2013 str. 48 (.pdf) 440Moravskoslezský2013 stránky kraje 9 290

* Nutno "se proklikat" -> návrh rozpočtu - detailní pohled -> výdaje -> 07 - Bezpečnost -> MHMP OKR.

** V rozpočtu kraje byla vedena pouze položka "krizové plánování", položku zahrnující materiální připravenost se nám nalézt nepodařilo.

*** V rozpočtu kraje nebyla vedena položka "krizové řízení" či jiné podobné znění, nicméně v podrobném rozpise byl uveden nákup materiálu na krizové řízení veden v rozpočtu IZS (integrovaného záchranného systému).

Výrok poslance Haška hodnotíme jako pravdivý, ve všech krajích byly skutečně vedeny finance na krizové řízení (či podobně pojmenované položky). Jedinou výjimkou je zde Vysočina, kde tyto finance jsou přímo součástí IZS, tudíž nejsme schopni uvést konkrétní číslo. Nicméně v krajích, které měly tento údaj uvedený separátně, se (až na Zlínský kraj) konečná částka pohybuje opravdu mezi 1 až cca 10 milióny Kč.

České vlády skutečně kontinuálně investují do protipovodňových opatření (viz tabulka).

Rok Investovaná částka (Kč) 2002 990 000 000 2003 890 000 000 2004 721 370 000 2005 260 000 000 2006 *145 800 000 2007 130 000 000 2008 30 000 000 2009 790 000 000 2010 940 000 000 2011 530 000 000 2012 1 390 000 000

*Státní závěrečný účet 2006, (str. 161, pdf.)

Celkový objem finančních prostředků věnovaný ze státního rozpočtu ČR na protipovodňová opatření v rozmezí let 2002-2012 nepřesahuje pravděpodobně vzhledem k transferům nevyčerpaných prostředků částku 10 miliard Kč, ovšem v kombinaci s využitím finančních dotací z Evropské unie již lze hovořit o investicích řádově v desítkách miliard Kč.

Pro období 2007-2013 bylo EU vyčleněno pro ČR v rámci Operačního programu životní prostředí 4,92 mld. eur (přibližně 138, 68 mld. Kč), které lze čerpat. Na protipovodňová opatření jsou z celkových osmi os programu vyčleněny dvě:

Prioritní osa 1 - Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní (1,99 mld. eur = 40,4 % OP ŽP). Prioritní osa 6 - Zlepšování stavu přírody a krajiny (0,60 mld. eur = 12,2 % OP ŽP).

Na základě výše uvedených údajů hodnotíme výrok jako pravdivý.